Episodit
-
Proč ho na začátku podnikatelské kariéry naháněli po Praze naštvaní ukrajinští dělníci? Jaké vzestupy a pády v byznysu zažil? A jak se z nich poučil? A proč o rychlosti stavebního řízení bude i dál rozhodovat blahovůle úředníků? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali s Danielem Římalem, developerem a zakladatelem Československého nemovitostního fondu.
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. -
Řada malých a středních firem stále jede v „papírech“ a papírových účtenkách, pokud jde o výdaje na pracovní cesty nebo jiné nákupy pro firmu. Pro šéfy není mnohdy změna důležitá, i když by to zaměstnancům ušetřilo čas a podniku peníze. „Věnují se naplno svému podnikání, jádru byznysu. Na finanční procesy, na změnu a zlepšení efektivity nemají tolik času,“ říká Petr Herzmann, šéf a spolumajitel společnosti Direct Fidoo. Její platforma se na zjednodušení komplikované finanční agendy malých a středních firem zaměřuje. Sám Herzmann začal podnikat už na vysoké škole – a po dvou letech zkrachoval. Co mu to dalo do života a dalšího podnikání?Finance v menších firmách jsou hodně reaktivní. Šéfové by se však měli dívat více dopředu, aby věděli, jak se bude podnikání vyvíjet a mohli se na to dobře připravit.
A co se ještě dozvíte:jak dlouho trvá, než se sledování výdajů přenese na digitální platformu, a co je potřeba k propojení s dalšími firemními systémyzda ve firmách panuje konzervatismus a zda se zaměstnanci brání využívání nových věcí a postupůjak mohou digitální nástroje přinést transparentnost a kontrolovat, zda zaměstnanci nezneužívají firemní výdajeproč se ve Fidoo vrhli také na směnu zahraničních měn a co si od toho slibujíjak Fidoo plánuje expandovat na nové trhy a oslovit další typy zákazníků, jak fungují synergie v rámci skupiny Directzda je Fidoo po deseti letech stále ještě start-upjaké nejčastější chyby dělají šéfové ve firemních financíchv čem Herzmanna ovlivnilo rodinné prostředí a jaké byly jeho podnikatelské začátkyTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Puuttuva jakso?
-
Kariéru začínal ještě za studií v nemovitostech, v posledních letech se ale byznysové impérium mladého investora Davida Hauerlanda rozrůstá i do dalších směrů. K realitní společnosti Fidurock přidal i showroom s prémiovou audiotechnikou a také vinařství ve Slovinsku, z něhož buduje luxusní vinařský resort. V podcastu jsme si s ním povídali o tom, proč sází ve Fidurocku na retailové parky a proč právě ty byly jedním z realitních vítězů pandemie. Probrali jsme, proč jdou do nájemního bydlení, a jak se mění vztah lidí v Česku k vlastnění nemovitostí.
Co se ještě dozvíteProč jsou retailové parky u lidí oblíbené a jaká musí splňovat kritéria, aby se o ně Fidurock zajímal?Proč nakupují činžovní domy a v jakých lokalitách?Jaké služby dnes lidé u nájemního bydlení vyžadují a kdo je typický zájemce o byt v centru města?Proč skupina koupila vinici Zlati Grič ve Slovinsku a obchod s designovou audiovizuální technikou VOIX v Praze a jaké s nimi má plány.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. -
Společnost DEPO Ventures už několik let pořádá v Praze konferenci Engaged Investments, která se zaměřuje především na investory do start-upů. Její aktuální ročník právě probíhá. Zakladatel a partner DEPO Ventures Petr Šíma usiluje o to, aby byznysoví andělé, kteří investují do start-upů v počátečních fázích, postupovali jako profesionálové. „Ale je těžké, aby se business angel choval zcela profesionálně, to by byla práce na plný úvazek. Jinak jde hodně o náhodu, o štěstí, o to, aby se připojil k těm správným lidem,“ říká Šíma. Navíc je třeba se k tomu proinvestovat, udělat množství investic. „Někdo si myslí, že udělá jednu dvě investice, a trefí se. Ale tak to není, jde o rizikový kapitál, valná většina investic nevyjde tak dobře, jak by si člověk představoval,“ vysvětluje Šíma.Evropa je jedním z nejbohatších regionů na světě, ale neinvestujeme tu rizikově. Je to způsob myšlení: Mám peníze a už o ně nechci přijít. Ale s tím se nic nového nevytvoří.
