Episodes
-
Hugo a Klára jsou v novém dílu podcastu Moshpit ve studiu sami. Navazují na první díl o maturitní zkoušce. Jak vše dopadlo, jaké jsou pocity a proč nikdo nemluví o absolutní postmaturitní prázdnotě. Nový Moshpit je tentokrát nejen o přijímačkách, fomálnosti, ale taky neúměrném stresu.
Podpořte vznik našich podcastů:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779 -
Alarm spouští svůj první podcast o historii. Redaktor Alarmu Ondřej Bělíček, historik Ondřej Crhák a pedagožka Eliška Farová budou v novém podcastu Dějiny bez konce hovořit o nových pohledech na historii, podívají se na přehlížené dějiny, budou vás informovat o zajímavých knižních novinkách, nebo výstavách, filmech a seriálech s historickou tématikou. Součástí podcastu budou také rozhovory s tuzemskými a zahraničními historiky.
V úvodním dílu podcastu se podíváme na knihu As Gods Among Men (Jako bohové mezi lidmi) italského historika Guido Alfaniho, která vyšla v prosinci minulého roku v nakladatelství Princeton. Guido Alfani ve své knize zkoumá pohled na bohaté a jejich roli ve společnosti v tzv. Západním světě od starověku do současnosti. Ve své knize probírá zrod finančních elit ve středověku, jejich křehké postavení ve společnosti v souvislosti s křesťanskou teologií a morálkou, která odsuzovala hamižnost a hromadění bohatství jako smrtelný hřích. Následné období etablování bohatých ve společnosti v době raného novověku, kdy v souvislosti s rozvojem protestantství a kapitalismu se tento pohled na bohaté měnil a bohatí se začali vnímat jako ctnostné a schopné osobnosti. Věnuje se také období největších majetkových a společenských nerovností v dějinách, který postupně graduje v 19. století v souvislosti s první a druhou průmyslovou revolucí, kdy v předvečer první světové války dosahovaly svého maxima. Dvě světové války a změna daňové politiky, která směřovala k progresivnímu zdanění, vedly k výraznému snížení nerovností ve společnosti až vše změnila následně neoliberální revoluce v sedmdesátých letech. Nerovnosti ve společnosti začaly zase růst až do současného stavu, kdy jsou nerovnosti opět na svém maximu. Součástí dílu je rozhovor s Guido Alfanim o jeho knize. Zároveň v debatě s Eliškou Farovou a Ondřejem Crhákem probereme také například Tomáše Baťu, Berlusconiho, belgického krále Leopolda II., nebo taky habsburskou stopu v koloniálním závodění o dobytí zaoceánských trhů.
V tipech a novinkách se podíváme taky blíže na seriál To se vysvětlí, soudruzi!, nebo novou výstavu o Vietnamu v Náprstkově muzeu.
Playlist:
🤔 Tipy a novinky
🧐 Výstava o Vietnamu
4:36 - 9:10
📖 The End of Empires and a World Remade: A Global History of Decolonization
9:20 - 10:53
📺 To se vysvětlí, soudruzi!
11:06 - 28:19
Hlavní téma
💸 Superbohatí v dějinách: Guido Alfani - As Gods Among Men (Jako bohové mezi lidmi)
28:25 - 1:17:02
Co si přečíst k tématu?
Karel Staněk, Michal Wanner -
Císařský orel a vábení Orientu: Zámořská obchodní expanze habsburské monarchie (1715–1789)
Andrew Phillips, J. C. Sherman - Outsourcing Empire: How Company-States Made the Modern World
Ondřej Ševeček - Zrození Baťovy průmyslové metropole
Branko Milanovič - Vision of Inequality: From the French Revolution to the End of the Cold War
Podpořte vznik dalších dílů našich podcastů:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779 -
Missing episodes?
-
Ještě před několika lety byla opozice vůči drastické imigrační politice Donalda Trumpa jedním z hlavním témat demokratických politiků. Po nástupu Joea Bidena do Bílého domu se ale změnilo méně, než by předchozí výkřiky mohly naznačovat. Bidenem podepsaný dekret teď opět přibližuje politiku demokratů představám Donalda Trumpa. Konzervativní voliče přitom uspokojí jen stěží.
