Episodes
-
Strach a obavy jsou přirozenou součástí na začátku rozjezdu projektu nebo podnikání. Člověk by jimi však neměl být paralyzován natolik, aby jeho nápad zůstal jenom v hlavě. Překonat tyto překážky pomáhá Dalibor Pulkert, designér a zakladatel inovačního labu a startupového studia Outboxers.
V rozhovoru s Petrem Havlíčkem mluvili o jeho zkušenostech s inovačními projekty. Například, jak z nápadu vzorového bytu pro člověka s Alzheimerovou nemocí, vznikla úniková hra Demetrix nebo jak pomáhal designovat tzv. Dementia friendly společnost.
Dále probrali, jak nám k pochopení našich klientů mohou pomoct behaviorální otázky či jak pracovat s lidmi, kteří nejsou úplně naladění na human centered design.
V nedávné době Dalibor vydal knihu 30 hodin: Ověř nápad v rekordním čase a rozjeď vysněné podnikání, kam přetavil své bohaté zkušenosti. Proto přišla řeč i na to, co se dá stihnout za 30 hodin, jak nápad ověřit a proč je důležitější zamilovat se do problému než do nápadu.Daliborovu knihu si můžete pořídit u nakladatelství Melvil s 30% slevou po zadání kódu: #outboxers (i s hashtagem).
24. epizodu Ministerského jednorožce s ředitelkou organizace Dementia Veronikou Frühbauer (dříve Maslíkovou) si můžete poslechnout zde.
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
-
Sérii na téma včasná péče a prevence končíme rozhovorem s Kateřinou Vápenkovou, ředitelkou organizace HOST Home Start ČR. Host provází děti a rodiče na jejich cestě k radosti, lásce a štěstí. V projektu podpořeném z výzvy Inkubační fáze vývoje řešení hledali způsoby, jak v rodinách začít působit včas, ideálně před eskalací problémů a zhoršení situace. Kateřina Vápenková spolu s Veronikou Pavlovskou probraly s jakými klientkami a rodinami v HOSTu pracují, jak funguje jejich dobrovolnický program mámy mámám. Kateřina popisuje, jak transgenerační přenos chudoby funguje a co můžeme dělat, abychom tento začarovaný kruh protnuli.
Zmíněno v podcastu: Zpráva o stavu péče o ohrožené děti v ČR v roce 2023 - 8000duvodu.Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
-
Missing episodes?
-
Ministerský jednorožec pokračuje v tématu včasné péče, jejích přínosů a podobám, které může nabírat. Veronika Pavlovská si do studia pozvala Katarínu Nevrlou, rozvojovou manažerkou organizace Cesta von CZ. Ta do Česka přináší slovenský program Omama, který je zaměřený na rozvoj dětí do tří let věku ze sociálně vyloučených lokalit, zmocňování rodin a posílení rodičovských kompetencí. Aktuálně podporují 85 dětí skrze práci šesti omam v pěti lokalitách (Ostrava, Karviná, Orlová, Bohumín, Havířov). Omama je romskou vyškolenou pracovnicí, která provádí výukové lekce v rodinách, které podporují vazbu mezi dětmi a rodiči a zdravý vývoj dětí.
Veronika s Katarínou společně probraly, co je to generační chudoba a jaký má vliv na život, jak toxický stres dopadá na děti a rodiny, jaké výsledky má Cesta von na Slovensku, co jim přinesla spolupráce s designérem služeb a jak se liší působení omam v České republice a na Slovensku.
Katarína v podcastu zmiňuje výzkum Effect of the Jamaica Early Childhood Stimulation Intervention on Labor Market Outcomes at Age 31 | NBER.
Pokud vás podcast zaujal a chcete Cestu von CZ podpořit, můžete využít sbírku na Darujme: https://www.darujme.cz/plnime-sny-s-omamou. Jejich aktivity můžete sledovat na webu cestavon.cz a případně i Facebooku.
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
-
Tímto dílem začíná třídílná série na téma včasné péče. V loňském létě jsme se v našem podcastu dotkli tématu duševního zdraví mladých. Letos se ke stejnému tématu vracíme, ale z jiného úhlu pohledu. Zaměříme se na to, jak problémům s duševním zdravím předcházet, jak budovat odolnost a resilienci a jak může fungovat včasná péče a včasné intervence. S jednotlivými hostkami probereme co je to včasná péče, jaké jsou její konkrétní podoby a co všechno včasná péče přináší a jaké jsou její efekty.
