Episodi
-
Vlády po celém světě platily miliony dolarů za izraelský špionážní software Pegasus, který dokáže nepozorovaně sledovat prakticky kohokoli – novináře, podnikatele, politické oponenty. Tento díl věnujeme právě sledovaným novinářům a jejich příběhům. Podíváme se tak do míst, kde je masivně potlačována opozice a opoziční média čelí soustavným útokům ze strany vlády.
Zamíříme do Ázerbájdžánu a nedalekého Maďarska.
-
Z rodičů z mexického města Iguala se poté, co byli jejich synové během krvavého masakru zavražděni, stali aktivisté. Požadovali jedinou věc. Pravdivou odpověď na jednoduchou otázku: proč a kam zmizely naše děti? A zatímco byli odkázáni na výsledky oficiálního vyšetřování mexické prokuratury, pro vládu se stali nepřáteli. Ta je proto spolu s jejich spolupracovníky nechala odposlouchávat izraelským spywarem Pegasus. Softwarem, který vlády po celém světě zneužívaly ke špehování nepohodlných lidí.
Druhý díl ze série podcastů o Projektu Pegasus.
-
Vlády po celém světě udržovaly veřejnost pod kontrolou špehováním těch, kteří jim přišli nepohodlní. Využily k tomu izraelský software Pegasus, který dokáže na dálku ovládat mobilní telefon. Bez vědomí majitele dokáže zapnout mikrofon k odposlouchávání, stáhnout fotky, přečíst si vaše soukromé zprávy, používat váš foťák.
Mezi poškozenými jsou mocní i obyčejní lidé, celebrity i lídři evropských zemí. V dnešním díle se zaměříme na to, jak přesně spyware Pegasus útočí a funguje, a o čem #PegasusProject, na kterém pracovalo více než 80 novinářů ze 17 médií, je.
-
V Itálii začal na začátku letošního roku obří proces s ’Ndranghetou, v současné době nejmocnější italskou mafií. Jedná se o největší soud s italskou mafií za posledních více než 30 let. A i přes to, že soud nemá nic společného s nám už věrně známými klany Vadala nebo Roda, i v tomto případě můžeme najít souvislost se Slovenskem.
Klany Mancuso a Molé, které jsou v monstrprocesu souzeny, chtěly před pár lety nakupovat od Slováků zbraně. Obchody jim měli zprostředkovat sourozenci ze Zlatých Moravců. Lukrativní byznys však nedopadl tak, jak bylo původně v plánu...
-
Ázerbájdžánští investoři si oblíbili jižní Čechy. Politicky exponované osoby tu podle zjištění redakce investigace.cz investují a nakupují lukrativní nemovitosti, zatímco jinde jsou vyšetřovány z korupce. Původ peněz, které tu investují, je nejasný a velkolepé plány a projekty, které slibují, se dosud neuskutečnily.
Rozhovor s redaktorkou Zuzanou Šotovou, která se projektu Ázerbájdžánci v jižních Čechách věnovala.
-
Ázerbájdžánská komunita v Česku čítá momentálně ani ne tisíc osob, které mají v České republice trvalý pobyt. Přesto její vlivní, movití a dobrými kontakty vybavení zástupci čile nakupují lukrativní nemovitosti v oblíbených turistických destinacích za miliardy korun. Nebude ale řeč o Karlových Varech nebo Praze, tedy destinacích, které vás většinu určitě ve spojitosti s Ázerbájdžánci na první dobrou napadly.
V tomto díle se tak společně podíváme do jižních Čech, kde Ázerbájdžánci čile investují. A ukážeme si také marnotratnost, která je pro tyto investice typická.
-
Slovenský Nejvyšší soud v úterý 15.6. podle očekávání mnohých vrátil zpět k projednání Specializovanému trestnímu soudu rozsudek o nevinně Kočnera a Zsuzsové. Trest pro Tomáše Szabóa, řidiče, kterému soud vyměřil odnětí svobody na 25 let ve vězení s nejvyšší ostrahou, potvrdil.
Jak své rozhodnutí Nejvyšší soud odůvodnil? A jakou roli v tomto rozhodnutí hrály nové důkazy, které předložila prokuratura? Ze Slovenska odpovídá Pavla Holcová.
-
Na první pohled nepůsobí ázerbájdžánská komunita v Česku nijak významně. Přesto její vlivní, movití a dobrými kontakty vybavení zástupci čile nakupují lukrativní nemovitosti v oblíbených turistických destinacích za miliardy korun. V dnešním díle ODPOSLECHU se tak společně podíváme do jižních Čech, které si Ázerbájdžánci v posledních letech oblíbili. A vysvětlíme si, proč bývají tyto investice často velký problém.