Co přesně mění Bidenův nový dekret? Proč ho podepsal právě teď? Jak by si imigrační reformy představovali liberálové oproti konzervativnímu uzavírání hranic? A jak dlouho už Washington čeká na funkční imigrační změny? To vše se dozvíte v dnešním Rednecku. -
Výsledky evropských voleb přinesly řadu překvapení, mezi nejvýraznější patří neuvěřitelný úspěch Motoristů a Filipa Turka na straně jedné a špatný výsledek Pirátů na straně druhé. Jak se vlastně stalo, že uskupení, kde byl na čelním místě kandidátky Filip Turek zaznamenalo takový úspěch? Měly na to vliv jiné subjekty, které vedly proti Turkovi negativní kampaň? Co stojí za překvapivě špatným výsledkem Pirátů? Jaká byla jejich kampaň a bylo možné kampaní překrýt skutečnost, že jsou součástí pravicové vlády? To jsou některé z otázek našeho povolebního Studia Alarm.
Navzdory obavám nepřinesly volby do evropského parlamentu ultrapravicovou vlnu, která by radikálně změnila rozložení sil. Otřásla ale několika klíčovými státy Evropy. Co to bude pro Evropu znamenat? Jak se změní klimatická politika? A jaké důsledky mají volby pro Česko? O tom debatují redaktoři Alarmu Saša Uhlová, Jan Bělíček a Standa Biler.
Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779 -
Běžně se ve Spojených státech pořádají tři debaty prezidentských kandidátů v týdnech bezprostředně před listopadovými volbami. Letos tomu bude jinak. Joe Biden a Donald Trump se domluvili na jedné červnové a jedné zářijové debatě. Jak to bylo s televizními debatami v minulosti? Jaké historicky nejslavnější momenty v nich proběhly a ve kterých volbách? Proč letos Biden a Trump dělají věci jinak? A jsou vlastně debaty vůbec k něčemu?
-
Úspěch hokejového šampionátu v Praze a Ostravě pomáhá zastřít skutečnost, nakolik ideologicky podporuje nacionalistický šovinismus a zároveň veřejnými financemi financuje soukromý byznys i těch nejbohatších Čechů. Jak souvisí současný model úspěšných českých hokejistů s nástupem kapitalismu? Proč je opěvovaná O2 Arena vrcholným symbolem privatizace veřejných zdrojů? Jak je spojený zákaz účasti ruské výpravy s nacionalistickou podstatou světových šampionátů? A proč dotování české hokejové mládeže vede k posilování moci soukromých subjektů?
► Podpořte vznik dalších dílů Outsidera:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Vojtovi Ondráčkovi na [email protected]
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat
► sound mix Ondřej Bělíček
► znělka Jonáš Kucharský -
Do druhého dílu podcastu Hysterie přijala pozvání autorka podcastu Transistorie Jamie Rose. Společně s Magdalenou a Karolínou diskutují o tom, co pro trans komunitu znamená nedávné zrušení povinných sterilizací, jaké jsou možnosti novelizace zákona i jaká je budoucnost trans aktivismu. Tento úspěch se totiž odehrál na pozadí všudypřítomného nárůstu krajní pravice, konzervativismu a transfobie.
Bigotní a transfobní narativy totiž poslední roky prokapávají z obskurních antigenderových spolků typu Aliance pro rodinu také do mainstreamu. Na české mediální i literární scéně můžeme transfobní hlasy slyšet třeba i ze strany „rozumných konzervativců” z deníku Echo24. Právě tam zaznívá srovnávání trans mladistvých se zmatenými teenagery, kteří a které si svoje mentální problémy řeší tranzicí. Trans aktiviststvo je pro tyto konzervativce jakousi „ukřičenou menšinou”, která je „jak za bolševika před rokem 89“.
Debatu o cancel culture v Česku nedávno rozproudila kniha Nevratné poškození: Jak naše dcery podléhají transgenderové mánii americké autorky Abigail Shrier. Tu mělo původně v českém překladu vydat Nakladatelství Albatros, které nakonec z publikace ustoupilo pro její transfobii. Později se přihlásilo nakladatelství Bourdon, že knihu jako „důležitý příspěvek do debaty“ vydá. Nevratné poškození přitom podle Rose obsahuje vyloženě nebezpečné názory. Například zpochybňování samotné existence trans dětí, které může vést až k tomu, že jim nebude tranzice rodiči umožněna. Jako zdroje potom Nevratné poškození používá odkazy na X a transfobní weby.
