Episodit
-
Teorie 13 klíčů spatřila světlo světa v roce 1981 za poněkud zvláštních okolností. Jejími autory jsou americký historik Allan Lichtman a ruský geofyzik Vladimir Keilis-Borok. Byl to přitom Keilis-Borok, který podle všeho stál u zrodu dnes tak v amerických médiích populární teorie. Keilis-Borok se totiž zabýval aplikací svých prediktivních modelů, původně vyvinutých pro předvídání zemětřesení, na demokratické politické systémy. Lichtman a Keilis-Borok postupně prozkoumali údaje shromážděné ze všech prezidentských voleb od roku 1860 do roku 1980 a vyšli z rozporuplného předpokladu, že se každý volič chová racionálně. Od té doby byla tato teorie mimořádně úspěšná v predikování budoucích prezidentů USA. Zajímá vás, co tato teorie říká o současných prezidentských volbách, které vyvrcholí již za týden, 5. listopadu? Poslechněte si nás!
-
V New Yorku jsou blížící se prezidentské volby mnohem patrnější než ve Washingtonu. A také atmosféra je tu trochu napjatější. Kamala Harrisová vyhraje i zde, Donald Trump má v NYC ale víc stoupenců, než jsme čekali, hlavně mezi mladými lidmi. Celkový výsledek je nicméně naprosto neodhadnutelný a tak to bude až do voleb. Jinak - NYC opravdu nikdy nespí, což se ovšem netýká jenom zábavy, jak by si mohl někdo myslet, ale hlavně práce. V kancelářích firem, v obchodech, v barech, bistrech a restauracích, stejně jako na stavbách se maká prakticky nepřetržitě. I v tom se Amerika od Evropy dramaticky liší, a proto je tam, kde je.
Tak si náš druhý americký speciál pusťte, přátelé! -
Puuttuva jakso?
-
Kampaň před prezidentskými volbami v USA jde do finále. Donald Trump i Kamala Harrisová a jejich blízcí burcují své stoupence i nerozhodnuté voliče, jde bez přehánění o všechno, zejména v tzv. Swing States, na prvním místě v Pensylvánii. V samotném D.C. ale volby zase až tolik nerezonují, tady je totiž rozhodnuto, v hlavním městě vyhraje drtivě Harrisová, jako ostatně demokraté téměř vždycky; v D.C. koneckonců prohrál v roce 1980 a 1984 i Ronald Reagan… Rozebíráme i fenomén “věříme v Trumpa, aniž bychom věřili Trumpovi”, jak ho skvěle popsali v The New York Times. Tak si nás poslechněte, přátelé!
-
Konflikt na Blízkém východě se opět rozšířil. Izraelská armáda vkročila na jih Libanonu a dál bombarduje pozice hnutí Hizballáh po celé zemi. Jak se dále může tento konflikt vyvíjet a jak skončí? A proč byste si měli přečíst třeba Sofiinu volbu? A proč se Martin Kovář na konci natáčení skutečně rozčílil? Všechny odpovědi naleznete v této epizodě.
-
V rakouských parlamentních volbách vyhrála poprvé strana Svobodných a její šéf Herbert Kickl si nárokuje post kancléře. Většina rakouských politických stran ale spolupráci se Svobodnými odmítá. Kancléř Karl Nehammer (Lidovci) spolupráci zvažuje, klade si nicméně podmínku, že Kickl nebude kancléř… O složité situaci v Rakousku, o jeho složitých moderních dějinách i o jeho hektické současnosti a o půvabech Vídně je dnešní Nový svět.
-
Složitá situace v Súdánu je považována za jednu z nejhorších humanitárních krizí současnosti. Konflikt mezi súdánskou armádou a tzv. jednotkami rychlé podpory pokračuje a má vážné důsledky pro civilní obyvatelstvo. Podle spíše podhodnocených čísel se dalo do pohybu 8 milionů lidí, počty obětí hladomoru jdou do milionů. O situaci v africké zemi je nejnovější díl Nového světa. Díky,
-
Bývalý italský premiér a guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi sepsal zprávu, která nepochybně otřásla i táborem zarytých eurooptimistů. Na 400 stranách Draghi popisuje zoufalý stav evropské ekonomiky a její možná ještě zoufalejší výhled. Navrhuje i některá možná řešení. Mohou ovšem lidé, kteří současné problémy způsobili, situaci napravit? V dnešním Novém světě, tak si nás poslechněte!