-
Pro dceru Petry Dancové na výživném vymohl exekutor skoro 32 tisíc korun. Na její účet ale přišlo jenom 7 tisíc, o zbytek vymožených peněz se podělili vymahači. Paní Dancová se přitom obrátila na profesionální vymahače, jejichž letáky leží po celé republice na úřadech práce. Jak je to tedy možné?
Po odpovědích pátrala redaktorka investigace.cz Hana Čápová. Přinášíme s ní rozhovor.
-
Ze Severní Makedonie se každou zimu stává jedno z nejtoxičtějších míst na světě. Ve veřejných budovách tam totiž topí mazutem dovezeným z Česka, a to v kotlích, které k tomu nejsou uzpůsobené. Ze spalování mazutu tak vznikají jedy, které se dostávají do ovzduší. Kritickou situaci ale nikdo neřeší, neboť na dovozu kontroverzního paliva vydělávají místní politici.
Situaci tak museli vzít do rukou sami novináři. Na co přišli? Dozvíte se v tomto díle.
-
Příběh směnky na 900 milionů korun, které si nárokuje František Bušek, dříve Chobot, zůstává nadále tajemstvím. Případ se před různými soudy táhne už léta. Jeho klíčoví svědci jsou mrtví nebo ztratili paměť, měnili výpovědi a objevila se i záhadná postava falešného policisty. Ve sporech kolem směnky stojí proti sobě dvě těžké váhy - Tomáš Plachý a František Bušek. Dva ukázkoví reprezentanti naší nedávné minulosti.
Zároveň ale v tomto sporu jde o veřejné peníze. Není vyloučené, že zmíněných 900 milionů korun nakonec zaplatí stát. A tak by tento dlouholetý spor plný záhad zasáhl kapsy nás všech.
-
Roman Anin je bývalý reportér ruského opozičního média Novaya Gazeta, nyní zakladatel a šéfredaktor platformy IStories. Za svou mnohaletou kariéru se mu povedlo odhalit mnoho případů korupce, a to i na nejvyšších místech ruské politiky. To samozřejmě nezůstalo bez povšimnutí. Roman se tak v dubnu dostal do hledáčku ruských bezpečnostních složek, několikrát ho vyslýchali, prohledali dům a zabavili veškerou elektroniku.
Nejen o tomto incidentu, ale také obecně o tom, jaká je práce investigativního novináře v Rusku si s Romanem Aninem v tomto dílu ODPOSLECHU povídáme. Předaboval: Václav Vohlídal.
-
Podle českých bezpečnostních složek mělo stát za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích, který vyletěl do povětří v roce 2014, Rusko. Konkrétně řečeno ruská tajná služba GRU. Zbraně a munice ze skladu z Vrbětic měly údajně putovat bulharskému obchodníkovi Emilianu Gebrevovi, jehož pokus o otravu má podle všeho ruská tajná služba také na svědomí.
Gebrevov měl zbraně podle detektivů vyšetřujících výbuch skladu dodávat buď na Ukrajinu nebo do Sýrie k silám, která v té době stály proti Rusku. A to i přesto, že už nějaký čas bylo na Sýrii uvaleno embargo. Není to ale poprvé, co Česko a české zbrojařské firmy buď napomohly, nebo přímo dodávaly zbraně do konfliktních zón nebo zemím pod embargem. A o tom vám v tomto dílu ODPOSLECHU povyprávíme.
-
Díry v českém finančním systému zneužil i ruský miliardář Aras Agalarov. Tento podnikatel s ázerbájdžánskými kořeny je osobní přítel Vladimira Putina i Donalda Trumpa. Má ale i vazby na ruský organizovaný zločin. Kromě toho v Rusku provozuje síť luxusních sushi restaurací, kam mu z českých účtů, které byly založeny skořápkovými firmami, přišly podezřelé tisíce dolarů.
Tento příběh vám přinášíme v rámci globálního projektu FinCEN Files. V něm jsme spolu s dalšími novináři z 88 zemí světa odhalili, jak banky od Česka přes USA až po Turkmenistán selhávají v účinné obraně proti praní peněz. Zhruba 2100 uniklých SARů skrývá spoustu příběhů. A my tu pro vás jeden další máme.