A co se ještě dozvíte:zda v Česku přibývají investoři do start-upů, jak se mění jejich investiční znalosti a v čem dělají investoři chybyproč je při investování důležitá přeshraniční spolupráce a v čem to start-upům i samotným investorům pomáhájak dohánět propast mezi investováním do start-upů a přístupem k venture kapitálu v USA a v Evropějak se vyvíjí trh s rizikovým kapitálem v Česku i jinde a zda už na něm vznikají další bubliny, jako během pandemie coviduzda v Česku vzniká dostatek nových podnikatelských nápadůna čem záleží úspěch start-upu při hledání investic, jaké jsou nejčastější chyby, které při prezentaci investorům dělajía na jaké oblasti a sektory se investoři nyní nejvíc zaměřují, co má největší perspektivuTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Proč jsou data nad zlato? Je v Česku dostatek moderních zlatokopů, tedy datových analytiků? Jaké vlastnosti a schopnosti by měli mít? A v čem dělají firmy při datové analýze nejčastěji chyby? O tom všem i mnohém dalším jsme si povídali s Otou Novotným, prorektorem pro rozvoj a Corporate Relations na VŠE v Praze.
Co se ještě dozvíteProč se letos vyplatí dorazit na KPMG Data Festival a co tam hosty všechno čeká?Jak datovou analýzu promění nástup umělé inteligence?Jak důležitá je v datové analytice etika?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. -
Z výzkumu personální agentury Předvýběr.cz plyne, že Češi dlouhodobě patří ke spokojeným zaměstnancům. „Jedním z důležitých faktorů je dobrý šéf. Prostředí, ve kterém se člověk nachází, i vedení ve firmě je důležité, aby se zaměstnanci cítili dobře,“ říká šéf a spolumajitel společnosti Předvýběr.cz František Boudný. Zaměstnavatelé se podle něj snaží pracovat na tom, aby šéfové byli opravdu správnými lídry a – na rozdíl od dřívějška – měli určitý přesah. „Šéf by neměl brát jen pracovní rovinu, ale musí to být také psycholog, stratég, aby věděl, jak se bavit se zaměstnanci. Ne na každého platí stejný metr,“ říká Boudný. V podcastu také vysvětluje, proč se s kolegou rozhodli po 16 letech podnikání odprodat majoritní podíl ve firmě fondu Genesis.
Co se ještě dozvíte?Jaká je aktuální situace na pracovním trhu, jak se mění poptávka po vhodných kandidátech ze strany firem.Zda je pro uchazeče o zaměstnání nyní těžší najít dobrou práci než dříve.Jak se v posledních letech proměnila kvalita kandidátů.Zda se kandidáti v životopisech spíše přeceňují, nebo naopak podceňují a jestli o sobě píšou do životopisů pravdu.Co říká transparentnímu odměňování, které brzy zavede zákon, a zda je ve firmách normální bavit se o tom, kolik bere kolega.Jaké to bylo zakládat agenturu během finanční krize v roce 2008 a zda by něco udělal během 16 let v podnikání jinak.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Proč jsou právníci chodící ega a často se nevybíravě chovají ke svým kolegyním, o tvrdé advokátní práci nebo třeba těžké roli matek v advokacii jsme si povídali s Petrou Stupkovou, zakladatelkou advokátní kanceláře Legitas. A řeč přišla i na to, proč byla pro její kariéru tak důležitá babička a jak rychle vystřízlivět z naivních představ o právní praxi.
Co se ještě dozvíte
Jak by se mělo změnit studium práv v Česku.Jak tvrdá byla její koncipientská zkušenost a proč už dnes začínající právníci nemusí tolik dřít.Proč se mladým nechce do advokacie.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. -
Jádrem byznysu Conteg Group je výroba komponentů pro datacentra. Specializují se například na IT a průmyslové rozvaděče. Před časem se však vrhli také na výdejní boxy. Šéf a spoluzakladatel firmy Vít Voláček v podcastu Na vlně podnikání říká, že jim chtějí dát další rozměr. Aby to nebyla jen plechová krabice, kde si člověk vyzvedne zásilku z e-shopu. Mohou sloužit jako úschovny zavazadel, automatizované recepce v kancelářích, lidé si jejich využitím mohou předávat věci. „Snažíme se z těch boxů dělat univerzální zařízení, a to nejen ve veřejném, ale i v soukromém prostoru. Jako jsou administrativní budovy, továrny nebo rodinné či bytové domy,“ říká Voláček. Zaměřují se i na obce. Voláček chce, aby v nich bylo co nejvíc služeb, které jsou běžně dostupné ve městě. V podcastu se dozvíte, proč boxy zatím nemohou nahradit poštovní schránky.
