Episodes
-
Když Radoslav Slovák v roce 2006 hledal na Moravě práci, zjistil, že mu žádná firma nevyhovuje. A tak si s kolegou založili vlastní. Vývojářská společnost Edhouse se od té doby rozrostla až na 150 zaměstnanců a její softwarová řešení využívá řada světových firem. Povídali jsme si nejen o podnikatelském příběhu téhle party moravských „ajťáků“, ale i o tom, jak by se měla změnit výchova nových IT odborníků a jak se v tom Edhouse angažuje.
Co se ještě dozvíte:
Kde konkrétně se lze setkat se softwarovými řešeními Edhouse.Jak ovlivňuje svět vývojářů umělá inteligence.Jaký zájem mají děti o programování a proč je velká škoda, že dívek a žen je v tomto oboru stále málo.Proč Edhouse nemá problém najít na trhu kvalitní odborníky na IT.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. -
Česká společnost Xmarton vstoupila na trh v roce 2016 s unikátním řešením, které svým zákazníkům v té době nenabízely ani prémiové značky. Umožňovala propojení auta s mobilním telefonem, cílem bylo přitom usnadnit sdílení vozidel mezi více řidiči bez nutnosti fyzického předávání klíčů od auta. Od té doby se možnosti tohoto systému rozrostly do mnohem větší šířky. Dnes Xmarton zvládá kompletní správu, monitoring a ovládání auta. S ředitelem společnosti Janem Peškem jsme si povídali nejen o tom, co všechno Xmarton umí, ale i o jeho plánech do budoucna. Třeba o tom, jak startovat auto vlastním hlasem. Xmarton to prý bude umět už za dva roky.Co se ještě dozvíte?
Jak je celý systém zabezpečený.Kdo jsou zákazníci firmy a jaké plány na rozvoj společnost má.Zda je služba dostupná i mimo hranice ČR.Jaká je cena licence.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. -
Missing episodes?
-
O tom, jak rodičovství zbrzdí kariérní růst matek (případně tátů, kteří se rozhodnou zůstat s dítětem doma) a dlouhá rodičovská připravuje nejen je, ale celou českou ekonomiku o spoustu peněz už byly popsány stovky stran vědeckých prací. Andrea Bohačíková, šéfka a zakladatelka neziskové organizace M.arter se už roky snaží, aby se situace v tomto ohledu zlepšila. Povídali jsme si spolu o tom, co vše její neziskovka podniká, o tom s čím vším bojují mámy a tátové na rodičovské dovolené a jaké konkrétní kroky by měly podniknout firmy, aby nepřicházely o potenciál čerstvých rodičů, kteří chtějí pracovat.
Co se ještě dozvíte
Jaké kurzy M.arter rodičům nabízí a o jaké je největší zájemCo je to akcelerátor Ženy na startu AWEJak velkou komunitu rodičů už se M.arter podařilo vytvořitTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. -
Na začátku bylo kimči, pak přibyly omáčky z různých koutů světa. Teď se chystá svíčková a rajská. Zakladatel firmy Živina Martin Kudera říká, že jeho výrobky mají lidem zjednodušovat přípravu jídel světových chutí. Jinými slovy chce, aby si mohli doma připravit, co znají ze svých oblíbených bister a restaurací. "Hledáme recepty, které jsou na trhu nejoblíbenější a zároveň složité na přípravu v domácím prostředí. Jinými slovy, kde jim můžeme nejvíce pomoci," říká Kudera v podcastu Na vlně podnikání.
A co se ještě dozvíte?