-
Vítězství opoziční Alternativy pro Německo (AfD) ve volbách do zemského sněmu v Durynsku, druhé místo ve volbách do zemského sněmu v Sasku, kde těsně vyhráli křesťanští demokraté. AfD získala v obou spolkových zemích přes 30 % hlasů, zatímco všechny tři vládní strany (sociální demokraté, zelení a liberálové) pouhých třináct procent. To je mimořádné ponížení a historická potupa zejména pro spolkového kancléře Olafa Scholze. V Braniborsku se navíc zanedlouho čeká podobný výsledek…
Co to znamená pro vládu, pro opoziční CDU-CSU a pro celé Německo rok před celostátním volbami?
Je SRN opravdu “na rozhraní”?
Nemohou se opakovat závěrečná léta Výmarské republiky?
Je AfD opravdu extremistická, pro-ruská a anti-systémová strana?
O tom všem a na závěr také o Francii si povídáme už v 81. díle podcastu Nový svět.
Tak si nás pusťte, přátelé!
-
Starý hanzovní přístav, se dvěma miliony obyvatel druhé největší město Spolkové republiky, chladná “metropole německého severu”. Místo, odkud pochází bývalá kancléřka Angela Merkelová i šéf současné německé vlády Olaf Scholz. Město, jehož bohatství, moc a sílu cítíte na každém kroku. Romantický Speicherstadt a staré doky, stejně jako kontrastní hypermoderní čtvrť HafenCity s klenotem místní Labské filharmonie, jejíž budovu jezdí obdivovat návštěvníci z celého světa. Město s kouzelnou španělskou a portugalskou čtvrtí v přístavu, námořnická čtvrť St. Pauli, která je stále ještě trochu “dirty”, stejně jako proslulá Reeperbahn nebo místa, kde hráli “čtyři střapatí kluci z Liverpoolu”. Brána do Německa a jedna z jeho “výkladních skříni”, místo, kde se odehrává slavný román Johna Le Carrého “Nejhledanější muž”, město se silnou muslimskou komunitou… Tohle všechno je Hamburk, do něhož Vás v jubilejním, už osmdesátém Novém světě srdečně zveme.
M&M&M
-
Uhlí jako základní palivo západní civilizace patrně končí. Neznamená to, že se rozloučíme ze dne na den, ale možná je dobré si zopakovat, že mu vděčíme za mnohé, byť to nebyl vztah jednoduchý.
-
Na celém světě neexistuje významnější městská aglomerace, než je americký New York a jeho centrum Manhattan. Je totiž - vedle Washingtonu - centrem americké a světové politiky (právě tady sídlí OSN), sídlem velkých amerických i nadnárodních firem a bank, jedním z center světové vědy, vzdělanosti, umění a módy. Město, “které nikdy nespí" a které má bez přehánění fantastickou, nenapodobitelnou atmosféru. Říká se, že opouštět New York znamená “tak trochu umřít”; z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že je to pravda, odlety odtud jsou vždy plné bolesti a smutku. O tomhle všem si v novém Novém světě povídáme, stejně jako o nejslavnějších živých i mrtvých Newyorčanech, jako jsou, respektive byli Woody Allen, John McEnroe či John Lennon, stejně jako o historii a současnosti města. Tak nás poslouchejte, přátelé!
-
Co je nového v Africe? Která evropská či světová velmoc tu reálně posiluje? Kdo stojí za pouličními nepokoji v Británii a co všechno bude muset řešit labouristický premiér Starmer, aby se mu země “nerozpadla pod rukama”? A co udělala s šancemi demokratů na Bílý dům výměna jejich lídra a co říkáme na nástup Kamaly Harrisové? Je Blízký a Střední východ na hraně velké války? O tom všem je dnešní, už 77. Nový svět, tak si ho poslechněte, přátelé. Od příště už se zase můžete těšit na tématické speciály. Hezký den a senzační léto Vám přejí Martin, Michal a Mirek.
