Episodes
-
záznam z výslechu ve věci konání veřejného Dobra, dne 13.12.2023, Praha
Výpověď osob podezřelých ze spáchání Dobra:
„Na základě svého občanského práva odmítáme nadále vypovídat. Odmítáme se před vámi svlékat pomalu i z kůže a vysvětlovat, nebo snad dokonce ospravedlňovat svoje činy. Nenecháme si od vás vnutit myšlenku, že naší motivací k tomu, dělat cokoli z toho co děláme (konkrétně; vstupovat do veřejného prostoru určitým způsobem ) je nějaké metafyzické dobro či bonum honestum. Stejně tak není naše činnost projevem vlastní dobré vůle, protože na dobrou vůli, obecné blaho a veřejný pořádek vám s veškerou pokorou kašlem. Snad přece nikdo nejsme, rozhodně bychom neměli být, nuceni k tomu, zaujímat vůči čemu - a komukoli všeobecně platné morální zásady. S takovou bychom stěží došli za jeden jediný roh, natož by se nám podařilo zdárně prokličkovat labyrintem světa. Ono to totiž není tak docela jednoznačné, anebo spíš dvojznačné to není a pokud to dvojznačné je, nemusí ty dva stát zrovna proti sobě. Pokud nás proto někdo z něčeho takového, jako je čisté dobro hodlá obviňovat, vězte, že máme připravené kvalitní Alibi*.”
Barbora Bažantová a Janek Rous
-
Pojďme společně zmapovat, co s uměleckou tvorbou dělá všudypřítomnost tvárného digitálního obrazu, který už (nejen) nezobrazuje svět, ale je čten algoritmy nebo virálně šířen a proměňuje nás všechny. Proto se nejdřív s kurátorkou Noemi Purkrábkovou a umělcem Lukášem Prokopem vydáme do materiálního podloží, kde se technický obraz setkává s geologickou realitou. Pak se podíváme opačným směrem, skrze tvorbu Elišky Jahelkové, která se obrazové mnohosti rozpouštějící identity na sociálních sítích vydává vstříc – a nachází novou spiritualitu, do které promlouvá hypertechnologický vývoj, spolu s NFT projekty nebo strojovým učením. Jejich hlasy doplňují umělkyně Sára Jarošová, Helena Todd, Žil Julie Vostalová a Iva Davidová, které s digitalitou ve své práci pracují. Potkává se tu jak příslib (nelidské) emancipace, tak kapitalistický extraktivismus, ale taky tvůrčí možnosti, které postdigitální situace otevírá.
-
Missing episodes?
-
3.díl
Geologové Dobroslav Matějka a Viktor Goliáš popisují vztah svého oboru k těžbě. Otevírají téma zásoby nerostných surovin a způsobů, jakými je využíváme. Propagátor moderní spirituality Jiří Škaloud se na těžbu a přírodní zdroje dívá pohledem ezoteriky. Kameny ukazuje jako specifické nosiče informací, se kterými je možné za určitých podmínek komunikovat.
Podcast Hornina, nerost, minerál, kámen sleduje vzácný minerál koltan a jeho proměnu na elektronickou součástku – tantalový kondenzátor. Koltan patří do skupiny tzv. konfliktních minerálů. Jeho těžba dnes probíhá především v Kongu a okolních státech a je spojená s válečnými konflikty, vykořisťováním, černým obchodem a dětskou prací. Vytěžená a zpracovaná ruda se ve formě extrahovaného tantalového prachu dostává do českého Lanškrouna, kde probíhá výroba kondenzátorů a čipů. Tyto součástky pak můžeme nalézt ve více než polovině elektrotechnických zařízení, se kterými denně přicházíme do kontaktu.
V třídílné podcastové sérii, připravenou umělkyní Bárou Mrázkovou, se budeme skrze rozhovory s odborníky zabývat koltanem v kontextu různých vztahů a společenských témat, jakými jsou koloniální historie a otroctví a jejich novodobé formy, pracovní podmínky při těžbě nebo ekologická zátěž, která vzniká při zpracování rudy. Nahlédneme na mechanismy, skryté za těžbou a průmyslovou výrobou elektrotechnického zboží a vzorce spotřebitelské logiky našeho společenského systému – globálního kapitalismu.
-
2. dílV českém závodě Kyocera-AVX se vyrábí tantalové kondenzátory a další součástky nezbytné pro elektrotechniku, ale i další odvětví - například vojenský nebo těžební průmysl. Výrobní proces kondenzátoru a jeho použití vysvětluje technický marketingový manažer společnosti Slavomír Pala. Ředitel podniku Hynek Stejskal popisuje jeho historii, výrobní strategie a směřování firmy.
