Episodios
-
Hosty dalšího dílu jsou Martin Uher starší, zakladatel stejnojmenného
autobusového dopravce, a také jeho syn Martin Uher, který teď přebírá od svého táty autobusové podnikání. Generační výměna v této rodinné firmě právě teď probíhá.
Martin Uher firmu nikdy neprodal, i přes to, že nabídek v měl v minulosti několik. Chtěl počkat až synové vyrostou a rozhodnou se, jestli v podnikání budou chtít pokračovat. „Firma je v dobré kondici. Co se týká řidičů, je nás kolem sedmdesátky, mechaniků je šest. Autobusů máme do 40. Pravidelných výjezdů máme 33, ostatní jsou záložní autobusy. Kluci to povedou dobře, sleduji je už pět let, že vlohy k tomu mají. Bude to dobrý,“ říká v novém díle podcastu Martin Uher starší.See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Hostem nového dílu podcastu Cesty zdopravy.cz je Aleš Stejskal. Od roku 1998 vede organizátora dopravního systému v Moravskoslezském kraji, což je společnosti Koordinátor ODIS. Je také předsedou České asociace organizátorů veřejné dopravy, tedy ČAOVD.
Moravskoslezský kraj bude letos prvním krajem, kde vyjedou bateriové vlaky. Tedy elektrické RegioPantery doplněné o baterie pro provoz na neelektrifikovaných tratích. S prvními čtyřmi se svezou cestující už v letošním prosinci, dalších 15 vlaků je má doplnit od prosince 2026.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
¿Faltan episodios?
-
Jak to chodí v leteckém handlingu a co stálo za kufrovou krizí pražského letiště letos v letní sezóně? Hostem nového dílu je Jiří Jarkovský, staronový šéf
Czech Airlines Handling.Do čela jedné ze dvou handlingových společností na pražském letišti se vrátil letos v létě po čtyřleté pauze, kdy vedl DPOV ze skupiny Českých drah. O jeho návratu se psalo jako o nástupu krizového manažera, v rozhovoru ale říká, že nejde jen o krizové angažmá, ale o dlouhodobější spolupráci, jejímž výsledkem bude i revitalizační plán společnosti Czech Airlines Handling. Do zisku chce dostat
tuto dceřinou společnost Letiště Praha v roce 2026.See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Hostem jubilejního 100. dílu je Martin Borovka, generální ředitel VINCI Construction CS. Nejznámější z portfolia firem VINCI je Eurovia, která je také z celé skupiny největší. V jejím čele stál Martin Borovka od roku 2007, je tak nejdéle sloužící šéf velké stavební firmy u nás.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Železniční vzdělávání v Česku. Právě o tom si povídáme těsně před začátkem školního roku v novém díle podcastu Cesty Zdopravy.cz s ředitelem střední školy technické a dopravní Gustava Habrmana v České Třebové Janem Kovářem. Klasické železniční vzdělávání v Česku už téměř neexistuje, a to se týká i České Třebové, která bývala doslova vzdělávací Mekkou budoucích železničářů. Jenže pak přišla devadesátá léta, a ta přinesla zájem o úplně jiné obory. Školy na to tehdy reagovaly, aby nepřišly o studenty. „Všechno se měnilo, železniční
vzdělávání tak trochu začalo ztrácet na kreditu, v dopravě bylo velké množství lidí, kteří třeba najednou neměli práci. To všechno mělo vliv i na zájem studentů,“ říká v podcastu ředitel školy Jan Kovář.
Ten dnes do školy v České Třebové postupně vrací železniční vzdělávání zpátky. A velmi úspěšně. Počet studentů tu roste, což hodnotí kladně i poslední zpráva školní inspekce, která mimo jiné pochválila Jana Kováře za nastavení koncepce rozvoje školy. „Studenty, kteří k nám přichází se zájmem o železnici, vnímám jako jedny z nejlépe vyhraněných a nejlépe motivovaných studentů, co vůbec máme. Protože oni mají svůj dětský sen. Chtějí na školu, kde se železničáři potkávají a kde dostanou něco navíc. Vidím, že řada mladých lidí chce pracovat na železnici,“ dodává v podcastu Jan Kovář.See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je ředitel Ředitelství vodních cest (ŘVC) Lubomír Fojtů. Rekreační plavba zažívá boom v celé Evropě a Česko není výjimkou. Naopak nákladní doprava na českých řekách dlouhodobě slábne, především kvůli nízkému stavu Labe u Děčína, kde mohou plout nákladní lodě jen několik měsíců v roce. A tak v první části rozhovoru detailně rozebíráme právě aktuální situaci kolem stavby a prosazování tzv. plavebního stupně Děčín.
