Эпизоды
-
„I když jsme teprve na začátku tohoto vývoje, podle mě jsme už vstoupili do fáze technologické ekonomiky,“ říká v podcastu FinTag asset manažer společnost Amundi John O‘Toole. A nejen to, Česku doporučuje euro.
Podle něj platí, že vždy, když se odstraní rozdílové náklady a země se skrz měnu stane součástí něčeho většího, přinese to mnoho výhod.
„Jsem z Irska. A když si vzpomenu na dobu, kdy jsem vyrůstal, měli jsme irský punt, tak jsme říkali libře. V našem jazyce to byl punt. A naším největším obchodním partnerem bylo Spojené království. Let z Dublinu do Londýna tehdy stál asi 400 liber [cca 11 900 Kč]. Dnes stojí asi 600 eur [cca 15 200 Kč]. Nemůžu tedy tvrdit, že euro způsobilo pokles cen, ale můžu tvrdit, že máte velkou výhodu, když jste součástí bloku s jednotnou měnou.“ říká na přímou otázku, zda by si Česko polepšilo, pokud by přijalo euro John O’Toole.
https://www.fintag.cz/2024/02/29/mit-euro-je-jen-dalsi-maly-krok-rika-asset-manazer-john-otoole/
Euro nabízí podle něj výhody. Jako jednu z nich jmenuje jednu centrální banky s hlavní měnovou politikou v Evropě. Podle něj platí, že vždy je výhodnější být v klubu, než být mimo něj.
V podcastu FinTag hovoří John O’Toole hovoří i ekonomice a vývoji na finančních trzích. Upozorňuje na to, že hlavním tahounem mezi akciovými tituly jsou akcie technologických firem. I když jsou jejich akcie podle mnohých analytiků nadhodnocené, podle asset manažera Amundi to má svůj důvod.
„Aniž bychom si toho třeba úplně zřetelně všimli, vznikl technologický svět, který je odlišný, oddělený a odlišný od toho, co stále ještě považujeme za reálnou ekonomiku. Ostatně i proto trhy a investoři přistupují k technologickým akciovým titulům, technologickému sektoru, jako k výsadnímu odvětví. Stává se totiž hlavním hnacím motorem finančních trhů,“ vysvětluje.
https://www.fintag.cz/2024/03/10/eu-je-vydana-na-milost-cenam-energii-usa-jsou-nezavisle/
Co se týče aktuální geopolitické situace, která přímo dopadá na obchody na burzách, uvádí, že je bohužel extrémně těžké cokoli předvídat. / Více na www.fintag.cz !!!
-
Náměstek ministra financí Marek Mora v podcastu FinTag říká, že vládní úsporný balíček přinese státnímu rozpočtu 150 miliard korun navíc. A loňský růst příjmů rozpočtu o 290 miliard korun označil za poměrně výrazný.
Za výrazným růstem příjmů státního rozpočtu v loňském roce podle Marka Mory stál zejména lepší výběr daní z příjmů právnických, ale i fyzických osob. A svou roli v tom sehrála i inflace.
„A bohužel firemní sektor k té inflaci přispěl tím, že si zvýšil své marže, což se projevilo právě ve výběru daně z příjmů právnických osob,“ uvedl.
Celkové příjmy státního rozpočtu 2023 dosáhly 1,914 bilionu korun. Meziročně stouply o 17,8 procenta. Výdaje činily 2,203 bilionu korun. Proti roku 2022 se zvýšily o 11 procent. Celkový schodek státního rozpočtu za celý loňský rok činil 288,5 miliardy korun.
Vyšší příjmy o 290 miliard korun
Stát měl loni meziročně vyšší příjmy do státního rozpočtu o 290 miliard korun. Výdaje z rozpočtu pak vzrostly o 218 miliard korun. Obavy z toho, že mimořádný růst příjmů udrží i letošní státní rozpočet, který například počítá s růstem příjmů jen o 12 miliard korun, Marek Mora nemá.
„Vládní konsolidační balíček letošní rok ovlivní na příjmové straně vyšší daní pro právnické osoby z 19 na 21 procent. A o 0,6 procenta se zvednou odvody na sociální pojištění. To budou ty největší položky na straně příjmů, které letos narostou,“ vysvětlil.
I očekává i změnu trendu v oblasti spotřeby domácností. Což by mělo pomoci zvýšit inkaso daně z přidané hodnoty. Právě ta v daňovém výnosu státního rozpočtu má největší podíl.
„Zde očekáváme, že v roce 2024 začnou růst reálné příjmy obyvatelstva. Tím vzroste spotřeba, a to se projeví ve výnosu této daně. Ty ostatní daně zůstanou na vysokých úrovních, kde podle mě byly, ale tam ty prudké nárůsty, jako byly loni, už neočekáváme,“ říká v podcastu FinTag.
Úsporný balíček přinese zhruba 150 mld. Kč navíc
Náměstek Marek Mora hodnotí loňské zvýšení příjmu státního rozpočtu jako... Více na FinTag.cz
-
Пропущенные эпизоды?
-
„Pan premiér je určitě nejsilnější část celé té vlády, takže s ním se mi spolupracuje výborně. Je to sečtělý, inteligentní, rozvážný člověk,“ říká v podcastu FinTag ekonomický poradce premiéra Petra Fialy Štěpán Křeček.
A pokračuje: „Samozřejmě, že kvalita těch ostatních členů vlády není tak vysoká jako kvalita pana premiéra. Ale s mnohými lidmi z té vlády se dá také velice dobře spolupracovat.“
Podle něj vláda Petra Fialy [ODS] prochází asi nejtěžším volebním obdobím v novodobé historii České republiky. Řešení problémů jí přitom komplikuje skutečnost, že se skládá z pěti stran. Proto se podle Štěpána Křečka, který jinak působí jako hlavní ekonom společnosti BHS, často až příliš dlouho hledají řešení problémů, na kterých se shodne všech pět vládních koaličních stran.
„Když se ale podíváme na ty výsledky vlády, tak ty jsou fakticky velice dobré,“ tvrdí Štěpán Křeček s tím, že příští rok snad už odpadne i jeden z největších problémů Česka, jímž je vysoká inflace.
Mezi úspěchy vlády Petra Fialy řadí Štěpán Křeček zvládnutí konce pandemie covidu bez ztrát a zbytečné zátěže lidí. Dále to, jak se vláda vypořádala s energetickou krizí. A hlavně oceňuje, jak se postavila k ruskému vpádu na Ukrajinu.
„Celá Evropská unie oceňuje, že jsme se jako první spolu s Polskem zorientovali v tom konfliktu na Ukrajině. Že jsme věděli, co znamená Rusko. Že jsme se Rusku postavili a zformovali proti němu odpor,“ říká v podcastu FinTag Štěpán Křeček.
Podle něj bylo v této věci "hrozné" prvotní váhání Německa. Ale právě Polsko a Česko se staly zeměmi, které podle jeho názoru přiměly celou Evropskou unii k tomu, aby se postavila na správnou stranu.
„Zpětně nám dali všichni za pravdu. Myslím, že ta zahraniční politika se velice povedla. Celé to české předsednictví byl velký úspěch. V Bruselu na to všichni dodnes vzpomínají velice dobře,“ tvrdí Štěpán Křeček.
Za úspěch vlády dále považuje i to, že se pustila prostřednictvím svého takzvaného konsolidačního balíčku do stabilizace veřejných rozpočtů. Ostatně až příliš rozhazovačná politika státu v minulosti byla, spolu s covidem a Putinovou válkou, jedním z hlavních příčin inflace v Česku.