- jak se Kudera jako marketér dívá na způsob komunikace, kterým na sebe během léta upozornilo Brašnářsrví Tlustý
- jak nejlépe budovat loajalitu zákazníků pomocí marketingu a jak se vyrovnat s výkyvy objednávek během roku
- zda bylo právě období covidu, kdy Živina začínala, nejlepší pro vytváření nové značky v oblasti gastronomie
- proč začali s výrobou kimči jako prvního produktu a jaké tehdy bylo v Česku o této korejské specialitě povědomí
- jaké bariéry musí nová značka při vstupu na trh překonat a jak se s nimi vyrovnat
- jak vybírají další "živiny", další produkty, které vedle kimči začali nebo začnou vyrábět
- odkud berou suroviny pro výrobu pochutin, jak kontrolují jejich kvalitu a jak se produkty vyrábějí
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Firmy v posledních dvou letech omezily investice do digitalizace. Když už, tak chtějí menší zakázky, ale větší digitální projekty nevypisují, říká Tomáš Páral, šéf a spoluzakladatel technologicko-konzultační firmy MoroSystems, kde se zabývají se i vývojem softwaru na míru.
Firmy podle Párala o digitalizaci a vývoji softwaru přemýšlejí jako nákladu, a nikoliv jako o investici. Chtějí třeba zautomatizovat nějaký proces za co nejnižší cenu. "Kdyby se na to dívali jako na investici a kladli si otázku, co získají tím, že celý proces zdigitalizují nebo jak se jim to vrátí v tržbách či nevynaložených nákladech, přemýšlelo by se jim o tom lépe," říká Páral. A v podcastu to celé rozebírá.
A co se ještě dozvíte?
- proč digitalizace státu drhne, co by to mohlo zlepšit a jak si vzít příklad ze soukromé sféry
- proč je nutné při tvorbě nových digitálních nástrojů a řešení zapojovat i uživatele
- kde dělají zadavatelé vývoje softwaru největší chybu, na co by se měli zaměřit a jak hledat priority
- co firmám nejčastěji brání posunout se v digitalizaci a jak nejlépe nastavit spolupráci mezi týmy zákazníka a odběratele
- proč starší systémy nyní potřebují změny, kdy už nestačí jen je záplatovat a případné nové funkce stavět na nich
- zda bude do budoucna zájem o modernizace digitálních systémů a jaké trendy nyní na trhu převládají
- proč v části MoroSystems kolegové navzájem vědí o svých mzdách, co to přináší a jak funguje koncept otevřené firmy
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Výkon fotovoltaických panelů postupem času klesá, což je známý fakt. Panely však čelí také povětrnostním a dalším vlivům, a vedle přirozené degradace se na nich mohou objevit i různé závady. Ze země může vše vypadat v pořádku, ale lidské oko nedokáže zachytit všechny problémy. I drobné závady přitom mohou majitele elektrárny zbytečně připravit o vyrobené kilowatthodiny. Tam, kde lidské oko nestačí, přicházejí na řadu drony a umělá inteligence. „Uděláme množství fotek a umělá inteligence poté na pořízených termálních snímcích hledá teplotní anomálie, tedy rozdíly teplot na jednotlivých plochách. Na základě algoritmů pak vyhodnocuje typ závad,“ říká Martin Doležal, technický ředitel a spoluzakladatel firmy DroneTech. Rozlišují přibližně 16 typů závad a následně doporučují, co mají technici s těmito závadami udělat.
A co se ještě dozvíte?co vše, jaká zařízení a objekty lze pomocí dronů zkoumat, a jakými dalšími metodami lze průmyslové objekty prohlížetjak probíhá kontrola fotovoltaiky pomocí dronů a jak důkladně je třeba se na ni připravitjak dlouho drony nad fotovoltaickými elektrárnami létají, kolik snímků pořídí a jak podrobné tyto snímky jsouzda je nutné pro každý let dronu nad průmyslovými objekty žádat o speciální povolenív čem a jak se mění kvalita solárních panelů a jak často se v Česku objevují poruchové či nekvalitní solární panelypo kolika letech se začne projevovat výraznější degradace panelů, které jsou vystaveny povětrnostním vlivůmjakým směrem se nyní ubírá vývoj solárních panelů a na co se jejich výrobci aktuálně nejvíce zaměřujíjak se vyvíjejí průmyslové drony a co všechno musí ovládat piloti, kteří je řídíTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Rodina Anovčínů dokázala na jižní Moravě během posledních tří dekád vybudovat z malé stavební firmy obří holding AF Group, který zahrnuje firmy ze stavebnictví, gastronomického sektoru, energetiky či realitního byznysu. S výkonným ředitelem holdingu Josefem Anovčínem jsme si povídali o tom, jak složité je přebírat vedení skupiny od otce, jaké jsou výhody a negativa rodinného podnikání, nebo proč se rodina rozhodla zachránit Sklárnu Květná a udržet v ní ruční výrobu skla, která započala již před 230 lety.
