Episoder
-
O hradu Vízmburku, který se nachází v katastru obce Havlovice v Královéhradeckém kraji, by se dalo říct, že se podruhé narodil. Místní nadšenci ho totiž doslova vykopali ze země. Někdejší středověký hrad stojí na ostrohu nad řekou Úpou na bývalé obchodní stezce vedoucí z českého království do Kladska a na dnešní turistické trase mezi Červeným Kostelcem a Babiččiným údolím v Ratibořicích.
-
Mangler du episoder?
-
A co my říkáme na velikonoční zvyky v blízkém zahraničí? Naše Velikonoce jsou se svými malovanými vajíčky, zvony odlétlými do Říma, šleháním žen pomlázkami či v kostelech svěcenými mazanci pestrou směsí křesťanských a pohanských tradic. Jak ale tyto svátky slaví cizinci? Na to se hodinu před polednem zeptáme například Vietnamky nebo Kolumbijce, kteří u nás dlouhodobě žijí. Podíváme se také do nedalekého Saska, kde se seznámíme jak s velikonočními tradicemi Němců, tak i Lužických Srbů, tamní slovanské menšiny.
-
Kříž na vrcholu Skalky jako symbol Velikonoc svítí nad Novým Borem a připomíná nejvýznamnější církevní svátky.
-
Když se chceme pokochat krásami města, chodíme většinou s hlavou vztyčenou, někdy až zakloněnou, abychom mohli obdivovat domovní znamení, fasády a štíty. V Liberci mají ale uličku, kam je třeba se na prohlídku vydat naopak s hlavou skloněnou. V přibližně 80 metrů dlouhé uličce ve vnitrobloku poblíž Soukenného náměstí v centru města se totiž nachází na sto kanálových poklopů nejen z Libereckého kraje či České republiky.
-
Nejvíce berou za kuropění a pozdě večer. Na ryby jsme se vydali po rozhlasových vlných se zkušeným rybářem Janem Bubeníkem. Poslechněte si rozhovor.
-
Zatím co pro nás je koleda spojená s Velikonočním pondělím, v dobách našich babiček se chodilo vícekrát. I na Zelený čtvrtek. A vařit budeme postní kopřivovou polévku.
-
Nejnovější opravenou památkou v ostravských Dolních Vítkovicích je bývalý výklopník a mlýnice uhlí. V kontextu ostatních staveb je to v podstatě mladice. Postavena byla až počátkem 50. let. Produkce Dolu Hlubina už nestačila zásobovat uhlím koksovnu Vítkovických železáren. Bylo tedy nutné uhlí přivážet odjinud, někde ho vyklopit a semlít na prach pro výrobu koksu. Tak to fungovalo až do druhé poloviny 90. let, kdy se provoz zastavil v celých Dolních Vítkovicích.
-
Škaredá, sazometná, nebo černá. Tak se v dobách našich babiček říkalo předvelikonoční středě. Proč a jestli se ještě stále vařila postní jídla, se dozvíme od Vladimíry Jakouběové a Jaroslava Hořeního.
- Se mer