Episoder
-
Okolí zrekonstruovaných jatek, kde sídlí městská galerie PLATO, se proměňuje. Na základní návrh prostorového uspořádání, navazuje permakulturní design, za kterým autorsky stojí Denisa Tomášková. „Vítám jakýkoliv nápad v rámci principů permakultury. Celé je to proces a to mě baví!“ přibližuje navrhování, na kterém se podílí celý tým PLATO a z pozice kurátorky do něj zasahuje Edith Jeřábková. „Všichni jsme prošli základním kurzem a postupně spoluvytváříme veřejný prostor a struktury v něm. Zkoušíme a testujeme.“ Ve dvojrozhovoru jsme probírali netradiční přístup založený na ekologických a udržitelných principech, současný stav proměny i to, jak se může do společné tvorby veřejného prostoru zapojit veřejnost.
-
„Baví nás navrhovat veřejný prostor a motivuje nás zájem měst se těmito tématy zabývat," vysvětluje architektka Mirka Zadražilová důvod, proč se svým týmem z ateliéru MAAUS chtěli navrhovat proměnu náměstí SNP v ostravském Zábřehu. „Plochu jsme chtěli zcelit," začíná popis návrhu, který se zabývá i zklidněním dopravy nebo vyvýšením některých částí prostranství. Mluvili jsme také o roli zeleně nebo zázemí pro tradiční trhy, které na náměstí budou moci dále probíhat.
-
Manglende episoder?
-
„Naším cílem je nabídnout návštěvníkům širokou škálu programů a aktivit.“ přibližuje budoucí fungování Centra digitalizace, vědy a inovací – stavby známé jako Černá kostka, Andrej Harmečko. Ten působí jako ředitel příspěvkové organizace, která bude mít provoz celého domu na starosti. Zároveň přiznává, že se bude dům a jeho náplň vyvíjet. „Poptávka veřejnosti určí, jak bude dům fungovat a jaké aktivity si zaslouží větší pozornost.“
-
„Když uvnitř probíhá koncert, rozehraje se i fasáda objektu.“ vysvětluje architekt Kamil Mrva propojení interiéru a exteriéru nové budovy Fakulty umění na Černé louce. Mluvili jsme i o dalších aspektech stavby, která spoluvytváří City Campus Ostravské univerzity. Věnovali jsme se i projektu rekonstrukce výdušné jámy v Dolních Vítkovicích. Ten hodnotí rodák z Kopřivnice a uznávaný tvůrce jednoduše: „DOV byla výzva!“
-
„Nejtěžší je pamatovat si, kde přesně vede v zasněženém městě chodník a jakou má trasu. Pod 5 centimetry sněhu totiž není vidět," upozorňuje na jedno z úskalí zimní údržby muž, jehož firma se stará o celý městský obvod Poruba. Kromě někdy úsměvných úskalí údržby, jsme mluvili o pravidlech pro odklízení sněhu nebo o tom, jakou techniku je třeba využívat, aby byly chodníky a cesty co nejčistší v co nejkratší době.
-
„Jsem smutný, že u nás nevznikají velké a zajímavé projekty," komentuje současnou českou architektonickou scénu redaktor a popularizátor Adam Štěch. "Daří se ale architektuře menších měřítek", dodává a oceňuje, kolik takových projektů vzniká z iniciativy soukromých investorů. Mluvili jsme také o potřebě kvality, významu popularizace nebo o stavbách, na které můžeme být pyšní.
-
„Od začátku jsme komunikovali se zástupci památkové péče a společně vymezili, co chránit a co ne," popisuje rekonstrukci výsypníku uhlí nacházející se uprostřed Dolní oblasti Vítkovic Antonín Šimčík, jeden z lidí stojících za proměnou industriální památky v nové ostravské kreativní centrum. „Vnější plášť jsme mohli opravit soudobými technologiemi a o to více energie pak napnout k uchování autentických interiérů," doplňuje historik, který vedl Slezské zemské muzeum a podílel se na vzniku pobočky Národního zemědělského muzea v Ostravě. Mluvili jsme i tom, co Futureum nabízí návštěvníkům, jak přistupuje k tvorbě expozic a jaké další ambice má.
