Episodit
-
Může akcionář uplatnit protest proti návrhu usnesení valné hromady předem ještě před vlastním zasedáním valné hromady? Přihlíží se k takovému protestu, pokud se akcionář následně vlastního zasedání valné hromady nezúčastní? Může i tak podat k soudu návrh na vyslovení neplatnosti usnesení? Jak podrobně musí být zdůvodněn návrh usnesení v pozvánce na valnou hromadu? Lze omezit ústní vystoupení k jednomu bodu valné hromady na 5 minut a rozsah písemné žádosti jednou normostranou A4? Jak lze modifikovat právo na doprovod akcionáře na zasedání valné hromady?
Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí 27 Cdo 1179/2023.
-
Autoservis poškodí svěřený automobil. Poškozená si nepřeje opravu vozidla a požaduje peněžitou náhradu škody.
Způsobuje oprava vozidla proti vůli poškozené, která požadovala náhradu škody v penězích, úplný či částečný zánik závazku k náhradě škody? Snižuje oprava vozidla výši náhrady škody v penězích? V jakých režimech může být vypořádáváno takto případně vzniklé bezdůvodné obohacení?
Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí 23 Cdo 1820/2022.
-
Puuttuva jakso?
-
Dlužník podal návrh na povolení oddlužení, avšak avizoval, že nezamýšlí usilovat o snížení nadstandardně vysokého výživného stanoveného rozhodnutím opatrovnického soudu ve prospěch svého nezletilého dítěte.
Může tato okolnost představovat nepoctivý záměr, pro který může insolvenční soud dlužníkovi neschválit oddlužení?
Touto otázkou se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí 29 NSCR 51/2023.
-
Kupující si koupil bytovou jednotku, do které zatékalo. Prodávají se proto zavázal, že střechu opraví. Bez souhlasu SVJ. Mohla být taková dohoda platná?
Touto otázkou se zabýval Nejvyšší soud ve věci 33 Cdo 3725/2023.
-
Věřitel uzavřel s dlužníkem dohodu o prominutí dluhu, a to s rozvazovací podmínkou - dohoda o prominutí dluhu měla od počátku zaniknout pro případ, že na dlužníka bude vydáno rozhodnutí o úpadku.
Je taková dohoda přípustná? Mohou prominuté dluhy takto obživnout? Je takový postup přípustný v průběhu insolvenčního řízení?
Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud v rozhodnutí 29 ICdo 59/2023.
-
Může valná hromada společnosti s ručením omezeným rozhodnout o tom, že část zisku nebude rozdělena mezi společníky, aniž by pro takový postup byly dány důležité důvody? A jaké jsou důsledky rozhodnutí o rozdělení podílu na zisku na podkladě staré účetní závěrky?
Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí 27 Cdo 1306/2023.
-
Česká republika se prostřednictvím celního úřadu domáhala po jednateli společnosti zaplacení půl milionu korun z titulu zákonného ručení za dluhy společnosti.
Dluh měl spočívat v pokutě za přestupek na úseku hazardních her, jednalo se tedy o veřejnoprávní dluh.
Žaloba byla podána u civilního soudu.
Věc skončila pod spisovou značkou 27 Cdo 1993/2023 u Nejvyššího soudu, a to pro vyřešení otázky, "zda je Česká republika oprávněna podle § 159 odst. 3 o. z. podat žalobu proti členovi voleného orgánu právnické osoby z titulu jeho ručení za veřejnoprávní dluh právnické osoby spočívající v uložené pokutě za přestupek na úseku hazardních her."
-
Společnost s ručením omezeným neplní daňové povinnosti na úseku daně z přidané hodnoty, ve věci dokonce došlo ke spáchání daňového trestného činu.
Může finanční úřad vymáhat daňové dluhy po jednateli společnosti? V jakém režimu? Jak je to s prekluzí pro vydání ručitelské výzvy? Jaký vliv má pravomocné rozhodnutí soudu o spáchání daňového trestného činu z hlediska lhůt podle daňového řádu? Jak je to s promlčením? Může být škodou i samotný daňový dluh?
Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí 10 Afs 4/2024.
-
Věřitel odstoupí od smlouvy pro podstatné prodlení, avšak nikoli ve lhůtě bez zbytečného odkladu.