Co se ještě dozvíteJaká je aktuální situace ve stavebnictví?Jak těžké je uřídit tak pestrou směsici firem.Proč je pro AF Group tak důležitá sounáležitost s regionem, v němž působí.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. -
Cider, vyráběný alkoholovým kvašením jablečného moštu, je zajímavý nápoj. „Pivo je tu hodně zakořeněné a má silnou pozici. Je těžké proniknout na trh s něčím novým,“ říká Alexandros Samaras, šéf výrobce ciderů a kombuchy F.H. Prager. Místo na trhu pro tento nápoj však podle něj existuje, a to jako doplněk k dalším alkoholickým nápojům. Samaras s kolegy hledá průsečík mezi řemeslnou výrobou, která umožní pracovat s jablkem a kvašením tradičním způsobem, a průmyslovou produkcí, díky níž lze dlouhodobě udržet stejnou chuť. Poslechněte si, jak se to dělá. F.H. Prager také vidí rostoucí zájem spotřebitelů o kombuchu, a proto se na ní teď začali více soustředit.
A co se ještě dozvíte?proč některé pivovary a značky se svým ciderem neuspěly a v čem to F.H. Prager dělá jinakjak výroba cideru probíhá, jaké odrůdy jablek se k ní využívají a proč je F.H. Prager dováží z Anglieproč loni koupili vlastní jablečný sad a jakou část budou využívat pro hořkosladké „ciderové“ odrůdyv jakých místech se cidery nejvíc prodávají, zda v restauracích nebo v obchodechjaké příchutě jsou nejoblíbenější a jak se daří nealkoholickým variantám ciderůproč se F.H. Prager pustil také do výroby kombuchy, koho by s ní chtěli oslovit, co bylo největší bariérou a jak to překonaliv čem F.H. Prageru pomáhá, že je součástí nápojářské skupiny Kofola, a v čem se jeho cesta od mateřské společnosti odlišujeTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Legenda praví, že Isaac Newton objevil gravitační zákon, když seděl pod stromem a na hlavu mu spadlo jablko. Podnikateli Paulu Tesarovi spadlo na Floridě na hlavu něco podstatně většího – leguán. I proto loni své softwarové studio přejmenoval po tomhle zvířeti na Iguana Technology. V podcastu Na vlně podnikání jsme si povídali o tom, proč v USA zběhl ze studií medicíny k programování, jaké to bylo budovat v USA a EU technologický byznys, v čem všem se život v Česku a za oceánem liší a samozřejmě i o byznysu jeho vývojářského studia, mezi jehož klienty patří třeba Nestlé, E.on Drive, nebo zprostředkovatel pronájmu karavanů Campiri.
A co se ještě dozvíte?Jaké jsou hlavní rozdíly a výzvy při budování technologických týmů a startupů v USA a EU?Co považuje za aktuální technologické trendy a jaký je podle něj potenciál AI?Jakých fuckupů se v podnikání dopustil?Jak se to stalo, že se z Pavla Tesaře stal Paul Tesar?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. -
Petr Rýdl s manželkou Janou jsou typickým příkladem lidí, kteří dlouhá léta pracují v korporátu, ale dlouhodobě zvažují, že by si chtěli vyzkoušet vlastní podnikání. A že si jednou splní svůj sen. Jen dlouho nevědí, co by to mělo být. Nakonec byla u rozjezdu jejich byznysu náhoda. Před šesti lety koupili školu vaření Ola Kala, kam Petr před tím chodil jako klient. Byť – jak říká – sám vůbec není zdatným kuchařem. „Věděli jsme, že se nechceme spojit s nějakým produktem, ale že by to mělo být něco ve službách, něco spojeného s kvalitním servisem,“ vysvětluje Rýdl v podcastu Na vlně podnikání.