-
Třetí epizoda z naší minisérie přináší pohled města, které je zadavatelem projektů pro rozvoj veřejné zeleně i její údržby. Hosté Marie Tvrdá a Dalibor Lička z odboru strategického rozvoje města Ostravy se věnují přípravě i realizaci „zelených“ projektů. V rozhovoru přibližují, jak Ostrava přistupuje k modrozelené infrastruktuře, jaká partnerství v této oblasti rozvíjí a kde se inspiruje. Povídali jsme si také o konkrétních záměrech, které se ve městě aktuálně dokončují nebo již fungují. Díl je pozvánkou do přírody, upozorněním na výsadbu uprostřed města i ukázkou toho, jakou pozornost město rozvoji zeleně věnuje.
-
„Nemůžeme do budoucna vyloučit, že stromů ve městech bude díky enormní zátěži ubývat," varuje Jiří Poulík, arborista, odborník na stromy a péči o ně. "Musíme hledat správné druhy odpovídající dnešnímu klimatu a dalším vlivům," dodává a upozorňuje, že je třeba počítat s proměnou zeleně ve městech a průběžnými náklady na péči o ni. Zazněla i konkrétní doporučení, jak k městské zeleni správně přistupovat. Věnovali jsme se také tomu, jak hledisko bezpečnosti ovlivňuje přístup ke kácení.
-
„Různí členové týmu vnímají různé priority. Výsledek je pak mix a zdravý kompromis mezi přístupy různých profesí," popisuje Daniela Davidová, krajinářská architektka z MAPPA, spolupráci napříč odbornostmi. Mluvili jsme také o projektech, na kterých se aktuálně podílí nebo významu modrozelené infrastruktury pro zdravý rozvoj měst. 41. díl je zároveň začátkem minisérie o zeleni ve městech i kolem nich. S několika hosty se pokusíme nabídnout různé pohledy na toto téma a ukázat, jak komplexní může být.
-
„Nemá smysl dělat dům, který je mezníkem v architektuře, ale ve kterém se blbě bydlí," poodhaluje své vnímání staveb architekt, divadelník a performer David Vávra. Mnozí jej znají díky pořadům Šumná města a Šumné stopy, ale povídali jsme si i o výstavách, kde prezentuje své kresby a s nimi spojené zážitky. V energickém rozhovoru zmínil některé své stavby a povídali jsme si o kvalitě a posuzování české architektury. Jak je pro nadšeného vypravěče typické, nešetřil vtipem a nadsázkou.
-
„Černou louku dneska degraduje absence plánu a takřka všudypřítomné parkování," shodují se Martina Mikócziová a Pavel Řihák, členové týmu, který v MAPPA zpracoval novou vizi rozvoje této plochy v bezprostřední blízkosti centra Ostravy. Mluvili jsme o místech pro nové budovy, popsali, kam se stávající atrakce Černé louky mohou přesunout, a přiblížili, jaký charakter by měla mít nově vzniklá centrální plocha zeleně. „Věříme, že to bude místo mnoha kulturních a společenských aktivit, na dohled centra a zároveň kousek od řeky Ostravice i nově vzniklého campusu Ostravské univerzity," dodávají.
-
Elektromobilita je téma, které víří veřejnou diskuzi. Má své fanoušky i odpůrce. Věříme, že změny, které přináší, ovlivní města a jejich tvář, a proto jsme oslovili Radovana Burkoviče, popularizátora dopravních prostředků poháněných elektřinou, aby zodpověděl nejčastější otázky. Budeme mít dostatek energie? Jsou elektromobily cenově nedostupné? A jak je budeme nabíjet před domem? Dozvíte se při poslechu podcastu MAPPA vysílá!
-
„Měl jsem obavu, jak se povede zapojit místní komunitu,“ upřímně komentuje začátek svého projektu Pavel Svozil. Se sousedy proměnili prostor za svým bytovým domem a dodnes jej udržují a doplňují. Alice Zelníčková Brůnová zase společně s dalšími členy místního Sokola revitalizuje prostor bývalého koupaliště v Plesné. S oběma jsme mluvili o zkušenostech s programem Tvoříme prostor, jejich motivacích proč proměňovat své okolí, i doporučeních pro další možné zájemce o účast v programu. Ten dává veřejnosti možnost proměnit část veřejného prostoru podle představ svých i představ místní komunity.