A co se ještě dozvíte?Proč k výrobě komponentů pro datacentra či IT a průmyslových rozvaděčů přidali také chytré výdejní boxy OX Point.Jaký potenciál mají samoobslužné boxy, a to nejen pro samotnou firmu, ale i pro celý trh.Zda má smysl se bránit vizuálnímu smogu a jak se vyhnout tomu, aby obce zavalily výdejní boxy různých služeb.Jaké technologické novinky jsou s boxy spojeny a na co všechno se dají použít.Jak se proměňuje byznys datových center a co do nich Conteg Group dodává.Díky čemu uspěli v tendru na rozvaděče pro datová centra a celkovou infrastrukturu sídla NATO v Bruselu.Co dělat, aby datová centra nepotřebovala tolik energie a byla udržitelná.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Když Radoslav Slovák v roce 2006 hledal na Moravě práci, zjistil, že mu žádná firma nevyhovuje. A tak si s kolegou založili vlastní. Vývojářská společnost Edhouse se od té doby rozrostla až na 150 zaměstnanců a její softwarová řešení využívá řada světových firem. Povídali jsme si nejen o podnikatelském příběhu téhle party moravských „ajťáků“, ale i o tom, jak by se měla změnit výchova nových IT odborníků a jak se v tom Edhouse angažuje.
Co se ještě dozvíte:
Kde konkrétně se lze setkat se softwarovými řešeními Edhouse.Jak ovlivňuje svět vývojářů umělá inteligence.Jaký zájem mají děti o programování a proč je velká škoda, že dívek a žen je v tomto oboru stále málo.Proč Edhouse nemá problém najít na trhu kvalitní odborníky na IT.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. -
Česká společnost Xmarton vstoupila na trh v roce 2016 s unikátním řešením, které svým zákazníkům v té době nenabízely ani prémiové značky. Umožňovala propojení auta s mobilním telefonem, cílem bylo přitom usnadnit sdílení vozidel mezi více řidiči bez nutnosti fyzického předávání klíčů od auta. Od té doby se možnosti tohoto systému rozrostly do mnohem větší šířky. Dnes Xmarton zvládá kompletní správu, monitoring a ovládání auta. S ředitelem společnosti Janem Peškem jsme si povídali nejen o tom, co všechno Xmarton umí, ale i o jeho plánech do budoucna. Třeba o tom, jak startovat auto vlastním hlasem. Xmarton to prý bude umět už za dva roky.Co se ještě dozvíte?
Jak je celý systém zabezpečený.Kdo jsou zákazníci firmy a jaké plány na rozvoj společnost má.Zda je služba dostupná i mimo hranice ČR.Jaká je cena licence.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. -
O tom, jak rodičovství zbrzdí kariérní růst matek (případně tátů, kteří se rozhodnou zůstat s dítětem doma) a dlouhá rodičovská připravuje nejen je, ale celou českou ekonomiku o spoustu peněz už byly popsány stovky stran vědeckých prací. Andrea Bohačíková, šéfka a zakladatelka neziskové organizace M.arter se už roky snaží, aby se situace v tomto ohledu zlepšila. Povídali jsme si spolu o tom, co vše její neziskovka podniká, o tom s čím vším bojují mámy a tátové na rodičovské dovolené a jaké konkrétní kroky by měly podniknout firmy, aby nepřicházely o potenciál čerstvých rodičů, kteří chtějí pracovat.
Co se ještě dozvíte
Jaké kurzy M.arter rodičům nabízí a o jaké je největší zájemCo je to akcelerátor Ženy na startu AWEJak velkou komunitu rodičů už se M.arter podařilo vytvořitTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. -
Na začátku bylo kimči, pak přibyly omáčky z různých koutů světa. Teď se chystá svíčková a rajská. Zakladatel firmy Živina Martin Kudera říká, že jeho výrobky mají lidem zjednodušovat přípravu jídel světových chutí. Jinými slovy chce, aby si mohli doma připravit, co znají ze svých oblíbených bister a restaurací. "Hledáme recepty, které jsou na trhu nejoblíbenější a zároveň složité na přípravu v domácím prostředí. Jinými slovy, kde jim můžeme nejvíce pomoci," říká Kudera v podcastu Na vlně podnikání.
