Episoder
-
Jaké podmínky si může klást Rusko pro rozhovory o příměří na Ukrajině? Jaké karty dnes drží v ruce Spojené státy? Jak loni hospodařila společnost ČEZ? Na čem vydělala a kde naopak ztrácela? Souvisí její výsledky s vysokými cenami elektřiny v Evropě? A kam dospěla velká politická debata Českého rozhlasu věnovaná nedostupnému bydlení?
-
Česká kina začínají uvádět remake československého filmu Útěk z roku 1967. Režisér a scenárista David Laňka se v něm vrátil k námětu Oty Hofmana. „Přesun do nových, současných podmínek vůbec nefunguje. Ten film jednak musí opodstatňovat, proč postavy nemají mobilní telefony a proč se nemůžou spojit, ale hlavně problémy dnešních dětí nebo dospívajících už vypadají skutečně úplně jinak. Ten film tím přichází o věrohodnost,“ poznamenává filmový kritik Radiožurnálu Pavel Sladký.
-
Manglende episoder?
-
„Vezměte si, co se na nás valí dnes a denně z televize, z rozhlasu, kde je pořád válka na Ukrajině, předtím to bylo tři roky v kuse všechno o covidu,“ říká Soňa Petrášková, ředitelka Linky bezpečí. Ta už 30 let pomáhá dětem a mladistvým překonávat těžké životní situace. Kam se za dobu své existence posunula? A k čemu slouží její rodičovská linka? Poslechněte si rozhovor.
-
Ministerstvo kultury podpořilo digitalizaci zhruba stovky historických sbírek a díky zvláštní dotaci tak už třetím rokem vznikají jedinečné on-line muzejní kolekce dostupné například na portálu eSbírky. Prostorové 3D modely navíc umožňují prohlédnout si detailně i historické předměty, které se běžně nevystavují.
-
Můj hrad, můj dům. Poupravené české přísloví se velmi dobře hodí na příběh pětičlenné francouzské rodiny, která si začátkem 80. let koupila ve střední Francii středověký hrad. V době, kdy ho manželé Richard a Françoise Hurbainovi kupovali, to byla ruina. Vlastníma rukama ho ale zrekonstruovali a dnes hrad můžete navštívit, a dokonce tam i přespat. Místo hradní stráže usedlost hlídá několik pořádných psů.
-
Letadla se bohužel občas srazí. Jen málokdy má ale jedno z nich na palubě jadernou zbraň, která se ztratí. I to se stalo. Jak se hledá atomovka? A povalují se někde hlavice, které už možná nikdo nikdy nenajde? Poví další bonusový ATOM s Vlastislavem Břízou, expertem na jaderné zbraně z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.
-
Co musíme udělat pro posílení obrany? Jak důležitá je shoda napříč politickým spektrem? Vyvarujeme se toho, aby se otázky národní bezpečnosti staly předmětem předvolebního boje? A jak udržet transatlantické vazby? „Musíme se připravit i na situaci, kdy nejen že nám Donald Trump, respektive jeho administrativa nebude pomáhat. Může se skutečně stát, že se stane naším nepřítelem, při jeho způsobu uvažování, jak nesnáší odpor,“ upozorňuje Petr Kolář, poradce prezidenta.
-
Jaké dopady bude mít tzv. flexinovela zákoníku práce, kterou v pátek schválila sněmovna? K čemu dospěla analýza PAQ Research ohledně navázání chystané superdávky na výši životního minima? A kde v Česku chybí nejvíc školek a jaké to má dopady? „Nedostupnost, což je problém v periferiích velkých měst, vynucuje, že rodiče pracují na zkrácené úvazky nebo odkládají nástup do práce. Stát to stojí obrovské peníze na odvodech a daních,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop.
-
Zakládání remízků a tůní, které vysušené zemědělské lány protnou, pomůže udržovat potřebnou biodiverzitu. Jak dál zajistit vsakování vody v krajině? „Alfou omegou všeho, kromě těchto malých drobných opatření, kterých musí být desítky tisíc, bude přechod na tzv. regenerativní zemědělství, kdy oživíte půdu takovým způsobem, že příroda vám půdní strukturu obnoví sama,“ vysvětluje arborista Lubor Křížek, který hospodářům se zasakováním vody pomáhá. Na jaké problémy naráží?