Bylo odstoupeno řádně? Jaký je vztah mezi ustanoveními, která upravují právo odstoupit od smlouvy při podstatném a nepodstatném prodlení? Do kdy může dlužník dodatečně splnit svoji povinnost? Je právní úprava práva odstoupit od smlouvy kogentní, nebo dispozitivní? Musí mít právo odstoupit sankční povahu? Může být navázáno na objektivní skutečnost či úkony třetích osob? Může být ponecháno zcela na vůli oprávněného? Lze zákonná pravidla práva na odstoupení od smlouvy smluvně vyloučit?
Těmito otázkami se zabýval velký senát Nejvyššího soudu ve věci 31 Cdo 3823/2023.
-
Je možné si smluvně ujednat delší než zákonnou promlčecí lhůtu u práva na vydání bezdůvodného obohacení? Jaká jsou kritéria kogentnosti a dispozitivnosti?
Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí 23 Cdo 2444/2023.
-
Vlastník bytové jednotky neplatí řádně příspěvky na správu domu a pozemku a zálohy na služby a vyúčtování. Je společenství vlastníků oprávněno přerušit vlastníkovi jednotky dodávky služeb? Může dodávky přerušit pronajímatel? A jak je to s přechodem dluhů při dobrovolné dražbě?
Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí 26 Cdo 3535/2022.
-
Smluvní strany si sjednají bankovní účet jako místo plnění. Věřitel dlužníkovi následně sdělí, nechť dlužnou částku uhradí na jiný než sjednaný účet. Dlužník se změnou účtu nevysloví souhlas.
Je věřitel oprávněn bez souhlasu druhé smluvní strany jednostranně měnit bankovní účet jako smluvně sjednané místo plnění? Jak se do těchto úvah promítá princip poctivosti?
Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 544/2023.
-
Žalobce se domáhá zaplacení neuhrazených faktur. V průběhu řízení vyjde najevo, že smlouva o dílo může být neplatná. Žalobce změní žalobu tak, že požaduje úhradu dlužné částky nikoli z titulu smluvního plnění, nýbrž z titulu náhrady škody.
Je v takovém případě zachována totožnost skutku? Mají nároky ze smluvního plnění stejný skutkový základ jako náhrada škody? Je právě uvedené důvodem pro změnu žaloby? Je-li žalováno na smluvní plnění a v průběhu řízení dojde ke změně žaloby s tím, že je stejná částka požadována jako náhrada škody, může se daný nárok v mezidobí promlčet?
Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud v rozhodnutí 23 Cdo 3124/2022.
-
NS 24 Cdo 3459/2022
Vznikne-li smlouva na podkladě pravomocného rozhodnutí soudu nahrazením projevu vůle jedné smluvní strany, má katastrální úřad smlouvu přezkoumávat jako soukromou listinu, nebo jako rozhodnutí soudu?
Může být taková smlouva nevkladuschopná?
Je žaloba o nahrazení projevu vůle určovací žalobou, právotvornou žalobou, nebo žalobou na plnění?
-
NS 22 Cdo 140/2023.
Vypořádáním společného jmění manželů nesmí být podle § 737 občanského zákoníku dotčeno právo třetí osoby – bylo-li její právo dotčeno, může se domáhat neúčinnosti. Vedle toho zde máme obecnou právní úpravu relativní neúčinnosti podle § 589 a následující.
Otázkou je: jakém jsou tyto dvě úpravy poměru? V čem se liší? Jde vůbec o vztah obecné a zvláštní právní úpravy? Lze se dovolávat neúčinnosti podle obou úprav současně? Má dovolání se neúčinnosti konstitutivní či deklaratorní účinky? Musí být dotčená pohledávka vykonatelná? Je nutné se dovolat neúčinnosti žalobou? Jak je to s výhradou relativní neúčinnosti? Jak je to s během promlčecí lhůty? Jak je to s promlčením nároků a kreačních oprávnění?
-
NS 27 Cdo 935/2022.
Jaké jsou důsledky nedodržení zákonem stanovené písemné formy?
Je důsledkem absolutní či relativní neplatnost?
A je takové právní jednání vždy neplatné?
-
NS 22 Cdo 2258/2021.
Jeden z bývalých manželů podal odvolání proti rozsudku o vypořádání společného jmění manželů.
Může odvolací soud v takovém případě rozhodnout v jeho neprospěch?
Uplatní zásada zákazu reformace in peius?
- Näytä enemmän