-
„Když jsme viděli dnešní stav místa, nedovedli jsme si představit, co bychom zde dělali,“ přiznávají Tomáš Minarovič a David Zatloukal, autorské duo ateliéru míza architekti, který stojí za vítězným návrhem proměny druhého největšího parku v Ostravě. „Nově bude srdcem místa kulturní louka, prostor za budoucí stavbou filharmonie,“ dodávají autoři, se kterými jsme mluvili o přístupu ke kácení, nových stavbách v parku i různých atmosférách, jakými by jeho jednotlivé části měly na návštěvníky působit.
-
„Zdánlivě nevábné jsme chtěli překlopit ve vábné!“ přibližuje architekt Martin Náhlovský přístup, který se svým týmem uplatňoval při návrhu rekonstrukce ikonického domu v centru Ostravy. Provedl nás po stavbě, která od sklepa po střechu získá novou náplň. Bude zde restaurace, v části najdou místo nové kanceláře, pod zemí vznikne hudební klub. Při poslechu se také dozvíte, jaký osud potká kultovní schodiště a jaké změny se dočká střešní světlík. Netradiční díl je audio prohlídkou a zároveň pozváním k návštěvě. Znovuotevřená Ostravica za ni bude stát!
-
„Umístění na vyvýšené plato vymezilo stavbě prostor v rámci neutěšeného veřejného prostoru sídliště," popisuje návrh kostela sv. Ducha v Zábřehu architekt Marek Štěpán. „Rozvíjel jsem geometrii kruhu, respektive elipsy, v rámci které návštěvník postupně přechází z vnějšího světa dovnitř. Systém otvorů je sochařský princip postupného vykrajování a odjímání,“ doplňuje tvůrce, který se sakrální architekturou zabývá dlouhodobě, ačkoliv to rozhodně není jeho jediné téma. Epizoda navazuje na předcházející díl, jehož hostem byl architekt Filip Musálek, spoluautor proměny okolí kostela. S Markem Štěpánem jsme si povídali o architektonických soutěžích nebo jeho vztahu k mrakodrapům.
-
„Při navrhování okolí kostela jsme chtěli místo logicky propojit s dalšími významnými body a plochami. Úkolem bylo pomoct jeho přehlednosti a vytvořit podmínky pro všechny aktivity, které se zde mají odehrávat,“ říká architekt Filip Musálek, člen studia Mňau, které zpracovalo vítězný návrh nové podoby okolí kostela sv. Ducha v Ostravě. „Zamýšlená vodní plocha má plnit více úloh včetně zlepšení mikroklimatu místa. Specifický mobiliář propojuje svými tvary okolí a kostel samotný,“ vysvětluje vizuálně atraktivní a možná kontroverzní prvky návrhu. V rozhovoru jsme nezapomněli probrat ani další úspěchy mladého ateliéru z Brna a jejich zkušenosti se soutěžemi a následným vývojem takto vybraných projektů.
-
„Díky širokému zapojení veřejnosti jsme si sáhli na pomyslný tep města,“ říká Jiří Hudec, specialista strategického plánování působící na Magistrátu města Ostravy. Hudec spolu se svými kolegy před lety připravil a dodnes neustále rozvíjí strategický plán města a jeho zastřešující značku fajnOVA. Dodává, že i díky podnětům od lidí všech generací plán není jen o růstu, ale především o kvalitě života v Ostravě optikou řady různých měřítek.
-
„V Ostravě jsme potkali svérázný a osobitý kontext,“ popisuje architekt Jiří Weinzettl pocity, které v něm a jeho spolupracovnících město vyvolávalo, když začínali pracovat na proměně části ulice 28. října před plánovanými stavbami nového koncertního sálu a vědecké knihovny. „Budoucí podoba a funkce tohoto místa musí převážit nad jeho minulostí", dodává. Čerstvý držitel letošní České ceny za architekturu nám také přiblížil oceněný vlastní rodinný dům nebo své zkušenosti na pomezí architektury, urbanismu a řízení města.
- Vis mere