-
Co obsahuje dohoda mezi Ukrajinou a USA o třicetidenním příměří ve válce s Ruskem a jaká odpověď z Moskvy se dá očekávat? Začala platit americká cla na ocel a hliník – může se podařit vyjednat jejich zmírnění nebo zrušení? A jak účinné bude reciproční opatření ze strany EU? A co se svět dozvěděl o životě Židů v okupovaném Nizozemsku z deníku Anny Frankové, jejíž smrt si v těchto dnech připomínáme?
-
Jaromír Jágr je nejlepším Evropanem v historii kanadsko-americké NHL. Během své kariéry profesionálního hokejisty, která stále pokračuje, vyhrál olympijské hry, mistrovství světa i Stanleyův pohár. Právě v zámoří dosáhl Jaromír Jágr vůbec největších úspěchů. „Bylo to dané hlavně tím, že jsem na to měl silově. Ten hokej, který se hrál v devadesátkách, to když si někdo pustí, to byla opravdu jatka,“ vzpomíná Jágr na první úspěšnou sezónu v Pittsburghu.
-
Pro mnoho lidí je šálek espresa, kapučína nebo filtrované kávy běžnou součástí dne. Pro obyvatele ukrajinského Charkova je ale návštěva kavárny jedním z mála momentů, kdy mohou přes den alespoň na chvíli zapomenout na válku, která se odehrává jen pár kilometrů od nich. Aspoň na chvilku se cítit zase normálně. Kavárny nebo třeba pekárny navíc na Ukrajině někdy slouží jako kryty a při výpadku elektřiny nebo poplachu si tam díky generátoru můžete nabít telefon.
-
Vatikánská smlouva. K čemu Česku je? Sněmovnou prošla, skupina senátorů se ale kvůli ní obrátila na Ústavní soud. Téma pro právníka Adama Csukáse, zástupce ředitele Ústředí Českobratrské církve evangelické. Co je pravdy na tom, že dokument může ohrozit oběti sexuálního násilí? Ptá se Matěj Skalický.
-
Co mohou Grónsku přinést dnešní předčasné parlamentní volby? Směřuje země k nezávislosti na dánském království? Vyhlásí o tom referendum? A čím je ostrov strategicky zajímavý pro Spojené státy? „Například heslo ‚Drill, baby, drill‘ v Grónsku nemusí najít pochopení. Hlavní otázka voleb v roce 2021 byla, jestli otevřít důl na prvky vzácných zemin a Gróňané podpořili stranu Inuitské společenství, která se stavěla proti rozvoji těžby,“ přibližuje politický geograf Adam Kočí.
-
Skončil už, nebo bude ještě pokračovat ve své hokejové kariéře i v 53 letech? Hokejista Jaromír Jágr po další sezoně v dresu Kladna fanoušky ohledně své budoucnosti stále hodně napíná. O svém talentu přesvědčoval Jaromír Jágr už od mládí, kdy nastupoval proti svým budoucím soupeřům, ale i spoluhráčům.
-
„Dostali jsme facku jak zleva, tak zprava. Dostali jsme jednu facku z Ruska – takovou opravdu odpornou, válečnou. A druhou facku, verbální, teď dostáváme ze strany Ameriky. Jako by obě facky měly posloužit k tomu, abychom se probrali,“ zamýšlí se ekonom a nový ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček. Jak tuto instituci plánuje proměnit? A proč podle něj i ve světové politice dobro nutně vítězí nad zlem? Poslechněte si rozhovor.
-
Narazit v australské divočině nebo na venkově na klokana není až tak těžké, jak by si Středoevropan mohl myslet. Dostat se k němu hodně blízko už může být o poznání složitější, i to ale jde. Takovou možnost nabízí například několik australských přírodních rezervací jako třeba Clelandův přírodní park u Adelaide v Jižní Austrálii.
- Vis mere