A co se ještě dozvíte?Co znamená v češtině Ola Kala a co má tohle slovní spojení společného s vařením.Proč Petr Rýdl před lety zavedenou školu vaření v centru Prahy koupil.Co byl dosavadní největší risk při vlastním podnikání a v čem se to odlišuje od zaměstnání a práci pro jiné.Na jaké klienty se Ola Kala orientuje a co je nejdůležitější pro to, aby se je podařilo oslovit.O jaké typy kurzů je největší zájem, jak se to mění a jak vznikají nápady na nové kurzy.Zda pomáhá, pokud kurzy vede nějaká celebrita, ať už jde o známé šéfkuchaře nebo herce a zpěváky, kteří se kolem vaření točí.Proč svá dvě pražská studia, kde se konají kurzy vaření, doplnili také o food truck a co v něm nabízejí.Co je za rostoucím zájmem o street food v Česku.Co Rýdlovi dává vlastní tvorba básní a písňových textů pod pseudonymem JednoDuše a zda se nějak prolíná s podnikáním.V čem básničky dělají svět lepším.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Ondřej Hlaváč se společně s kamarádem Lukou Budíkem posledních několik let věnovali automatizaci v zákaznické péči či datové analýze. Když pak přemýšleli, kam se posunout dál, napadlo je využít automatizaci a umělou inteligenci v oblasti práva. Vznikl tak startup Advomate, který pomáhá právníkům pracovat efektivněji díky automatizaci právních procesů jako je tvorba rešerší, revize dokumentů nebo práce s předpisy a judikaturou. Povídali jsme si o tom, co všechno jejich nástroj dokáže, na jakých principech funguje, jak moc usnadňuje právníkům práci a jak by se díky umělé inteligenci mohla proměnit celá právní profese.
Co se ještě dozvíte?
Nakolik lze umělé inteligenci důvěřovat a do jaké míry je nutné ji kontrolovat?Jak se k využití umělé inteligence staví samotní právníci?Jaké jsou další možnosti využití AI v právu?S jakými překážkami se v byznysu nejčastěji setkávají?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. -
Žádná jiná lihovina v Česku nedosahuje takových prodejů jako tuzemák. Navíc je poptávka dlouhodobě stabilní, netrpí výkyvy jako jiné lihoviny. „Chceme tuzemák dlouhodobě udržet na trhu. Určitě nikdy neskončí tím, že by nechutnal, že by ho lidé přestali pít a nahradili ho jinou lihovinou,“ říká ředitel jindřichohradecké likérky Fruko-Schulz Josef Nejedlý. Firma je po Božkovu jeho druhým největším výrobcem. „Receptura tuzemáku je stejná od poválečných let. Začali jsme na etiketu dávat plachetnici, protože klasický rum byl spojený s námořníky,“ dodává Nejedlý. Přestože lidé znají nejvíc právě tuzemák, portfolio likérky je mnohem širší. Firma na sebe upozornila třeba ginem, který uvedla na trh pod značkou Ibalgin. Je také největším výrobce absintu na světě.
A co se ještě dozvíte?