„Důsledky té inflační epizody jsou dramatické. Lidé přišli zhruba o třetinu úspor. Což nesou zvlášť velice těžce ti, kteří se celý život připravovali na penzi. Je to určitě nefér vůči úsporám lidí, co se tady stalo. A já tedy doufám, že se nic takového už opakovat nebude a ta inflace už v příštím roce vyprchá,“ tvrdí Štěpán Křeček.
I když v podcastu FinTag připouští, že konsolidační balíček zpomalí českou ekonomiku a může opět akcelerovat inflaci, tak podle něj půjde jen o krátkodobý efekt. Dlouhodobě konsolidační balíček inflaci naopak zkrotí, myslí si. Do ekonomiky totiž půjde méně peněz na dluh. Nižší přebytek peněz tak nepotlačí na další růst cen.
„Určitě jsou v balíčku i slabá místa, která se negativně projeví do peněženek lidí. Třeba, že se vrátí platba za obnovitelné zdroje energie. […] Lidé třeba toto nepřivítají. A ty ceny energií vzrůst mohou,“ popisuje poradce premiéra, co mají lidé čekat v příštím roce.
Také ale zdůrazňuje, že zrušení poplatků za obnovitelné zdroje bylo přechodné opatření po dobu energetické krize. Znovuzavedení platby by tedy nemělo nikoho překvapit. A zejména pak ne firmy, které tento krok hlavně kritizují.
„My jsme se stali ekonomikou, která je silně nároková. To se netýká jenom občanů, ale i firem. Mnohé z nich si zvykly na doping zvaný dotace. […] Firmy by měly uspět v tržním prostředí na základě svých kvalit, ale ne, že čerpají dotace,“ říká v podcastu FinTag.
Hlavní ekonom BHS a poradce premiéra vysvětluje i změny v dani z přidané hodnoty [DPH]. I přesto, že opozice tvrdí, že tyto změny zvednou ceny služeb a zboží a ministerstvo financí uvádí, že budou mít neutrální dopady do státního rozpočtu, Štěpán Křeček tvrdí, že na DPH stát vybere celkově méně peněz než letos. Také ale připouští, že některé položky významně zdraží.
„Nejcitelnější to bude asi u... Více na www.fintag.cz !!!
-
„Alfons Mucha byl všestranný umělec, jenž měl navíc tu schopnost, že své umění dokázal přetavit v něco, co se dalo komerčně použít,“ říká v podcastu FinTag člen investiční komise Portu Gallery a ředitel společnosti Mittrade Michal Čejka.
Právě společnost Portu Gallery, která zprostředkovává alternativní investice i do umění, nově zakoupila takzvanou sbírku Lendl, Fuxa, Mucha. Hodnota sbírky, která čítá bez dvou kusů všechny Muchovy plakáty, ale i přes dvě stovky dalších Muchových děl, se odhaduje na 250 milionů korun.
„K dílům Alfonse Muchy nezbytně získáte osobní vztah. V jeho dílech je spousta zjevných i skrytých symbolů. Najdete jich o to víc, když víte, co a kde máte hledat. Vždyť Mucha byl svobodný zednář, který v někdejším Československu dosáhl vůbec nejvyššího zednářského postavení,“ pokračuje Michal Čejka.
Právě Čejka jako člen investiční komise Portu Gallery, která je součástí investiční skupiny Wood & Company, doporučil koupi sbírky Muchových děl od Richarda Fuxy. Ten ji přitom zhruba před deseti lety koupil od tenisty Ivana Lendla. Sbírka vznikala, když Lendl svého času navštívil syna Alfonse Muchy Jiřího v jeho „všemi neřestmi" pověstném bytě na pražských Hradčanech. Právě tam mu podle Michala Čejky učarovaly plakáty Alfonse Muchy.
„U Jiřího Muchy koupil první plakát. A také je začal systematicky sbírat. Dnes sbírka zahrnuje 119 plakátů z celkových 121. Přičemž jeden je v jiné sbírce a není na prodej. O tom druhém chybějícím, který ve sbírce není, se neví, kde je,“ vysvětluje Čejka.
Chybějícím sběratelským kusem je plakát amerického klavíristy českého původu Rudolfa Frimla. Ve sbírce Lendl, Fuxa, Mucha ale nejsou jen plakáty. Richard Fuxa Lendlovu sbírku doplnil o dalších více než 200 děl Alfonse Muchy. Pomáhal mu v tom kurátor Karel Srb.
Portu Gallery Investments koupila sbírku Muchových děl s jasným záměrem, kterým je kolekci za tři až pět let prodat se ziskem. Zhodnotit ji chce nákupem dalších Muchových děl, ale i příjmem a renomé z chystaných mezinárodních výstav, jak FinTag potvrdil ředitel Portu Gallery Martin Jaroš.
„Při podrobném prozkoumávání té sbírky jsme si uvědomili, že se dostáváme k naprosto jedinečné sbírce na světě. A vlastně i největší sbírce, která je komerčně prodejná. Největší sbírku má samozřejmě Mucha Foundation. Tu má vnuk Alfonse Muchy John Mucha. Tato sbírka ale je ze své podstaty neprodejná. Do ní se vlastně jen nakupuje,“ vysvětluje v podcastu FinTag Michal Čejka.
Portu Gallery přitom nabízí podíl ze zisku na následném prodeji sbírky i široké veřejnosti. Symbolicky v den letošních oslav české státnosti, 28. října, nabídne případným zájemcům úpis podílů na vlastnictví sbírky od jedné koruny výše. Úpis poběží do 28. listopadu.
Cílová částka, kterou chce takto Portu Gallery získat, činí... Více na www.fintag.cz !!!
-
„Stagnující ekonomika v Německu se docela jistě promítá i do výkonu české ekonomiky. To, co mě naplňuje optimismem, je ale reakce německé vlády,“ říká v podcastu FinTag prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Jan Rafaj.
Podle něj německá vláda na aktuální ekonomické problémy země okamžitě reaguje. Snižuje daně pro firmy, které se transformují. Odpouští jim poplatky za emisní povolenky a vybraným firmám nabízí významné dotace. V Česku se ale postupuje, jak říká v podcastu FinTag Jan Rafaj, docela opačně.
„Mně se nelíbí ta necitlivost vlády k českým a specificky českým firmám,“ říká s tím, že nechápe, jak si členové vlády a politici obecně dovolí kritizovat i úspěšné a solidní firmy za to, že vytvářejí zisky, z nichž státu odvádějí daně.
Podle Jana Rafaje Němci žijí v úplně jiném mentálním nastavení, než žijí čeští občané. Tvrdí, že v Německu stojí na prvním místě práce a ten, kdo ji poskytuje. Němci totiž dobře vědí, že pokud mají práci, a zejména tu dobře placenou, tak se nemusejí spoléhat na stát. A vědí to i tamější politici. Proto se místo přemýšlení o tom, jak zvýší dávky pro potřebné, starají o to, jak podpoří firmy, které by tyto potřebné zaměstnaly.
Blíže se vyjadřuje i ke konsolidačnímu vládnímu balíčku a dalším krokům vlády Petra Fialy [ODS]: „Mně se nelíbí, když vláda říká, že firmy vyšší daně z příjmů zvládnou. Ano, zvládneme dva procentní body u daně z příjmů navíc. Zvládneme i znovuzavedení poplatků za obnovitelné zdroje. Je to ale podobné, jako když vaříte tu pověstnou žábu v té vodě. Pomaličku budete přidávat na teplotě, až tu žábu nakonec uvaříte. Tedy, kde je ten konec? Kde je ta vize…?“
Vize Česku podle něj v mnoha oblastech stále chybí. Problém spočívá v trhu práce, podpoře výzkumu a vývoje, digitalizaci, a nyní hlavně v zaspání v oblasti energetické koncepce.
