Episoder
-
V mrazivé březnové v noci se podařilo prorazit poslední metry tunelu. Otevřela se cesta pro útěk rekordního počtu pilotů britského královského letectva z německého zajateckého tábora Stalag Luft III u Saganu. Nakonec se jich za ostnatý drát dostalo 76 včetně tří Čechoslováků. Do Británie se však dostali jen tři a 50 uprchlých zajatců gestapáci zavraždili. Od akce, která inspirovala tvůrce filmu Velký útěk, uplyne v neděli 80 let.
-
Jan Zajíc se upálil na protest proti sovětské okupaci a normalizaci před pětapadesáti lety 25. února 1969. Obvykle se označuje jako živá pochodeň číslo dvě, ale lidí, kteří se upálili na protest proti totalitnímu režimu a sovětizaci bylo více, a nejen v Československu. V podcastu Historie o tom hovoří historik a ředitel Muzea paměti dvacátého století Petr Blažek.
Celý díl si můžete přehrát také na videu na serveru Novinky.cz
-
Manglende episoder?
-
Jedním z klíčových úkolů české armády je zapojení se do mezinárodních misí. O působení v Afghánistánu, Iráku, Kosovu nebo střežení nebe nad pobaltskými zeměmi se obecně ví. Těch misí však byla stovka a přibližuje je kniha Leoše Krejči Zahraniční operace Armády České republiky v obrazech, ve které je přes 787 fotek. Její autor, pracující se Vojenském historickém ústavu, byl hostem podcastu Historie.
-
Komunistický režim se v Československu snažil všemi svými silami vymazat vzpomínky na Jana Palacha, ale bylo to marné. Dvacet let poté, co se Jan Palach zapálil na Václavském náměstí, začaly vůbec největší demonstrace. Trvaly týden a zadrženo při nich bylo přes 1400 lidí. Vzpomínají na ně účastníci Pavel Hlavatý a Alex Švamberk. Do souvislostí dal protesty historik Petr Blažek.
-
Českoslovenští vojáci se za druhé světové války účastnili řady významných střetů, patřili mezi hrstku, která za bitvy o Británii odrazila útoky Luftwaffe i mezi tobrucké krysy bránící obležený přístav. Největšího úspěchu však dosáhli před osmdesáti lety při osvobozováni Kyjeva. Československá samostatná brigáda se dostala jako první jednotka nejen do centra Kyjeva, ale při obchvatu přes něj i k břehu Dněpru, takže byli zbylí Němci obklíčeni.
-
Před sedmdesáti lety 27. července 1953 ukončilo příměří boje v korejské válce, která si vyžádala na čtyři miliony obětí a hrozila přerůst v jadernou. Konflikt, jeho pozadí a jeho důsledky i paralely s válkou a Ukrajině probírá v podcastu Alex Švamberk z Novinek s historiky Prokopem Tomkem a Jaroslavem Láníkem z Vojenského historického ústavu. Působení naší polní odsunové nemocnice připomíná deník jedné ze zdravotních sester, práci Dozorčí komise neutrálních států výpovědi několika jejich účastníků.
-
Přes sedmdesáti lety uskutečnilo komunistické vedení měnovou reformu, jejíž přípravu do poslední chvíle popíralo, ale nakonec ji provedlo a připravilo občany o úspory. I když bylo zdůvodňováno snahou zasáhnout živnostníky a sedláky, zasáhla i důchodce nebo dělní. To vedlo k protestům v průmyslových centrech včetně stávek, připomněl v podcastu Novinek.cz Historie Jaroslav Láník z Vojenského historického ústavu.
-
Vzdušné boje v druhé světové válce si většinou spojujeme s našimi piloty působící v Británii. Nad protektorátem se probíhaly až v závěru války, kdy už byl v dosahu amerických bombardérů a stíhaček, které je doprovázely. V roce 1945 přibývalo i mnoho letadel s rudými hvězdami, velmi často amerického původu, ale taky spitfiry. Ve vzduchu burácely turbíny prvních proudových Messerschmittů Me 262, připomněl letecký historik Jiří Rajlich.
-
V roce 1557 bylo Vilému z Rožmberka, staršímu bratru Petra Voka, dvaadvacet let. Chtěl se oženit a zplodit syna. Mohl si mezi ženami vybírat - měl jim co nabídnout.
-
Je to právě osmdesát let, co nacisté srovnali se zemí Lidice. Vraždění přežilo jen sedmnáct ze sto pěti dětí. Jiřímu Pitínovi bylo tehdy pouhých sedm týdnů, mladší byl jen Pavel Horešovský. Oba chlapci měli podobný osud: jejich otce popravili, matky poslali do koncentračního tábora. Pavlova maminka přežila, Jiřího tam zemřela.
-
Jen málo Němců a Rakušanů našlo odvahu veřejně se vzepřít Hitlerovi. Dietrich Bonhoeffer a Roman Karl Scholz k nim patřili. Přestože se nikdy nepotkali, měli hodně společného.
-
Letos v únoru to bylo šedesát let od chvíle, kdy v Berlíně proběhla slavná výměna špionů. Z jedné strany Glienického mostu kráčel sovětský agent Rudolf Ivanovič Abel, z druhé americký pilot Francis Gary Powers, jehož příběh se dostal do filmu Stevena Spielberga Most špionů. U příležitosti letošního výročí navštívil Evropu letcův syn Gary Powers mladší.
-
Dávali rozkazy k hromadným popravám. Týrali vězně. Nechávali vyřezat plody z těl těhotných žen. Vraždili. „Jen jsem plnil rozkazy,“ hájili se po válce velitelé ghetta Terezín. Někteří z nich unikli spravedlnosti.
-
Před 150 lety trvala hrdinovi Vernova románu fiktivní cesta kolem světa pouhých osmdesát dní. Český cestovatel Josef Kořenský na ni 20 let po vydání knihy, v květnu 1893, opravdu vyrazil. Výprava se ovšem poněkud protáhla - vrátil se skoro za rok.
-
Nový celovečerní dokumentární film Tomáše Bojara Good Old Czech, který vstupuje do kin ve čtvrtek 15. září, kdy si Spojené království připomíná den bitvy o Británie, přibližuje netradiční formou osudy dvou československých letců z druhé světové války, stíhače Františka Fajtla a střelce bombardéru Filipa Jánského. O filmu hovořil s režisérem redaktor Novinek Alex Švamberk
-
Lidé měli z upírů hrůzu a na davovou hysterii pak doplácely nevinné oběti. Zřejmě k nim patřil i žďárský vrchní Ulrich: pokud pil poddaným krev, činil tak jen obrazně a výhradně za svého života. Přijít po smrti o hlavu si nezasloužil.
-
Ve vzduchu nad Kanálem La Manche divoce vířily desítky letadel. Rychlé focke-wulfy napadaly spitfiry ve snaze ubránit bombardovací dorniery, jež se pokoušely útočit na britské lodě. Během britského nájezdu na okupovaný francouzský přístav Dieppe se 19. srpna 1942 odehrála jedna z největších leteckých bitev, v níž slavili úspěchy i českoslovenští letci.