Episodit
-
Odkaz na celý díl
Vedoucí psycholog Policie České republiky, plukovník Vladimír Voska, se ve své dlouholeté praxi zabývá nejen podporou policistů, ale i širší problematikou psychické odolnosti v pomáhajících profesích. Jak se staráme o ty, kteří chrání nás? A kdo pomáhá jim?
V rozhovoru jsme otevřeli téma, které je víc než aktuální – prevence psychického vyhoření a zpracování traumat u policistů a dalších složek integrovaného záchranného systému. Jak funguje krizová intervence po mimořádných událostech? A proč je peer support (kolegiální podpora) klíčovým nástrojem ve zvládání stresu?
„Policisté jsou dnes mnohem otevřenější vyhledávání pomoci než před deseti lety. Změnilo se prostředí a přístup ke zdraví, ale stigma stále existuje,” vysvětluje Voska. V rozhovoru sdílí příběhy z praxe a zmiňuje, jak se vyrovnat s tlakem ze strany společnosti, kolegů i vlastního svědomí.
Diskutovali jsme také o vlivu medializace krizových situací na psychiku zasahujících a o tom, proč by mohlo být povinné setkání s psychologem po využití střelné zbraně jednou z cest ke změně. Jaký dopad může mít dlouhodobá podpora na stabilitu pomáhajících profesí? A co se můžeme naučit z inspirativních příkladů ze zahraničí?
Poslechněte si epizodu a podělte se s námi o své názory k nám do inboxu!
-
Jak vyřešit, když má každý jinou představu o tom, co je vlastně potřeba udělat, nebo jak vypadá kvalitně obstarané dítě a domácnost? Protože to řešíme obě a velmi, vzaly jsme si na pomoc Martinu Dvořákovou, která ve svém projektu Férová domácnost připravila i speciální Vánoční audit domácnosti, tj. seznam úkolů z oblasti fyzické, kognitivní i emoční práce, které se během příprav a samotných svátků odehrávají. Tipnete si, kolik stran navíc to proti běžnému auditu znamenalo? Odpověď najdete v aktuálním dílu Pěny.
-
Puuttuva jakso?
-
Mohly jsme se nad tím pohoršit (což jsme udělaly), mohly jsme si na Radovana Vávru odplivnout, ale my jsme - jako každá feministka - chtěly víc. Třeba diskuzi nad rámec 140 znaků na X a argumenty. Pokud vás zajímá, jaký myšlenkový pochod provokativnímu tweetu předcházel, jestli se za něj autor omluví a jak nám jde zakopáváni příkopů i v extrémních situacích, dejte se dnešní Pěnu s Radovanem Vávrou.
-
Dnes jsme probraly soud Miloše Zemana, hranolkovou etudu Aleny Schillerové, vítěze, moderování a outfity Českého Slavíka a vysokou toleranci Z-boxů a vizuálního smogu. Mame jedinou otázku - objednal si Praotec Čech vkus v Coopu pres Českou Poštu?
-
Jiří Nantl, náměstek ministra školství, se již více než deset let podílí na formování vzdělávací politiky v České republice. A v Inboxu sdílí svůj pohled na současné výzvy českého školství, od strategie 2030 až po inkluzi. Co se za poslední dekádu změnilo? A proč podle něj stagnace v oblasti vzdělávání nikdy není dobrá zpráva?
Nantl otevřeně mluví o tom, jak systémové změny narážejí na konzervatismus a fragmentaci české vzdělávací soustavy. „V Česku je kvalita vzdělávání dítěte závislá na tom, z jaké pochází rodiny. To brzdí nejen jednotlivce, ale i celou společnost,” říká.
Během rozhovoru jsme narazili i na kontroverzní témata – od známkování a inkluze až po roli technologií ve výuce. Nantl zdůrazňuje, že školství nemůže být jen o memorování, ale mělo by vést děti k sebepoznání a zvládání digitálního světa. „Změna vzdělávacích osnov není o tom, co se děti naučí zpaměti, ale o tom, jak je připravíme na život,” dodává.