„Elektřina se do Česka dovážet bude. Tím, jak jsme zaspali v budování nových zdrojů, tak matematicky nevychází to, co si plánujeme ve spotřebě elektřiny a co jsme schopni vyrobit. Toto nastane někdy kolem roku 2030, ale může to být dříve i později. I kdybychom začali nyní s dostavbou Dukovan, vezme to roky,“ vysvětluje Jan Rafaj.
https://www.fintag.cz/2023/10/18/vlada-schvalila-konec-uhli-v-cechach-co-bude-dal-jiste-neni/
I proto by byl opatrný s politickými rozhodnutími typu zákaz využívání uhlí a spalování uhlí pro výrobu elektřiny. A nejde podle něj pouze o nedostatek nových zdrojů, které mají nahradit ty nevyhovující jak z hlediska technické životnosti, tak zelené politiky. Zanedbaná je celá energetika, tvrdí.
„My jsme dnes v situaci, že tu energii ani nedokážeme rychle nakupovat ze zahraničí. […] Ono to není o tom, že energii nakoupíte a v plechovkách dovezete. Musíte ji sem dostat přes přenosovou síť. A ta naše má už dnes velká omezení.
Energetika teď stojí na prvním místě... Více již 23.10. 2023 na www.fintag.cz !!!
-
„Jsme takzvaně v NERVu, že se ještě nemůžeme opřít o sbírku zákonů změn, které přinese konsolidační balíček,“ říká v podcastu FinTag zakladatelka firmy VOX Zdenka Vostrovská a dodává: „Do všech našich hard skills kurzů se totiž balíček propíše.“
„My potřebujeme změnit ty anotace, případně zařadit nějaké nové semináře. Ale nevíme do poslední chvíle, jak máme ty konkrétní vzdělávací programy postavit. A tím pádem je nemůžeme ani nabízet,“ vysvětluje Zdenka Vostrovská současnou situaci na trhu se vzdělávacími kurzy v daňové, účetní a auditorské oblasti.
Problém z hlediska implementace aktuálních změn podle ní vyvstává i u novely zákoníku práce, která proniká do mzdové problematiky.
„My oslovujeme, já tomu říkám, vyšší dívčí. To znamená nejnáročnější klientelu z řad daňových poradců, certifikovaných účetních, pracovníky finančních, mzdových, kontrolních oddělení ve firmách,“ říká Zdenka Vostrovská v podcastu FinTag.cz, koho všeho se vládní změny přímo dotknou.
Podle Zdenky Vostrovské, která loni prodala 60 procent své firmy, a do níž nastoupil nový management, se trh se vzděláváním v Česku atomizoval. Proces významně urychlila pandemie covidu a nástup nových technologií.
„Mnoho vzdělávacích společností přešlo na online výuku. A od našich externích lektorů jsem se dozvěděla, že si začali sami z bývalého dětského pokojíčku organizovat online vzdělávací kurzy sami na sebe,“ říká v podcastu FinTag Zdenka Vostrovská.
I její společnost VOX zareagovala na změny, které přinášejí nové technologie. Nabízí online vzdělávání, to hlavně u kurzů nepřesahujících 14 dnů. A v některých případech, kdy ví, že lektor výuku zvládne, nabízí i kombinované vzdělávání.
„Ale z hlediska kvality jsou ošizení, jak ti, kteří jsou online, tak ti, kteří jsou fyzicky přítomní. To proto, že lektor musí vždy přerušit svůj výklad a dát prostor jak těm online, tak ale i těm fyzicky přítomným. Musím uznat, že je to náročná disciplína. Ne každý lektor to zvládne tak, aby klienti byli stoprocentně spokojení,“ vysvětluje Vostrovská.
Společnost VOX eviduje za dobu své více než 30leté existence přes čtyři tisíce lektorských karet. V letním a zimním semestru pracuje až se čtyřmi stovkami aktivních lektorů. Zdenka Vostrovská upozorňuje i na nový formát vzdělávacích videokurzů, které nyní „v záznamech prodává konkurence“. Podle ní jsou to ale i webináře, které berou klientelu firmám s klasickými vzdělávacími kurzy. Více na FinTag.cz !!!
-
„Představte si trh o 350 milionů klientů, kteří jsou vysoce nároční. A mají tendenci, jak to říci, ke konzumní společnosti,“ představuje českým firmám trh v USA první tajemník a vedoucí ekonomické sekce Velvyslanectví ČR ve Washingtonu Jan Hladík.
Jan Hladík na pozici vedoucího ekonomické sekce, která čítá zhruba čtyři pracovníky, slouží zhruba rok. Předtím působil na obdobné pozici v Maroku. Ostatně srovnáním obou trhů začíná i rozhovor s ním v podcastu FinTag.cz.
Podle Jana Hladíka jím vyslovená definice amerického trhu znamená, že spotřeba domácností v USA je vysoká. A co se týče možností amerického trhu, charakterizuje je následujícími slovy: „To je trh o velikosti Číny, samozřejmě ekonomicky silnější. A je to zhruba o třetinu větší trh, než má Evropská unie.“
Tvrdí, že kterákoli česká firma dá veškerou svou sílu do toho, aby v Americe uspěla, dostává šanci „svézt se“ na 20 procentech celosvětové ekonomiky. A to se podle jeho slov vyplatí, i když vstupní náklady jsou vyšší než v jiných zemích.
„Česká firma, která uspěje na americkém trhu, má už otevřené dveře všude,“ říká v podcastu FinTag.cz Jan Hladík.
Českým firmám se podle něj vyplácí vstupovat na americký trh zejména pomocí akvizic amerických firem. Výhoda spočívá v tom, že nakoupená firma má již všechny potřebné certifikace k tomu, aby firma s českým vlastníkem mohla vyrábět ve Spojených státech.
„Důležitý je i trh práce. Levnější pracovní síla bude určitě v jižních státech než na Severu, kde jsou finanční centra,“ říká Jan Hladík a dodává, že z hlediska byznysu hrají důležitou roli i politické trendy v jednotlivých amerických státech.
Spojené státy podle něj zvládly finanční krizi v roce 2009 lépe než Evropa. A lépe než Evropa zvládají i postcovidové oživení. Evropská unie ale nadále patří mezi hlavní obchodní partnery USA. Následuje Kanada, Mexiko a za ním je v těsném závěsu Čína. Na druhou stranu i pro Evropu jsou Spojené státy druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem.
„Loni dosáhla obchodní výměna mezi Českou republikou a USA hodnoty 280 miliard korun. Akcelerovaly zejména zakázky v energetickém, farmaceutickém a obranném průmyslu. Bilance České republiky je o něco horší, je záporná, ale v úrovni jen jedné miliardy korun,“ vysvětluje Jan Hladík.
https://www.fintag.cz/2023/02/16/usa-daji-cesku-dalsi-penize-na-vojenskou-podporu-ukrajine/
Přičemž se vyhýbá odpovědím na otázky týkajících se akcelerace obranného průmyslu mezi Českou republikou a USA v důsledku války na Ukrajině. Problematika obranného průmyslu spadá pod vojenský úsek Velvyslanectví ČR ve Washingtonu, tvrdí. Naopak do jeho gesce patří obchod s LNG, respektive s jeho dovozem z Texasu.
Texas přitom představuje jako ideální vstupní bránu pro české firmy do Ameriky. Už třeba kvůli tomu, že tento americký stát je desátou největší ekonomikou na světě. Texaská ekonomika v roce 2022 dosáhla zhruba 2 bilionů amerických dolarů a svou velikostí se přibližně rovná ekonomikám Kanady, Itálie nebo Brazílie. Navíc se odhaduje, že v Texasu žije více než milion lidí s českými kořeny.