Z pohledu lodní dopravy (nákladní i rekreační) je u nás nejhustší provoz v centru Prahy. „Vodní cesta je tu velmi intenzivně využívána pražskými betonárkami v Troji a na Rohanském ostrově, kam se naváží po vodě ročně asi 300 000 tun štěrkopísku. A co se týká rekreační a osobní plavby, tak plavební komora Smíchov v Praze je už za hranicí své kapacity. Propluje tu 28 000 plavidel za sezonu. Je to nejvytíženější plavební komora ve střední Evropě,“ říká Lubomír Fojtů.
Detailně v rozhovoru rozebíráme, jak se vyvíjí projekt splavnění Labe do Pardubic, jak to vypadá se splavněním Odry do Bohumína, prodloužením vodní cesty až do centra Českých Budějovic nebo majiteli plavidel sledovanými lodními výtahy na Orlíku a Slapech.
„Výtahy by měly zvládnout i větší osobní lodě, které se nedostanou přes přehrady. K tomu, aby tyto investice bylo možné realizovat, je nutné spočítat ekonomiku. Státní fond dopravní infrastruktury nedá peníze na nic, co nebude ekonomicky zhodnoceno. Podklady zpracovávalo Povodí Vltavy a předložilo je ministerstvu dopravy,“ říká v podcastu Lubomír Fojtů.
Diskutujeme také o prodloužení splavných částí Baťova kanálu směrem k Hodonínu i ke Kroměříži. Na kanál se vypraví každý rok na 90 000 turistů. „Finální plán pro Baťův kanál neexistuje, technicky je možné ho prodloužit až do Olomouce, i o tom se tady kdysi mluvilo, byť vím, jaký je postoj kraje a města, takže o tom nemá smysl diskutovat. Jsou i možnosti prodloužení kanálu pod Hodonín, ale to je otázka velkých investic. Myslím, že na dlouhá léta bude fungovat Baťův kanál mezi Kroměříží a Hodonínem,“ dodal Lubomír Fojtů.
ŘVC pracuje letos s rozpočtem 800 milionů korun, největším projektem letošního roku je pro něj nová plavební komora Rohatec na Baťově kanále. Na příští rok by mělo hospodařit s cca 1,3 miliardy korun. Nárůst je způsoben tím, že v příštím roce by ŘVC rádo začalo s prohlubováním Vraňansko-hořínského plavebního kanálu.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
David Chovančík je projektový manažer dopravce Slezské zemské dráhy a také
projektový manažer obecně prospěšné společnosti Osoblažská úzkorozchodná dráha. Slezské zemské dráhy jsou dopravcem turistických parních vlaků na trati z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy.Osoblažská úzkorozchodná dráha je pak společností založenou většinou obcí podél tratě,která převzala do své správy nádražní budovy na trati a kompletně je z dotací nechala zrekonstruovat. Od letošního prosince by měla převzít také zdejší provoz pravidelných vlaků v objednávce kraje od Českých drah. Právě tomuto tématu se detailně v rozhovoru.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Milan Jiroš je českým sběratelem autobusů značky Ikarus a také profesionálním řidičem autobusu. První kloubový Ikarus si pořídil z Jindřichova Hradce ještě při
studiích na vysoké škole a přivezl ho rodičům na zahradu. Dnes má 22 Ikarusů a základ sbírky tvoří kloubové vozy 280 přezdívané čabajky.Ty pak sběratel postupně doplňoval o méně známé kousky, až dal dohromady jedinou ucelenou sbírku Ikarusů v České republice. „Modré linkové jsou dva,
červených je šest,“ vypočítává Milan Jiroš ty kloubové, které u nás masově jezdívaly. „Troufám si říct, že tři čtvrtiny sbírky jsou funkční, po doplnění akumulátoru jsou ta vozidla schopna fungovat,“ dodal v podastu Milan Jiroš. Celou svou sbírku udržuje provozní sám vlastními silami. Jeho velkým snem je mít autobusy na jednom místě v soukromém muzeu.See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Hostem nového dílu podcastu je Tomáš Konopáč, manažer programu implementace ETCS Správy železnic. Zbývá necelý půl rok do okamžiku, kdy se na některých českých koridorech začne jezdit povinně pod dohledem evropského vlakového zabezpečovače ETCS. Vlak, který ho mít nebude, se na tratě s výhradním provozem nepodívá.