Jak ovlivňuje financování škol jejich kvalitu? Proč potřebujeme více všeobecných oborů na středních školách? A jak by změnil školský systém v republice?
Dejte nám vědět, co si o tomto dílu myslíte. Sdílejte své názory v komentářích nebo přímo v našem Inboxu!
-
Co má společného Dominik Duka, Michal David, Mikuláš a nová Miss Universe? Vůbec nic. Presto se nám podařilo je všechny dostat do jedné Pěny, jejíž zastřešující téma je woke kultura.
Protože události posledních týdnů naznačují, že nůžky mezi ženami a muži se nebezpečně rozevírají už i v Česku, byly jsme překvapivě smířlivé a pokusily jsme se problémy pojmenovat a vůbec nikoho u toho neurazit.
-
Do Pěny tento týden probublala 2 výročí. Jací jsou Češi 35 let od Sametové revoluce? A šli by za svou zemi bojovat? To je 1000 dní od „bleskové operace” na Ukrajině zásadní otázka. Joe Biden povolil Ukrajincům údery na ruské území, Lavrov křičí o eskalaci západu a Putin přihodil hrozbu jaderného útoku. Západní politici konečně přestali „vyjadřovat znepokojení” a přešli k důraznému odsouzení - znamená to, že jsme na prahu třetí světové války?
V Česku se válčí jen v předvolební kampani a je jasné, že nás čeká těžkých 10 měsíců. Fiala babišuje a slibuje „německé platy”. Ty přišly, ale zatím jen pro poslance. Hřib je po zvolení předsedou Pirátů chodící clickbait, momentálně chce rušit ministerstvo školství a Nováková z KDU-ČSL by korigovala děti bitím a pohlavky - co s nimi taky jiného, když je nechce pouštět do školky. Do tohoto předvolebního cirkusu vstupuje Filip Turek, jako kandidát Motoristů do sněmovny. Překvapení? Vůbec. Vy snad znáte jiného Motoristu?
U tématu motorů a aut jsme se taky zcela výjimečně neshodly. Kdo nebo co může za tristní dopravní situaci v Praze? Zatímco Katka prochází přerodem v zelenou komunistku s lítačkou, Zuzeta si stojí za svobodou jezdit autem. Případně s nim stát v koloně.
Zahraniční okénko nás dovedlo až rušení knih Astrid Lindgrenové a ministerstvu pro Ondřeje Novotného.
-
Odkaz na celý díl
Autorka knihy On Fashion a redaktorka České televize Adéla Šponerová se dříve pohybovala ve světě lokálních i světových módních značek a dokonce si vyzkoušela i práci v módním průmyslu v samém srdci módy, v Paříži. Jak se dnes na módní byznys dívá? Proč móda potřebuje obhajovat? A jaký vliv má na společnost, byznys i naše sebevědomí?
Adéla otevřeně sdílí svou cestu módní branží, od stáže v Paříži až po rozhodnutí ji opustit. V rozhovoru se zamýšlí nad tím, jak móda ovlivňuje nejen naše životy, ale i náš pohled na svět. „Módní byznys vydělává převážně na ženách. V reklamě se cílí na jejich nesebevědomí,” říká v jedné z pasáží rozhovoru.
Diskutovaly jsme také o společenských stereotypech, které módu často redukují na povrchní téma. Proč je oblečení víc než jen trend? A jaký dopad mají fast fashion a greenwashing na naši planetu?
V knize i v rozhovoru se Adéla snaží ukázat, že móda je odrazem společnosti a prostředkem komunikace, který nás může spojovat i rozdělovat. Jak vidí budoucnost módy? A co si myslí o jejím vnímání v českém prostředí?