Do studia si proto Veronika Pavlovská na úvod pozvala Kateřinu Sirotkovou, ředitelku Platformy pro včasnou péči. Společně probraly co je to včasná péče a pro koho je určená, jak se odlišuje od rané péče, na jaké všechny problémy může včasná péče reagovat a jaké efekty může mít i malá a levná intervence, která je poskytnutá včas a na správném místě. Představují konkrétní služby a nástroje, které jsou součástí včasné péče. A dotkly se i tématu spolupráce, síťování a benefitů, které přináší.
Výzkumy a zdroje zmíněné v této epizodě:
Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity (ČR)
Perry Preschool Project (Michigan)
Carolina Abecedarian Project (Severní Karolína)
Jamaica Home Visit Program (Jamajka)
Center on developing child (zde youtube kanál) (Harvard)
Pokud byste se chtěli stát členy Platformy pro včasnou péči nebo jejich podporovateli, prozkoumejte jejich webové stránky: Spolu a včas - Platforma pro včasnou péči (vcasnapece.cz).
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
-
Třetím dílem završujeme minisérii o psychoaktivních látkách. Tentokrát jsme se podívali na téma léčby závislostí a snižování rizika u lidi se závislostmi. Hosty Petra Havlíčka jsou Martin Hulík, vedoucí terapeutické komunity Němčice, který se zabývá především léčbou závislostí a David Pešek, vedoucí kontaktního centra, který se specializuje na přístup harm reduction. Oba jsou z neziskové organizace Sananim.
V rozhovoru hovořili o tom, jak vzniká závislost a jak jsou blízké a zdravé vztahy důležité, aby k rozvoji závislostí nedošlo. Lidé, kteří nezažívají bezpečí ve vztahu, ať už v základním dítě-rodič nebo v dalších, tak je u nich potenciál k rozvoji závislosti mnohonásobně vyšší než u lidí, kteří tuto jistotu v mezilidských vztazích mají.
Dále probírali přístup harm reduction, což jsou služby, které pomáhají klientům se závislostmi a zároveň chrání společnost (např. před infekčními nemocemi). Díky tomu, že tyto služby začaly fungovat hned po revoluci, tak je např. prevalence HIV u uživatelů drog minimální.
Posledním tématem bylo léčení závislostí v pobytových komunitních službách. Program v Němčicích se skládá ze tří pilířů: 1. terapie, 2. práce a 3. volný čas. Volný čas je důležitý, aby člověk uměl žít bez dohledu, uměl přebrat zodpovědnost a naučil se, že život není jen o práci a odříkání si, ale o smysluplném a zajímavém životním stylu.Ukazuje se také, že užívání drog nebo závislost samotná se u většiny klientů ukazuje jako ten menší nebo snáz řešitelnější problém, to co je u klientů větší potíž, je naprostý krok do neznáma a samota.
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
-
V druhém díle minisérie o psychoaktivních látkách přivítal Petr Havlíček dva hosty z Národního ústavu duševního zdraví, Tomáše Páleníčka a Jana Blahůška. Hovořili společně o tom, jak použití psychedelik pomáhá v léčbě duševních nemocí a že následná psychoterapie prodlužuje jejich pozitivní efekt.
Jedním z pozitivních příběhů je ten, kdy maminka dvou dětí byla v dlouhodobě špatném psychickém stavu a rozhodnuta pro podstoupení eutanazie ve Švýcarsku. Prošla však ketaminovou terapií, která ji pomohla do té míry, že výrazně snížila sebevražedné myšlenky a proces vedoucí k eutanazii tak zrušila.
Dále probrali to, jak psychedelická terapie vypadá, jaké jsou legislativní překážky použití psilocybinu, tedy látky z lysohlávků, v širší léčbě oproti heroinu, který je registrovaný jako léčivo.
Dostali se však i ke vztahu psychoaktivních látek a rituálů, indiánům, a šamanům z Jižní Ameriky. Například Kolumbie delegovala část péče o lidi s duševními potížemi na tradiční léčitele, kteří pracují i s psychedeliky. Narazili tak, podobně jako v rozhovoru s Jindřichem Vobořilem, na vliv norem a kulturního kontextu, kdy stejní psychedeličtí léčitelé mohou v Česku skončit za pořádání například ayahuascových rituálů ve vězení.