Celé epizody podcastu Nový svět najdete na Herohero, Patreon nebo Gazetisto 🌎.
-
Svět je, bez jakékoli nadsázky, “ve varu”. Anebo chcete-li “v plamenech”, jak jsme to nazvali my. Ve Spojených státech amerických začalo po výměně kandidáta demokratů - místo Joea Bidena se o prezidentský úřad uchází Kamala Harrisová - nové, mnohem vyrovnanější kolo zápasu o Bílý dům; ve Francii pokračuje faktické bezvládí, což je výsledek předčasných voleb, které vypsal prezident Emmanuel Macron; Velká Británie připomíná stále více natlakovaný papiňák, část tamní společnosti vře z mnoha důvodů nespokojeností; na Blízkém východě pokračuje válka Izraele proti teroristům z Hamásu, jež má potenciál velkého (možná nejen regionálního) konfliktu.
A právě o tom všem a o dalších tématech je dnešní, už 76. Nový svět. Tak si nás poslechněte, přátelé! A hezké léto! -
Moderní olympijské hry, jejichž počátek je neodmyslitelně spojen se jménem francouzského aristokrata Pierra de Coubertina, jsou největší sportovní událostí 20. a 21. století. Zároveň jde o jeden z nejvýznamnějších sociokulturních fenoménů moderní doby, což platí i o sportu obecně. Dnešní Nový svět je pomyslnou procházkou po historii olympijských her, od těch antických až po ty současné, připomenutím výrazných osobností a nezapomenutelných příběhů, stejně jako toho, že olympijské hry často byly a jsou úzce spojeny s politikou, ať už jde o jejich zneužití pro ideologickou propagandu, o teroristické útoky nebo o bojkoty. Většina olympijských příběhů je ale veskrze pozitivních, inspirativních a nesmírně optimistických! Tak si nás poslechněte, přátelé, třeba o přestávce mezi dvěma přenosy z olympijské Paříže!
Celé epizody podcastu Nový svět najdete na Herohero, Patreon nebo Gazetisto.
-
Nový svět o prezidentských volbách v USA jsme vzhledem k létu natočili ještě před odstoupením Joea Bidena z kampaně.
O to zajímavější naše povídání pro Vás dnes, myslíme, je. Schválně si poslechněte, jak jsme se trefili, v čem jsme měli pravdu a v čem ne, jak hodnotíme šance Donalda Trumpa a v té době ještě Joea Bidena, kdy si myslíme, že nastane klíčová fáze voleb atd. Ale nebojte se, už dnes natáčíme “Ameriku ve varu” :-) znovu, tentokrát zcela aktuální, s analýzou všech novinek. Tak se můžete těšit! A pište nám, vážíme si toho a rádi s Vámi komunikujeme, přátelé!
-
Wimbledon je nejstarší tenisový turnaj na světě a jeden z největších celosvětových sportovních fenoménů vůbec. Patří neodmyslitelně k britskému, respektive anglickému, respektive londýnskému létu, poprvé se hrál již v roce 1877 a k přerušení došlo pouze během dvou světových válek a - na jeden rok - během covidové pandemie. Jeho vítězové a vítězky jsou, mezi nimi i Češi a Česky, naposledy letos Barbora Krejčíková ve dvouhře a Kateřina Siniaková ve čtyřhře, bez přehánění nesmrtelní, Jan Kodeš by o tom mohl vyprávět. K Wimbledonu patří nejen travnaté kurty, bílé oblečení hráčů a hráček a jahody se šlehačkou, ale i množství fascinujících příběhů, například o legendární americké Star, trojnásobném vítězi turnaje Billu Tildenovi nebo o Švédovi Björnu Borgovi, jenž vyhrál turnaj pětkrát v řadě a jenž byl “hvězdou, která svítila i ve dne", o dalším Američanovi Petu Samorasovi nebo Švýcarovi Rogeru Federerovi, jenž tu získal rekordních osm vítězství, a o devítinásobné vítězce Martině Navrátilové nemluvě. A právě o wimbledonských hrdinkách a hrdinech, o zákulisí turnaje, o britské královské rodině, která k Wimbledonu neodmyslitelně patří, atd. je dnešní díl našeho podcastu. Tak si ho užijte, přátelé!