Takzvaný výhradní provoz dnes funguje na trati Olomouc-Uničov-Šumperk, která se stala fakticky laboratoří, kde se technologie zkouší v praxi. Od ledna se k ní přidají koridory z Prahy do Ostravy, z České Třebové do Břeclavi a z Břeclavi do Přerova.
"Datum 1.1.2025 se někdy zbytečně démonizuje, pro strojvedoucí i provozovatele vozidel, kteří je mají vybavená a strojvedoucí zapínají ETCS, se
nezmění vůbec nic. Už dnes pod ETCS jezdí a budou pokračovat, jak byli zvyklí,“ říká v podcastu Tomáš Konopáč. A přidává statistiky, které říkají, že nejčastěji strojvedoucí zatím využívají ETCS v úseku Beroun-Ejpovice, kde jede pod jeho dohledem více než 50 procent vlaků už teď. Například na trati z
Břeclavi na Přerov a Ostravu je to pak 20-30 % vlaků.See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdpravy.cz je Radomír Smolka, člen představenstva automobilky Tatra Trucks zodpovědný za vývoj a výzkum, který šéfuje i výzkumu a vývoji ve společnosti Tatra Defence Vehicle.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Hostem nového dílu podcastu Cesty zdopravy.cz je Jan Hruška ze společnosti CityRail. Strojvedoucí, ale také akcionář firmy. A zatímco přepravy tuzemského železničního carga klesají, CityRail jde momentálně opačnou cestou. Jejich byznys stojí na tom, že vozí dřevo, ať už jde o kulatinu, vlákninu
nebo biomasu. „Odvozíme v průměru 140 nákladních vlaků ucelených přeprav ročně, letos to bude o něco více. Odhaduji, že náš výkon proti roku 2023 naroste na dvojnásobek. 1. písecká, lesní a dřevařská je naším majoritním vlastníkem, a většina našich zakázek je s nimi spojená. Takže je to částečně něco jako závodová doprava,“ říká v podcastu Jan Hruška.CityRail má ve své flotile celkem šest lokomotiv, které nejčastěji operují v západních a jižních Čechách a nebo na Vysočině. Vlastní dvě z nich, lokomotivu řady 742 a také lokomotivou přezdívanou herkules. Ostatní mašiny mají v pronájmu. Kůrovcové dřevo z českých hor je dnes už téměř pryč, novou zakázkou pro CityRail je ale přeprava napadeného dříví z Německa. „Kůrovec se od nás
vystěhoval na západ. Kůrovcové dřevo z Německa vozí kamiony do regionu Chebska a odtud ho distribuujeme dále vlakem. A nejsme jediný dopravce, který to takto dělá,“ doplnil v podcastu Jan Hruška.Sám jako strojvedoucí jezdí často v čele svých vlaků se dřevem. Někdy proto, že chybí kolega, který by to odvezl, někdy proto, že si chce na mašině odpočinout. Jezdí ale také pro dopravce KŽC Doprava na historických bardotkách, ale také na parních lokomotivách na úzkokolejkách kolem rakouského Gmündu.