A co se ještě dozvíte?
- jak se Kudera jako marketér dívá na způsob komunikace, kterým na sebe během léta upozornilo Brašnářsrví Tlustý
- jak nejlépe budovat loajalitu zákazníků pomocí marketingu a jak se vyrovnat s výkyvy objednávek během roku
- zda bylo právě období covidu, kdy Živina začínala, nejlepší pro vytváření nové značky v oblasti gastronomie
- proč začali s výrobou kimči jako prvního produktu a jaké tehdy bylo v Česku o této korejské specialitě povědomí
- jaké bariéry musí nová značka při vstupu na trh překonat a jak se s nimi vyrovnat
- jak vybírají další "živiny", další produkty, které vedle kimči začali nebo začnou vyrábět
- odkud berou suroviny pro výrobu pochutin, jak kontrolují jejich kvalitu a jak se produkty vyrábějí
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Firmy v posledních dvou letech omezily investice do digitalizace. Když už, tak chtějí menší zakázky, ale větší digitální projekty nevypisují, říká Tomáš Páral, šéf a spoluzakladatel technologicko-konzultační firmy MoroSystems, kde se zabývají se i vývojem softwaru na míru.
Firmy podle Párala o digitalizaci a vývoji softwaru přemýšlejí jako nákladu, a nikoliv jako o investici. Chtějí třeba zautomatizovat nějaký proces za co nejnižší cenu. "Kdyby se na to dívali jako na investici a kladli si otázku, co získají tím, že celý proces zdigitalizují nebo jak se jim to vrátí v tržbách či nevynaložených nákladech, přemýšlelo by se jim o tom lépe," říká Páral. A v podcastu to celé rozebírá.
A co se ještě dozvíte?
- proč digitalizace státu drhne, co by to mohlo zlepšit a jak si vzít příklad ze soukromé sféry
- proč je nutné při tvorbě nových digitálních nástrojů a řešení zapojovat i uživatele
- kde dělají zadavatelé vývoje softwaru největší chybu, na co by se měli zaměřit a jak hledat priority
- co firmám nejčastěji brání posunout se v digitalizaci a jak nejlépe nastavit spolupráci mezi týmy zákazníka a odběratele
- proč starší systémy nyní potřebují změny, kdy už nestačí jen je záplatovat a případné nové funkce stavět na nich
- zda bude do budoucna zájem o modernizace digitálních systémů a jaké trendy nyní na trhu převládají
- proč v části MoroSystems kolegové navzájem vědí o svých mzdách, co to přináší a jak funguje koncept otevřené firmy
Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Výkon fotovoltaických panelů postupem času klesá, což je známý fakt. Panely však čelí také povětrnostním a dalším vlivům, a vedle přirozené degradace se na nich mohou objevit i různé závady. Ze země může vše vypadat v pořádku, ale lidské oko nedokáže zachytit všechny problémy. I drobné závady přitom mohou majitele elektrárny zbytečně připravit o vyrobené kilowatthodiny. Tam, kde lidské oko nestačí, přicházejí na řadu drony a umělá inteligence. „Uděláme množství fotek a umělá inteligence poté na pořízených termálních snímcích hledá teplotní anomálie, tedy rozdíly teplot na jednotlivých plochách. Na základě algoritmů pak vyhodnocuje typ závad,“ říká Martin Doležal, technický ředitel a spoluzakladatel firmy DroneTech. Rozlišují přibližně 16 typů závad a následně doporučují, co mají technici s těmito závadami udělat.
A co se ještě dozvíte?co vše, jaká zařízení a objekty lze pomocí dronů zkoumat, a jakými dalšími metodami lze průmyslové objekty prohlížetjak probíhá kontrola fotovoltaiky pomocí dronů a jak důkladně je třeba se na ni připravitjak dlouho drony nad fotovoltaickými elektrárnami létají, kolik snímků pořídí a jak podrobné tyto snímky jsouzda je nutné pro každý let dronu nad průmyslovými objekty žádat o speciální povolenív čem a jak se mění kvalita solárních panelů a jak často se v Česku objevují poruchové či nekvalitní solární panelypo kolika letech se začne projevovat výraznější degradace panelů, které jsou vystaveny povětrnostním vlivůmjakým směrem se nyní ubírá vývoj solárních panelů a na co se jejich výrobci aktuálně nejvíce zaměřujíjak se vyvíjejí průmyslové drony a co všechno musí ovládat piloti, kteří je řídíTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Rodina Anovčínů dokázala na jižní Moravě během posledních tří dekád vybudovat z malé stavební firmy obří holding AF Group, který zahrnuje firmy ze stavebnictví, gastronomického sektoru, energetiky či realitního byznysu. S výkonným ředitelem holdingu Josefem Anovčínem jsme si povídali o tom, jak složité je přebírat vedení skupiny od otce, jaké jsou výhody a negativa rodinného podnikání, nebo proč se rodina rozhodla zachránit Sklárnu Květná a udržet v ní ruční výrobu skla, která započala již před 230 lety.