Dejte nám vědět do komentářů, co si o novém dílu myslíte. A nezapomeňte sdílet své názory a postřehy s námi v inboxu.
-
Tentokrát bude Pěna dní trochu vězeňský speciál: v Česku nám vyvstal případ Dominika Feriho, rozsudek Jana Cimického, který ale do vlaku směr věznice stále ještě nenastoupil a neopomenuly jsme ani volbu nového předsedy Pirátů, Zdeňka Hřiba – tam tedy ještě uvidíme, jestli to do téhle kategorie patří.
Feministické okénko bohužel vynechat nemůžeme, boj proti patriarchátu totiž zdaleka nekončí. Poslankyně za KDU-ČSL stoply návrh, aby děti mladší dvou let mohly do školek bez omezení. Jurečka by zrušil limit úplně, ale Bělohlávková s Novákovou ví lépe, co dětem prospívá – rozšíření omezení až do tří let. Přijde nějaký kompromis?
Zahraniční okénko? Trump si sestavuje vládu. Marco Rubio, který ho kdysi nazval nejvulgárnějším člověkem na světě, teď míří na post šéfa diplomacie. Migranty a psy čekají tvrdé časy pod novou ministryní vnitřní bezpečnosti Kristi Noem. A Elon Musk? Dostává nový Úřad pro efektivitu vlády se zkratkou DOGE, merch prý už je na cestě.
A závěrem jsme se podívaly na zprávičky a hejtíky od našich frustrátů. Vysvětlujeme si to tak, že to je jejich taktika, jak se nás snaží umlčet, ale my se nedáme. Jste v tom s námi?
-
Pěna tentokrát o věcech, které považujeme za samozřejmé, ale přitom je potřeba o ně pořád znovu bojovat - ať už je to cena másla, vánoční kolekce, nebo ženská práva. Včetně práva být trad wife a kritizovat patriarchát. Věřte nám, minimálně jedna z nás prošla tzv. Jochovým kvalifikačním testem.
-
Odkaz na celý díl
Autorka knih Moje bejby Amerika a České cizinky, copywriterka a máma dvou kluků Jana LeBlanc žila společně s manželem 12 let v zahraničí. Vyzkoušeli si život ve Spojených státech, Turecku, Malajsii a teď se vrátila do Brna. Na jaké kulturní rozdíly se musela adaptovat? A jak život v jednotlivých zemích vnímala?
V Turecku a Malajsii si vážila pohostinnosti místních a respektu k rodině, v USA pochopila, jak náročný život tam je. Přijetí v těchto zemích však vyžadovalo velkou otevřenost, a právě to považuje Jana za obohacující a v některých ohledech za formující zkušenost. Měla z destinací respekt? A čeho se nejvíc obávala?
V rozhovoru jsme se dostaly ale i k tomu, jak jsou děti v Česku vnímány ve veřejném prostoru. „Mám pocit, že my, Češi, nemáme rádi děti. Obzvlášť ve veřejném prostoru mi přijde, že tam nejsou vítány,” uvádí v rozhovoru. V Turecku a v Malajsii jsou děti naopak mnohem větší součástí života. Proč to u nás tak je? A měli bychom veřejný prostor uzpůsobit pro děti?
Dejte nám vědět do komentářů, co na nový díl Inboxu říkáte. A nezapomeňte sdílet své poznatky, názory a zkušenosti k nám do inboxu.
-
Každý rok se tisíce lidí ocitnou tváří v tvář byrokratickému peklu dědického řízení. Nejde jen o papírování – je to o emocích, o ztrátě a často i o tom, že nevíme, kde vlastně začít. Kolik z nás má skutečně přehled o tom, kde jsou všechny důležité dokumenty a přístupy, pokud by došlo k nečekanému?
Víte, s čím vším se v takové chvíli musíte vypořádat? Kolik různých dokumentů a procesů to obnáší? Od přístupu k bankovním účtům přes pojištění, až po majetkové záležitosti - každý krok znamená další vrstvu administrativy, kterou mnohdy nechceme nebo nemůžeme řešit.