Jakou část výroby v likérce Fruko-Schulz tvoří tuzemák a kde všude se pije, jaké další lihoviny v Jindřichově Hradci vyrábějí.Jak se za poslední desetiletí změnily chutě Čechů a jak ve Fruko-Schulz vymýšlejí nové příchutě.Co nyní pijí mladí, v čem se to odlišuje od starších generací a jak na to v likérce reagují.Kde se vzala myšlenka na Ibalgin, co se na tom nelíbilo výrobci známého léčiva, jak to celé dopadlo a zda chystají něco podobného.V čem stát přistupuje nefér k jednotlivým typům alkoholu a proč se blokuje zdanění tichého vína.Proč likérku získali před 12 lety ruští majitelé, jak situaci změnila válka a v čem to Fruko-Schulz komplikovalo život.Co s likérkou nyní zamýšlejí její noví čeští majitelé, kteří firmu získali letos na jaře.Která země je největším odběratelem absintu od Fruko-Schulz a kam všude se lihoviny z Jindřichova Hradce vozí.Jak se hodlá likérka vyrovnat s celosvětovým poklesem prodeje tvrdého alkoholu.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Od vzniku bitcoinu už uplynulo patnáct let. Štěpán Uherík, finanční ředitel SatoshiLabs a kryptopeněženky Trezor, říká, že bitcoin za tu dobu prokázal, že má smysl. „Potřeba decentralizovaných peněz, které nejsou řízeny státem, se potvrdila. Za těch patnáct let nebyla nalezena žádná chyba v bitcoinové síti, která by způsobila nějaký fatální kolaps celé technologie,“ říká Uherík. Navíc se podle něj vytvořila kolem bitcoinu masa lidí, která ho nejen používá, ale současně dokázala proniknout do jeho filozofické podstaty. V následujících 15 letech podle Uheríka potvrdí bitcoin tezi, že jde o digitální zlato. „Nečekám, že se za něj začnou běžně kupovat rohlíky v samoobsluze, byť je to technicky možné a bitcoin to dokáže. Měl by být nezávislým decentralizovaným aktivem a de facto digitálním zlatem. Něco, čemu lidé důvěřují, co si můžou kryptograficky prověřit, co můžou držet a je to nezabavitelné,“ říká Uherík. Podle něj ale zapomínáme na to, že svoboda obecně, svoboda podnikání i svoboda transakcí je to, co pomohlo euroatlantické civilizaci k bohatství a úspěchu.
A co se ještě dozvíte?proč Uherík staví zeď mezi bitcoin a ostatní kryptoměny, v čem se od nich odlišujezda může vzniknout nějaká kryptoměna, která by bitcoin, za nímž je nyní asi polovina tržní kapitalizace všech kryptoměn, nakonec převálcovalajak Uherík hodnotí letošní spuštění ETF založených na bitcoinu a dalších kryptoměnách a jaká jsou s tím spojena rizikajaké jsou tři hlavní důvody pro existenci decentralizovaných penězproč je z hlediska uchování hodnoty dobré, že je bitcoin volatilní, a jak to bude s výkyvy jeho hodnoty do budoucnajak se mění přístup České národní banky k bitcoinu a kryptoměnám a jaké příležitosti má v této oblasti Českoco pro budoucnost bitcoinu představují digitální měny centrálních bankco je Index finanční tyranie a které země tomuto žebříčku vévodíkolik uživatelů už získala první hardwarová kryptoměnová peněženka Trezor a jaké s ní v SatoshiLabs mají plány do budoucnaa jak do těch plánů zapadá společnost Invity, která je jedním ze subjektů ve skupině SatoshiLabsTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Startupová bublina, kterou jsme ve světě i v Česku zažili během covidu, sice splaskla, nové mladé firmy však stále vznikají. A ti nejlepší zakladatelé umějí získat kapitál za podmínek, které jsou pro ně přijatelné. „Panuje tu nyní racionálnější prostředí, ale nám to vyhovuje,“ říká partner venture kapitálového fondu Kaya Martin Rajčan. Fondy podle něj kapitál mají a hledají příležitosti, které mohou uspět v horizontu 10 až 15 let. Nezávisle na současné situaci. „Jsme dlouhodobí investoři. Neumíme předpovědět nejbližších 18 měsíců, ale víme, že za pět deset let tyto technologické firmy budou úspěšně. Některé z nich, ne všechny. A na to sázíme,“ říká Rajčan.