Autorky Hysterie se i s Jamie proto ptají, jaký smysl má taková „diskuze“ a kdy máme právo debatu s bigotním novinářstvem a autorstvem prostě nevést? Existuje u nás tedy cancel culture? Má se konzervativní novinářstvo, které má vybudovanou velkou platformu a vyhrává literární ceny, bát zlé, zákeřné translobby?
Podpořte vznik tohoto podcastu:
www.darujme.cz/projekt/1205779 -
V posledním předvolebním rozhovoru Studia Alarm jsme vyzpovídali lídra pirátské kandidátky do eurovoleb Marcela Kolaju. Kolaja byl europoslancem posledních pět let a nyní chce svůj mandát obhájit. Co pro něj znamená evropská politika a co v ní chce prosazovat? Jak vnímá působení Pirátů v současné vládní koalici a s jakými hlavními tématy jde do víkendových voleb? Na to a mnoho dalšího jsme se ptali Marcela Kolaji.
Podpořte vznik dalších dílů Studia Alarm:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779 -
V další epizodě podcastu Pay Gap se Šárka Homfray a Lucie Václavková zaměřují na to, čím se ženy setkávájí v rámci náborového procesu.
Z právního pohledu se celým náborem prolínají dvě hlavní témata, a to diskriminační důvody a soubor údajů, které o vás zaměstnavatel nesmí zjišťovat. Těmto dvěma tématům se tedy logicky věnuje právní okénko. Zatímco povinnost zajistit rovné zacházení a nediskriminovat je už relativně známá, ne každý ví, že soubor možných diskriminačních důvodů je poměrně široký. Kromě těch zjevných jde například i o sociální původ nebo povinnosti k rodině. Ještě méně se ví o ustanovení zákoníku práce, který vymezuje okruh údajů, které zaměstnavatel nesmí zjišťovat, a to ani přímo, ani prostřednictvím třetích osob. Sem patří například těhotenství nebo trestněprávní bezúhonnost (s výjimkami vyplývajícími z jiných zákonů).
Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve vlastní knihovně?
Píšeme knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu - rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. Podpořte vydání knížky na Donio a vyberte si některou z lákavých odměn. V naší společnosti se můžete vzdělávat i opečovat. Pomůžete nejen tím, že přispějete, ale také dáte o kampani/knížce vědět dál. A pokud máte náš podcast rádi, můžete pro nás až do 6. června hlasovat i v anketě Podcast roku.
www.donio.cz/paygap-za-kratsi-konec-provazu
Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected]. -
Volby do Evropského parlamentu vzaly české strany poprvé vážně. Bohužel nepřišly většinou na nic jiného, než je záchrana spalovacích motorů.
► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na [email protected]
► postprodukce: Mikuláš Odehnal -
Profese památkáře v dnešní době čelí mnoha výzvám. Na jedné straně je tlak na developerský rozvoj a modernizaci staveb, na druhou stranu je nutné chránit kulturní dědictví a doklad minulé doby. Dá se najít kompromis? Martin Zubík zdůrazňuje, že profese památkáře není jen o psaní posudků a povolování stavebních úprav. Důležitou součástí jeho práce je také osvěta a edukace veřejnosti. Je nutné lidem vysvětlovat, proč je důležité chránit památky a jak se o ně starat. Probrali jsme i některé specifické problémy, se kterými se památkáři v severních Čechách setkávají, i aktuální situaci ohrožených budov v Mostě.
V Mostě se bojuje za celou republiku!
Podpořte chod mostecké pobočky Alarmu:
www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm -
V prvním díle podcastu Hysterie autorky rozebírají koncept imposter syndromu. Rozšíření tzv. pocitu podvodnice, tedy pochybností o vlastních zásluhách, podle nich přímo souvisí s rostoucím tlakem na výkon a snahou uspět i v nerovně nastavených podmínkách. Je pocit, že někam nepatřím, protože na to nemám, jenom kapitalistickou diagnózou nebo spíš kolektivní zkušeností? Máme si koupit kurz seberozvoje, abychom se přestalx cítit jako podvodnice?