Přitom stačí věnovat jen trochu času tomu, aby byly vaše záležitosti uspořádané. Právě s tím chce nyní pomáhat Jitka Paterová a její projekt The Eterny, který má odstartovat v lednu roku 2025. Cílem je ulehčit administrativní zátěž lidem, kteří se vyrovnávají se ztrátou blízkého. Máte podobnou zkušenost? Jak náročná pro vás byla tato administrativa?
Dejte nám vědět do komentáře, co na nový díl Inboxu říkáte. A nezapomeňte sdílet své poznatky, názory a zkušenosti k nám do inboxu.
-
Odkaz na celý díl
Říjen je zasvěcen prevenci rakoviny prsu a v souvislosti s tím probíhá celosvětová osvětová kampaň Pinktober. Nejen proto jsme si pozvali do podcastu Štěpánku Fefferovou, kterou můžete znát i z Instagramu jako @tady_je_stepancino. Štěpánka se v posledním roce stala onkologickou pacientkou a celou svou léčbu veřejně sdílela. Co jí k tomu vedlo? Pomáhalo jí to? A jak celý proces léčby prožívala?
Mluvily jsme také o množství klišé, které onkologickým pacientům vůbec nepomáhají. „A teď musíš žít tady a teď a užívat si každé chvíle. Co si mám pod tímhle představit? Když je ti neustále blbě, tak si asi nebudeš užívat každou chvíli. Tyhle motivační kecy mě akorát štvaly,” reaguje na ně. Podobně se vyjádřila i ke stoupencům teorie Jaroslava Duška.
V rozhovoru jsme otevřeli i téma financí během dlouhé neschopnosti a fungování českého systému zdravotnictví. Má v něj ještě důvěru? Jak těžký je návrat do pracovního procesu? A měl by stát více vysvětlovat k čemu jsou pojistky?
Dejte nám vědět do komentáře, co na nový díl Inboxu říkáte. A nezapomeňte sdílet své poznatky, názory a zkušenosti k nám do inboxu.
-
Odkaz na celý díl
S Honzou a Zuzkou Valentovými z Taste of Prague jsme kupodivu nemluvili jen o jídle. Ostatně i oni sami říkají, že jejich tours nejsou jenom o gastronomii.
Jejich životní cestu jsme probrali od seznámení, přes začátky podnikání až po narození syna a otevření vlastního bistra. Jak se za posledních 13 let podle nich změnil turismus? Jaké jsou jednotlivé národnosti jako zákazníci.
Proč nosí Honza na gastro tours volební lístky a doklad z porodnice? A dostali jsme se i k tomu, jak ne/funkční je systém v podpoře rodin dětí se speciálními potřebami.
-
Tento týden je to single Pěna, aby vám nic zásadního neuniklo, i když je KP mimo signál.
Senátem a sněmovnou prošlo několik dlouho očekávaných zákonů - v jaké verzi a je to dost?
Proč stát dotuje nezodpovědnost a je prodej nahoty konzervativní lidovecká hodnota?
V zahraničním okénku připomeneme, jak se Obama na sjezdu demokratů vysmál Trumpovi (a ukázal, že je pořád o parník lepší řečník, než kdokoliv z letošních kandidátů). V Afghánistánu do smíchu naopak nikomu není, zejména ne ženám. Dá se s tím z pozice běžného evropana něco dělat?
A kauza týdne. Ta je tam taky. Ale radši bychom kdyby nebyla. Pokud na ní máte ucelenější názor než já, napište nám do komentáře. V naší whatsapp skupině to jede už několik dnů!