„Když byla v roce 1878 Ústava Texasu, tak byla napsána ve třech jazycích. Prvním jazykem byla angličtina, druhým španělština a třetím byla čeština,“ přidává zajímavost.
Dallas a jeho dvojče Fort Worth jsou centrem amerického obranného průmyslu. V této metropolitní oblasti, která je domovem pro bezmála osm milionů Američanů, mají výrobu přední světoví hráči, jako jsou Lockhead Martin, Bell nebo L3Harris. Jedná se o čtvrtou ekonomicky nejvýkonnější oblast v rámci USA. Největší texaské město Houston je známo díky svému středisku NASA a výcviku astronautů. Páteří ekonomiky je však energetika, a především ropný a plynárenský průmysl. Houston zůstává hlavním městem energetiky. Okolo 40 % místní ekonomiky je přímo, či nepřímo provázáno s ropným a plynárenským průmyslem.
Podle Jana Hladíka každý rok české firmy v Americe nakoupí společnosti za jednotky a někdy i desítky miliard korun. Více na FinTag.cz!!!
Daniel Tácha
-
„I to může být, že inflace v příštím roce klesne i na ta dvě procenta. Ale je otázka, zda se tam udrží a jak dlouho. Půjde o to, kde se usadí ten nový normál. A zda nebude vyšší, než jsme byli zvyklí,“ říká pro FinTag.cz exguvernér ČNB Jiří Rusnok.
Podle něj měla vláda Petra Fialy [ODS] přikládat inflaci v polovině loňského roku větší pozornost. Měla být aktivnější v úsporných opatřeních. Ale i dodává, že vysoká inflace není jen odpovědností vlády.
„Za tu inflaci můžeme všichni, “ říká Jiří Rusnok v podcastu FinTag.cz!
Vláda a centrální banka podle něj nejsou jediným "prvozdrojem" inflace v Česku. Ale jde i o otázku řešení, a tak podle exguvernéra Rusnoka měla centrální banka pod současným vedením razantně zvedat úrokové sazby i v druhé polovině loňského roku. Již tehdy bylo zřejmé, že inflace přichází a bude silná, říká.
Vyjadřuje se i k nedávné slovní přestřelce v médiích mezi premiérem Petrem Fialou [ODS] a guvernérem ČNB Alešem Michlem: „Podívejte se, každý hraje nějakou roli, ve které se ocitá. Já bych tomu střetu nepřikládal žádnou váhu. Je to komunikační a politická záležitost do značné míry.“
Ve střetu šlo o to, kdo je "víc zodpovědný za inflaci“. Zatímco centrální banku veřejnost kritizuje za „nicnedělání“ v druhé polovině loňského roku, tak vládu viní za slabost v hledání úspor už loni.
https://www.fintag.cz/2023/05/04/cesko-je-ve-slepe-ulicce-ukazal-stret-michla-s-fialou/
„Rozumím tomu, že vzhledem k politickému cyklu, prezidentským volbám, ta odvaha nebyla. Ale dneska vidíme, že to byla z makroekonomického hlediska chyba,“ odpovídá si.
Jiří Rusnok a kde se zrodila inflaceJiří Rusnok v podcastu FinTag.cz taktéž vysvětluje, jak je to s vysokou inflací v Česku. Ta se podle jeho slov „zrodila někde ve světě“. To znamená nejen u nás, ale také v zahraničí. Upozorňuje, že inflace není výhradně... / Více na FinTag.cz!!!
-
Původně měl být podcast FinTag.cz s bývalým ministrem vnitra a místopředsedou vlády Martinem Pecinou o dění v České poště. Nakonec v něm ale došlo i na válku na Ukrajině, byznys s ropou i na stav české demokracie po více než 30 letech od převratu.
Podle Martina Peciny hovořit dnes o tom, že je Česká pošta v hrozném stavu, není seriózní. Podle jeho názoru jsou veřejné služby, které Českou republiku stojí podstatně více peněz, než ji stojí ztrátová Česká pošta.
„Já si myslím, že Česká pošta je stále v podobném stavu, pořád dělá podobnou ztrátu. A tu ztrátu způsobuje možná špatné řízení, ale hlavně to, že poskytuje veřejnou službu. A tu službu, holt, stát musí zaplatit,“ říká Martin Pecina v úvodu podcastu FinTag.cz.
Tvrdí, že Česká pošta by mohla být zisková jen za předpokladu, kdyby měla z rozhodnutí státu monopol na ziskové činnosti. Pokud ho nemá, státu podle jeho názoru nezbývá nic jiného, než poštu dotovat.
Blíže se vyjadřuje i k chystanému rozprodeji nemovitostí pošty. Pochybuje o jeho prospěšnosti. Podle něj platí, že chce-li pošta šetřit, měla by rušit hlavně ty pobočky, v jejichž budovách platí nájem. Nikoli ty, které vlastní a nájem v nich neplatí.
„Pokud jsem se díval v Ostravě, které pobočky se budou rušit, tak jsou to ty pobočky, kde je pošta ve vlastním. A tak si myslím, že rozprodej majetku je jeden z účelů, proč se pobočky ruší. Tedy proto, aby se nemovitosti daly prodat. Rád se budu mýlit, ale zatím to tak vypadá,“ tvrdí.
Zároveň upozorňuje, že restrukturalizaci, kterou vláda odhaduje na osm miliard korun, pošta nejspíš zafinancuje z úvěru. Podle něj to značí úroky ve výši cca 700 milionů korun ročně. To za situace, kdy Česká pošta už jeden pětimiliardový úvěr splácí.
Drahé potraviny a dopady inflace...
Martin Pecina v minulosti působil i jako šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže [ÚOHS]. FinTag.cz se ho proto zeptal, jak hledí na vtažení úřadu do aktuálních sporů ministra zemědělství Zdeňka Nekuly [KDU-ČSL] s maloobchodními řetězci ve věci drahých potravin.
„Já nerozumím tomu, jak je možné, že máme dražší potraviny než v Německu. Že je máme dražší než v Polsku, to ještě pochopím, ale že je máme dražší než v Německu, to mi hlava nebere. Takže asi nějaká porucha v tom tržním prostředí je,“ říká Martin Pecina.
Podle něj ale možná více než ÚOHS má větší páky na nápravu Ministerstvo financí ČR [MF ČR], které může zasáhnout do problému na základě zákona o cenách. Ať už MF ČR, nebo ÚOHS by do problému vysokých cen potravin v Česku podle jeho názoru zasáhnout měl.
Co se týče inflace, říká, že pro české firmy je o něco menší problém než pro domácnosti. A dodává, že „největší radost“ z inflace musí mít vláda, protože té "inflace v zásadě maže dluhy“. Z hlediska spolumajitele a ředitele firmy, která dodává technologie pro terminály a sklady pohonných hmot, pak upozorňuje na to, že vysoká inflace firmám způsobuje potíže hlavně v podobě vysokých úroků České národní banky [ČNB]. Ty totiž firmám zdražují úvěry v korunách.
„Proto jsem nevítal, byť si pana Jiřího Rusnoka vážím a je to, snad mohu říci, kamarád, když ČNB zvedala úrokové sazby. A naopak jsem byl rád, když nastoupil jako guvernér pan Aleš Michl. A řekl, že úroky zvedat nebude. To kvůli tomu, že nás jako firmy vysoké úroky a drahé úvěry drtí,“ vysvětluje.
V podcastu FinTag.cz se Martin Pecina vyjadřuje i k podnikání jako takovému. Poruchy v dodavatelských řetězcích se nyní podle jeho slov zmenšily, ještě loni ale byly katastrofické.
„Z lhůt v délce 14 dnů se staly lhůty dodání i v délce roku a půl. A to už je samozřejmě problém,“ tvrdí.