Strojvedoucím se stal ale úzkokolejkách, které vychází z Jindřichova Hradce. V podcastu tak vzpomínáme i na to, jak prožíval vznik JHMD a převod provozu, tratí i vozidel z Českých drah na Jindřichohradecké místní dráhy v roce 1998 za jednu korunu. „To jsou pocity, které se nedají opakovat. To má člověk možnost jednou za život. Jsem z toho regionu a vždycky jsem chtěl na železnici pracovat. Trať do Nové Bystřice byla vždycky má nejoblíbenější,“ říká Jan Hruška. A
neprobíráme jen osobní dopravu, ale také nákladní přepravy na jihočeských úzkorozchodných drahách.V aktuálním díle podcastu také srovnáváme české i rakouské předpisy, protože Jan Hruška jezdí jako strojvedoucí na obou stranách hranice. „Rakouské předpisy jsou jednodušší a jsou psány možná trochu s otevřeným koncem, což je velký rozdíl proti českým předpisům, které se snaží řešit všechny možné situace až do nejmenších možných detailů. Tady v Česku jsme zase mistři operativy, a to
nemyslím pejorativně. V případě provozních problému se u nás okamžitě hledá řešení, to v Rakousku úplně běžný styl není. Ne že by si s mimořádnými událostmi neuměli poradit, ale rozhodně jim to trvá déle,“ říká v podcastu Jan Hruška.See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Poslechněte si Jaké je soužití různých způsobů dopravy nejen ve městě Brně? Podcast o městské mobilitě, o veřejném prostoru, o parkování, o zklidňování dopravy, o „třicítce“ a o emocích kolem automobilů vytvořil student mediálních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity Matěj Žabčík jako své součást bakalářské práce.
V podcastu mluví Michal Šindelář z Brno na kole, Jan Mandát z Brno autem, Petr Daněk z Centra dopravního výzkumu, Marek Lahoda z Pirátské strany, socioložka Barbora Vacková z Masarykovy univerzity, Pavel Skládaný z Centra dopravního výzkumu, radní pro dopravu Petr Kratochvíl z ODS a židenický starosta Petr Kunc.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Jiří Mužík je mnoho let nepřehlédnutelnou osobností české železnice. Vlastní 50 procent ve společnosti MBM rail, dlouho byl šéfem Sdružení železničních společností a říká, že se tehdy zasloužili o to, že se na české koleje dostaly i moderní zahraniční lokomotivy, u nichž se řešily problémy s rušením kolejových obvodů.
Zajímavé je, že MBM rail je dopravcem, který má jediné hnací vozidlo, a to historický motorový vůz přezdívaný Hurvínek. „Postupně jsme nasadili firemní politiku, že spíš poskytujeme služby. Pokud potřebujeme odvézt vlak, odvezeme ho. Ale je mnohem jednoduší si lokomotivu jako takovou pronajmout a pronajmeme si i personál,“ vysvětluje Jiří Mužík v podcastu.
Jeho služby využívají často železniční nadšenci, kteří se svému spolku a historickým vozidlům věnují až po práci, ale už nedosáhnou na svou vlastní licenci dopravce. A tak s MBM rail spolupracují dopravci, kteří jezdí po vlečkách, nadšení spolkaři ale třeba i Národní technické muzeum, které rádo prezentuje své historické vlaky také v provozu. Dvě smlouvy má MBM rail i v závazku veřejné služby. Jde o provoz na Zubrnické museální železnici, kde si u nich
turistické vlaky objednává Ústecký kraj a o trať z Bruntálu do Malé Morávky, kde provoz financuje Moravskoslezský kraj.Do Česka také přivezl první Desira z Německa, zorganizoval prezentační jízdy a se společností Connex s nimi chtěl začít jezdit rychlíkovou linku Liberec-Pardubice-Žitava. Jenže tehdejší ČD pak přišly s podnákladovou cenou nižší než 40 korun za kilometr. „Věnovali jsme tomu spoustu času, dělali jsme to pečlivě a poctivě. Vozidla zajišťoval Lausitz Bahn, byla to německá firma a tam se muselo udělat pořádně všechno. Měli jsme to vyfutrované, připravené oběhy. To vám pak přijde líto, když vás někdo podrazí cenou,“ říká v podcastu Jiří Mužík.
Rozebíráme také detaily toho, jak a s čím radil v podnikání Radimu Jančurovi a nebo proč je odpůrcem výhradního provozu ETCS v podobně, jak se chystá od ledna 2025 na české železnici.See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je pilot a majitel společnosti Aeropartner Richard Santus. Aeropartner provozuje flotilu soukromých jetů, ale zajišťuje i leteckou ambulanci.