Podcast Hornina, nerost, minerál, kámen sleduje vzácný minerál koltan a jeho proměnu na elektronickou součástku – tantalový kondenzátor. Koltan patří do skupiny tzv. konfliktních minerálů. Jeho těžba dnes probíhá především v Kongu a okolních státech a je spojená s válečnými konflikty, vykořisťováním, černým obchodem a dětskou prací. Vytěžená a zpracovaná ruda se ve formě extrahovaného tantalového prachu dostává do českého Lanškrouna, kde probíhá výroba kondenzátorů a čipů. Tyto součástky pak můžeme nalézt ve více než polovině elektrotechnických zařízení, se kterými denně přicházíme do kontaktu.
V třídílné podcastové sérii, připravenou umělkyní Bárou Mrázkovou, se budeme skrze rozhovory s odborníky zabývat koltanem v kontextu různých vztahů a společenských témat, jakými jsou koloniální historie a otroctví a jejich novodobé formy, pracovní podmínky při těžbě nebo ekologická zátěž, která vzniká při zpracování rudy. Nahlédneme na mechanismy, skryté za těžbou a průmyslovou výrobou elektrotechnického zboží a vzorce spotřebitelské logiky našeho společenského systému – globálního kapitalismu.
-
Podcast Hornina, nerost, minerál, kámen sleduje vzácný minerál koltan a jeho proměnu na elektronickou součástku – tantalový kondenzátor. Koltan patří do skupiny tzv. konfliktních minerálů. Jeho těžba dnes probíhá především v Kongu a okolních státech a je spojená s válečnými konflikty, vykořisťováním, černým obchodem a dětskou prací. Vytěžená a zpracovaná ruda se ve formě extrahovaného tantalového prachu dostává do českého Lanškrouna, kde probíhá výroba kondenzátorů a čipů. Tyto součástky pak můžeme nalézt ve více než polovině elektrotechnických zařízení, se kterými denně přicházíme do kontaktu.
V třídílné podcastové sérii, připravenou umělkyní Bárou Mrázkovou, se budeme skrze rozhovory s odborníky zabývat koltanem v kontextu různých vztahů a společenských témat, jakými jsou koloniální historie a otroctví a jejich novodobé formy, pracovní podmínky při těžbě nebo ekologická zátěž, která vzniká při zpracování rudy. Nahlédneme na mechanismy, skryté za těžbou a průmyslovou výrobou elektrotechnického zboží a vzorce spotřebitelské logiky našeho společenského systému – globálního kapitalismu.
1. díl
Geolog Jan Loun je zaměstnán v lanškrounské firmě Kyocera AVX,která je největším světovým spotřebitelem tantalu. V rozhovoru nastiňuje téma těžby a pracovních podmínek v Kongu a popisuje metodu, kterou sám vyvinul pro ověřování původu těžené rudy z problematických oblastí v Kongu. Jedna z metod, používaných pro prokazování původu koltanu je i laserová ablace, kterou pro Louna zajišťuje geoložka Jitka Míková.
Bára Mrázková absolvovala na FAMU obor fotografie. Po škole působila v umělecké dvojici s Filipem Lábem. Ve své společné práci prozkoumávali nejen prostory východoevropského postkomunismu, ale i fotografické hranice dokumentu a fikce.Ve svých dalších projektech se zabývala informační povahou proto-digitální fotografie předcházející globální digitalizaci nejen obrazových informací. Pohybuje se mezi médii fotografie, videa a instalace. Ve své současné práci zkoumá operace a procesy skryté za produkcí adistribucí současného fotografického obrazu.
-
Třetí Téma Artyčoku je věnované budování citlivosti vůči lidskému i nelidskému. V podcastu se kromě umění a aktivismu zaměřuje Ondřej Trhoň na teorii a videohry. Jak vypadá současná kritická, post antropocentrická teorie a proč se jí v Česku moc nedaří? A jak s tím vším - houbami, klimatickou krizí a mimolidskými entitami souvisí videohry?
-
„Všichni jsme totálně vyčerpaný v tom systému"
Jak dávat hlas neslyšeným? Jak vzdorovat hudebnímu průmyslu, uměleckým institucím a politickému systému – a nevyhořet? Marie Čtveráčková alias Mary C v poslední epizodě podcastu Hrabáreň ukazuje důležitost komunity, ale i výzvy při jejím udržování. Peter Kolárčik tentokrát navštívil komunitní vzdělávací prostor Synth Library Prague, který Marie spravuje a kde společně hledají možnosti spolupráce a vzájemné inspirace mezi světem výtvarného umění a světem hudby. Jak se společně bavit, dodávat si sílu a něco změnit?