Byznys obecně, byznys s Čínou a Green Deal
Nepřímo se vyjadřuje k zahraniční politice České republiky vůči Číně. Tvrdí, že jeho firma o zakázku v Číně, kde má i svou vlastní pobočku, přišla.
„Já nemám problém s Tchaj-wanem. I on je náš obchodní partner, nakupujeme tam, ale zničit si ekonomické vztahy s Čínou je podle mě nesmysl,“ vysvětluje a dodává: „Naštěstí v Rusku jsme... / Více ne FinTag.cz!!!
-
„Americká ekonomika jde velice dobře. A to je ten problém, protože stěžuje práci FED v boji s inflací,“ říká v podcastu FinTag.cz Alec Murray, vedoucí portfoliových manažerů společnosti Amundi US se sídlem v Bostonu.
FED podle něj kvůli inflaci dál zvedne úrokové sazby. Výsledkem bude podle jeho slov hospodářská recese na konci letošního nebo začátkem příštího roku. Americké finanční trhy podle něj zatím počítají jen se zpomalením ekonomiky, přesto už se i na ni připravují.
„Inflaci bude chtít FED srazit již v letošním roce. Zaměstnanost se vyvíjí dobře, má k tomu tedy silnou pozici. Máme za sebou období silných stimulů ze strany vlád i centrálních bank. To je však pryč. Výsledek je, že dojde k větší diferenciaci těch aktiv, kterým se bude dařit, a kterým už ne,“ říká v podcastu FinTag.cz Head of Equity Client Portfolio Managers z Amundi US Alec Murray.
Měnová politika FED tak podle něj zůstane klíčová i v letošním roce. Úroky půjdou na hladinu pěti procent. Negativní dopady pocítí většina investičních aktiv a celá ekonomika, která na konci loňského roku rostla o 2,4 procenta. Což je podle Murraye solidní výsledek.
„Dopady politiky FED už nebudou tak silné jako loni. [...] Nesmíme ale zapomínat, že jdeme z dlouhé periody globalizace do další periody deglobalizace,“ dodává v podcastu FinTag.cz.
Inflation Reduction Act je pro Ameriku dobrýV něm se blíže vyjadřuje k celkové kondici americké ekonomiky a náhledu na nový protiinflační zákon Inflation Reduction Act [IRA], jehož důležitou součástí je i zákon CHIPS.
„V obou případech mají zákony za cíl zejména posílit nízkouhlíkovou ekonomiku a vývoj technologií a posunout výrobu zpět do USA z Číny. Zejména co se týče technologií jako jsou čipy, baterie a podobně. A to značí zlepšení soběstačnosti USA,“ říká.
Připouští, že IRA je samozřejmě kontroverzní pro Evropu, zejména v oblasti podpory elektroaut a výroby baterií. Odkazuje ale na současná jednání mezi USA a EU, jak věc řešit ke spokojenosti obou stran. V této souvislosti komentuje nedávné rozhodnutí AUDI otevřít v USA novou továrnu na výrobu elektroautomobilů.
https://www.fintag.cz/2023/02/24/audi-zvazuje-vyrobu-v-usa-chce-vyuzit-program-ira/
„Evropští výrobci automobilů, jako je BMW, již vyrábějí auta v USA. Zákon o snižování inflace poskytuje finanční pobídky k výrobě elektrických vozidel v USA. Zda jsou tyto pobídky dostatečné k tomu, aby přiměly evropské výrobce k výstavbě dalších závodů v USA, se teprve uvidí," tvrdí Alec Murray.
Podle něj je program IRA je ale velice dobrý pro USA. Jednak přivádí do USA nové... Celý text na FinTag.cz!!!
-
České firmy vítají vládní opatření na zvládání drahých energií, ale vadí jim až příliš vysoko nastavené stropy cen energií. Podle ředitele Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslava Čížka i vysoké stropy ale dávají smysl.
Zastropování cen energií, které poskytla česká vláda domácnostem i firmám je aktuálně na čtyřnásobku až pětinásobku cen před válkou na Ukrajině. Ceny energií ale klesají. Plyn a ropa se například letos v lednu na komoditních trzích obchodovaly o 20 procent níže než před začátkem konfliktu na Ukrajině. A například koncem minulého týdne [9.2.] se plyn TTF na burzách obchodoval dokonce 80 procent pod svými nedávnými maximy. Americký NATGAS se pak propadl téměř o 75 procent. A klesají i ceny elektřiny.
„Ano, stropy energií dané českou vládou jsou pod aktuálními cenami energií. Tedy mají určité limity a není tak jisté, zda firmám skutečně pomohou. Také je ale pravda, že stropy dávají určitou podporu všem firmám,“ říká v podcastu FinTag.cz Bohuslav Čížek.
Podpora podle něj spočívá ve stabilitě a předvídatelnosti trhu. Firmy mohou lépe plánovat, uzavírat zakázky. Když jsou s náklady na energie pod stropem, tak vědí, že nad něj nepůjdou. Bohuslav Čížek v podcastu srovnává i české stropy pro firmy s těmi německými.
„Současné ceny na komoditních trzích nám dávají určitou nevýhodu proti Německu. Ty ceny jsou nad stropem německým a pod stropem českým,“ vysvětluje, ale i dodává, že například v Rakousku nám zase závidí, že něco jako stropy energií máme.
Stropy v Česku a v NěmeckuBohuslav Čížek v podcastu FinTag.cz dále uvádí, že v tuto chvíli nelze odhadnout, kolik firem stropy cen energií využije. Vzhledem k aktuálnímu vývoji zřejmě půjde o firmy, které uzavřely smlouvy s fixací na dodávky energií v loňském roce. Tedy v době, kdy poptávka evropských zemí po energiích vyhnala ceny do rekordních výšin. Více na FinTag.cz již 13.2.!!!
-
Nová Partners Banka má za sebou dva roky příprav i licenčního řízení u České národní banky. „Není vina centrální banky, že nám schvalovací proces trvá tak dlouho,“ říká v podcastu FinTag.cz lídr přípravného týmu banky Marek Ditz.
Podle něj za dvěma roky schvalování stojí to, že koncept banky je velice inovativní a odlišuje se od klasických bankovních konceptů. Banku skupina Partners staví jako čistě digitální banku od základů, ale banka ani nevzniká na zelené louce. Poslouží i jako podpora již existujícím Partners poradcům, kteří už mají své klienty.
„Pracujeme s pobočkami Partners po celé republice, těch bude zhruba 150. A v portfoliu skupiny Partners je zhruba 120 tisíc domácností, které přes nás sjednaly minimálně pět finančních produktů. A tak předpokládáme, že jsou s Partners spokojeni, přičemž my jim nabídneme šestý produkt, banku,“ vysvětluje v podcastu FinTag.cz Marek Ditz.
Podle jeho slov těmto lidem běžný účet v Partners Bance zjednoduší život, ale ani je v bance Partners nijak neuzavře. Naopak jim jejím prostřednictvím skupina nabídne finanční produkty z celého finančního trhu.
Partners Banka bude čistě v clouduPartners Banka využívá stoprocentně cloudovou technologii. To je zjednodušeně řečeno poskytování služeb či programů servery dostupnými díky internetovým službám. Banka tak nepracuje s klasickými vlastními datovými centry.
„To znamená, že nemáme jen jeden cloud, ale máme jich více. A všechny klientské aplikace, ale i naše vnitřní aplikace běží na těchto cloudech, které nám poskytují ty největší globální technologické firmy. Přičemž tato cloudová řešení se nejen doplňují, ale i zastupují v případě problémů,“ vysvětluje Marek Ditz s tím, že providery jsou firmy jako Amazon, Google, Microsoft, Oracle a další globální firmy.