Celkem provozuje devět letadel, práci dává sedmdesáti lidem a jeho klienty jsou celebrity, podnikatelé, kteří spěchají na schůzku, i miliardáři. A nebo třeba automobilky, které než aby zastavily kvůli chybějícím dílům celou linku, raději vypraví letadlo, dokud po zemi nedorazí kamion. „Někdy to nejde jinak a musíte si koupit soukromý let, protože spěcháte nebo se tam nemáte jak jinak dostat. Pro lidi, kteří vydělávají opravdu velké peníze, je úspora času klíčová. A to vytváří prostor pro byznys našeho typu,“ říká Richard Santus.
Aeroparnter je také provozovatelem letecké ambulance. Létá s pacienty na urgentní operace nebo s orgány k transplantaci. Pro přepravu pacientů zatím vždy upravuje svá běžná letadla. „Čistě sanitní letadlo si nemůžeme dovolit, ale je to náš strategický cíl,“ říká o svých nejbližších plánech Richard Santus.
Média v Česku zaplnil začátkem tohoto roku se svým neuvěřitelným pilotním kouskem, když přiletěl do Česka z Austrálie historickým letounem Aero 145, vyrobeným v roce 1960 v Kunovicích. Proč se pro něj vydal, jak cesta probíhala a proč ho na některých místech hned po přistání s aerovkou zatkli – i o tom mluvíme v novém díle podcastu. „Člověk nesmí být dobrodruh, když dělá leteckou dopravu. A nesmí být dobrodruh, ani když letí s takhle starým letadlem,“ brání se Richard Santus označení tímto slovem. Aerovku, s kterou přiletěl, je možné vidět v muzeu v Podhořanech.
Richard Santus stojí mimo jiné za vývojem aplikace, kde firmy jako je Aeropartner nabízí volnou kapacitu nevytížených přeletů soukromých byznysjetů. Přes ní si pak může v podstatě kdokoliv objednat cestu soukromým tryskáčem za zlomek skutečné ceny. „Díky této aplikaci je z třiceti procent neprodaných letů najednou dvanáct v top season, což je zásadní přilepšení,“ dodává v podcastu Richard Santus.
Sám je velmi zapálený do období druhé světové války a britského Královského letectva. Velkou úctu už mnohokrát vyjádřil nejen československým letcům, kteří v britských barvách tehdy bojovali. Ostatně piloti Aeropartner mají modré uniformy inspirované těmi, které nosili tehdejší letci.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je náměstek ředitele objednavatele a organizátora ROPID pro příměstskou dopravu a dispečink Václav Haas. Základním parametrem, od kterého je možné odvodit zájem cestujících o Pražskou integrovanou dopravou (PID) jsou jejich počty na železnici, jež tvoří dopravní páteř celého systému a jediné skutečně kapacitním spojení Středočeského kraje s hlavním městem. „V loňském roce jsme se dostali nad předcovidová čísla a do budoucna nás čeká další nárůst, proto se na něj připravujeme navýšením dopravy na železnici. Za den jsme na železnici v Praze na 170 tisících cestujících. Covid znamenal významný propad, ale teď to roste každým rokem“, říká Václav Haas. A tak už letos by měla být vypsána výběrová řízení na desítky dalších nových vlaků pro systém Pražské integrované dopravy. Problémem ale je, že modernizace železniční infrastruktury má nejisté termíny. A tak se také může stát, třeba v případě tratě Praha-Kladno a stavby nové železnice na letiště, mohou mít dopravci nové vlaky dřív, než bude trať hotová. Co by to znamenalo, rozebíráme v rozhovoru.
Naposledy zažila železniční doprava v Praze a nejbližším okolí podle Václava Haase větší posílení v souvislosti s otevřením tzv. Nového spojení, což je už víc než 15 let. Další velké skokové navýšení objednávky v regionální dopravě přijde ovšem už letos v prosinci. Kam všude budou jezdit nové RegioPantery ČD, kde nejvíce nazroste kapacita vlaků, jak bude fungovat nový koncept regionální dopravy na trati do Kolína přes Poříčany a přes Nymburk a kam se přesunou CityElefanty, které Pantery nahradí, řešíme detailně v první polovině rozhovoru.