Celé epizody podcastu Nový svět najdete na Herohero, Patreon nebo Gazetisto.
-
Odkaz na celý díl
Ve Spojeném království a ve Francii se nedávno konaly volby do dolních komor parlamentu a obojí budou mít na politiku těchto zemí zásadní dopad. Na Ostrovech se po čtrnácti letech vrací k moci s drtivou většinou Starmerova Labour Party, ve Francii bude ustavení nového kabinetu trvat dlouho a bude velmi složité. Hlavními poraženými jsou britští konzervativci, jež čeká bolestivá sebereflexe, a francouzský prezident Macron, jenž ztratil hodně ze svého vlivu. Jak se bude dění v obou zemích na břehu kanálu La Manche nadále vyvíjet, si musíme počkat, leccos naznačujeme již v našem podcastu. Tak nás poslouchejte, přátelé!
-
Vítězné město, město, jehož minulost obnáší několik tisíciletí, město, které je bránou do Afriky i na Přední Východ. Tudy prošla minulost staroegyptské civilizace, starověkých Řeků a Římanů, Arabů i Turků. V Káhiře můžete navštívit světová muzea nebo se oddávat meditaci v legendárních kostelech, mešitách i synagoze nebo jen tak sedět v proslulé kavárně El-Fišáví a vzpomínat na nobelistu Nagíba Mahfúze. Nebo prostě jen na hodiny zmizet ve středověkých uličkách města a cestovat časem. Vydejte se na cestu tímto městem s námi právě teď!
Celé epizody podcastu Nový svět najdete na Herohero, Patreon nebo Gazetisto.
-
Nový svět #70- Konzervativci jdou na porážku. Jaká bude labouristická Británie?
Čtvrtého července se ve Velké Británii budou po čtyřech a půl letech konat parlamentní volby. Vládní konzervativci si podle všeho jdou pro katastrofální, historickou porážku. Důvodů je celá řada, na prvním místě fakt, že David Cameron, Theresa Mayová, Boris Johnson, Liz Trussová i Rishi Sunak posunuli stranu bezprecedentně doleva, čímž si fatálně odcizili většinu voličů. Opozičním labouristům v čele s Keirem Starmerem tak stačilo neudělat fatální chybu, což se jim podařilo, a i proto se po čtrnácti letech vrátí k moci. Jaká bude jejich “labouristická Británie”, teprve uvidíme, pravděpodobně ještě levicovější, vstřícnější vůči progresivismu a migraci, důležitou roli v ní ostatně bude hrát londýnský starosta Sadiq Khan, což má velkou vypovídací hodnotu. Konzervativně, skutečně konzervativně smýšlející Britové se tak mají na co těšit…
Celé epizody podcastu Nový svět najdete na Herohero, Patreon nebo Gazetisto.
Nezapomeňte ani na naší tour Zrození- 5.9. se potkáme v pražské Hybernii.
-
Jakkoli by se na první pohled mohlo zdát, že volby do Evropského parlamentu na poměru sil v této instituci a v důsledku toho i ve Štrasburku a v Bruselu příliš nezměnily, ve skutečnosti mohou mít dalekosáhlé důsledky. Alespoň dva příklady za všechny: pokud strana Emmanuela Macrona opravdu drtivě prohraje v předčasných volbách do Národního shromáždění, které prezident vypsal bezprostředně po volbách do EP, může klidně dojít nejen k faktickému pádu páté republiky, ale i k silným otřesům v celé Evropské unii. Situace se dramatizuje i ve Spolkové republice Německo, kde antisystémová Alternativa pro Německo porazila vládní sociální demokraty kancléře Olafa Scholze a skončila celkově druhá, což je naprosto bezprecedentní… Jak z toho nakonec Evropa a EU vyjdou, teprve uvidíme, “starý kontinent” ale bude tak jako tak jiný než před volbami.
- Näytä enemmän
