Episodit
-
Yasodhara („přinášející slávu“), dcera Suppabuddhy a manželka Siddhatthy Gotamy, později nazývaného jako Buddha. Ohledně Yasodhary můžeme v pálijském kánonu nalézt popis dvou významných událostí, které vysvětlují, proč se stala manželkou Siddhatthy Gotamy a proč později jako mniška získala výjimečné nadpřirozené schopnosti.
Namluvila: Cūla Dīpa
-
"Mysl je předchůdce všech jevů,
mysl je základem, mysl je tvůrcem,
s myslí znečištěnou
kdo hovoří, kdo jedná,
toho strast následuje
jako kolo za tažným zvířetem."Namluvila: Cūla Róza
-
Puuttuva jakso?
-
Majjhima nikāya I. - Sbírka středně dlouhých rozprav
Mūlapaṇṇāsapāḷi - Padesát kořenových rozprav / Cūḷayamaka vagga - Malý oddíl párů
Ctihodný Mahā Moggallāna odhalil a donutil k odchodu Māru, který mu působil těžkosti. Poté ho poučil a varoval příběhem z doby Buddhy Kakusandhy, kdy ctihodný Mahā Moggallāna byl Mārou jménem Dūsī a součastný Māra byl jeho synovcem. Výklad začal líčením charakterů dvojice tehdejších předních žáků a pokračoval vyprávěním, jak jako Māra posedl hospodáře. Nejprve jimi nechal ctihodné Vidhuru a Sañjīvu urážet a poté uctívat. Vždy pak zmiňuje, kam to pro hospodáře po jejich smrti vedlo a jakým poučením na tyto situace buddha Kakusandha reagoval. Māra Dūsī se poté odhodlal a nechal jednoho z předních žáků zranit, díky čemuž vzápětí z toho místa zmizel a znovu vyvstal ve Velkém pekle. Ctihodný Mahā Moggallāna po krátkém vylíčení pekelných muk ukončil poučení gāthā, jež osvětlují jeho kvality a s pomocí refrénu Māru varují, že „napadením takového mnicha, Temný, dojdeš strasti,” načež Māra sklíčeně zmizel.
Namluvila: Bára Glombová
-
Majjhima nikāya I. - Sbírka středně dlouhých rozprav
Mūlapaṇṇāsapāḷi - Padesát kořenových rozprav / Cūḷayamaka vagga - Malý oddíl párů
Znesváření mniši z Kosambī byli vyzváni reflektovat, zda jsou ve svém stavu schopni projevovat laskavé činy vůči svým společníkům v čistém životě. Buddha jim předložil šest podstatných věcí, které jsou milé a uctivé, vedou ke společenství, k nerozhádanosti, k souladu a sjednocení. Z těchto šesti Buddha vyzdvihuje ušlechtilý názor. Ten je podrobně a s přirovnáními rozebrán prostřednictvím sedmi členů, které činí charakter ušlechtilého žáka správně dovršeným skrze uskutečnění plodu vstupu do proudu.
Namluvila: Bára Glombová
-
Majjhima nikāya I. - Sbírka středně dlouhých rozprav
Mūlapaṇṇāsapāḷi - Padesát kořenových rozprav / Cūḷayamaka vagga - Malý oddíl párů
Buddha vyzval mnichy k jeho důkladnému zkoumání, zda je dokonale probuzený, nebo není. Měli zkoumat, zda u něj jsou nebo nejsou přítomny znečištěné, smíšené a očištěné stavy vnímatelné okem či uchem. Mniši byli instruováni se Buddhy tázat právě ohledně těchto stavů. Teprve poté měli přijmout jeho učení a díky jeho uskutečnění získat zakořeněnou důvěru opírající se o důvody.
Namluvila: Bára Glombová
-
Majjhima nikāya I. - Sbírka středně dlouhých rozprav
Mūlapaṇṇāsapāḷi - Padesát kořenových rozprav / Cūḷayamaka vagga - Malý oddíl párů
Buddha objasnil čtyři způsoby praktikování věcí, dle toho zda jsou šťastné či nešťastné v přítomnosti a zda mají v budoucnosti šťastné či nešťastné následky. Rozprava vrcholí popisem čtyř meditačních pohroužení.