Podle Marka Ditze to má své výhody: „Kdybychom volili klasická datová uložiště, museli bychom už na samém začátku, protože plánujeme rychlý růst, okamžitě platit za vysoké kapacity datových uložišť. Požadavky na infrastrukturu, počítáme, nám přitom porostou řádově v prvních dnech, týdnech a měsících po otevření banky o desítky až stovky procent. V tomhle je ta cloudová technologie lepší, reaguje na reálné požadavky, neplatíte za něco, co teprve přijde, jak by to bylo u klasického datového úložiště. Tam bychom museli od začátku dimenzovat na velký provoz. A za to samozřejmě... / Více na FinTag.cz!!!
-
„Průměrné zhodnocení našeho fondu je 20 až 30 procent. Investice směřujeme hlavně do vývoje nových léčiv,“ říká v podcastu FinTag.cz Jaromír Zahrádka, ředitel fondu i&i Bio, do kterého dává peníze i Evropský investiční fond [EIF].
Podle něj investice do perspektivních léčiv v samém počátku jejich vývoje přinášejí 20 až 40% zhodnocení. Investice do diagnostických projektů ve zdravotnictví přináší 10 až 15% zhodnocení. Diagnostika pak slouží v portfoliu i&i Biotech Fund [i&i Bio] obdobně jako dluhopisy v klasickém portfoliu. Tyto projekty nevyžadují tolik peněz a jsou méně rizikové. i&i Bio ale investuje i do lékařských prostředků.
„i&i Bio investuje do transferu technologií s velkým zaměřením na zdravotnictví. Vyhledáváme unikátní technologie, které pochází z české i zahraniční vědy. Vždy se snažíme zachytit něco nového, co je unikátní, něco, co by mohlo přinést velký benefit pacientům a také našim investorům,“ shrnuje filozofii fondu v podcastu FinTag.cz Jaromír Zahrádka.
Fond i&i Bio vznikl ve spolupráci EIF a již fungující společnosti i&i Prague při Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR [ÚOCHB]. Do fondu spolu s dalšími soukromými investory vstoupila také dceřiná společnost Univerzity Karlovy Charles University Innovation Prague [CUIP]. Jde o uzavřený fond kvalifikovaných investorů, kde se prvotní investice v minimálním základu počítá v jednotkách milionů korun.
„Zvažujeme, že na začátku příštího roku uděláme ještě jedno upisovací kolo. Máme další zájemce o vstup do fondu. […] A v následujících letech, až budeme mít více rozinvestovaný i&i Bio, zřejmě otevřeme další obdobně zaměřené fondy,“ popisuje Jaromír Zahrádka.
i&i Bio má nyní za sebou jeden rok činnosti a další čtyři roky před sebou, kdy bude investovat a vyhledávat nové technologie. V dalších pěti až sedmi letech ze zainvestovaných společností vystoupí. Jedná se tedy o desetiletý fond s možností prodloužení na dvanáct až 13 let.
i&i Bio v přepočtu spravuje necelých 1,2 miliardy korunFond aktuálně spravuje zhruba 47 milionů eur [cca 1,14 mld. Kč]. Prozatím investoval do 15 projektů. Z nich asi nejvýznamnější je investice do nového léku na onkologická onemocnění.
„Vývoj léčiv je dlouhý, náročný, drahý a poměrně riskantní proces. Od začátků, kdy se látka začne testovat na zvířatech až po uvedení na trh, je pravděpodobnost úspěchu deset a možná i pod deset procent. To záleží podle... Více na FinTag.cz!!!
-
Podle šéfky retailového bankovnictví Max banky Ireny Jandíkové lidé z hlediska bankovních služeb nyní řeší dvě základní věci. Která z bank jim nejvíce zhodnotí peníze na účtech a pak bezpečnost bezhotovostních plateb.
Co se týče bezpečnosti bezhotovostních plateb v obchodech i v pohodlí domova na internetu, varuje Irena Jandíková před ztrátou obezřetnosti. Což podle ní platí dvojnásob v období před vánočními svátky.
„Doma i v zahraničí nepouštějte platební kartu z ruky. Využívejte, pokud možno, pouze bankomaty bank, nakupujte u ověřených obchodníků a placenou částku si vždy zkontrolujte,“ říká Irena Jandíková v podcastu FinTag.cz.
Klienty varuje před sdělováním údajů o platební kartě přes e-mail nebo SMS zprávou. Doporučuje si nastavit nižší limity na platební kartě, aby v případě jejího zneužití lidé nepřišli o vysoké částky. Očekávají-li vyšší útraty, limity si vždy mohou dočasně navýšit, říká. Důležité podle ní je i využívání takzvaného dvoufaktorového ověřování. To znamená, že klient potvrdí transakci SMS zprávou a ePinem nebo v mobilní aplikaci.
„Kontrola je důležitá. Lidé běžně platí platebními kartami, mobily, chytrými hodinkami. Berou to jako přirozenou součást svého fungování. Kontrola transakcí je může upozornit na to, že někde platili víc, než měli. Pokud na takovou nesrovnalost člověk narazí je potřeba ji řešit obratem přímo s obchodníkem nebo přes svou banku, dokud není pozdě,“ tvrdí.
Při platbách nákupů v zahraničí, ať už fyzicky platební kartou, nebo v e-shopech, klientům radí, aby si kartu ochránili pomocí blokace DCC [Dynamic Currency Conversion]. To znamená, že nebudou muset při platbě kartou v cizině volit, jakou měnu při transakci použijí.
„To je velice důležité, protože když v zahraničí při placení máte zvolit měnu, a zvolíte české koruny, tak často neznáte výši poplatků, ale ani směnný kurz, který banka obchodníka využije. Takže se doporučuje platit v měně toho daného státu. […] Nastavení blokace DCC v internetovém bankovnictví či aplikaci není nic složitého.,“ vysvětluje.
Spořicí účet 6,01% úrokem a běžný účet s 4,61% úrokem p.a.
V podcastu FinTag.cz Irena Jandíková shrnuje i nabídku Max banky u depozitních produktů pro osobní bankovnictví. Ty se skládají z běžného účtu Neo, spořicího účtu a termínovaných vkladů v korunách, eurech a dolarech.
„Na našem běžném Neo účtu nabízíme úrokovou sazbu 4,61 procenta ročně, na spořicím účtu klientům dáváme 6,01 procenta ročně. U termínovaného vkladu v korunách po dobu jednoho roku nabízíme sazbu ve výši 6,11 procenta ročně,“ popisuje.
V odpovědi, proč Max banka na běžném účtu nenabízí stejný úrok jako na spořicím účtu, když ani u něj neuplatňuje žádné limity nebo podmínky, se Irena Jandíková znovu vrací k otázce bezpečnosti.
„My dlouhodobě nabízíme... Více na FinTag.cz!!!
-
„Ukázalo se, že jen třetinu pojistných smluv mají lidé nastavenou na správnou výši,“ říkáv podcastu FinTag.cz ředitel České asociace pojišťoven [ČAP] Jan Matoušek. Podpojištění vede k tomu, že pojišťovna nedá plnění, které si s ní klient sjednal.
Na nízké nastavení částek u pojištění nemovitostí neboli podpojištění ukázalo loňské tornádo. To se prohnalo vesnicemi na jižní Moravě. Podle Jana Matouška měla méně než polovina zasažených domácností touto přírodní katastrofou své domy a byty správně pojištěné.
