Episodes
-
Profese památkáře v dnešní době čelí mnoha výzvám. Na jedné straně je tlak na developerský rozvoj a modernizaci staveb, na druhou stranu je nutné chránit kulturní dědictví a doklad minulé doby. Dá se najít kompromis? Martin Zubík zdůrazňuje, že profese památkáře není jen o psaní posudků a povolování stavebních úprav. Důležitou součástí jeho práce je také osvěta a edukace veřejnosti. Je nutné lidem vysvětlovat, proč je důležité chránit památky a jak se o ně starat. Probrali jsme i některé specifické problémy, se kterými se památkáři v severních Čechách setkávají, i aktuální situaci ohrožených budov v Mostě.
V Mostě se bojuje za celou republiku!
Podpořte chod mostecké pobočky Alarmu:
www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm -
V prvním díle podcastu Hysterie autorky rozebírají koncept imposter syndromu. Rozšíření tzv. pocitu podvodnice, tedy pochybností o vlastních zásluhách, podle nich přímo souvisí s rostoucím tlakem na výkon a snahou uspět i v nerovně nastavených podmínkách. Je pocit, že někam nepatřím, protože na to nemám, jenom kapitalistickou diagnózou nebo spíš kolektivní zkušeností? Máme si koupit kurz seberozvoje, abychom se přestalx cítit jako podvodnice?
Skrze osobní zkušenosti docházejí autorky k tomu, že se tyto pocity objevují napříč různými prostředími – od často zmiňované univerzity a práce, až po mezilidské vztahy a aktivistické kolektivy. Díky teoretičkám jako je Maddie Breeze nebo na ni navazující autorstvo výzkumu z Readingu se přitom ukazuje, že ne na všechny impostger syndrom dopadá rovnoměrně. Do velké míry ho ovlivňuje gender, rasa i třída.
Autorky Hysterie sdílí, v jakých prostorách se jako podvodnice cítí a přemýšlí nad strukturálními nerovnostmi, které tento pocit podněcují a umocňují. Imposter syndrom podle nich totiž není jenom výsledkem nerovného nastavení institucí, ale současně jeho podněcovatelem. Čím více se jej snažíme individuálně překonávat, tím více nerovnosti upevňujeme. Lze pak na selhání v nerovném systému nahlížet jako na pozitivní zkušenost? A jaké jsou možnosti uchopení pocitu podvodnice jako nástroje změny a zdroje aktivismu?
Podpořte vznik tohoto podcastu:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779 -
Missing episodes?
-
Nejnovější TL;DR se kromě obvyklých rubrik a příležitostného vysmívání konzervatismu – a tentokrát i ceně Magnesia Litera – věnuje především americkému románu. Zkoušíme si představit, jak by mohla vypadat jeho nejbližší budoucnost. Kim Stanley Robinson v knize Ministerstvo pro budoucnost do jisté míry vychází ze známého citátu, že v současnosti je snazší si představit konec života na Zemi než konec kapitalismu. Nekonstruuje však hororovou vizi masového vymírání v éře klimatického rozvratu, ale naopak nastiňuje technologická a sociálně revoluční řešení, která by nás mohla vyvést ze současné destruktivní fáze civilizace.
► Playlist:
✏️ Literární novinky: 0:00 - 7:08
🗯️ Knižní tipy: 19:30 - 28:30
📕 Stanley Kim Robinson - Ministerstvo pro budoucnost: 29:05 - 1:15:24
► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na [email protected]
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat
► sound mix Ondřej Bělíček
► znělka Jonáš Kucharský -
SOCDEM usiluje o návrat do vysoké politiky. Jak to chce udělat? O tom jsme si ve Studiu Alarm povídali s Lubomírem Zaorálkem, který stranu vede do evropských voleb.
V předvolebních speciálech Studia Alarm zpovídáme lídry a lídryně některých stran kandidujících do Evropského parlamentu. Po Johanně Nejedlové ze Zelených za námi dorazil lídr evropské kandidátky Sociální demokracie Lubomír Zaorálek. Jak vidí svoje šance? Co by rád v Evropě prosadil a v jaké kondici je momentálně jeho strana? To jsou některá z témat, která jsme s ním probrali ve Studiu Alarm. -
Přes maximalistické požadavky některých demonstrantů vlna policejních reforem v posledních letech Spojené státy nesmetla. Svou roli v tom sehrál i demokratický prezident Joe Biden, který opravdu nepatří mezi velké kritiky policejní práce. Biden ze škrtání rozpočtu policie rád obviňuje republikány. Ti se na oplátku snaží vykreslit Bidena jako radikála.