Namluvila: Bára Glombová
-
Majjhima nikāya I. - Sbírka středně dlouhých rozprav
Mūlapaṇṇāsapāḷi - Padesát kořenových rozprav / Cūḷayamaka vagga - Malý oddíl párů
Mniška jménem Dhammadinnā odpověděla laikovi Visākhovi na sérii otázek. Vysvětlila dotaz o osobnosti pomocí čtyř ušlechtilých pravd; dále rozlišení mezi ulpíváním a pěti skupinami ulpívání; rozdíl mezi tím, jak zde je a není osobnostní názor, tkvící v nesprávném nahlížení respektive nenahlížení pěti skupin ulpívání skrze „já“, podala výklad o ušlechtilé osmičlenné stezce a o soustředění; o trojích formacích a jak je to s nimi v praxi. Seznámila laika s mnoha podrobnostmi týkajících se stavu dosažení ustání vnímání a pociťování; objasnila pociťování a sklony, které se u něj uplatňují a které by měly být opuštěny. Vysvětlila, že ve čtyřech meditačních pohrouženích, jsou tyto sklony opuštěny a neuplatňují se. Závěr rozpravy patří sérii protikladů od příjemného pociťování až po odpoutání, jež nemá protikladu neboť je cílem a koncem usilování.
Namluvila: Bára Glombová
-
Majjhima nikāya I. - Sbírka středně dlouhých rozprav
Mūlapaṇṇāsapāḷi - Padesát kořenových rozprav / Cūḷayamaka vagga - Malý oddíl párů
Ctihodný Mahā Koṭṭhita dostal od Ctihodnému Sāriputty odpověď na sérii otázek: o nemoudrém a moudrém; o moudrosti [porozumění] a vědomí; o pociťování a vnímání; o tom co může být poznáno a o smyslu [cíli] moudrosti; o správných podmínkách a členech podporujících vyvstání správného názoru; o druzích bytí a o tom, jak je a není vygenerováno opětovné bytí v budoucnu; o první jhāně; o pěti smyslových schopnostech; o podmínkách životní vitality a žáru, které jsou navzájem závislé; o rozdílu mezi životními formacemi a pociťovanými stavy; o rozdílu mezi zesnulým člověkem a mnichem, který vstoupil do stavu ustání vnímání a pociťování; o třech dosaženích osvobození mysli a o podmínkách k tomu vedoucích; o způsobech, kterými se tyto stavy na jedné straně liší významově i slovním vyjádřením, a na straně druhé jsou významově jednotné a liší se pouze slovním vyjádřením. Celá série je uzavřena prohlášením, že ze všech [druhů] osvobození mysli se neotřesitelné osvobození mysli ukazuje jako nejvyšší.
Namluvila: Bára Glombová
-
Majjhima nikāya I. - Sbírka středně dlouhých rozprav
Mūlapaṇṇāsapāḷi - Padesát kořenových rozprav / Cūḷayamaka vagga - Malý oddíl párů
Bráhmanští hospodáři z Verañjā se tázali na příčiny znovuvystávání v bědných a nebeských světech. Po výkladu deseti druhů neprospěšného a naopak prospěšného jednání Buddha pokračoval výčtem příznivých zrození, kam toto správné jednání v souladu s Dhammou může vést: od bohatých a mocných lidí tohoto světa, přes nebeské světy smyslové oblasti, světy jemněhmotné a nehmotné oblasti až po dosažení vyhlazení zákalů zde a nyní.
