Episoder
-
Druhý den platí příměří mezi Izraelem a hnutím Hizballáh, obě strany se ale navzájem obviňují z jeho porušování. Jaká je situace v libanonském hlavním městě? Jak časté je podávání stížností na nebankovní společnosti kvůli tomu, že řádně neprozkoumají schopnost zákazníka platit úvěr? Co z toho plyne pro dlužníky? Proč ruská ekonomika čelí problémům? A může to mít dopad na průběh války na Ukrajině?
-
Většina českých europoslanců nepodpořila novou Evropskou komisi. Co z toho vyplývá pro českou politiku vůči Evropské unii? Co se dá čekat od nových eurokomisařů? Jaké šanci na úspěch má snaha českých ministrů ohledně automobilového průmyslu nebo emisních povolenek? A proč se vláda neshodla na potřebě jmenovat národního koordinátora pro euro? Tomáš Pancíř se zeptal ministra pro evropské záležitosti z hnutí Starostové a nezávislí Martina Dvořáka.
-
Manglende episoder?
-
Milý, autentický a neokázalý. Takovými slovy charakterizují diváci nový česko-slovenský film Od marca do mája, a kritik Pavel Sladký souhlasí. „Film klade velký důraz na každodennost té rodiny, do které zasáhne zpráva, že maminka je znovu těhotná v pokročilém věku,“ vysvětluje zápletku skromného snímku soustředěného na neformální rozmluvy a drobná gesta. „Právě proto, že děti dospívají a asi brzo odejdou, je to zatížené možná i lehkou nostalgií,“ dokresluje atmosféru kritik.
-
Nezastavovat v úzkých, nepřehledných místech, při opětovném rozjezdu se pak rozhlédnout vzhůru, zdůrazňuje z lyžařského desatera lektor na startu nové sezony. „Obecně je ve střední Evropě procento takových střelců trochu vyšší než v západnější Evropě. Máme reflexi a sebevnímání trošku posunuté jinam,“ míní Michael Turek, instruktor lyžařských instruktorů. Proč jejich služeb využívají i již zkušení Australané či Američané? A proč podle něj Češi přeceňují své schopnosti?
-
Ovlivní dnešní ruské útoky na ukrajinskou energetiku situaci na frontě? Jak hodnotí současné nálady v ukrajinské společnosti český velvyslanec v Kyjevě? Zdravotní pojišťovny i Česká gynekologická a porodnická společnost se shodují na tom, že v Česku ubyde porodnic. Může to změnit dostupnost a kvalitu péče?
-
Fotbalový dres Viktorie Plzeň s číslem 23 na zádech dostal tento týden Vladimír, klient sociálního a zdravotního centra Letiny na Plzeňsku. Trikot s červeno-modrými pruhy, který si přál k Vánocům, mu doneslo Ježíškovo vnouče, kterým byl tentokrát trenér, fotbalový expert a fotbalista Pavel Horváth. Proč právě číslo 23?
-
Světově proslulá libanonská kuchyně je považovaná za sofistikovanou kulinařinu. Na stole lidé očekávají jemná pečená masíčka, humus a spoustu zelených salátků. Libanonské restaurace v zahraničí také obvykle patří k těm dražším. Místní pokrmy v samotném Libanonu proto můžou překvapit. Hlavně v tamních horách si totiž lidé dopřávají jídla výrazně zemitější.
-
Asi jste ty zprávy zaznamenali: Západ dovolil Ukrajincům použít své zbraně uvnitř Ruska. Rusko vypálilo na Ukrajinu novou raketu. Ukrajina prý možná chystá vlastní jaderné zbraně. Co to všechno značí pro vývoj Putinovy agrese? Vysvětlí Martina Heranová, bezpečnostní analytička z Vysoké školy CEVRO. Ptá se Matěj Skalický.
-
Noví členové Evropské komise překvapivě hladce prošli grilováním před poslanci Evropského parlamentu. Jaké výhrady mají k nově sestavenému týmu Ursuly von der Leyenové europoslanci z hnutí ANO? „Myslím si, že cíle Evropské komise musely mnoho občanů doslova posadit na židli,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu europoslankyně z hnutí ANO a místopředsedkyně europarlamentní frakce Patrioti pro Evropu, Klára Dostálová.
-
Náklady na bydlení Čechům rostou. Zhruba 28 miliard, které stát dává na příspěvky na bydlení, hypotéky a stavební spoření, ovšem nijak neposilují výstavbu. Sociolog Daniel Prokop vidí rezervy mimo jiné v 13 tisících nevyužívaných obecních bytů. „Potřebujeme udělat dobrý nástroj obcím, aby rekonstruovaly obecní bydlení a nabízely ho,“ míní Prokop. „Když to neděláte, ti lidé jdou do ubytoven a soukromých bytů a zaplatí to stát přes příspěvky, kam jde 17 miliard,“ vysvětluje.
-
Ač jsou časopisy na cestě stát se luxusním zbožím, Raketu hodlá její nakladatel vydávat na papíře dál. Čtení určené dětem ovšem vyžaduje aktivní zapojení rodičů. „Jsem přesvědčen o tom, že tyto malé děti chtějí mít okolo sebe svět skrze papír. Do okamžiku, než je pohltí obrazovky,“ míní Joachim Dvořák, zakladatel nakladatelství Labyrint. Jak se v jeho rámci Raketa staví? A jak spolu s dětmi vybírat, co budou část?
-
Kdy by podle ekonomů měla ČR vstoupit do povinného předpokoje eura s názvem ERM II? Dokázala šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová najít pro svůj nový tým komisařů mezi europoslanci dostatečnou podporu? A jak velké jsou šance, že dohoda o příměří mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh vydrží aspoň domluvených 60 dní?
-
Je to už 61 let od chvíle, kdy se centrem texaského Dallasu rozlehly výstřely, které změnily americkou společnost. 22.listopadu 1963 zemřel rukou atentátníka prezident John Fitzgerald Kennedy. Místo, kde k vraždě došlo, stále přitahuje do Dallasu obdivovatele zavražděného mladého prezidenta, ale taky fanoušky konspiračních teorií. Památník stojící na místě, kde Kennedyho zasáhla smrtící střela, je jedním z turistických magnetů Dallasu.
-
Děláš videa na sítě? Vyděláváš si tím? Tak se registruj, vyzývá influencery televizní a rozhlasová rada. Překvapila samotné tvůrce i ministra kultury. Kritici se obávají cenzury. Proč radní s tímhle nápadem přišli? Otázka na mediálního analytika a editora serveru Digizone.cz Filipa Rožánka. Ptá se Matěj Skalický.
-
Dvě procenta HDP. Takový rozpočet na obranu České republiky schválili poslanci, podle ministryně Černochové (ODS) ale jde o podlahu, nikoli strop. Co přinesou nové závazky kolektivní obrany států NATO? Jak reálné jsou hrozby, které se podle NATO rýsují před členskými státy? A zvýší se v dohledné době rozpočet na obranu? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídá bývalý velvyslanec ČR při Severoatlantické alianci a ředitel organizace Aspen Institute Central Europe Jakub Landovský.
-
V Praze žijící rusko-americká novinářka Svobodné Evropy Alsu Kurmaševová v seriálu Radiožurnálu popisuje, jak nemohla kvůli stresu za mřížemi jíst. I teď, tři měsíce po propuštění, se do jídla spíš nutí. Mezi nejhorší zážitky v ruské vazbě patřily zimní měsíce, kdy na cele střídavě nešlo topení a venku byly třicetistupňové mrazy. Z nepříjemných zážitků se matka dvou dospívajících dcer dostává pomalu.
- Vis mere