Pokud byste se o možnostech psychedelik a jejich využití chtěli dozvědět více, doporučili naši hosté následující literaturu či autory:
Fenomén psychedelie - Filip Tylš a kol. Psychedelika a psychonautika - Vojtěch Cink Brány vnímání- Auldous Huxley díla Stanislav Grof, nebo Timothy LieryhoPodcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
-
Tímto dílem začínáme minisérii o psychoaktivních látkách. S jednotlivými hosty se ně podíváme z různých pohledů. Hovořit budeme o protidrogové politice, možnostech psychedelik v léčbě duševních nemocí, rituálech, ale i o snižování rizika u drogově závislých či jejich léčbě.
Prvním hostem, s kterým jsme se podívali do světa tvorby politik v oblasti regulace drog, není nikdo jiný než národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, kterého lze označit za inovátora v oblasti drogové politiky. Zastává přístup minimalizace rizik spojených s užíváním drog, dekriminalizaci uživatelů drog a zmírňování prohibice.
S Petrem Havlíčkem probrali to, jaké závislosti trápí Česko a proč je alkohol náš největší problém. Jak by o drogách měli hovořit rodiče se svými dětmi a jaké mýty o užívání drog panují. Například ten, že si často rodiče myslí, že pokud své děti s alkoholem seznamují pod jejich dohledem, dělají správnou věc, začínají s ním však často enormně brzo, kdy naopak škodí. Hovořili však i o tom, jak má na naše vnímání škodlivosti drog vliv kulturní prostředí a jak jsou různé drogy vnímány v jiných zemích. Dotkli se i dalších témat jako vztahu duševního zdraví na užívání drog či proměny oblíbenosti různých drog v jednotlivých generacích.Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
-
Projekt prevence energetické chudoby je jedním z těch, kteří prošli inkubační fází vývoje řešení a směřuje do realizační fáze. Původně se však jedná o belgický projekt Papillon, který se zaměřuje na pronájem energeticky úsporných domácích spotřebičů nízkopříjmovým domácnostem. Papillon jsme poznali na setkání zástupců kompetenčních center z jednotlivých zemí se sociálními inovátory z Belgie. Projekt jsme chtěli škálovat i do Česka, proto jsme hledali, kdo by se toho ujmul a našli tým z projektové kanceláře MPSV, jehož zástupkyně Zuzanna Matěchová a Michaela Šimečková byly hosty Petr Havlíčka.
Společně jsme probrali celou řadu témat o tom, jaké to je přenášet projekt ze zahraničí, s jakými výzvami se díky tomu setkali, jak je překonali a jaké cesty se jim díky tomu otevřely. Probrali jsme, jak s tím souvisejí dávky mimořádné okamžité pomoci, k jakým změnám u klientů díky projektu dochází a samozřejmě i tipy a triky, jak my sami můžeme ušetřit za energie.Projekt můžete kontaktovat nebo sledovat na těchto odkazech:
https://energo-chudoba.cz/
https://www.facebook.com/energochudoba/
-
Výzva Sociální inovace pro budoucnost vymezuje 10 témat a oblastí, na které by se projekty měly zaměřit a řešit je. Jedním z nich je i snižování osamělosti. A právě na téma samoty a osamělosti se zaměřuje 51. díl podcastu Ministerský jednorožec.
Hoste Veroniky Pavlovské je Pavlína Louženská. Pavlína je trend forecaster, pomáhá firmám predikovat budoucnost, založila platformy #HolkyzMarketingu a #HolkyzByznysu, je součástí advisory boardů technologických firem a neziskových organizací a píše pravidelný newsletter. Společně probraly rozdíl mezi samotou a osamělostí, jaké jsou zdravotní i společenské dopady osamělosti a samoty a jak je možné osamělost snižovat.
-
Téma fungování týmů, spokojenosti v práci a nových forem organizace práce nás zajímá dlouhodobě. V padesátém díle Ministerského jednorožce proto tak trochu navážeme na dva předchozí díly a představíme koncept samořídících se a tyrkysových organizací.
Veronika Pavlovská pozvala do studia Pavlínu Šafusovou, spoluzakladatelku a spolumajitelku sociálního družstva Cedrovatka, které v Krásné Lípě provozuje čokoládovnu Mana. A právě tyto koncepty společně v podcastu rozebírají a představují. Pavlína vysvětluje, jak v Maně neexistují pracovní role a jak staví svou spolupráci na principech a hodnotách celistvosti a smyslu.