-
Odlišit od sebe Rajchla, Vrabela, Turka nebo Okamuru je skoro nemožné. Všichni chtějí zachránit spalovací motory nebo zastavit greendeal a diktát Bruselu. Dál jejich fantazie nesahá.
► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na [email protected]
► postprodukce: Mikuláš Odehnal -
V americkém Kongresu se před několika dny ostře pohádalo několik zastupitelek v čele s Marjorie Taylor Greene a Alexandrií Ocasio-Cortez. Spoustu amerických komentátorů se poté pohoršovalo nad úpadkem politické kultury, který podle nich hádka značí. V novém díle Rednecku si ale připomeneme, že Kongres zažil daleká závažnější a násilnější hádky mezi politiky.
Nejnásilnější období zažil americký Kongres jednoznačně v několika dekádách před americkou občanskou válkou. Mezi lety 1830 a 1860 došlo na Kapitolu k 70 fyzickým potyčkám mezi zastupiteli. Nicméně po celou historii USA nebyly rvačky v Kongresu ničím až tak neobvyklým. První pamětihodná proběhla už v roce 1798 – loni na podzim prý zase vrazil tehdy už bývalý předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy svému kolegovi do zad loktem.
Proč se nejednou zastupitelé na Kapitolu mydlili sukovicemi? Kvůli čemu se tak rozvášnili? Proč se označovali za sraby, zatímco ostatní prosili rváče, ať si svoje bitky vyřizují venku? A zastupitelé kterého ze států se v Kongresu rvali nejčastěji? To vše se dozvíte v novém Rednecku. -
V některých částech Česka je těžší se dostat na gymnázium než na Oxford nebo MIT. O středoškolském vzdělání jsme nechali rozhodovat ředitele fabrik. Tohle je výsledek.
► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na [email protected]
► postprodukce: Mikuláš Odehnal -
Nový Most se měl stát tou lepší alternativou – alternativou, kterou kapitalistické Československo hornickému městu nebylo schopné nabídnout. Nicméně prvek utopie doprovázel téměř všechna města, která ve 20. století vyrostla tzv. na zelené louce, ať už na Západě nebo na Východě. Výstavbám těchto měst byla společná nejen snaha o vybudování čistšího prostředí v moderních urbanistických celcích, ale také nastolování nového společenského řádu a snaha o spravedlivější uspořádání města. Proč se utopická vize Mostu rychle změnila v dystopickou realitu? Jaký druh kritiky poprvé zpochybnil dříve nevyvratitelné ekonomické argumenty, které hnaly celý projekt mostecké těžby uhlí? Je tu další díl podcastové série o historii Mostu s historikem Matějem Spurným.
Líbil se vám tento díl? Podpořte chod mostecké redakce Alarmu:
https://www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm -
Posádka Soundsystému dlouho slibovala country díl, až jim musela zavdat příčinu nová deska zpěvačky Beyoncé, která si na Cowboy Carter nasadila stetson a tvrdí, že autentická kultura amerického venkova není vázaná na rasu ani společenskou příslušnost. Jistým protipólem její oslňující verze country je nová deska písničkářky Kacey Musgraves, která na Deeper Well zpívá o hledání spokojenosti po soukromých karambolech a leckterý recenzent ji obviňuje z flirtování s new age. "Asi je tu poptávka po postavách obyčejných lidí, s nimiž se mohou fanoušci snadno ztotožnit," vysvětluje si Michaela Peštová současnou popularitu country v zámoří a Nora Třísková mluví o demokratizaci žánru a postpandemických náladách úniku z města na venkov.
Jestli z Beyoncé a Kacey Musgraves nepanuje v týmu výraznější nadšení, u desky Berlin Manson jsme se shodli jednohlasně. Poor But Sexy je banger, u kterého se chcete vrhnout do moshpitu a zároveň si u toho číst sociologické knihy o chudobě ve východní Evropě. "Je to skrz nasrkz politická deska," konstatuje Nora a Karel Veselý dodává, že je zároveň nějakým záhadným způsobem také chytlavá.