-
Danske Bank a zejména její estonská pobočka byly jen za posledních pár let součástí několika obřích korupčních skandálů a schémat na praní peněz známých jako laundromaty. Přes banku během 8 let proteklo celkem přes 5,2 bilionu korun, z nichž většina nebyla čistého původu. Tyto špinavé peníze putovaly z postsovětských zemí a zakotvily také v Česku.
Nedávná kauza investigace.cz, ve které jsme upozornili na fakt, že Putinův bratranec a právník tajné služby FSB prali peníze v Česku, není vůbec ojedinělá. Právě naopak. Problém špinavých peněz je daleko blíž, než bychom čekali.
-
Maďarsko, Slovensko a Česko se jako obvykle v posledních letech staví zády k evropské solidaritě a na vlastní pěst vyjednávají dohody o východních vakcínách. Někdy i za cenu vládních krizí. Čína a Rusko se mezitím nezávisle na sobě snaží podkopat důvěru v očkovací látky vyráběné na Západě a ve střední Evropě úspěšně propagují vlastní vakcíny.
Jak se země V4 potýkají se zaváděním neschválených vakcín? To vám v tomto díle ODPOSLECHU povyprávíme. Protože ačkoliv často odporujeme všichni společně, tentokrát na to jdeme každá země trochu jinak.
-
Kauze vytunelovaných plzeňských železáren Pilsen Steel se redakce investigace.cz v minulosti několikrát věnovala. Dříve úspěšná česká firma s miliardovými zisky a s více než 600 zaměstnanci pod nadvládou Rusů prakticky zbankrotovala. Lucemburský rejstřík konečných uživatelů výhod, který jsme vytvořili v rámci projektu #OpenLux, však do celého případu vnesl nové světlo.
V rozhovoru Hana Čápová vysvětluje, co se s dříve úspěšnou českou firmou, která patřila k 5 nejúspěšnějším závodům na zpracování kovů na světě, pod nadvládou Rusů stalo.
-
UPOZORNĚNÍ: Tento díl obsahuje vulgarismy. Považujeme je za klíčové k tomu pochopit, jak komunikovaly postavy, které se v příběhu objevují. Proto si jej, prosím, nepouštějte před svými dětmi.
„To, co Kočner dělal, mu umožňoval systém. Systém a politické špičky, které tady na Slovensku byly. Jeho napojení na politiku, na justici, na všechno… to ho dělalo tak silným."
A to jsme pro vás v tomto podcastu zrekonstruovali. Způsob, jímž Marian Kočner ovládl přes „své lidi“ justici až tak dalece, že si troufl padělat směnky v hodnotě přes 1,8 miliardy korun a málem mu to prošlo. Ale neprošlo. Po vraždě Jána a Martiny se od Kočnera totiž začali odvracet i jeho nejvěrnější lidé a aura jeho nedotknutelnosti se rozsypala jako domeček z karet.
-
Od vraždy slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové uplynuly v neděli 21. února tři roky. Tři roky od aktu arogance a moci, který odstartoval neústupnou touhu Slováků po změně. To, co vražda Jána a Martiny na Slovensku odstartovala, nejspíš nikdo nečekal. U sousedů propukly největší demonstrace od roku 89, nastala očista ve slovenské veřejné sféře a zatčen byl i zdánlivě nedotknutelný Marian Kočner.
Eva Kubániová s Pavlou Holcovou Jána i Martinu dobře znaly. Vzpomínají na to, jaký Ján byl a vybavují si momenty, kdy se o vraždě dozvěděly. Popisují jejich tehdejší frustraci z nedostatku informací a především z vědomí, že slovenská policie nedělá vše pro to, aby vraždu vyřešila. Poprvé tak s veřejností sdílí jejich příběh z doby pár týdnů po vraždě, který až teď, po vlnách slovenského zatýkání z loňského roku, jim dává konečně smysl.
-
Lucembursko v roce 2019 s velkou pompou spustilo rejstřík konečných uživatelů výhod firem sídlících v této zemi. Prezentovalo to jako revoluční krok k transparentnosti a odpověď na kritiku EU. Akorát rejstřík zůstal pro veřejnost de facto nepoužitelný. Jako novináři jsme proto spojili síly a rozhodli jsme se vytvořit databázi vlastní. Poprvé jsme se tak dostali k datům, která ukazují, jak si Lucembursko reálně stojí ve svém deklarovaném boji za transparentnost.
Rozhovor s Pavlou Holcovou o projektu #OpenLux, lucemburském rejstříku i problematice daňových rájů.
- Mostra di più