-
Odkaz na celý díl
Jako jedinná žena moderovala studio z olympijských her v Paříži. Zároveň ale komentovala přenosy a dělala rozhovory s účastníky OH. Byla to její druhá olympiáda, tu první si vyzkoušela v roce 2014 v Soči. Jaký rozdíl vidí Barbora Černošková mezi zimní a letní olympiádou? Jak dlouho se musela na olympiádu připravovat? A jaká vlastně byla její životní cesta z brigády v brněnské redakci až na OH v Paříži?
Během olympiády se Bára dostala i na stránky bulváru - kvůli tomu, že během přenosů uměleckého plavání nepřechylovala cizí příjmení, navzdory zvyklostem České televize. Dokonce na olympiádě nastaly i situace, kdy během závodu jela Češka a cizinka se stejným příjmením, ale přechylovalo se pouze příjmení cizinky. „To je pak už opravdu totální maglajz a dělá to i starost komentátorům,” říká k tomu Bára. Měli bychom přestat přechylovat? A proč se vlastně přechylování stále držíme?
Uplynulá olympiáda přinesla ČR poměrně málo medailí. Podle odhadů ČOV mohl být počet medailí dvouciferný. To se ale nenaplnilo. „My se málo hýbeme. Z toho vyplývá, že i málo sportujeme na té vyšší úrovni a pak máme méně medailí,” říká k tomu Bára, která sportuje celý život. Jak bychom měli přistupovat ke sportu? A je třeba se zamyselt na celonárodní úrovni?
Dejte nám vědět do komentáře, co na nový díl Inboxu říkáte. A nezapomeňte sdílet své poznatky, názory a zkušenosti k nám do inboxu.
-
Doprovázel český studentský tým, který uspěl na prestižní mezinárodní soutěži Conrad Challenge v centru NASA s projektem restartování družic na dálku. Je označován za popularizátora vesmírných aktivit. Co na to všechno říká Jan Spratek? Čekal úspěch mladého týmu v americkém Houstonu? A jak se v Česku popularizuje věda a vesmír?
„Česká republika a její občané jsou relativně zvídaví, ale zároveň je tady mnoho těch nepolíbených,“ řekl v rozhovoru odborný pracovník planetária Praha a Evropske vesmírné kanceláře. Zvídavost je podle něj to nejdůležitější, protože to je to, co nás nutí objevovat a učit se nové věci. Jak ale zvídavost u dětí zažehnout? A kdy máme největší šanci děti pro něco nadchnout?
Důležité ale také je umět talentované a nadané děti objevit. Podle mezinárodních průzkumů jsou dvě procenta velmi nadaných dětí, ale z českých statistik vidíme, že pracujeme pouze s 0,25 procenty dětí. Umíme nadané děti definovat a najít?
„Můžu mít doma dítě, které sedí u počítače a jen to nadání nedává najevo. Je to jen o tom, jít tomu naproti. To je ale náročné,“ říká k tomu Honza, který se práci s talentovanými dětmi věnuje dlouhodobě. Jak bychom se měli starat o talentované děti? A co mohou rodiče udělat, aby talent u dítěte poznali?Dejte nám vědět do komentáře, co na nový díl Inboxu říkáte. A nezapomeňte sdílet své poznatky, názory a zkušenosti k nám do inboxu.
-
Odkaz na celý díl
Inbox je konečně genderově vyvážený a dokázali jsme to i bez kvót! V aktuálním dílu se k nám připojili kluci z Insider podcastu - Tomáš a Michal. A společně s nimi jsme rozebrali vše důležité, co se za poslední dobu událo.
Kdo má po odstoupení Joe Bidena největší šanci vyhrát prezidentské volby v USA? Může Kamala Harris porazit Trumpa? „Rozhodně to bude mít Trump těžší, ale stále si myslím, že vyhraje,“ řekl Michal Půr. Co Michalovi a Tomášovi na Kamale nejvíc vadí? A jakou roli může hrát gauč J.D. Vance?