Čokoládovnu Mana můžete navštívit v Krásné lípě: MANA čokoládovna | Prodejna | ČokoKrámek.cz (cokokramek.cz).
Pokud vás téma zajímá víc, Pavlína doporučuje mnoho zdrojů a platforem pro inspiraci:
kniha Budoucnost organizací
Slušná firma
Štěstí v práci
Tomáš Hajzler
Michal beránek
Buurtzorg
Hlasovat pro náš podcast můžete v soutěži Podcast roku až do 6. června 2024 na následující adrese https://www.podcastroku.cz/#hlasovani
-
Hostem tohoto dílu je Richard Kokeš, spoluzakladatel společnosti Govlab, evaluátor a průvodce změnou.
Společně s Petrem Havlíčkem hovořili o proměňování státní správy, naplňování strategických dokumentů nebo o tom jak dosáhnout změn v 21. století. Richard má bohaté zkušeností se státní správou. Působil na Ministerstvu školství a Ministerstvu pro místní rozvoj, kde se podílel na přípravě vzdělávacího programu ve strategickém řízení pro úředníky Strateduka a s Govlabem se zaměřuje především na designování a proměnu veřejných služeb.
Úspěšné naplňování strategií spočívá podle Richarda nejen v tom, že jich nebude mnoho a nebudou příliš obsáhlé, ale především ve vztazích okolo nich. Ty by měly fungovat jako prostředek vzájemné komunikace a dohody mezi různými aktéry.
Ve státní správě však vnímá, že je velké množství priorit, a proto je málo času na budování vztahů. Ty však velmi zkvalitňují výkon úředníků
Richard dále hovořil o tom, jak se povedlo Finsku učinit přítrž velkému množství priorit, jak probíhají manažerské komunity na MPSV a co si z nich vedoucí pracovníci odnášejí nebo o tom, proč nestačí změnit zákon, abychom dosáhli velkých změn a co je pro to potřeba.Odkaz na Forum for changemakers naleznete zde.
Hlasovat pro náš podcast můžete v soutěži Podcast roku až do 6. června 2024 na následující adrese https://www.podcastroku.cz/#hlasovani.
-
Ministerstvo práce a sociálních věcí je zaměstnavatel obou tvůrců podcastu Ministerský jednorožec. S ministerstvy a jejich úředníky se pojí různé představy, které chceme dnešním dílem tak trochu rozbourat.
Veronika Pavlovská si do podcastu pozvala Ingrid Štegmanovou, která je od roku 2019 státní tajemnicí Ministerstva práce a sociálních věcí. Co vše práce státní tajemnice zahrnuje? Jaké to je řídit organizaci se 170 lidmi ve vedoucí pozici? Proč je důležitá komunikace založená na důvěře? A co může být motivací pro práci ve veřejné správě? A jak s tím vším souvisí projekt Od hierarchií k sítím: manažerská komunita MPSV, který je podporován z výzvy Sociální inovace pro budoucnost, se dozvíte v tomto díle.
-
Výzva Sociální inovace pro budoucnost vymezuje 10 témat a oblastí, na které by se projekty měly zaměřit a řešit je. Jedním z nich je i růst pocitu nejistoty a ztráta důvěry a solidarity, což není snadné téma pro uchopení.
Veronika Pavlovská proto do studia pozvala Jaromíra Mazáka, ředitele výzkumu analytického ústavu STEM. Společně probrali, co si pod důvěrou lze představit, jak spolu pocit důvěry a nejistoty souvisí, jak se důvěra a nejistota měří a mění v čase, a jak by mohly vypadat intervence zaměřené na zvyšování důvěry ve společnosti a snižování pocitu nejistoty a proč je důležité neuzavírat se ve své názorové bublině.
V podcastu zmínili:
Nadaci Via a její programy na podporu komunit.
Výzkumy analytického ústavu STEM.
Podcast Zákulisí sociologie
Knihu Martina Buchtíka Různá vyprávění o jedné společnosti, která je ke stažení zde.