„To je dáno tím, že ne každý si dokázal představit, že když přijde velký vítr, tak jim to vezme celý dům. Lidé si pojišťovali maximálně střechu u svého domu,“ vysvětluje důvody nedostatečného pojistného krytí majetku v podcastu FinTag.cz Jan Matoušek.
nahrávka
K podpojištění dle jeho slov nechuť mnoha domácností v čase aktualizovat své pojistné smlouvy a svižný ekonomický růst v době před covidem a následná ještě svižnější inflace. Oba faktory vystřelily cenu nemovitostí do závraných výšin. Ale zdražil i stavební materiál a cena stavebních prací.
„Za to, za co jsem dům postavil před dvaceti lety už ho dnes nepostavím,“ vysvětluje Matoušek s tím, že jedinou obranou před podpojištěním je nastavení pojistných smluv, pojistného plnění, na reálnou hodnotu nemovitostí.
Podpojištění ohrožuje dvě třetiny nemovitostíLoňská přírodní katastrofa na jižní Moravě vedla ČAP k analýze napříč celým trhem, jak vypadá nastavení pojistného krytí u pojištění českých nemovitostí.
„Ukázalo se, že jen třetina pojistných smluv je nastavena na správnou výši,“ říká Jan Matoušek.
To znamená, že většina pojištěných nemovitostí je podpojištěna. Dokonce u 15 procent z nich smlouva nemovitost kryje na méně než polovinu té... Více na FinTag.cz!!!
-
Marek Mora a Tomáš Holub jsou dva členové bankovní rady České národní banky [ČNB], kteří jako jediní v sedmičlenné Radě hlasují pro zvýšení základních úrokových sazeb. V podcastu FinTag.cz Marek Mora říká, proč je důležité sazby dál zvýšit.
ČNB spolu s příchodem nového guvernéra Aleše Michla a nových členů bankovní rady významně změnila přístup v potírání inflace. Za poslední půl rok ani jednou nezvýšila základní úrokové sazby. V předchozím složení a pod vedením bývalého guvernéra Jiřího Rusnoka je naopak zvyšovala pravidelně. Nyní pro ponechání sazeb na jejich současné 7% výši pravidelně hlasuje pět členů bankovní rady. Výjimkou jsou pouze Tomáš Holub a viceguvernér centrální banky Marek Mora.
„Mým hlavním argumentem pro další zvyšování sazeb je náš mandát. To je cenová stabilita. Domnívám se tedy, že bychom měli dál usilovat o dosažení našeho cíle. A jím je nízká a stabilní inflace, 2% inflace, v co nejkratším možném čase,“ vysvětluje v podcastu FinTag.cz Marek Mora, proč hlasuje pro zvýšení sazeb, když je většina členů bankovní rady proti.
Předkládá i argumenty. Jako hlavní důvod pro zvýšení úrokových sazeb uvádí stále napjatý trh práce a s ním související svižný růst mezd a platů. Je to i fiskální politika vlády, která, jak říká, ČNB v boji s inflací příliš nepomáhá. A třetím důvodem, který v podcastu FinTag.cz zmiňuje více než jedenkrát, je důvěryhodnost centrální banky.„Jde o to, zda finanční trhy, spotřebitelé, domácnosti a firmy pořád věří našemu odhodlání, že inflaci právě k tomu našemu 2% cíli ještě přivedeme,“ tvrdí.Podle něj přitom nejde jen o samotnou důvěryhodnost ČNB, ale i reálné dopady její aktuální politiky. Uvádí, že tím, že centrální banka sazby půl roku nezvýšila, ve finále jen prodlouží dobu, po kterou se s inflací bude Česko potýkat.
„Inflace se určitě snižovat bude, ale budeme tady s ní žít delší dobu. Vyšší inflace tu tak s námi bude o něco déle, než já bych si býval přál,“ vysvětluje.
Sazby by měly stoupnout alespoň ještě jednouTo, že centrální banka sazby nezvyšuje a v létě si navíc ještě prodloužila horizont měnové politiky, Marek Mora interpretuje jako smíření se s déletrvající inflací v České republice. Podle něj by alespoň jedno zvýšení sazeb bylo namístě už kvůli... Více na FinTag.cz!!!
-
„Každá mimořádná daň je negativní, protože je neočekávána a narušuje kontinuitu hospodářského prostředí. Ale generálně chápu důvody pro windfall tax,“ říká v podcastu FinTag.cz někdejší člen představenstva ČSOB a šéf nově chystané banky Partners Marek Ditz.
Podle něj záleží na tom, kdo hodnotí oprávněnost uvalení windfall tax na vybrané tuzemské banky. Jinak ji dle jeho slov vnímají zástupci Ministerstva financí ČR [MF ČR] a jinak zástupci České bankovní asociace [ČBA].
„Já osobně koncept windfall tax nepovažuji za amorální. Považuji za oprávněné právo ministra financí prosazovat v těžkých dobách věci, jako je právě windfall tax,“ říká Marek Ditz v podcastu FinTag.cz, v němž ale i upozorňuje na to, že kontroverzní už podle něj je, že se daň z mimořádných zisků vztahuje jen na některé banky.
Podle něj by stejné podmínky na trhu měly platit pro všechny. Zároveň i vysvětluje to, proč si myslí, že MF ČR uvalilo daň z mimořádných zisků na energetické, těžařské, petrolejářské firmy a vybrané banky, ale už ne na další odvětví, které vydělávají na současné situaci definované vysokou inflací a geopolitickou nestabilitou.
„Tak třeba zákazníkem zbrojního průmyslu je sama vláda. A můj názor je, že se u windfall tax šlo hlavě cestou zdanit takové odvětví, která nejsou energeticky náročná. A to bankovnictví není,“ myslí Marek Ditz.
Doplňuje, že v případě bank není konstrukce windfall tax agresivní. Mnohem větší zásah do jejich fungování by podle něj mělo, kdyby vláda uvalila daň na objemy depozit. Což se například stalo po roce 2008, kdy vypukla finanční krize, na Slovensku.
„Tam se banky zdaňovaly ne podle zisku ale podle velikosti bilance, depozit. To je samozřejmě velmi negativní, protože to bere střadatelům úrok z kapsy. Banky pak nemají jinou možnost než převést náklady na vkladatele. Ať měly produkt ziskový nebo ztrátový, platily z něj daň,“ upřesňuje.
Nastavení daně se směju, tvrdí Marek DitzV podcastu FinTag.cz se Marek Ditz vyjadřuje i k nastavení daně z mimořádných příjmů na banky. Podle něj je správné, že se daň počítá ze stanoveného přebytku ze zisku. To je dle jeho slov ten nejmenší zásah.
„Na druhou stranu se můžu opravdu jen smát, že se daň se vypočítává jen z krátkého průměru. Přičemž ten významně ovlivňuje i covidový rok, kdy se mělo za to, že nám hrozí apokalypsa. Přičemž tento rok významně snižuje základ pro výpočet daně…,“ říká Marek Ditz.
Říká, že banky se nebudou snažit „z daně utéci“. Má to své racionální důvody. Daň je stanovena na 60 %, není to sto procent, a tak i 40% zisk je pro banky lepší zisk než žádný zisk. Jsou tu ale i další důvody.
„Banky z definice nemohou dlouhodobě vést ztrátové hospodaření, ale ani být na nule.... Více 12.12. na FinTag.cz!!!
-
Řešení zadlužování Česka spočívá v odvaze politiků říci lidem, že někdo z nich víc zaplatí a někdo z nich míň dostane, říká exministr financí Miroslav Kalousek [TOP 09]. Problém ale podle něj je, který politik jim to řekne a který to skutečně i provede.
„Nevím, kdo nabouchal do hlavy pravicovým politikům a pravicovým voličům, že se rozdávají státní peníze lidem, kteří je nepotřebují,“ tvrdí v podcastu FinTag.cz někdejší ministr financí a dnes řadový člen TOP 09 Miroslav Kalousek.