Skrze osobní zkušenosti docházejí autorky k tomu, že se tyto pocity objevují napříč různými prostředími – od často zmiňované univerzity a práce, až po mezilidské vztahy a aktivistické kolektivy. Díky teoretičkám jako je Maddie Breeze nebo na ni navazující autorstvo výzkumu z Readingu se přitom ukazuje, že ne na všechny impostger syndrom dopadá rovnoměrně. Do velké míry ho ovlivňuje gender, rasa i třída.
Autorky Hysterie sdílí, v jakých prostorách se jako podvodnice cítí a přemýšlí nad strukturálními nerovnostmi, které tento pocit podněcují a umocňují. Imposter syndrom podle nich totiž není jenom výsledkem nerovného nastavení institucí, ale současně jeho podněcovatelem. Čím více se jej snažíme individuálně překonávat, tím více nerovnosti upevňujeme. Lze pak na selhání v nerovném systému nahlížet jako na pozitivní zkušenost? A jaké jsou možnosti uchopení pocitu podvodnice jako nástroje změny a zdroje aktivismu?
Podpořte vznik tohoto podcastu:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779 -
Nejnovější TL;DR se kromě obvyklých rubrik a příležitostného vysmívání konzervatismu – a tentokrát i ceně Magnesia Litera – věnuje především americkému románu. Zkoušíme si představit, jak by mohla vypadat jeho nejbližší budoucnost. Kim Stanley Robinson v knize Ministerstvo pro budoucnost do jisté míry vychází ze známého citátu, že v současnosti je snazší si představit konec života na Zemi než konec kapitalismu. Nekonstruuje však hororovou vizi masového vymírání v éře klimatického rozvratu, ale naopak nastiňuje technologická a sociálně revoluční řešení, která by nás mohla vyvést ze současné destruktivní fáze civilizace.
► Playlist:
✏️ Literární novinky: 0:00 - 7:08
🗯️ Knižní tipy: 19:30 - 28:30
📕 Stanley Kim Robinson - Ministerstvo pro budoucnost: 29:05 - 1:15:24
► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na [email protected]
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat
► sound mix Ondřej Bělíček
► znělka Jonáš Kucharský -
SOCDEM usiluje o návrat do vysoké politiky. Jak to chce udělat? O tom jsme si ve Studiu Alarm povídali s Lubomírem Zaorálkem, který stranu vede do evropských voleb.
V předvolebních speciálech Studia Alarm zpovídáme lídry a lídryně některých stran kandidujících do Evropského parlamentu. Po Johanně Nejedlové ze Zelených za námi dorazil lídr evropské kandidátky Sociální demokracie Lubomír Zaorálek. Jak vidí svoje šance? Co by rád v Evropě prosadil a v jaké kondici je momentálně jeho strana? To jsou některá z témat, která jsme s ním probrali ve Studiu Alarm. -
Přes maximalistické požadavky některých demonstrantů vlna policejních reforem v posledních letech Spojené státy nesmetla. Svou roli v tom sehrál i demokratický prezident Joe Biden, který opravdu nepatří mezi velké kritiky policejní práce. Biden ze škrtání rozpočtu policie rád obviňuje republikány. Ti se na oplátku snaží vykreslit Bidena jako radikála.
-
Odlišit od sebe Rajchla, Vrabela, Turka nebo Okamuru je skoro nemožné. Všichni chtějí zachránit spalovací motory nebo zastavit greendeal a diktát Bruselu. Dál jejich fantazie nesahá.
► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na [email protected]
► postprodukce: Mikuláš Odehnal -
V americkém Kongresu se před několika dny ostře pohádalo několik zastupitelek v čele s Marjorie Taylor Greene a Alexandrií Ocasio-Cortez. Spoustu amerických komentátorů se poté pohoršovalo nad úpadkem politické kultury, který podle nich hádka značí. V novém díle Rednecku si ale připomeneme, že Kongres zažil daleká závažnější a násilnější hádky mezi politiky.