Velká změna čeká Pražskou integrovanou dopravu ale také v autobusové dopravě. Letos v prosinci vyjedou na drtivou většinu regionálních linek dopravci, kteří vzešli z veřejných soutěží a musí splnit přísné standardy kvality PID. „Podmínkou výběrových řízení bylo nasazení čtvrtiny nových vozů. Pokud chtěli dopravci použít stávající vozy, tak je musí přestavět do standardu shodným s novými autobusy. To jsou polepy, klimatizace, nerezové tyče, je tam těch parametrů hodně. Někteří dopravci k tomu ale přistoupili jinak. Místo aby přestavovali původní vozy, nakoupili větší podíl nových autobusů,“ říká v podcastu Václav Haas s tím, že velká část autobusů bude mít i čidla sčítání cestujících. V rozhovoru také probíráme úskalí otevírání všech dveří při nástupu do autobusů mimo Prahu i to, kde se už letos dopady takového kroku otestují v reálném provozu.
Václav Haas nešetří kritikou na adresu evropského zabezpečovače ETCS, který by měl do výhradního provozu na koridorech vstoupit v lednu 2025. Domnívá se, že jsme nedokázali využít jeho potenciál především v případě vyšší kapacity na těch nejvytíženějších tratích. „Přinese nám to hlavně náklady, než zásadní efekt a promarnili jsme možnosti, které ETCS nabízí. Určitě zvýší bezpečnost, ale zaujal mě seminář ve sněmovně, kde Drážní inspekce prezentovala, co by ETCS zachránilo v předchozích letech, když by bylo instalováno na celé síti. Počet zachráněných životů byl 1-2 ročně. Samozřejmě systém zabránil spoustě mimořádných událostí. Když to srovnám s oběťmi na železničních přejezdech, kterých je násobně víc, tak si kladu otázku, jestli nebylo rozumnější peníze investovat třeba do mimoúrovňových křížení,“ říká Václav Haas s tím, že se diví, proč do systému ETCS není zaimplementovaná větší ochrana železničních přejezdů.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Michal Štěpán je výkonným ředitelem společnosti Arriva vlaky. Celý svůj profesní život věnoval práci na dráze, když nepočítáme jeho roční působení v čele Integrované dopravy Středočeského kraje. V červnu to budou čtyři roky, co přišel do Arrivy.
Stejně jako ostatní dopravci i Arriva řeší permanentně nábor nových lidí. „Železnici začínají docházet srdcaři v podobě uchazečů o zaměstnání. Práce ve svátek, práce o víkendu, to se jim dnes moc nezamlouvá. Doba, kdy se nastupovalo na dráhu a bylo jasné, že se chodí do práce přece i o Vánocích, to jsou věci, které některé zájemce o práci překvapí,“ říká v podcastu Michal Štěpán.
V rozhovoru otevíráme i téma současného systému pro prodej jízdenek Arrivy a jejich kontrolu průvodčími, kteří zatím nemohou využívat načtení QR kódu z jízdenky. „Vydali jsme se cestou vlastního vývoje, v letošním roce bude nasazen do ostrého provozu nový rezervační sytém a s tím souvisí i prodejní systém. Je to další oblast, kde se nespoléháme jen na privát, ale řešíme si to interně. Vidím jako optimistický scénář konec léta zahájení zkušebního provozu,“ říká Michal Štěpán.
Arriva dnes provozuje už relativně pestrou flotilu vozidel od německých Desir, přes jednotky Lint, Stadler GTW, elektrické RegioPantery až po motorové jednotky řady 845, kterých má dopravce na pět desítek. Jde tak o nejpočetněji zastoupený typ vlaku v jeho barvách. „Máme zálohu kolem 15 procent vozidel, daří se nám ji naplňovat, pokud nepřijde souhra velkých provozních mimořádností, z nichž plynou neplánované přístavby v opravnách vlivem násilných poškození,“ zmiňuje Michal Štěpán a detailně v podcastu pak popisuje, jak funguje údržba jejich vlaků i jak shání potřebné náhradní díly. To řeší dopravce i tak, že pořídil několik jednotek z Německa, které zutím slouží primárně jako dárce orgánů – tedy náhradních dílů – pro ostatní soupravy.Depa má Arriva zatím na dvou místech. V pražské malešické teplárně a ve Vsetíně. Kde ale bude depo pro vlaky, které vyjedou letos v prosinci na linky Jihomoravského kraje? „Tato otázka ještě není uzavřená. Vedeme jednání s privátním subjektem ve Veselí nad Moravou, vedeme i jednání na dalších místech na jižní Moravě, smlouvy se připravují, ale počítáme, že to bude v okolí Veselí nad Moravou,“ domnívá se Michal Štěpán, který neřeší jen běžnou údržbu, ale připravuje i postupy pro větší neplánované opravy jihomoravských jednotek. „Jednáme se zhotovitelem Pars Šumperk, protože musíme mít připraven i plán B, když dojde k mimořádné události na přejezdu a podobně. Některá jednání vedeme s dílnami DPOV a také s ČMŽO v Přerově,“ dodal ředitel.
