Episódios
-
Neobyčejně silný příběh manželů Tibora a Marie Abelových vypráví, jak jim rakovina vzala teprve dvaadvacetiletého syna a jak tato zkušenost vedla k založení Nadačního fondu Úsměv nejen pro Kryštofa. „Posluchačům bychom chtěli vzkázat, že jim nemusí zemřít syn, aby měli kvalitní vztah s partnerkou a byli šťastní z maličkostí.” Abelovi byli úspěšnými podnikateli, po onemocnění syna své profese opustili a už se k nim nikdy nevrátili. Když po dvou letech boje s nemocí Kryštof Jakub zemřel, založili nadační fond, který pomáhá lidem v obdobných situacích, jakou si sami prožili. A ačkoliv věnují téměř všechen svůj čas málo ohodnocené a náročné práci, jak sami říkají, jsou nejšťastnějšími za svůj život.
Přidejte se k nám na www.givt.cz a pomáhejte svými on-line nákupy dobročinným organizacím, aniž by Vás to cokoliv stálo.
-
„Když babička zemřela, tak jsem si v duchu přísahala, že se budu snažit udělat maximum pro to, aby jiní pacienti odcházeli v klidu a bez bolesti. Aby se s nimi pracovalo jinak.” Těmito slovy Jana Přibylová popisuje vlastní zkušenost se smrtí blízkého člověka. Dnes Jana pracuje v Hospicu sv. Alžběty v Brně, kde doprovází pacienty a jejich rodiny, kteří se rozhodnou pro mobilní hospicovou paliativní péči. Proč je někdy pro blízké těžké přijmout konečnost života? Jaké příběhy rodin Janě utkvěly v paměti? A v epizodě se dozvíte i to, proč by podle Jany bylo dobré mít reklamy na hospicovou péči.
Přidejte se k nám na www.givt.cz a pomáhejte svými on-line nákupy dobročinným organizacím, aniž by Vás to cokoliv stálo.
-
Estão a faltar episódios?
-
Petra Glosr Cvrkalová před svými 31. narozeninami náhle ovdověla a zůstala sama s dvěma malými dcerami. Po této zkušenosti založila Nadační fond Vrba, který pomáhá ovdovělým rodinám v podobných situacích, které si před lety sama prožila. V Česku jich je zhruba 50 tisíc a Vrba jim nabízí oporu nejen psychickou, ale i v praktických věcech, na které najednou zůstane jeden z rodičů sám. Petry jsme se ptali na to, co vdovcům a vdovám neříkat, jaké praktické věci rodiny po smrti jednoho z partnerů řeší a zazní i to, proč Nadační fond Vrba nepracuje se smrtí, ale primárně s nadějí.
Přidejte se k nám na www.givt.cz a pomáhejte svými on-line nákupy dobročinným organizacím, aniž by Vás to cokoliv stálo.
-
Původně byla na transfuzním oddělení na výpomoc, dnes vede celý tým transfuzního oddělení FN Olomouc. S doktorkou Danou Galuszkovou jsme probrali praktické věci, které by měl vědět každý prvodárce, ale probrali jsme také mýty, jež o darování krve kolují. Bude jednou možné krev uměle vytvořit? A jaké emoce panují na transfuzním oddělení, když se díky dárcům podaří zachránit život?Přidejte se k nám na www.givt.cz a pomáhejte svými on-line nákupy dobročinným organizacím, aniž by Vás to cokoliv stálo.
-
Víte, jak správně doma skladovat potraviny? Co je nejčastějším důvodem, proč vyhazujeme jídlo? S Kamilem Pravcem, koordinátorem Potravinové banky Olomouckého kraje, rozebíráme mýty o plýtvání potravin i potravinových bankách. Věděli jste například, že nejvíce jídla se vyplýtvá v domácnostech? Nahlédněte s námi do toho, jak prakticky funguje potravinová banka, jak probíhá spolupráce se supermarkety nebo jakým neziskovým organizacím v Olomouckém kraji pomáhá. Dozvíte se i to, proč se Kamil domnívá, že dumpster diving má v Česku nejlepší léta za sebou.
-
Otevřeme zahradu! Projekt, který si klade za cíl kultivaci venkovního prostoru hospice na Sv. Kopečku u Olomouce. V jejím čele stojí Věra Zukalová, která si sama prošla nemocí a v těžkých chvílích jí mimo jiné pomáhala příroda. V rozhovoru probíráme realizaci projektu, který stojí desítky milionů a skládají se na něj lidé z olomouckého prostředí. Dotkneme se ale i příběhu, který vedl Věru Zukalovou v roce 2009 k založení Dobrého místa pro život, které dodnes pomáhá nejrůznějším sociálně znevýhodněným občanům Olomouce nebo například toho, jak Věra nadchla fotbalisty olomoucké Sigmy k dobročinnému prodeji punčů.