A co se ještě dozvíte?čemu se venture kapitálové fondy aktuálně věnují a zda už se po loňském propadu objevují nové příležitosti k investicímv čem je současná situace pro zakladatele start-upů lepší než během covidové bubliny a zda se změnil přístup investorůjaké nové obory a příležitosti se pro venture kapitálové fondy objevily a na jaké sektory sází Kayajak zakladatelé start-upů v regionu a jejich týmy získávají sebevědomí a jak se jejich týmy dotahují na své kolegy ze západních zemív čem se liší startupová scéna v Londýně, kde Rajčan dlouhodobě žije, od té pražské a v čem má Praha dobré renoméco pro rozvoj start-upů může udělat stát, kdy dává smysl, aby jim stát pomáhal napřímo i finančně, případně přes fondyjak se Rajčan dostal na střední školu do Indie, co ho na tom bavilo a co mu to dalo do životaa jak se zbavit strachu při rozhodováníTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Česko je v Evropě jednou ze zemí, kde je pořízení vlastního i nájemního bydlení nejméně dostupné. Změnit v tomto ohledu situaci k lepšímu se již pár let snaží společnost Dostupné bydlení České spořitelny. S jejím šéfem Markem Blahou jsme si povídali, proč se v České spořitelně vůbec rozhodli pustit do výstavby dostupného bydlení, jaké projekty už rozjeli, kolik jich ještě chystají a pro koho bude bydlení se zvýhodněnými cenami nájmů určeno. A probrali jsme i nejnovější vládní program podpory tohoto typu bydlení, který před pár dny představil premiér Petr Fiala.
Co se ještě dozvíte?
O kolik bude nájemné v dostupném bydlení nižší v porovnání s tím tržním.Kolik plánuje Česká spořitelna do podpory dostupného bydlení investovat.Jaké jsou negativní společenské dopady špatné dostupnosti bydlení.Kde vzít finance na stavbu desítek tisíc potřebných dostupných nájemních bytů.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. -
Do prostředí bojových sportů, kde se bojovníci v osmiúhelníkové kleci snaží jeden ze druhého vymlátit duši Petr Filipec na první pohled moc nezapadá. Štíhlý mladý muž s vizáží intelektuála přesto už pár let působí jako výkonný ředitel Oktagon MMA, největší organizace, která v Česku a na Slovensku pořádá turnaje bojových sportů. Povídali jsme si s ním o tom, jak funguje byznys Oktagonu, jak se mu vydařila expanze do Německa a Velké Británie, do jakých dalších zemí by se Oktagon mohl vypravit, a samozřejmě i o velkých turnajích, které bude v nejbližší době pořádat.
Co se ještě dozvíte?
Kdo jsou diváci Oktagonu a jak se liší v jednotlivých zemích.
Jaký Oktagon očekává letos hospodářský výsledek.
Jak se pohybují příjmy zápasníků a kolik lidí je v Česku a na Slovensku schopno uživit se MMA.
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. -
Psal se rok 1993, když Eduard a Miroslav Poncovi založili společnost Betonpres vyrábějící betonovou střešní krytinu. Z původně lokální firmy, kdy tašky vyráběli ručně ve třech lidech,se podnik změnil v celorepublikového dodavatele. S bratry jsme si povídali o tom, jak se firma i jejich obor podnikání změnil za poslední tři dekády a probrali jsme třebva i to, jak se podniká ve firmě, kde působí nejen jejich manželky, ale i čtyři jejich synové.
A co se ještě dozvíte?
Kdy se firma dostala na hranu existence a jak se ji podařilo zachránit.
Jak obtížné je sehnat v současnosti zaměstnance?
Jaký je současný stav stavebního sektoru.