Namluvila: Bára Glombová
-
Majjhima nikāya I. - Sbírka středně dlouhých rozprav
Mūlapaṇṇāsapāḷi - Padesát kořenových rozprav / Cūḷayamaka vagga - Malý oddíl párů
Bráhmanští hospodáři ze Sālā se tázali na příčiny znovuvystávání v bědných a nebeských světech. Po výkladu deseti druhů neprospěšného a naopak prospěšného jednání Buddha pokračoval výčtem příznivých zrození, kam toto správné jednání v souladu s Dhammou může vést: od bohatých a mocných lidí tohoto světa, přes nebeské světy smyslové oblasti, světy jemněhmotné a nehmotné oblasti až po dosažení vyhlazení zákalů zde a nyní.
Namluvila: Bára Glombová
-
Majjhima nikāya I. - Sbírka středně dlouhých rozprav
Mūlapaṇṇāsapāḷi - Padesát kořenových rozprav / Mahāyamaka vagga - Velký oddíl párů
Buddha mnichům podal vysvětlení „Cesty, která je vhodná pro asketu“. Prohlásil, že nesprávně praktikuje ten, kdo ještě neopustil poskvrny, chyby a zákaly askety. Rozprava se zabývá postupným odmítáním rozličných asketických praktik jako cest k očištění. K cíli vede opuštění neprospěšných stavů, které, pokud je doprovázeno kultivací čtyř božských dlení, vede k získání vnitřního míru a nakonec i k odstranění zákalů.
Namluvila: bhikkhunī Visuddhi
-
Majjhima nikāya I. - Sbírka středně dlouhých rozprav
Mūlapaṇṇāsapāḷi - Padesát kořenových rozprav / Mahāyamaka vagga - Velký oddíl párů
Buddha mnichům předložil ucelený návod „Jak být opravdovými askety, opravdovými bráhmany.“ Výklad počíná obavami a studem špatně jednat, následuje očištění chování ke střežení smyslových bran, umírněnost v jídle a oddanost bdělosti, nabytí uvědomění a jasného chápání. Všechny tyto části jsou doplněny varováním, že tím praxe ještě nekončí. Protože zbývá překonat pět překážek ústících v dosažení čtyř meditačních pohroužení a konečně dosažení trojího ušlechtilého vědění, stavu arahatsví tj. stavu pravého askety či bráhmana.
Namluvila: bhikkhunī Visuddhi
-
Majjhima nikāya I. - Sbírka středně dlouhých rozprav
Mūlapaṇṇāsapāḷi - Padesát kořenových rozprav / Mahāyamaka vagga - Velký oddíl párů
Zhoubný názor mnicha Sātiho, že jediné stejné neměnné vědomí putuje koloběhem životů, inspirovalo Buddhu k výkladu závislého vznikání a zanikání. Začal čtyřmi druhy výživy, které udržují bytosti v bytí, pokračoval od toužení až k nevědomosti a poté vysvětlil i celý dvanáctičlenný řetězec. Buddha zdůraznil pravé kvality Dhammy tj. skutečnost, že právě toto je mnichy samotnými poznáno a viděno. Poslední dlouhá část zdůrazňuje ustání toužení.
Namluvila: bhikkhunī Visuddhi
-
Majjhima nikāya I. - Sbírka středně dlouhých rozprav
Mūlapaṇṇāsapāḷi - Padesát kořenových rozprav / Mahāyamaka vagga - Velký oddíl párů
Buddha na dotaz vyložil Sakkovi úplné osvobození skrze odstranění toužení. Ctihodný Mahā Moggallāna se pak rozhodl následovat Sakku do jeho nebeského paláce a chtěl prověřit, jak dobře pronikl význam výkladu. Po Sakkově bodrém přivítání se rozhodl jej usměrnit pomocí aktu nadobyčejné síly, aby v něm probudil pocit naléhavosti. Usměrněný Sakka pak bezchybně zopakoval Buddhovo poučení.