Co se ještě dozvíteJaká je aktuální situace ve stavebnictví?Jak těžké je uřídit tak pestrou směsici firem.Proč je pro AF Group tak důležitá sounáležitost s regionem, v němž působí.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. -
Cider, vyráběný alkoholovým kvašením jablečného moštu, je zajímavý nápoj. „Pivo je tu hodně zakořeněné a má silnou pozici. Je těžké proniknout na trh s něčím novým,“ říká Alexandros Samaras, šéf výrobce ciderů a kombuchy F.H. Prager. Místo na trhu pro tento nápoj však podle něj existuje, a to jako doplněk k dalším alkoholickým nápojům. Samaras s kolegy hledá průsečík mezi řemeslnou výrobou, která umožní pracovat s jablkem a kvašením tradičním způsobem, a průmyslovou produkcí, díky níž lze dlouhodobě udržet stejnou chuť. Poslechněte si, jak se to dělá. F.H. Prager také vidí rostoucí zájem spotřebitelů o kombuchu, a proto se na ní teď začali více soustředit.
A co se ještě dozvíte?proč některé pivovary a značky se svým ciderem neuspěly a v čem to F.H. Prager dělá jinakjak výroba cideru probíhá, jaké odrůdy jablek se k ní využívají a proč je F.H. Prager dováží z Anglieproč loni koupili vlastní jablečný sad a jakou část budou využívat pro hořkosladké „ciderové“ odrůdyv jakých místech se cidery nejvíc prodávají, zda v restauracích nebo v obchodechjaké příchutě jsou nejoblíbenější a jak se daří nealkoholickým variantám ciderůproč se F.H. Prager pustil také do výroby kombuchy, koho by s ní chtěli oslovit, co bylo největší bariérou a jak to překonaliv čem F.H. Prageru pomáhá, že je součástí nápojářské skupiny Kofola, a v čem se jeho cesta od mateřské společnosti odlišujeTento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Legenda praví, že Isaac Newton objevil gravitační zákon, když seděl pod stromem a na hlavu mu spadlo jablko. Podnikateli Paulu Tesarovi spadlo na Floridě na hlavu něco podstatně většího – leguán. I proto loni své softwarové studio přejmenoval po tomhle zvířeti na Iguana Technology. V podcastu Na vlně podnikání jsme si povídali o tom, proč v USA zběhl ze studií medicíny k programování, jaké to bylo budovat v USA a EU technologický byznys, v čem všem se život v Česku a za oceánem liší a samozřejmě i o byznysu jeho vývojářského studia, mezi jehož klienty patří třeba Nestlé, E.on Drive, nebo zprostředkovatel pronájmu karavanů Campiri.
A co se ještě dozvíte?Jaké jsou hlavní rozdíly a výzvy při budování technologických týmů a startupů v USA a EU?Co považuje za aktuální technologické trendy a jaký je podle něj potenciál AI?Jakých fuckupů se v podnikání dopustil?Jak se to stalo, že se z Pavla Tesaře stal Paul Tesar?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. -
Petr Rýdl s manželkou Janou jsou typickým příkladem lidí, kteří dlouhá léta pracují v korporátu, ale dlouhodobě zvažují, že by si chtěli vyzkoušet vlastní podnikání. A že si jednou splní svůj sen. Jen dlouho nevědí, co by to mělo být. Nakonec byla u rozjezdu jejich byznysu náhoda. Před šesti lety koupili školu vaření Ola Kala, kam Petr před tím chodil jako klient. Byť – jak říká – sám vůbec není zdatným kuchařem. „Věděli jsme, že se nechceme spojit s nějakým produktem, ale že by to mělo být něco ve službách, něco spojeného s kvalitním servisem,“ vysvětluje Rýdl v podcastu Na vlně podnikání.