Podle něj tato politika ale brzy skončí, protože dříve či později dojdou peníze. Česko pak narazí „do zdi“, do níž dle jeho slov „jede naprosto spolehlivě“.
„O tomto riziku ví každý politik, ale žádný nemá odvahu ´zatáhnout za knipl´. No ale tím nárazem do zdi to skončí. Akorát, že pak to bude s takovými sociálními frustracemi, že to ohrozí systém demokracie jako takový. Naopak, když se ta zatáčka [snižování zadlužování] vybírá postupně, tak je to mnohem bezpečnější,“ vysvětluje v podcastu FinTag.cz.
Jakvyplývá z dalších slov Miroslava Kalouska, zatím to příliš nevypadá na to, že by "onu zatáčku" vybrala vláda Petra Fialy [ODS]. Ta totiž, jak uvádí, pokračuje v úplně stejných kolejích, které v minulých letech položili Andrej Babiš s Alenou Schillerovou [oba ANO].
„Zde nedošlo vůbec k žádné změně. Můžeme polemizovat o tom, že Babišova vláda by se za současné situace chovala ještě hůře, ale k žádné změně k lepšímu nedošlo. Je to úplně stejné,“ říká.
„Ano, jsem velmi zklamán, co se týče rozpočtové politiky. Tam vláda Petra Fialy nesplnila svůj slib, že dá tu výhybku na koleje, které položili Babiš se Schillerovou. Byly to velmi zásadní sliby. Zastavíme hrozivé zadlužování má vláda dokonce v programovém prohlášení jako prioritu číslo jedna. A já jako volič koalice, které má tuto slibovala, ale nic z toho nesplnila, ani nesmělé pokusy, jsem zklamán,“ dodává.
Ministr Kalousek vysvětluje strukturální deficitMiroslav Kalouska dál říká, že stejně jako se Babišova vláda při zadlužování České republiky vymlouvala na covid, vymlouvá se Fialova vláda na válku. Nevyvrací, že Babišova vláda měla mimořádné výdaje s covidem, stejně jako teď má Fialova vláda mimořádné výdaje s válkou. Mimořádné výdaje ale dle jeho názoru odezní s mimořádnou situací.
„Náš mnohem větší problém než mimořádné výdaje na covid nebo válku je takzvaný strukturální deficit. To znamená trvalý rozdíl mezi příjmy, které stát vybere od svých obyvatel, a výdaji, které poskytuje jako pravidelnou veřejnou službu. A ten rozdíl je obrovský. Činí přes 200 miliard korun. Já ho počítám kolem 240 miliardy korun,“ říká.
Situaci připodobňuje k hospodaření domácnosti. Ta, když se jí dle jeho slov rozbije pračka, a nemá peníze, půjčí si na nákup nové pračky. A to je mimořádný výdaj... Více ne FinTag.cz!!!
-
Doplatky za léky na předpis šplhají do vyšších stovek korun za balení. „Existují ale i alternativy se stejně účinnou látkou a doplatkem i o 50 procent nižším,“ říká v podcastu FinTag.cz.cz analytik společnosti Marketing Insight René Henc.
Tuzemský trh s léky na předpis, za které pojištěnci v lékárnách doplácejí, analyzovala výzkumná agentura na přelomu loňského a letošního roku. A zjištění jsou u některých lékových kategorií více než překvapivá.
„Ukázalo se, že u preskripčních léků, které mají vyšší doplatky, se relevantní desítky procent jejich uživatelů snaží ušetřit tím, že užívají menší než předepsané množství léků, omezují dávkování,“ přibližuje výsledky výzkumu René Henc v podcastu FinTag.cz.
Upozorňuje i na další související zjištění. A sice, že problém v přístupu pacientů užívajících takzvaně vysokodoplatkové léky na předpis se koncentruje do úzké skupiny kategorií léků.
„Víme, že celou čtvrtinu celkového objemu doplatků, celkem 1,3 miliardy korun, tvoří jenom něco kolem 20 léků, patří mezi ně například glutidy nebo venofarmaka,“ říká s tím, že ta kombinace je do určité míry alarmující.
Rozdíly v doplatcích za stejně účinnou látku jsou i 50%Při výzkumu analytici definovali 300korunový a vyšší doplatek za lék na předpis jako již výšedoplatkový. Došli ke zjištění, že přibližně 80 procent všech doplatků v této kategorii připadá pouze na šest léků. Ponejvíce jde o zmiňované glutidy [léky na diabetes, pozn. red.], léky na Crohnovu chorobu a léky na ředění krve. Mimo ně a vůbec v největším rozsahu to podle Hence platí pro zmiňovaná venofarmaka, tedy léky na žilní onemocnění.
„Číslem jedna bylo venofarmakum Detralex, za ten pacienti v roce 2021 zaplatili celkem 680 milionů korun,“ říká René Henc.
Za tento lék pacienti v lékárnách doplácejí přibližně 618 korun. Na trhu jsou podle něj dostupné i jiné léky se stejně účinnou látkou, ale i o více než polovinu nižším doplatkem.
Výše doplatku za léky ovlivňuje dodržování léčbyČasto i zbytečně vysoké doplatky za předepsané léky, jak ukázal výzkum, zasahují nejen peněženky pacientů v momentě úhrady léku, ale ovlivňují i přístup k nastavené farmakoterapii... Více na FinTag.cz!!!
-
„Ukrajincům jsme nesmírně pomohli,“ říká v podcastu FinTag.cz prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák ve vztahu k podílu na obnově Ukrajiny. Zároveň se i ptá, která země bude tou jedničkou při obnově Ukrajiny.
Až skončí válka na Ukrajině, začne se podle Jaroslava Hanáka intenzivně jednat o tom, které země Ukrajině pomohou s její obnovou. Česko by podle jeho názoru nemělo stát stranou už kvůli tomu, že přijalo přes 440 tisíc ukrajinských běženců a Ukrajinu podporuje i vojensky.
„Jsou tam ale otázky, které si zatím nedokážu zodpovědět. Za prvé, kdo všechno a jak bude obnovu Ukrajiny platit. To je nesmírně zásadní věc, protože to jsou stovky a stovky miliard. Jde o nepředstavitelné peníze. A mě zajímá, jak se na tom bude podílet Ukrajina. Budou to půjčky, závazky. Anebo budeme dávat dohromady nějaké fondy,“ ptá se v podcastu FinTag.cz prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Jaroslav Hanák.
A pokračuje: „Pak je tu další zásadní otázka. Na ni jsem se ptal už i našich politiků, ale ti se na mě dívali jenom zvláštně. Já totiž nevím, kdo bude hrát to číslo jedna při obnově Ukrajiny. Budou to Spojené státy? Bude to Británie? Bude to Polsko? Nebo to bude Evropská unie?“
V případě Evropské unie vyjadřuje obavy. A to kvůli tomu, že přístup Německa a dalších unijních zemí nebyl vůči Ukrajině v začátku konfliktu tak vstřícný, jako byl přístup států střední a východní Evropy, ale hlavně USA a Británie.„Takže, kdo povede ten A tým na Ukrajinu, až nastane čas té nové výstavby Ukrajiny? To je také klíčová otázka, protože podle toho bude zařazena i Česká republika. Byl bych rád, kdyby nám na toto naše politická reprezentace uměla včas a jasně odpovědět. A dala nám tak najevo, s kým na Ukrajinu půjdeme,“ tvrdí Jaroslav Hanák.
Co se týče energií, vláda je velice pomaláV začátku podcastu FinTag.cz se Jaroslav Hanák vyjadřuje k aktuální situaci ve firmách z hlediska zvládání vysokých cen energií, ale i dalších problémů... Více na FinTag.cz!!!
- Показать больше