Jak se to stalo, že byli včas připraveni na energetickou krizi
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. -
Nábytkářská firma Profil Nábytek z Humpolce by se dala považovat za prototyp rodinné firmy. Založili ji před 33 lety čtyři nadšenci - truhláři. Nejprve vyráběli okna, dveře či schody a postupně se propracovali k různým druhům nábytku. Ve firmě nyní pracují i jejich děti. A to na různých pozicích, od architektů po obchod. "Jsme čtyři, máme čtyři rodiny a dohromady třináct nástupníků. Vyzkoušeli jsme různé kombinace, nakonec jsme se rozhodli angažovat výkonného ředitele a dali jsme mu vizi, kam firmu dovést," říká František Čermák, obchodní ředitel a spolumajitel firmy. Profil Nábytek dodává do kanceláří, nemocnic, hotelů, velkých showroomů i dalších prostor. Vybavili třeba i Muzeum Jana Husa v Kostnici či Národní filmový archiv.
A co se ještě dozvíte?
- co je nutné splnit, aby byl design i nábytek nadčasový, a jak dlouho by nábytek měl sloužit
- jaké jsou hlavní trendy, které se nyní v designu a v nábytku prosazují
- s jakým dřevem Čermák rád pracuje a v čem se jednotlivé druhy dřeva liší
- kde všude lze najít nábytek od firmy Profil Nábytek
- do jaké míry je těžké sehnat truhláře a další pracovníky
- jak čtveřice majitelů plánuje předat firmu svým nástupcům
- jak jsou majitelé spokojeni s najatým výkonným ředitelem a jak spolupráce mezi nimi funguje
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Vystudoval zdravotní školu, pak dělal nějakou dobu svářeče, aby nakonec zakotvil v čele rodinné firmy MK Lůžkoviny, která prodává bytový textil. Kariérní cesta Jakuba Kalvody je sice poněkud klikatá, na každém kroku ale sbíral zkušenosti, které se mu nyní zúročují. Během pár let dokázal obrat malého rodinného podniku více než zdesetinásobit. Jak se mu to podařilo, kolik úsilí to stálo, co se povedlo a jakých chyb se dopustil, o tom všem i mnohém dalším jsem si povídali v dalším díle našeho podcastu Na vlně podnikání.
A co se ještě dozvíte?Jak se mu daří budovat společnost bez investorů.
Jaké jsou výhody a nevýhody rodinného podnikání.
Jak se podniká v textilním průmyslu v Česku.
Proč je v Česku tak málo textilních dílen a proč si přesto troufají otevřít svou vlastní.
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. -
Šárka Litvinová sice vystudovala orientalistiku, věnovala se hindštině, ale téměř celý profesní život zasvětila firmě Asiana. S manželem ji založili začátkem 90. let a nejvíc se proslavili portálem Letuška.cz, díky němuž naučili Čechy nakupovat letenky na internetu. Prodej letenek se však za ta léta hodně proměnil. "Usilujeme o to, aby to klient nevnímal, ale je to změť obrovského chaosu. Chybí jakási konsolidovanost, standardy. Každá letecká společnost to má jinak," říká Litvinová. Vedle povídání o byznysu přišla v tomto díle podcastu řeč i na Indii.
A co se ještě dozvíte?
- jak moc paní Litvinovou po 30 letech ještě podnikání baví a jak si v rodinné firmě rozdělili kompetence
- jak ve firmě se stovkou zaměstnanců řeší nástupnictví a kdo má při rozhodování o strategii poslední slovo
- v čem se v průběhu let změnil nábor nových pracovníků, co je při hledání nových lidí nejdůležitější
- do jaké míry se proměnil způsob prodeje letenek na internetu a podle čeho se lidé při výběru rozhodují
- jaký je výhled na letošní sezónu a jak se mění struktura prodávaných letenek
- jak často ještě jezdí paní Litvinová do Indie, v čem se největší země a životní podmínky v ní změnily
- na co v souvislosti s Indií vzpomíná a co ji její studia a první životní zkušenosti daly do podnikání
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. - Show more