V podastu se také dozvíte, jaká práce na dráze ho zatím nejvíc bavila, ale i které situace považoval za nejkrizovější. Diskutujeme i téma ETCS v podání tohoto dopravce, téma Akreditovaného školícího střediska Arrivy, které připravuje nové strojvedoucí i pro ostatní dopravce a probíráme práci průvodčích i to, proč Arriva opustila označení stevard.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
České dráhy mají stále problémy s řazením souprav a nedostatkem kvalitních vozů. V čem je problém a kdy se situace zlepší, to je hlavní téma nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz. Pozvání přijal místopředseda představenstva Českých drah Michal Kraus, který je zároveň náměstkem generálního ředitele odpovědným za servis a údržbu. Mimo jiné říká, že nejde o vozovou krizi specifickou pro České dráhy.
"Problém ÖBB je identický s tím naším, sháněly vozy a měly obrovské problémy z hlediska údržby. Stejná informace přichází z Maďarska, kolegům na Slovensku musíme tu a tam vypomoci třeba s podúrovňovým soustružením, aby zvládli dopravu udržet a Polsko registruje 40 procent vozů, které nejsou schopny provozu. Je evidentní, že krize, která souvisí s vypuknutím covidu a války na Ukrajině i s údržbou, která musí odpovídat standardům normy ECM, postihla všechny země kolem nás," říká Michal Kraus. Kdy se tato situace změní a co s tím mohou dráhy udělat, probíráme detailně v podcastu, který si můžete právě teď pustit. Za pozdní dodávky začaly České dráhy vymáhat od všech dodavatelů sankce.
Další komplikace, kterém možná budou dráhy čelit, bude začátek výhradního provozu pod ETCS. Podle Michala Krause začíná být problém na straně dodavatelů, zejména u společnosti Alstom. Je tedy ohrožen provozu po 1. lednu 2025? "Zatím tomu tak není, uvidíme, jak se ta situace bude vyvíjet," řekl v podcastu Kraus, přičemž připustil, že je z nastalé situace nervózní.
Detailně v rozhovoru řešíme, jak se změní systém servisu drah v příštích letech. Mělo by jít hlavně o zkrácení času na údržbu. I tím, že ČD chtějí postupně přejít na systém, kdy vymění díl za díl, rychle vrátí vlak zpět do provozu a pak teprve začnou díl, který potřebuje repasi nebo údržbu, opravovat. Jde o způsob, který je běžný letectví. "Aktuálně držíme v zásobách díly za tři miliardy korun, děje se tak právě vlivem toho, že posilujeme tento systém," doplnil Kraus.
Otevíráme také investice do servisního zázemí a nových hal údržby, které České dráhy chystají. "Uvažujeme nejen o výstavbě nových hal, ale také snížíme počet míst, kde budeme servis zajišťovat. Máme vytipovaných několik menších lokalit, kde budeme depa zavírat. Celkem je jich pět, dalších pět by mohlo být sloučeno. Rakouské dráhy mají 21 míst, kde provádí údržbu. My jich máme 31," říká v podcastu Kraus.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Zdeněk Venera je geolog, který stojí v čele České geologické služby. Jejím zřizovatelem je Ministerstvo životního prostředí, ale má zásadní vliv na přípravu českých dopravních staveb. Tedy měla by mít. Ne vždy tomu tak je.
