Episodes
-
Izrael je pro nás podle ministra zahraničí klíčovým partnerem na Blízkém východě, kterého podporujeme v Evropské unii či OSN. Nevadí, když Izrael společně s USA a Ruskem či Severní Koreou hlasuje v OSN proti rezoluci požadující územní integritu Ukrajiny? Také na to se Tomáš Pancíř ptal ministra zahraničí Jana Lipavského, který se z Izraele vrátil.
-
Episodes manquant?
-
Jak výhodná je pro Ukrajinu i USA smlouva o nerostném bohatství, kterou mají dnes v Bílém domě podepsat prezidenti Trump a Zelenskyj? Jak ji hodnotí bývalý americký velvyslanec v Praze John Shattuck? A pět let od začátku covidové epidemie v Česku se ptáme, jak dlouhodobě poznamenala psychiku českých dětí.
-
Dva domy v Brně patří Ruské federaci. Kvůli válce na Ukrajině jsou opuštěné. Asi. Nikdo to neví, nebo nechce říct. Jeden z domů je i ruská chata u Brněnské přehrady. Stojí na městském pozemku a Brno chce za to od Rusů nájem. Má to ale háčky. Brněnská jedenáctka taky probírá plán magistrátu, jak zatočit s menstruační chudobou. A plán inspektorů, jak zatočit s nelegální skládkou v Horních Heršpicích. Na přetřes přijde i nová nekorektní hra Mešita a špekáčková finta.
-
Celý příběh začíná v roce 2017 v obci Kladina, kde byla nalezena tři tisíce let stará bronzová nádoba. Kromě nádoby samotné se zachovala i její výplň. A právě k její analýze byl přizván chemik Lukáš Kučera. „Nemůžeme si představit, že tam byly zbytky jídla. Je tam zachovaná hlína, z ní můžeme získat chemické informace,“ přibližuje. „Je to hodně těžký proces, protože nevíte, co hledáte, nemáte vstupní informace, nevíte, co jedli, pili. Ze střípků se snažíte skládat obraz.“
-
S Olegem Tkačenkem jsme za tři roky války asi stokrát vyrazili evakuovat lidi z těch nejohroženějších míst v Donbasu. A cesta stejně jako dnes vedla přes město Kurachove. Kurachove a oblast okolo něj se s jinými ostřelovanými městy, Charkovem, Kyjevem srovnává těžko. Tady zní výbuchy opravdu neustále.
-
Ještě na konci 20. století byl výskyt tuleňů v Belgii velmi vzácný, dnes je na tamních plážích můžete spatřit celkem běžně. Pomohl zákaz prodeje tulení kůže v Evropské unii i zlepšení stavu životního prostředí. O zraněná či opuštěná mláďata se navíc stará Rehabilitační centrum tuleňů ve městě Blankenberge.
-
Jak na práci zpravodajů reagují blízcí? Jak moc se o ně bojí? Sledují jejich reportáže? Je možné udržet si jako válečný zpravodaj partnerství a rodinu? Pro koho je to vhodná práce? A jak si nejlépe válečný zpravodaj odpočine? Poslechněte si poslední díl podcastu, tentokrát o návratech domů.
-
Černobyl. Největší jaderná havárie v dějinách. Utajovaný příběh o sérii chyb, které vedly k explozi čtvrtého reaktoru a zamoření části Evropy radioaktivním mrakem. Černobylská katastrofa je prvním bonusem, který nabízíme v naší sérii ATOM s Vlastislavem Břízou z Univerzity Karlovy. Ptá se Matěj Skalický.
-
„Ve zdravotnictví se pohybuje obrovské množství peněz. Bavíme se jenom o 500 miliardách korun, které plynou z veřejného zdravotního pojištění. A pak jsou tu další peníze, které plynou z dotací,“ vysvětluje bývalý náměstek ministra zdravotnictví, současný člen NERV a řídící partner Advance Healthcare Management Institute Pavel Hroboň. „Dotace je ojedinělá možnost velkého přílivu peněz, a takové příležitosti přitahují lidi, jejichž morální kodex není neprůstřelný,“ dodává.
-
Dokumentární film Štěstí a dobro všem natáčel režisér Filip Remunda od roku 2014. Zachycuje v něm život Vitalije, bývalého fyzika, jehož život se namísto akademické dráhy dostal na hranici chudoby. Vitalij je velký nacionalista a příznivec Vladimira Putina, důležitou součástí jeho identity je i otužilectví a videoblog, ve kterém ukazuje život v Novosibirsku. „Snímek nám ukazuje další z tváří Ruska na jednom konkrétním lidském osudu,“ vystihuje kritik.
-
Filip Remunda je režisér a producent dokumentu Štěstí a dobro všem, který natáčel v Rusku osm let. V oceňovaném dokumentu sleduje Remunda fyzika Vitalije, který pracuje jako zedník na Sibiři. Nerozumí si se svými rodiči, vědci z časů Sovětského svazu, v pohledu na konání a podobu Ruska. „Ve filmu má publikum možnost porozumět tomu, proč se lidé obrací k radikalismu,“ přibližuje Remunda. Co se dozvěděl o motivacích obyčejných lidí ke schvalování diktátorského režimu?
-
Sedm pramenů, které dokázaly léčit neduhy ledvin, jater, zažívacího ústrojí i revmatismus, vyvěrá na úpatí Apalačských hor v Pensylvánii. Na konci 18. století tam vznikly lázně, které byly po 200 let vyhledávaným místem pacientů z vyšších společenských vrstev. O blaho těla se v Bedford Springs pečuje dodnes, i když už se tamní minerálka nepije.
-
Kvantové šifrování a budoucí generace kvantových počítačů jsou možné díky tomu, že určité částice mají mezi sebou zvláštní pouto. Přestože jsou každá jinde, mezi jejich parametry zůstává pevná souvislost. Tuto podivnost potvrdilo postupně několik experimentů, později oceněných Nobelovou cenou. Jeden z nich navrhl v 80. letech francouzský fyzik Alain Aspect, nositel Nobelovy ceny za experimenty s kvantově provázanými fotony.
-
Do jaké míry je reportér pod přímým tlakem veřejnosti, tedy potenciálních obdivovatelů, ale i haterů a trollů? Poslechněte si čtvrtý díl podcastu, tentokrát o technologiích, které novinářům pomáhají, ale i znesnadňují práci.
-
České speciální jednotky v hledáčku vojenské policie. Co má tohle prošetřování společného s pochybnostmi kolem dodávek dronů na Ukrajinu, které si chce vyjasnit premiér Fiala? Téma pro Kateřinu Gruntovou z domácí redakce Českého rozhlasu, která sleduje dění týkající se české armády. Ptá se Matěj Skalický.
-
„Zemědělci nemají moc možností, kdy mohou protestovat, protože jakmile přijde jaro, vyjedou do polí a pak už na žádný protest čas mít nebudou. Dneska jsme v situaci, kdy je čas o věcech diskutovat,“ vysvětluje rozhodnutí přidat se k evropským protestům proti dovozu potravin ze zemí mimo Evropskou unii šéf Zemědělského svazu Martin Pýcha. Jak budou protesty vypadat? A máme se připravit na další zdražování potravin?
- Montre plus