A co se ještě dozvíte?Co znamená v češtině Ola Kala a co má tohle slovní spojení společného s vařením.Proč Petr Rýdl před lety zavedenou školu vaření v centru Prahy koupil.Co byl dosavadní největší risk při vlastním podnikání a v čem se to odlišuje od zaměstnání a práci pro jiné.Na jaké klienty se Ola Kala orientuje a co je nejdůležitější pro to, aby se je podařilo oslovit.O jaké typy kurzů je největší zájem, jak se to mění a jak vznikají nápady na nové kurzy.Zda pomáhá, pokud kurzy vede nějaká celebrita, ať už jde o známé šéfkuchaře nebo herce a zpěváky, kteří se kolem vaření točí.Proč svá dvě pražská studia, kde se konají kurzy vaření, doplnili také o food truck a co v něm nabízejí.Co je za rostoucím zájmem o street food v Česku.Co Rýdlovi dává vlastní tvorba básní a písňových textů pod pseudonymem JednoDuše a zda se nějak prolíná s podnikáním.V čem básničky dělají svět lepším.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. -
Ondřej Hlaváč se společně s kamarádem Lukou Budíkem posledních několik let věnovali automatizaci v zákaznické péči či datové analýze. Když pak přemýšleli, kam se posunout dál, napadlo je využít automatizaci a umělou inteligenci v oblasti práva. Vznikl tak startup Advomate, který pomáhá právníkům pracovat efektivněji díky automatizaci právních procesů jako je tvorba rešerší, revize dokumentů nebo práce s předpisy a judikaturou. Povídali jsme si o tom, co všechno jejich nástroj dokáže, na jakých principech funguje, jak moc usnadňuje právníkům práci a jak by se díky umělé inteligenci mohla proměnit celá právní profese.
Co se ještě dozvíte?
Nakolik lze umělé inteligenci důvěřovat a do jaké míry je nutné ji kontrolovat?Jak se k využití umělé inteligence staví samotní právníci?Jaké jsou další možnosti využití AI v právu?S jakými překážkami se v byznysu nejčastěji setkávají?Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Petr Kain, šéfredaktor týdeníku Ekonom. -
Žádná jiná lihovina v Česku nedosahuje takových prodejů jako tuzemák. Navíc je poptávka dlouhodobě stabilní, netrpí výkyvy jako jiné lihoviny. „Chceme tuzemák dlouhodobě udržet na trhu. Určitě nikdy neskončí tím, že by nechutnal, že by ho lidé přestali pít a nahradili ho jinou lihovinou,“ říká ředitel jindřichohradecké likérky Fruko-Schulz Josef Nejedlý. Firma je po Božkovu jeho druhým největším výrobcem. „Receptura tuzemáku je stejná od poválečných let. Začali jsme na etiketu dávat plachetnici, protože klasický rum byl spojený s námořníky,“ dodává Nejedlý. Přestože lidé znají nejvíc právě tuzemák, portfolio likérky je mnohem širší. Firma na sebe upozornila třeba ginem, který uvedla na trh pod značkou Ibalgin. Je také největším výrobce absintu na světě.
A co se ještě dozvíte?
Jakou část výroby v likérce Fruko-Schulz tvoří tuzemák a kde všude se pije, jaké další lihoviny v Jindřichově Hradci vyrábějí.Jak se za poslední desetiletí změnily chutě Čechů a jak ve Fruko-Schulz vymýšlejí nové příchutě.Co nyní pijí mladí, v čem se to odlišuje od starších generací a jak na to v likérce reagují.Kde se vzala myšlenka na Ibalgin, co se na tom nelíbilo výrobci známého léčiva, jak to celé dopadlo a zda chystají něco podobného.V čem stát přistupuje nefér k jednotlivým typům alkoholu a proč se blokuje zdanění tichého vína.Proč likérku získali před 12 lety ruští majitelé, jak situaci změnila válka a v čem to Fruko-Schulz komplikovalo život.Co s likérkou nyní zamýšlejí její noví čeští majitelé, kteří firmu získali letos na jaře.Která země je největším odběratelem absintu od Fruko-Schulz a kam všude se lihoviny z Jindřichova Hradce vozí.Jak se hodlá likérka vyrovnat s celosvětovým poklesem prodeje tvrdého alkoholu.Tento díl podcastu Na vlně podnikání moderuje Martin Petříček, zástupce šéfredaktora týdeníku Ekonom. - Näytä enemmän