-
V našich inovačních výzvách už nepodporujeme projekty zaměřené na rozvoj zařízení ústavního typu a sociálních služeb v nich. Co si pod zařízením ústavního typu představit? A proč věříme tomu, že instituce nejsou dobrou formou péče? Jaké problémy se s ústavní péčí pojí? A jak by mohli podpůrné služby vypadat, pokud by byly ukotvené v komunitě a podporovaly samostatný a plnohodnotný život? Veronika Pavlovská si pozvala do podcastu Terezii Hradilkovou, aktuální předsedkyni Jednoty pro deinstitucionalizaci, se kterou téma deinstitucionalizace a ústavní péče probrala.
Pokud vás zajímají aktivity Jednoty pro deinstitucionalizaci, chcete je podpořit nebo se stát členy, sledujete jejich aktivity na webu: https://jdicz.eu/ a Facebooku. Další organizace, které se DI zabývají jsou Rytmus a Tudytam.
Více informací k transformaci a deinstitucionalizaci najdete také na našem blogu: https://www.podporujemeinovace.cz/podporujeme-inovace-podporujeme-transformaci-aneb-proc-v-inovacnich-projektech-nelze-financovat-velkokapacitni-zarizeni/
-
V létě 2023 skončily poslední projekty podpořené z výzvy 82. A v našem týmu jsme se po zbytek roku ohlíželi a vyhodnocovali, co nám výzva a projekty přinesly, jak fungovalo její nastavení a co za zkušenosti si můžeme pro další výzvy a projekty odnést. Veronika Pavlovská a Petr Havlíček s vámi budou sdílet, jak prokazování kauzality v praxi funguje a na co si dát v kontrafaktuálních evaluacích pozor.
Zmíněno v podcastu:
Adventní kalendář: https://adventmyfriend.com/29201/c864cc1f24/
Přehled projektů podpořených z výzvy 82: https://www.podporujemeinovace.cz/projekty/opz/
Ministerský jednorožec o projektech organizací Rubikon, LOM, Volonté a CTA
První ze série blogových článků o výzvě 82: https://www.podporujemeinovace.cz/3857-2/
-
Hostem podcastu je Romana Straussová, logopedka, terapeutka dětí a dospívajících s poruchou autistického spektra (PAS), videotrenérka a autorka metody Open therapy of autism (O.T.A.).
V tomto díle jsme si povídali o unikátní metodě O.T.A., která vznikla i proto, že mnoho rodičů má obavy ze svých autistických dětí, že jim nerozumí. Romana sama měla adoptované dítě s PAS a procházela si podobnými obavami. Poté, co začala pracovat s dětmi s PAS i profesně, rozvíjela pozitivní přístup, který je vnímá primárně jako děti a ne jako autisty. Základním předpokladem je prostředí, kde se dítě může seberealizovat a kde rodič není tím, kdo neustále dává pokyny a dítěti s něčím pomáhá.
Metoda je zcela vývojová a kvazi-experimentálně ověřená, že funguje a výrazně zlepšuje život dětem s poruchou autistického spektra a snižuje její projevy.
Dále se dozvíte, co se společně s dětskými lékaři povedlo zavést a jakou zásadní systémovou změnu to přineslo, ale i konkrétní příběh dívky, které Romana Straussová poskytovala odbornou podporu. Hovořili jsme také o epidemii autismu a co ji napomáhá, ale také o tom, co je nejdůležitější rozvíjet u dětí s PAS.
Více o Centru terapie autismu a jejich práci se dozvíte zde.
-
Výzva Sociální inovace pro budoucnost je otevřená už více jak tři měsíce a za tu dobu jsme z konzultací získali mnoho nových poznatků a zkušeností. O výzvu máte velký zájem a na konzultace se obrazně řečeno stojí fronty. Veronika Pavlovská a Petr Havlíček se proto potkali ve studiu, aby s vámi sdíleli aktuální informace a hlavně tipy a triky pro přípravu projektu a Krátkého projektového záměru.
Všechny informace, dokumenty a odkazy k výzvě naleznete zde: www.podporujemeinovace.cz/vyzvy/socialni-inovace-pro-budoucnost/
Doporučujeme také vrátit se i k předchozímu dílu o výzvě Sociální inovace pro budoucnost.
-
Hostem podcastu je Olga Shirobokova, která působí jako Lead of Knowledge v mezinárodní organizaci Ashoka. Za své působení pomohla více než 100 organizacím s ujasněním, co jsou systémové změny a jak jich dosáhnout nejen v Česku, ale napříč Evropou, Asií i Amerikou.