Nejnásilnější období zažil americký Kongres jednoznačně v několika dekádách před americkou občanskou válkou. Mezi lety 1830 a 1860 došlo na Kapitolu k 70 fyzickým potyčkám mezi zastupiteli. Nicméně po celou historii USA nebyly rvačky v Kongresu ničím až tak neobvyklým. První pamětihodná proběhla už v roce 1798 – loni na podzim prý zase vrazil tehdy už bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy svému kolegovi do zad loktem.
Proč se nejednou zastupitelé na Kapitolu mydlili sukovicemi? Kvůli čemu se tak rozvášnili? Proč se označovali za sraby, zatímco ostatní prosili rváče, ať si svoje bitky vyřizují venku? A zastupitelé kterého ze států se v Kongresu rvali nejčastěji? To vše se dozvíte v novém Rednecku. -
V některých částech Česka je těžší se dostat na gymnázium než na Oxford nebo MIT. O středoškolském vzdělání jsme nechali rozhodovat ředitele fabrik. Tohle je výsledek.
► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na [email protected]
► postprodukce: Mikuláš Odehnal -
Nový Most se měl stát tou lepší alternativou – alternativou, kterou kapitalistické Československo hornickému městu nebylo schopné nabídnout. Nicméně prvek utopie doprovázel téměř všechna města, která ve 20. století vyrostla tzv. na zelené louce, ať už na Západě nebo na Východě. Výstavbám těchto měst byla společná nejen snaha o vybudování čistšího prostředí v moderních urbanistických celcích, ale také nastolování nového společenského řádu a snaha o spravedlivější uspořádání města. Proč se utopická vize Mostu rychle změnila v dystopickou realitu? Jaký druh kritiky poprvé zpochybnil dříve nevyvratitelné ekonomické argumenty, které hnaly celý projekt mostecké těžby uhlí? Je tu další díl podcastové série o historii Mostu s historikem Matějem Spurným.
Líbil se vám tento díl? Podpořte chod mostecké redakce Alarmu:
https://www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm -
Posádka Soundsystému dlouho slibovala country díl, až jim musela zavdat příčinu nová deska zpěvačky Beyoncé, která si na Cowboy Carter nasadila stetson a tvrdí, že autentická kultura amerického venkova není vázaná na rasu ani společenskou příslušnost. Jistým protipólem její oslňující verze country je nová deska písničkářky Kacey Musgraves, která na Deeper Well zpívá o hledání spokojenosti po soukromých karambolech a leckterý recenzent ji obviňuje z flirtování s new age. "Asi je tu poptávka po postavách obyčejných lidí, s nimiž se mohou fanoušci snadno ztotožnit," vysvětluje si Michaela Peštová současnou popularitu country v zámoří a Nora Třísková mluví o demokratizaci žánru a postpandemických náladách úniku z města na venkov.
Jestli z Beyoncé a Kacey Musgraves nepanuje v týmu výraznější nadšení, u desky Berlin Manson jsme se shodli jednohlasně. Poor But Sexy je banger, u kterého se chcete vrhnout do moshpitu a zároveň si u toho číst sociologické knihy o chudobě ve východní Evropě. "Je to skrz nasrkz politická deska," konstatuje Nora a Karel Veselý dodává, že je zároveň nějakým záhadným způsobem také chytlavá.
V rubrice Co nás sere se pozastavujeme nad humbukem kolem nové desky Taylor Swift a policejním zásahem na Majálesu. Došlo samozřejmě i na singlové jednohubky, výhled do budoucnosti nebo kočičí zprávy.
Co vadí Míše na písni Jolene? Jakou náladu vystopovala Nora v Bratislavě na Sharpe a co Karlovi nezmrzlo na zahradě? Poslouchejte nový díl hudebního podcastu Soundsystém.
Playlist:
Beyoncé - Cowboy Carter
Kacey Musgraves - Deeper Well
Berlin Manson - Poor But Sexy
Adrianne Lenker - Bright Future
Edúv syn - No future, aj keď mohla by
Waxahatchee - Tigers Blood
Clarissa Connelly - World of Work
claire rousay - Sentiment
eyz - Krysí král
Jednohubky:
Waxahatchee - Tigers Blood
Bbmutha - gun kontrol
Bianca Scout ft. Darkmarik - Forest Spirit
Těšánky:
17. - 19.5. Narozeniny Ankali
25.5. claire rousay, Divadlo VILA Štvanice, Praha - Show more