V rubrice Co nás sere se pozastavujeme nad humbukem kolem nové desky Taylor Swift a policejním zásahem na Majálesu. Došlo samozřejmě i na singlové jednohubky, výhled do budoucnosti nebo kočičí zprávy.
Co vadí Míše na písni Jolene? Jakou náladu vystopovala Nora v Bratislavě na Sharpe a co Karlovi nezmrzlo na zahradě? Poslouchejte nový díl hudebního podcastu Soundsystém.
Playlist:
Beyoncé - Cowboy Carter
Kacey Musgraves - Deeper Well
Berlin Manson - Poor But Sexy
Adrianne Lenker - Bright Future
Edúv syn - No future, aj keď mohla by
Waxahatchee - Tigers Blood
Clarissa Connelly - World of Work
claire rousay - Sentiment
eyz - Krysí král
Jednohubky:
Waxahatchee - Tigers Blood
Bbmutha - gun kontrol
Bianca Scout ft. Darkmarik - Forest Spirit
Těšánky:
17. - 19.5. Narozeniny Ankali
25.5. claire rousay, Divadlo VILA Štvanice, Praha -
Čím dál více žen hledá cesty, jak během mateřské a rodičovské nevypadnout úplně z pracovního trhu a v ideálním případě i neztratit nic ze své kvalifikace. Vznikají nové projekty či iniciativy, které se tomuto tématu věnují, a jednou z nich je Mumdoo. Se zakladatelkami, Kristýnou Cejnarovou a Lucií Bášovou jsme si povídali o tom, jak Mumdoo pomáhá ženám pracovat i během rodičovské dovolené, jak vlastně stíhají všechny své role, co jim usnadňuje fungování a proč kromě zprostředkování práce dělají i vlastní průzkumy.
Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve vlastní knihovně?
Píšeme knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu - rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako flexibilia, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce. Podpořte vydání knížky na Donio a vyberte si některou z lákavých odměn. V naší společnosti se můžete vzdělávat i opečovat. Pomůžete nejen tím, že přispějete, ale také dáte o kampani/knížce vědět dál. A pokud máte náš podcast rádi, můžete pro nás až do 6. června hlasovat i v anketě Podcast roku.
https://www.donio.cz/paygap-za-kratsi-konec-provazu
Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu [email protected]. -
Před několika týdny vydal tým vědců studii zkoumající mentální zdraví LGBTQ+ osob v České republice. Výzkumníci ve své studii tvrdí, že sexuální menšiny vykazují výrazně horší výsledky jejich mentálního stavu než jejich heterosexuální protějšky. Autoři studie doporučují zavedení systematických změn a upozorňují na řadu fenoménů, s nimiž se musejí čeští queer lidé potýkat. O tom všem jsme si povídali s jedním z autorů studie Mental health and help-seeking in Czech sexual minorities Michalem Pitoňákem, který aktuálně pracuje jako výzkumný pracovník Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech.
► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik: bit.ly/Chci_Dalsi_Kolaps
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na [email protected]
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat
► sound mix Ondřej Bělíček
► znělka Jonáš Kucharský -
24. května 2022 trvalo policii více než hodinu a čtvrt, než zpacifikovala 18letého střelce, který se zbraní vtrhnul na uvaldskou školu Robb Elementary. Při pomalém zásahu se místo toho handrkovali se zděšenými rodiči uvnitř uvězněných a vražděných dětí: použili na ně tasery i pouta.
Ani po dvou letech a několika vyšetřováních se pozůstalí nedočkali byť jen náznaku spravedlnosti. Zodpovědní policisté, úředníci a politici čelili dosud minimálním dopadům.
Jak na tragédii reagovaly místní úřady a jak federální ministerstvo spravedlnosti? S jakým zastrašováním se musejí pozůstalí potýkat? A jak souvisí tragédie v Uvalde s aktuálními protesty na amerických univerzitách? To vše je tématem dnešního Rednecku.
Všechny díly podcastu si můžete poslechnout nejen na webu Alarmu, ale také na Spotify, Apple Podcasts, PlayerFM nebo pomocí RSS feedu našeho účtu na Soundcloudu. Podcast Redneck vzniká díky partnerství s redakcí serveru Voxpot. -
Filip Turek je lídrem společné kandidátky Šlachtovy policejní Přísahy a Motoristů, kteří uctívají Václava Klause. Nabízí omšelý mix popírání klimatu a zbytnělého sebevědomí, které se opírá o benzinový motor.
► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na [email protected]
► postprodukce: Mikuláš Odehnal -
V novém díle podcasstu Moshpit rozebírají Klára Bělíčková a Hugo Wiesner se svými hosty téma strachu. Čeho se bojíme, co nám dělá úzkosti a existuje v tom vůbec nějaký rozdíl? Můžu se stát statečným, i když nemám strach? Na tyto otázky hledají v dnešním díle odpovědi se Sárou a Kryštofem.
Podcast Moshpit vzniká jen díky podpoře našeho čtenářstva. Podpořte jeho vznik v naší crowdfundingové kampani:
https://www.darujme.cz/projekt/1205779 -
Ve druhé epizodě Města na uhel se zabýváme tím, kdo byli lidé ze starého i nového Mostu – kdo do Mostu přišel nový, jak moc byli starousedlíci k nově příchozím vstřícní i jak se na sociálním vývoji města podepisovala jeho etnická a jazyková pestrost.
Kvůli nárokům těžby uhlí původně převážně německé město během 19. století demograficky prudce roste a vyžaduje nové pracovní síly, které tvořili čeští horníci z vnitrozemí. Před 2. světovou válkou je už v Mostě celá jedna třetina obyvatel česky mluvící, zbytek obyvatel představují sudetští Němci.
Po vysídlení německého obyvatelstva v padesátých letech 20. století je ovšem třeba Most i při zvyšujících se nárocích průmyslu zásobit dalšími pracujícími – Čechy z vnitrozemí v této migrační vlně doplní i Romové převážně ze Slovenska, kteří v Mostě rovněž hledají zaměstnání v dolech. Přes jejich potřebnost nebyli ale nově příchozí vřele vítáni – Romové byli v médiích dehumanizováni a starousedlíci posílali na vedoucí státní orgány dopisy, v nichž diskriminujícím způsobem vyjadřovali svou nespokojenost s novými obyvateli prohlášeními typu „naše obec je již cikány přesycena”. Na posílení vzájemných antipatií se podílelo i to, že romské venkovské obyvatelstvo se muselo střihem naučit žít v nových městských podmínkách, což často způsobovalo konflikty s dalšími skupinami obyvatel, které byly urbánnímu způsobu života zvyklejší. Antipatie vůči Romům zapříčinily také vznik segregované lokality v nově postaveném Mostě navzdory tomu, že taková praxe šla proti asimilační ideologii panujícího komunismu.
Nakonec se v podcastu dostáváme k sedmdesátým letům, kdy se po dlouhých desetiletích expanze demografický trend obrací – namísto přílivu začíná město mnoho lidí opouštět. Co zapříčinilo tuto změnu? A jak to, že se začala dít již tak záhy po vybudování nového hornického města?
Podpořte chod mostecké pobočky Alarmu! Bez kritické regionální žurnalistiky se v demokratické společnosti neobejdeme:
https://www.darujme.cz/podporuji-mostecko-alarm -
Možná se vám tomu těžko věří, ale i takový spektákl jako pokračující soudní oplétačky Donalda Trumpa v minulém týdnu zastínila jiná událost – velká „občanská válka“ amerického rapu. Do krve se hádají torontský rodák Drake a losangeleský Kendrick Lamar. Oba ztělesňují diametrálně odlišný přístup k rapu a afroamerické kulturní tradici obecně.
Jaké největší beefy zažil hiphop za celou svou historii? Co spustilo ten aktuální, který se v menší míře táhne od roku 2013? Jak vše vybublalo od zdravé rivality až k obviněním z pedofilie? Co je to „kulturní sup“? Kdo vyhrál a je vůbec vlastně všemu konec? -
Je překvapivé, jak málo českou veřejnost trápí extrémní finanční náklady stavby jaderných bloků. Cena čtyř bloků přesáhne snadno jeden státní rozpočet, jejich provoz budeme dotovat desítky let a za to dostaneme nejspíš nejdražší elektřinu v Evropě.