-
Karel Giebisch je odmalička nevidomý. Stal se z něj podnikatel, prodával pomůcky pro handicapované a přitom zjistil, jak málo aplikací, pomůcek a běžných úkonů funguje pro nevidomé správně. Karel se dnes podílí na rozvoji nejrůznějších digitálních nástrojů, spolupracuje se startupy i se zavedenými českými firmami. Jak taková spolupráce vypadá? V rozhovoru rozebíráme aktuální situaci na poli digitalizace pro lidi s handicapem, ale i jeho současnou práci nevidomého maséra. Masérem se stal proto, aby poznal, jak veřejnost vnímá nevidomé a mohl jejich pohled měnit. Poznejte v rozhovoru svět lidí se zrakovým postižením.
-
“Nový Prostor! Kupte si Nový Prostor!” Věta, kterou je dnes možné zaslechnout ve všech větších českých městech. První číslo časopisu vyšlo v roce 1999 a spoluzaložila jej Dagmar Kocmánková, jež dodnes působí na pozici výkonné ředitelky. Odborníci zakladatele časopisu od takového formátu tehdy odrazovali, s tím, že Češi prodejce nebudou podporovat. V epizodě zazní, jestli se dá prodejem časopisu uživit, kdo tvoří jeho obsah, nebo jaká pravidla musí prodejci dodržovat.
-
S Renátou Benešovou Chlebkovou, která v ADRA působí na pozici CSR specialistky, rozebíráme její cestu od vysněné fyzioterapie až po fundraising a společenskou odpovědnost firem. Renáta sdílí její praktické tipy, jak oslovit firmy ke spolupráci. Probíráme ale i to, co firmy nejčastěji v dobročinných aktivitách brzdí. Mluvíme také o firemním dobrovolnictví, které má potenciál proměnit celou společnost. Firmám přináší více loajality, zaměstnancům dosud nepoznané dovednosti a klientům neziskovek zážitky, ze kterých mnohdy žijí celý rok.
-
Kateřina Maříková založila a vede Centrum hiporehabilitace Mirákl. Centrum je unikátní tím, že děti do péče přijímá už od tří měsíců. V centru probíhají terapeutické pobyty, workshopy, semináře, ale i vědecký výzkum zaměřený na přínos hipoterapie u různých onemocnění. „Ukáží vám emoce v pravém slova smyslu. Nehodnotí, chtějí nás takové, jací jsme.“ Podle Kateřiny je kůň nejlepším učitelem z hlediska neverbální komunikace. S jakými diagnózami rodiny do centra přichází? A jak se vůbec hledá správný kůň pro hiporehabilitaci?
-
Organizace Za sklem vznikla ve Zlíně, díky Martě Pečeňové, mamince, které se narodilo dítě s PAS. Do epizody jsme si pozvali ředitele olomoucké pobočky Za sklem, Jana Nykla. Lidé na spektru bývají společností často vnímaní stereotypně, jak v rozhovoru ale říká ředitel olomoucké pobočky Za sklem, příběh každé rodiny je unikátní a každá osobnost na spektru je jedinečná. Ptali jsme se, jaká služba je v jejich organizaci nejžádanější, jestli rodič může u svého dítěte v brzkém věku odhalit potenciální problém a jaké jsou mnohdy opomíjené potřeby pečujících rodin.
-
Děti pocitově ví, co je jim blízké, nemožnost výběru na základních školách je ale problém. Václav Flíček a Zdeněk Sklenář vytvořili Projekt Budoucnost, který si klade za cíl rozvíjet potenciál dětí. Zkoumají tři metody (Tygří svět, MBTI, VIA), pomocí kterých mohou rodiče i pedagogové identifikovat a rozvíjet potenciál dětí, aniž by to narušilo rámcové vzdělávání. V epizodě se dotkneme toho, jak se jeden ze zakladatelů oklikou díky Projektu Budoucnost vrátil k tomu, co chtěl dělat od dětství, jaká neočekávaná specifika má práce s dětmi ze sociálně znevýhodněného prostředí, v čem je změnilo rodičovství a co vedlo k tomu, že se jedna pedagožka na workshopu rozplakala.
-
Zůstat v manželství kvůli dětem, nebo ne? Kdy je správný čas vztah opustit? Do epizody jsme si tentokrát pozvali ředitelku Terezu Vránovou a peer pracovnici Kláru z organizace Jak Dál?, která se věnuje tématu rozvodů. Rozebíráme, jaký vliv má dobře nebo špatně zvládnutý rozvod na děti, jak promění jejich budoucí vztahy, i to, na co by rodiče při rozvodu neměli nikdy zapomínat. S jakými mýty se zaměstnanci Jak Dál? setkávají téměř na každé konzultaci? Dozvíte se v této epizodě.