-
Podcastová série Ondřeje Trhoně k Tématu Zamést si před vlastním prahem kurátora Jiřího Žáka.
Více na https://www.artycok.tv/cs/post/zamest-si-pred-vlastnim-prahem
-
Peter Kolárčik se pro další díl podcastu Hrabáreň opět rozhodl prozkoumat veřejný prostor - tentokrát Festival m3. Ten letos nese název Mezi meziprostory a umělecká díla jsou umístěna na vlakových nádražích v Praze a na Kladně. Peter se vydal za čtyřmi z nich a k půldennímu putování si pozval umělkyni a kurátorku Šárku Zahálkovou. Společně vedou dialog o vystavených dílech, jejich podobnostech a rozdílech, i o festivalu celkově. Do této letní výletové epizody se propisuje i to, co je s cestou vlaky spojené - čekání, specifické zvuky i potkávání cizích lidí. Kdo si uměleckých děl všímá a mezi jakými prostory se nacházejí?
-
Návštevníci a návštevnice klauzur na uměleckých školách nejednou odchází zklamáni, že v ateliérech fotografie moc fotek nevisí.
Čím to je? Jak se proměňuje médium fotografie v kontextu umění? A má vůbec smysl stále mluvit o specifických médiích? Peter Kolárčik, absolvent Ateliéru fotografie na UMPRUM, si tentokrát do studia pozval Markétu Kinterovou, šéfredaktorku a zakladatelku magazínu Fotograf a vedoucí Ateliéru dokumentární fotografie na FAMU. Jejich rozhovor se zaměřuje na dvacetiletou historii časopisu, podoby současné fotografie i specifika fotografických ateliérů. Je fotka mrtvá? Nebo se jen proměňuje?
-
Podcastová série Ondřeje Trhoně k Tématu Poetika identit kurátora Františka Fekete.
Více na https://artycok.tv/cs/post/poetika-identit
-
Audioprechádzky, část druhá: Erik Sikora
Je možné si vytvářet soundtrack vlastního života? Druhá část minisérie o audio procházkách v současném umění směřuje na Slovensko k projektu (Dž)umělce a hudebníka Erika Sikory. Ten na podzim 2021 vytvořil ve spolupráci s košickým průvodcem Milanem Kolcunem audio procházku pro festival Biela noc. Rozhovor Petera a Erika, doplněný o ukázky z Erikovy audio procházky, se dotýká i možnosti kritiky městského prostředí, kterou tyto procházky nabízejí. Jakým způsobem být kritický a jak kritiku zacílit, aby nezůstala uzavřena v umělecké bublině?
Audio procházku Erika Sikory si můžete poslechnout (ideálně při návštěvě Košic) online zde
-
Audioprechádzky, část prvá: Asociace prostoru
Dvoudílná minisérie Audioprechádzky se zaměřuje na formát audio procházek v kontextu současného umění. V první části si Peter po úvodních úvahách a přiblížení historického kontextu pozval k rozhovoru členy kolektivu Asociace prostoru – Huga Chmeláře, Isabell Meldner a Annu Hokešovou. Ti v létě 2021 vytvořili site-specific sérii audio procházek v okolí metra Vltavská v Praze nazvanou Pět cest. Kromě tohoto projektu se Peter hostů ptá na procházení se městem se sluchátky a také na to, jak nám chytré telefony proměňují sluchové zážitky.
Audio procházky z projektu Pět cest si můžete poslechnout přímo na Vltavské nebo na stránce http://www.asociaceprostoru.site/vltavska-audio-walks.
-
NA ČOM MAKÁŠ?
Závěrečná epizoda je – podobně jako úvodní – zaměřena především na příběh Filipa. Po více než roce od odchodu ze školy měl Filip možnost své nové kresby vystavit – ve skateparku v rodné Spišské Nové Vsi, kde tento příběh taky začal. I když se vernisáže zúčastnili převážně kamarádi, pro Filipa to byl docela zásadní krok v otázce sdílení a vztahu k umění. Rok po této výstavě jel Peter za Filipem domů na “studio visit” a ptal se ho – nyní už bez ironie – na čem zrovna maká. Skrze Filipovy nové práce se dobrali opět k tématům školy, priorit a ambicí. Co se u Filipa během posledních dvou let změnilo v pohledu na vzdělávání i na sebe samého? Jaké má představy o budoucnosti? A bude úspěšný?