► Líbil se vám tento díl Všichni tady umřeme? Podpořte vznik dalších dílů na Darujme.cz: https://www.darujme.cz/projekt/1205779
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Standovi na [email protected]
► postprodukce: Mikuláš Odehnal -
V TL;DR nám ceny Magnesie Litera samozřejmě neunikly a protože z beletristických kategorií jsme téměř všechno již probrali, nezbylo než se podívat na publicistiku. Kniha Terezy Matějčkové, která v dané kategorii bodovala, je složena z textů vydaných v Echo24. Najdeme tu eseje, literární recenze i rozhovory. Rámec témat a výběr osobností i perspektiva, s níž je zde současnost nahlížena, trochu otřásla naší dosud spíše mlhavou představou, jak vypadá současná pravicová aplikovaná filozofie či řekněme myšlení v podání veřejností a zde nutně i většinou poroty obdivované filozofky. Nakonec dokonce docházíme ke dvojnické analogii podle knihy Doppleganger Naomi Klein, jíž jsme se věnovali v jednom z předchozích dílů, a totiž, že Tereza Matějčková se stala dvojníkem svého minulého filozofického já. Dvojníkem v druhém světě za zrcadlem, kde jsou jen dvě pohlaví, klima aktivismus stojí proti kultuře, všichni jsme zhloupli a v rodinách absentující otcové jsou jako Ježíš, kterého je prostě třeba pořád hledat. Naopak Putina není třeba démonizovat. Jako by tu ústy Terezy Matějčkové promlouvala celá česká pravicová scéna včetně otce zakladatele Václava Klause.
► Playlist:
✏️ Literární novinky: 0:00 - 7:08
🗯️ Knižní tipy: 7:12 - 11:22
📕 Tereza Matějčková - Bůh je mrtev, nic není dovoleno: 11:52 - 1:33:50
► Líbil se vám tento díl TL;DR? Podpořte jejich vznik na Darujme.cz: www.darujme.cz/projekt/1205779
► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo Evě a Honzovi na [email protected]
► podcasty Alarmu nahráváme ve studiu Mr. Wombat
► sound mix Ondřej Bělíček
► znělka Jonáš Kucharský -
Moderní historie Mostu vzbuzuje spoustu otázek. Včetně té, jak kdy mohl imperativ těžkého průmyslu přesvědčit dobovou veřejnost o rozhodnutí, které dnes vnímáme jako zcela neospravedlnitelné – tedy rozhodnutí o zboření historického středověkého města výměnou za těžbu desítek milionů tun hnědého uhlí. Ztotožnili se všichni tehdejší mostečtí obyvatelé s narýsovaným osudem starého Mostu? A jakou roli hrál fakt, že starý Most patřil po druhé světové válce mezi vylidněné a znovuosídlené Sudety? I tyto otázky si budeme klást v nové podcastové sérii Město na uhel.
V první epizodě historického podcastu Ester Klimecká s historikem Matějem Spurným mapují společenský kontext zboření starého města Mostu a postavení města nového. Nastiňují kontext města v 19. a 20. století – přestože o zboření celého města kvůli těžbě bylo rozhodnuto až v druhé polovině 20. století, v podcastu upozorňujeme na to, že uhlí pod městem bylo těženo už v průběhu 19. století. Matěj Spurný dokonce zmiňuje místní „urban legend“, podle které si pro sebe měšťané v nejhlubších mosteckých sklepích kutali uhlí údajně sami. V podcastu je také upozorněno na to, že dokonce i výběr lokality na úpatí kopce Hněvín pro vybudování exkluzivní mostecké čtvrti pro tehdejší městskou honoraci Zahražany pravděpodobně souvisel s dobovou těžbou hnědého uhlí.
V epizodě také mluvíme o tom, jakým způsobem bylo v padesátých letech 20. století o demolici města vyjednáváno mezi městským národním výborem a Severočeskými uhelnými doly a že ke konsenzu rozhodně nedošlo rovnou. „Vyuhlení“ města, tedy zboření města kvůli těžbě uhlí, ovšem bylo nakonec skutečně schváleno a starý Most se během šedesátých let 20. století postupně vylidňoval a boural. Místní byli stěhováni do nových, pohodlných a hygienických bytů v moderní zástavbě nedaleko lomu. Přestože je dnes vnímána likvidace historického města veskrze negativně, je v podcastu kladena i otázka, zda byl přesun obyvatel Mostu do moderního města mezi místními vnímán i pozitivně či dokonce s euforií. - Show more