Namluvila: bhikkhunī Visuddhi
-
Majjhima nikāya I. - Sbírka středně dlouhých rozprav
Mūlapaṇṇāsapāḷi - Padesát kořenových rozprav / Mahāyamaka vagga - Velký oddíl párů
Saccaka se opět, nyní bez obecenstva, setkal s Buddhou a diskutoval s ním o způsobu rozvíjení těla a rozvíjení mysli. Buddha vše osvětlil na příkladech nepoučeného obyčejného člověka a poučeného ušlechtilého žáka a podepřel výčtem svého vlastního usilování od pobytu u Āḷāry Kālāmy a Uddaky Rāmaputty a různých forem askeze až po dosažení meditačních pohroužení a trojice poznání a dokonalého probuzení. V závěru rozpravy je ještě vyložena zaslepenost a nezaslepenost a to zejména ve vztahu ke spánku. Saccaka pak složil Buddhovi hold srovnáním jejich setkání se setkáními s ostatními soudobými učiteli.
Namluvila: bhikkhunī Visuddhi
-
Majjhima nikāya I. - Sbírka středně dlouhých rozprav
Mūlapaṇṇāsapāḷi - Padesát kořenových rozprav / Mahāyamaka vagga - Velký oddíl párů
Dialektik Saccako se před davy ve Vesāli povyšoval a kritizoval Buddhu a jeho učení zejména ve vztahu k pomíjivosti a ne-já pěti skupin ulpívání. Když se však oba setkali, byl Saccaka zahanben, protože jeho argumenty byly zcela vyvráceny. I přes pokoření před svědky se poté Buddhy ptal, jak se má cvičit v jeho učení. Na to Buddha podal výklad o člověku, který se ještě cvičí a o zasloužilém, právě ve vztahu k pomíjivosti a ne-já pěti skupin ulpívání.
Namluvila: bhikkhunī Visuddhi
-
Majjhima nikāya I. - Sbírka středně dlouhých rozprav
Mūlapaṇṇāsapāḷi - Padesát kořenových rozprav / Mahāyamaka vagga - Velký oddíl párů
Buddha s pomocí přirovnání o dvou pasácích vedoucích svá stáda přes řeku předložil mnichům výčet šesti druhů jedinců překonávajících Mārův proud pod jeho vedením, tj. čtyři ušlechtilé jedince a pár následovníků: Dhammu a důvěru.
Namluvila: bhikkhunī Visuddhi
-
Majjhima nikāya I. - Sbírka středně dlouhých rozprav
Mūlapaṇṇāsapāḷi - Padesát kořenových rozprav / Mahāyamaka vagga - Velký oddíl párů
Na příkladech dvou pasáků pečujících o stáda skotu, Buddha vysvětlil situaci mnicha obdařeného jedenácti vlastnostmi, které nevedou k prospěchu v Dhammě a poté popsal jedenáct odpovídajících prospěšných vlastností mnicha.
Namluvila: bhikkhunī Visuddhi
-
Majjhima nikāya I. - Sbírka středně dlouhých rozprav
Mūlapaṇṇāsapāḷi - Padesát kořenových rozprav / Mahāyamaka vagga - Velký oddíl párů
Devět předních žáků se o překrásné úplňkové noci setkalo v sálovém lese a všichni diskutovali na téma: „Jaký druh mnicha může ozářit tento sálový les.” Každý z nich odpovídal dle svých sklonů a přirozenosti. Celý rozhovor následně přednesli Buddhovi, který je pochválil a přidal svou vlastní odpověď.
Namluvila: bhikkhunī Visuddhi
-
Majjhima nikāya I. - Sbírka středně dlouhých rozprav
Mūlapaṇṇāsapāḷi - Padesát kořenových rozprav / Mahāyamaka vagga - Velký oddíl párů
Rozprava líčí Buddhovu návštěvu ctihodných Anuruddhy, Nandiyy a Kimbily a je vlastně oslavou soužití těchto tří arahatů, ať již zmínkou o spolužití v souladu a laskavosti “jako voda s mlékem,”či dbalým, horlivým a odhodlaným prodléváním, nebo dosahováním devíti nadlidských stavů. Poté co je Buddha opustil, vyslechli si mniši chválu od ducha Dīgha Parajana a dalších božstev. Na závěr přidal Buddha svou vlastní pochvalu.
Namluvila: bhikkhunī Visuddhi
- Näytä enemmän