-
PREČO (NE)ROBIŤ UMENIE
Z dotazníku, který dal Peter vyplnit spolužákům, se ukázalo, že hodně studentů pochybuje o smyslu tvorby umění. Podle odpovědí je jedním z častých důvodů pocit, že umění není pro společnost dostatečně prospěšné. Peter se tak ptal umělců a umělkyň z předchozích dílů na to, jak si potřebu vytvářet umění pro sebe odůvodňují: Jde spíše o jejich osobní naplnění nebo spatřují v umění širší společenský význam? Filipova minimální umělecká činnost přiměla Petra zamyslet se i nad tím, proč tolik lidí s uměním brzy po škole skončí. Na možné důvody se ptal umělců, kteří aktivně tvoří, i “umělce v post-praxi”, Radima Labudy, který s tvorbou před léty programově skončil. Je umělecká tvorba pud, který může zaniknout? A (jak) je možné spojit umění se snahou o zlepšení světa?
-
LIFE HACKY NA PENIAZE
Ve čtvrté epizodě se Peter věnuje tématu, které trápí povětšinou každého studenta či studentku umění: Odkud mají brát peníze, aby se zároveň zvládli věnovat vlastní, mnohdy nevýdělečné tvorbě? S umělkyní Deanou Kolenčíkovou hovoří o podpůrnosti i problematičnosti rezidenčních pobytů, učení na jazykové škole i o tom, jak si nastavuje poměr mezi časem na práci a časem volným. S (Dž)umělcem Erikem Sikorou pak rozebírají skloubení rodinného života na vesnici s učením na dvou školách a jeho vypořádání se s minimem času na vlastní tvorbu. O reálnosti ambicí uživit se hlavně uměním promluvil Peter s umělcem Jakubem Jansou a snažil se zjistit více o dostatečnosti honorářů za výstavy nebo o dostupnosti uměleckých stipendií. Z rozhovorů tak vyvstávají otázky: Je vůbec možné živit se uměním bez nutnosti prodeje děl? Jaké jsou (potenciální) možnosti, jak toho dosáhnout? A existují na to nějaké life hacky?
-
LABYRINTY
Zpočátku se Filip po odchodu ze školy cítil spokojeně a věnoval se spontánně rozmanitým zájmům, které ho naplňovaly. Časem však začal ve svých aktivitách postrádat jasnější směrování – a pocity smutku byly zpět. S Petrem tak uvažovali o tom, že mít jednu hlavní aktivitu, jakou bylo v době studií pro Filipa umění, je vlastně uklidňující. Proč tomu tak ale je? Je třeba vytyčit si vždy jednu hlavní aktivitu nebo je možné se dlouhodobě věnovat několika zájmům na stejné úrovni? Peter na těchto otázkách postavil též rozhovor s asistentem v jeho domovském Ateliéru fotografie na UMPRUM, umělcem Martinem Kohoutem. Ptal se ho na priority, vybalancování jeho různorodých aktivit i jejich pronikání do umělecké tvorby.
-
I WOULD LIKE TO INTRODUCE YOU TO MY BURNOUT
Po Filipově odchodu ze školy se začal Peter zajímat o to, jak časté jsou mezi jeho dalšími spolužáky pocity smutku, úzkosti či pochybnosti. Vytvořil pro ně dotazník, ve kterém je mimo jiné požádal o charakterizaci a příčiny těchto stavů. Společně s nedávnými absolventy UMPRUM, Vojtěchem Novákem a Marií Tučkovou, se pokusili pojmenovat některé širší důvody, které mohou k těmto pocitům vést. Když Peter pochopil, že problém stresu a nátlaku na produktivitu zdaleka není jen na škole, šel si promluvit s Vendulou Knopovou, kterou práce fotografky a umělkyně přivedla k vyhoření. Vendula mluví o svém přehodnocování priorit, vztahu k umění či spokojenosti, kterou pociťuje při uklízení bytů. Epizodou provázejí Petrovy písničky, ve kterých s nadsázkou formuluje pocity z vlastní produktivity – nebo spíše z její absence.
-
AKO SA (NE)STAŤ ÚSPEŠNÝM UMELCOM ZA DVA ROKY
V prvním díle podcastového seriálu uvádí Peter posluchače do příběhu svého kamaráda Filipa Frankoviče. Počínaje jejich seznámením v dětství a založením uměleckého směru „srandismus“, přes nadšené začátky studia na UMPRUM, až po Filipovy frustrace, které ho vedly k předčasnému ukončení studia. Filip otevřeně mluví o svých zážitcích a pocitech, doprovázejících snahu být dobrým studentem a umělcem či o vnějším i vnitřním nátlaku, který na škole pociťoval. Společně tak nastolují otázky nejen ohledně uměleckého vzdělávání, ale i o úspěchu a produktivitě obecně.