V podcastu řešíme současnou přípravu některých důležitých staveb a vracíme se k i minulosti, například problémům dálnice D8. Řešíme i to, kudy má vést vysokorychlostní trať Praha - Drážďany. Diskutujeme i sesuvy, které už mnoho desetiletí provází pražský Petřín a například v roce 1965 poškodily zdejší lanovou dráhu. Důkladně probíráme i kauzu polského dolu Turów a jeho vliv na podzemní vody v Česku.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Navrhla výletní tramvaj T3 Coupé pro Prahu, podle jejího návrhu se chystají právě teď do výroby nové vozy lanovky na Petřín, vyvinula a prodává intimní pomůcky pro ženy a město Liberec jí přizvalo letos v únoru k veřejné diskusi o podobě lanové dráhy na Ještěd. Designérka Anna Marešová.
See omnystudio.com/listener for privacy information.
-
Hostem podcastu Cesty Zdopravy.cz je mladý, prakticky nevidomý muž Mikuláš Kopas. Studuje na dopravní fakultě v Pardubicích, je nadšeným fanouškem
dopravy a na internetu si říká slepý blázen. Zároveň však pro Správu železnic testuje přístupnost stanic a zastávek pro nevidomé.On sám není nevidomý od narození. Má specifickou poruchu autistického spektra, které se říká Aspergerův syndrom a ve 14 letech se u něj projevila vrozená vada na oční sítnici. Kvůli té postupně téměř oslepl.
S Mikulášem vás vezmeme v podcastu na cestu z Prahy do Ostravy. Jak by cestoval nevidomý z pražské zastávky Čechovo náměstí ve Vršovicích na tramvajovou zastávku Důl Jindřich v Ostravě veřejnou dopravou? Co všechno musí zvládnout? Jak se ohlašují jednotlivé dopravní prostředky
člověku, který nevidí? Jak se neztratit se slepeckou holí na hlavním nádraží v Praze a najít tu správný vůz správného vlaku na správném nástupišti?„Pokud budeme mluvit o regionálních vozidlech, tam je zásadní, aby nevidomý nastoupil, dokázal si sednou, případně si odskočit a dokázal vystoupit. K tomu je potřeba vyřešit značení míst. Barevně pro slabozraké, hmatově pro nevidomé. Druhá věc je toaleta. Pokud se tam člověk nezamkne, jako nevidomý nemáte žádnou šanci zjistit, s výjimkou pár vozů, třeba multifunkční vozy na Hungarii, jestli
je tam obsazeno, nebo ne, když nevidíte. A třetí je úprava hlášení. Ať už se bavíme o přípojích nebo ohlášení strany výstupu, aby vlak sám dokázal říct výstup vlevo nebo vpravo,“ říká o potřebách nevidomých v regionálních vlacích v Mikuláš Kopas.Velkou část rozhovoru věnujeme také hodnocení dopravců z pohledu nevidomého. Jak na železnici tak v MHD. A došlo i na srovnání tří velkých dopravců, kteří jezdí mezi Prahu a Ostravou. Tedy Českých drah, RegioJetu a Leo Expressu. „Pokud bych si měl vybrat z těchto tří, vždy si vyberu raději České dráhy. Aplikace můj vlak je až na rezervační sytém velmi přístupná pro nevidomého, ve vlacích
funguje rezervační systém, pokud tedy nepojedeme nějaký starým béčkem. Informační systém je u ČD spolehlivější. Já si pana Jančury vážím, udělal tu spoustu dobrých věcí, ale vůbec se mi nelíbí, jak řeší přístupnost svých digitálních služeb nebo vozidel,“ říká Mikuláš Kopas a detailně popisuje svou zkušenost s cestou novými elektrickými jednotkami od polské Pesy, které dopravce provozuje v Ústeckém kraji.Pro Správu železnic testuje přístupnost stanic a jako svůj největší úspěch bere zlepšení orientace nevidomých ve stanici Beroun. Jak tedy jeho práce pro Správu železnic vypadá? „Dám vám příklad se Soběslaví, kde Správa železnic dělala jak nádraží tak autobusovou část. Řešili jsme tu, když mám zastávky vedle vchodu do podchodu, a já to nevidomému neřeknu, že je to špatně. Když nevidomý
vystoupí z vlaku, ale pak se nedozví, že vpravo nebo vlevo od podchodu jsou zastávky. Takových věcí je hodně, snažíme se to napravovat nebo minimálně dokumentovat,“ říká v podcastu Mikuláš Kopas.See omnystudio.com/listener for privacy information.
- Mostrar más