V debatě jsme se dostali i k zahajovacímu ceremoniálu OH v Paříži. A překvapivě jsme se shodli, že virální video “poslední večeře” bylo použité trochu účelově a civilizace kvůli tomu neskončí. Nadšení se ale u Tomáše nekonalo. „Nedostižný vrchol je pro mě OH v Londýně, kdy ta země demonstrovala úžasně svůj brand,“ řekl k tomu. Michal naopak říká, že z některých částí zahájení OH byl nadšený. Nechybělo ani jejich vyjádření k české nástupové kolekci pro OH. A frankofil Michal nám také prozradil nejznámější francouzskou konspirační teorii.
Probrali jsme ale i to, co nás trápí doma, v České republice: změny ve výuce jazyků, hodnotu vysokoškolského vzdělávání i to, proč se v České republice rodí čím dál tím méně dětí.
Dejte nám vědět do komentáře, co na nový díl Inboxu říkáte. A nezapomeňte sdílet své poznatky, názory a zkušenosti k nám do inboxu.
-
Odkaz na celý díl
„Je potřeba opustit mentalitu, kdy raději neřeknu nic, než abych to řekl špatně,” říká psycholingvistka Kateřina Chládková. Co za tento přístup k výuce cizích jazyků může? A jaké neduhy má české školství?
V rozhovoru také vyvracíme zažité mýty o učení jazyků, o bilingvnosti, bavíme se o funkčnosti oblíbené aplikace Duolingo i o tom, jak by měla vypadat správná výuka cizího jazyka. Kdy má dítě s dalším jazykem začít? Mají bilingvní děti nějaké hendikepy? A mají lidé s hudebním sluchem opravdu větší šanci naučit se nový jazyk?
„Čím je dítě menší, tak tím líp si komunikační kompetence dokáže osvojit i v dalším jazyce. Když bychom tedy dětem dali angličtinu už od první třídy a tou správnou formou jim jí zprostředkovali, tak mají skvělý start do jazyka. To se ale v českém školství neděje,” říká Kateřina k výuce cizích jazyků na školách. Jak by měla vypadat ideální výuka cizího jazyka? Mohou pomoci rodiče? A proč biflování slovíček není dobrá cesta?Dejte nám vědět do komentáře, co na nový díl Inboxu říkáte. A nezapomeňte sdílet své poznatky, názory a zkušenosti k nám do inboxu.
Partnerem podcastu je společnost Innex, která se zaměřuje na designový nábytek a stínění.
-
Odkaz na celý díl
„Lidé mají strašně malou šanci se vyznat v informačním prostoru. Je to iluze lidí, kteří říkají, abychom se při čtení zpráv zamysleli. Těch informací a pohledů je tolik, že jsme nuceni si vybrat něco, čemu budeme věřit,” říká v rozhovoru psycholog, analytik STEM a odborník na dezinformace Nikola Hořejš. Proč vlastně lidé věří řetězovým a konspiračním emailům? A proč klesá důvěra v média a autority?
Podle dat byla Česká republika jedna ze zemí nejméně zasažených migrací. Přesto se téma stalo cílem dezinformací a politici se o migraci báli mluvit, protože viděli jaké emoce tato diskuze ve veřejnosti vzbuzuje. Jak se dá s dezinformacemi bojovat? Může vůbec stát cenzurovat dezinformace? A jak jsme na tom s mediální gramotností?
Probrali jsme také vliv umělé inteligence na důvěru v média. Denně se setkáváme s deepfakes a obsahem tvořeným AI a podle dat agentury STEM 70 procent populace věří, že uměle generovaný obsah rozpoznají. Praxe ale hovoří jinak.
Dejte nám vědět do komentáře, co na nový díl Inboxu říkáte. A nezapomeňte sdílet své poznatky, názory a zkušenosti k nám do inboxu.
Partnerem podcastu je společnost Innex, která se zaměřuje na designový nábytek a stínění.
- Näytä enemmän