Třetí díl z minisérie se přesouvá od tématu advokační práce k systémové změně. Petr Havlíček s Olgou hovořil o tom, jak lze systémovou změnu chápat a jak k ni přistupovat. Co je to systémová práce a jaké jsou její způsoby. Olga zmínila i dva konkrétní příklady. Jeden se týkal změn rumunského zdravotnického systému, kterého dosáhala Dorica Dan a druhý byl z českého prostředí a týkal se Kláry Šimáčkové Laurenčíkové a její práce s aktéry vzdělávacího systému v oblasti zapojení dětí se speciálními vzdělávacími potřebami do běžného vzdělávacího procesu.
Dále jsme hovořili o tom, proč je empatie důležitá k tomu, aby se člověk stal hybatelem změn, kdo jsou early adopters, early majority a late majority nebo co spojuje sociální inovátory.
Pokud usilujete o systémové změny a chcete jim porozumět ještě více, doporučuje Olga následující zdroje - online kurzy, četbu a podcast:
Na cestě k systémové změně Welcome to our online course Working with Government as a Pathway to Systems Change! | Ashoka | Everyone a Changemaker Mindset Shift | Ashoka | Everyone a Changemaker Dancing With Systems - The Donella Meadows Project Leverage Points: Places to Intervene in a System - The Donella Meadows Project The-Water-of-Systems-Change_rc.pdf (fsg.org) The Ashoka Systems Change Podcast Systems Practice (acumenacademy.org) World Economic Forum (weforum.org) -
Advokační práce a systémová změna jsou termíny, které spolu jdou ruku v ruce. Bez advokační práce se těžko dosahuje systémových změn. A ty jsou mimo jiné klíčové v našich realizačních výzvách. Hostem druhého dílu minisérie je Lucie Maťátková specialistka na PR z organizace Volonté, která měla na starost advokační práci v projektu Good lives model, který se zaměřuje na snížení recidivy násilných vězňů pomocí intenzivních terapií.
Advokační prací se v projektu snažili propojovat odbornou veřejnost zaměřenou na odsouzené, což bylo klíčové pro systémovou změnu, protože ta do té doby spolu příliš nekomunikovala. Snažili se bojovat proti předsudkům a vysvětlovat veřejnosti, že pomoc vězňům je důležitá i pro ni, protože když se pozitivně působí na odsouzeného, tak se výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že už nebude páchat trestnou činnost. Vznikl také soubor 36 videí s různými aktéry, která ukazují hloubku a smysl programu GLM.
Petr Havlíček se s Lucii dále bavil o tom, jak pomohla evaluace jejich advokační práci, jací aktéři pro jejich práci byli důležití, jak si stanovovat cíle své advokační strategie a za jakých podmínek program Good lives model může fungovat v českých věznicích.
Více o projektu se můžete dozvědět zde: www.goodlivesmodel.cz
-
Advokační práce a systémová změna jsou termíny, které spolu jdou ruku v ruce. Bez advokační práce se těžko dosahuje systémových změn. A ty jsou mimo jiné klíčové v našich realizačních výzvách. Následující minisérie by měla sloužit všem, kteří by se v těchto tématech chtěli lépe zorientovat a více jim porozumět.
Hostem tohoto dílu je Petr Machálek, konzultant a lektor působící v Advokačním fóru Nadace OSF. Prostředí prosazování zájmů zná jak z neziskového sektoru, tak veřejné a obecní správy.
V rozhovoru s Petrem Havlíčkem hovoří o tom, co je a není advokační práce, proč je důležité definovat si problém který chceme řešit, jeho příčiny a negativní důsledky.
Nedílnou součástí advokační práce je návrh advokační strategie. Ta by neměla být napsaná na mnoho desítek stran textu, ale mít spíše formu tabulky, která obsahuje cíle a aktivity namířené na klíčové aktéry. Proto je nezbytné zmapování klíčových aktérů a velmi dobrá znalost jejich postojů.
Organizace prosazující svou agendu by si také vždy měly uvědomovat politický kontext, vědět, že jsou např. krajské volby a během nich otevírat témat a diskutovat s politickými stranami a to ne jen s těmi, které jsou jim nakloněné, protože jen tak budou schopny dosáhnout významnějších změn.
Petr Machálek v podcastu zmínil publikaci Rukověť zdánlivě bezmocných, jejíž je spoluautorem a která se zabývá právě tím, jak naplánovat advokační kampaň.
- Show more