-
Paměť národa je největší evropská sbírka orální historie 20. století. S ředitelem Paměti národa pro střední Moravu, Petrem Zavadilem, rozebíráme, jak prakticky probíhá nahrávání a natáčení vzpomínek pamětníků, co je motivuje mluvit o událostech, o kterých někdy mlčeli i celý život. V epizodě se dozvíte jaký příběh ze sbírky Petrovi utkvěl v hlavě, proč ho baví mluvit o historii se studenty, jak se bude proměňovat role Paměti národa v budoucnu.
-
Po narození svých dětí došel podnikatel Jakub Kohoutek se svou ženou Evelínou ke stejnému závěru: Chceme pomáhat zdravotně znevýhodněným dětem. Od té doby jejich organizace Srdce na pravém místě získala miliony na pomoc více než dvaceti rodinám a jednu z nich dokonce čtyři roky ubytovávali. Jak to vnímalo okolí? S Jakubem mluvíme o propojení nezisku, sportu a byznysu, o tom, v čem by se mohla jednotlivá odvětví inspirovat. A rozebíráme i o to, proč je podle Jakuba nesmyslné oddělovat pracovní život od toho soukromého.
-
Open House Praha je festival architektury, během kterého se v Praze otevře více než sto běžně nedostupných budov. Návštěvníci se mohou seznámit s příběhy budov, okolo kterých chodí každý den do práce nebo nakupovat. Letos se budou moci podívat například do veřejnosti celoročně uzavřeného terminálu 4 letiště Václava Havla. Festival ročně přiláká desetitisíce návštěvníků, koordinuje jej ale malý tým s pomocí stovek dobrovolníků. S jeho ředitelkou Klárou Veselou mluvíme o dobrovolnictví, pocitu euforie, který festival přináší, o fuckupech, o plánovaných novinkách, ale i o tom, proč Klára Veselá vnímá jako své celoživotní poslání otevírat lidem oči a probouzet v nich zvědavost.
-
Konflikt mezi Tibetem a Čínou trvá desítky let. Česká neziskovka MOST proTibet se od roku 2002 snaží informovat o situaci v Tibetu, spolupracuje s tibetskou exilovou vládou v Indii, kde podporuje dobročinné projekty. S ředitelkou MOSTu ProTibet, Janou Ďáskovou Neborákovou mluvíme o tom, jak vypadá život Tibeťanů v exilu, proč si myslí, že by se v dohledné době mohlo něco v Tibetu změnit nebo proč se MOST ProTibet nedefinuje jako protičínský. Dozvíte se, proč je pro MOST ProTibet nejnáročnější zachovat svůj provoz v České republice, jak došlo k tomu, že jedno z typických tibetských jídel vědci zvolili jako vhodné jídlo do vesmíru a jak jeden z Čechů založil nejvýše položený pivovar v Tibetu. Tibeťané v exilu si přejí štěstí pro všechny bytosti a věří, že se jednou situace změní.
-
Anna Sedláková a Karolína Krejčová si v dospívání prošly náročnou cestou kvůli syndromu polycystických ovarií. Pár let zpět žádná podpora pro ženy řešící bolestivou menstruaci, neplodnost a hormonální nerovnováhu neexistovala, proto se rozhodly založit organizaci Indiánky. V rozhovoru rozebíráme, co pro Aničku s Kájou znamená ženství, jak správně komunikovat o neplodnosti, nebo proč bolestivá menstruace není normální. Dotýkáme se i byznysu s neplodností, jak o tomto tématu mluvit v páru a zazní i příběh o tom, jak se holkám podařilo do Česka dostat první kalíšek na podporu početí.
-
Pes Equinovarus je diagnóza, kterou si v České republice každým rokem vyslechnou rodiče přibližně dvou set dětí. Ačkoliv jde o jednu z nejčastějších vrozených ortopedických vad, až v posledních letech je léčena jinak než postupy, které dříve mohly vést i k tak velké bolesti pacientů, že dobrovolně podstupovali amputace. Hostkou epizody je Stáňa Bašatová, zakladatelka spolku Achilleus, jejíž manžel i dcera se s touto diagnózou narodili. Se Stáňou mluvíme o inspiraci pro aktuální léčbu, síle české komunity sdružené okolo nemoci, ale i o tom, co by si přála vědět dříve.
-
Covid, který nikdy nekončí. Spánek, co nepřináší kýženou úlevu a cesta do obchodu, která znamená vyčerpání na několik dnů. Možnost pracovat je silně omezená, člověk ztrácí sociální vazby. I těmito slovy popisuje chronický únavový syndrom Petr Homolka, spoluzakladatel Nadačního fondu Neúnavní. Nemocí trpí jen v České republice asi 50 tisíc lidí, přesto není uznána jako oficiální diagnóza. S Petrem rozebíráme, kdy by měl člověk zpozornět a začít únavu řešit, ale i to, jestli se dá syndrom vyléčit. Co vedlo k založení fondu? A jak se Neúnavní snaží měnit vnímání nemoci ve veřejném prostoru?
- Mostrar mais
