Episodit
-
Máme za sebou turbulentní dny na mezinárodní scéně a před sebou jedno půlkulaté výročí. Sedmnáctého listopadu uplyne 35 let od sametové revoluce v roce 1989 a minulý týden vyhrál americké volby Donald Trump. V nejnovějším díle podcastu Romancov a spol. proto budeme vzpomínat, ale zároveň se obracet do budoucnosti. Jsme připraveni na období nestability? Jaké naděje byly spojené s rokem 1989? A jak s tím vším teď zamíchá nový americký prezident? Nad otázkami Filipa Zajíčka diskutují reportérka Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov.
-
Mírový plán prezidenta Zelenského vyvolal na Západě zájem, ale s vůlí ho uvést v život se západní politici příliš nepřetrhli. Plán zároveň čelí i kritice – například té, že Ukrajinci velmi sebevědomě předložili na stůl žádost, nikoliv prosbu. Co by znamenalo, že by mohli nahradit v Evropě rozmístěné americké vojáky v zajišťování evropské bezpečnosti? A kam se vůbec ubírá válka? O tom si v nové epizodě podcastu Romancov a spol. s politickým geografem Michaelem Romancovem povídá Jan Wirnitzer.
-
Puuttuva jakso?
-
Německé osidlování nejen českých zemí, ale i širšího území Evropy, sahá hluboko do středověku. Netýká se tak zdaleka jen Sudet, o kterých se v českých školách hovoří nejčastěji. Náhled na toto zásadní dějinné období navíc zkreslili jak obrozenci, tak druhá světová válka i následný socialismus. O takzvaném Ostsiedlungu, německých městech na českém území, tehdejších ekonomických migrantech, vývozu pracovní síly a dopadech středověkého osidlování na dvacáté století i současnost si v nové epizodě podcastu Romancov a spol. s politickým geografem Michaelem Romancovem povídá Anita Haas Mejzrová.
-
Je Vladimir Putin loutka, nebo loutkář? A na koho se teď může spolehnout? O tom a mnohém dalším v novém dílu podcastu Romancov a spol. debatují nad otázkami Filipa Zajíčka reportérka Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov.
-
Na začátku byla Nebesa: sestoupila k medvědici proměněné v ženu a narodil se z nich legendární král-zakladatel. Na konci je jedna z nejrozvinutějších zemí světa, která se pozvedla z bídy a proslavila, ale teď čelí novým nebezpečím. Co jste chtěli vědět o Koreji: téma nového dílu Romancov & spol. s Michaelem Romancovem a Magdalenou Slezákovou.
-
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na půdě Organizace spojených národů zase lhal. Proč za porušení všech pravidel členům OSN nic nehrozí a proč je to dobře? A proč je nápad ministryně obrany Černochové, abychom z organizace vystoupili, když není po našem, hloupý? Smysl a paradoxy existence jediné tribuny, která je přístupná malým i velkým, rozebírají v podcastu Romancov & spol. politický geograf Michael Romancov a reportérka Deníku N Petra Procházková.
-
Blok zemí BRICS se v posledních letech neustále rozšiřuje. Nejnověji se k němu chce připojit například Turecko. Formuje se nám před očima nové politicko-ekonomické centrum planety? A je BRICS nástrojem Číny, Ruska nebo Indie? O tom a mnohém dalším si v novém díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.
-
Doby, kdy Moskva učila Peking, byly ty tam. A ruský establishment si nedovolil říct ani ň – natož aby Si Ťin-pchinga nazval fašistou a falšovatelem dějin. Co se to tehdy v roce 2015 stalo? Poslechněte si nový díl podcastu Romancov & spol. o Číně a Rusku.
-
V první polovině 19. století lidé sesedli z koní a nastoupili do prvních parních vlaků. Jejich počátek se neobešel bez problémů, železnice ale významně změnila politiku, obchodní vazby i způsob, jakým se vedou války. To, jak vlaky formovaly současný svět, rozebírají v podcastu Romancov & spol. politický geograf Michael Romancov a redaktor Deníku N Michal Tomeš.
-
Rusové ve střetu s Číňany bídně prohráli. O dvě století později si to vynahradili a ukousli Číně obří území, které dodnes nevrátili. Rusko-čínské vztahy na přání posluchačů podcastu Romancov & spol. rozebírají Michael Romancov a Magdalena Slezáková.
Plná verze podcastu Romancov a spol. nově vychází každý čtvrtek!
-
Napoleon I. Bonaparte, voják, císař a geniální vojevůdce. Jeho spektakulární tažení (nejen) po Evropě, které vedly obrovské osobní ambice, měla rozsáhlý dopad na kontinent – a to nejen válečný, ale i politický a ekonomický. V čem se liší český a francouzský výklad bitvy u Slavkova? Je stále Korsičan Napoleon největším Francouzem? A proč jeho mírová dohoda s carem Alexandrem I. poprvé rozdělila Evropu na východ a západ?
V novém díle podcastu Romancov & spol. rozebírá redaktorka Anita Haas Mejzrová s politickým geografem Michaelem Romancovem opomíjené kapitoly napoleonských válek, Napoleonovy novátorské strategie, napoleonské boje v Egyptě nebo letitou rivalitu Francouzů a Britů – tedy tygra a velryby.
-
Demografie je a bude velké téma. Kdy a kde přesně začaly počty obyvatel moderních států závratně růst? Proč to ovlivnilo a ovlivňuje rozložení moci ve světě? A jak souvisí demografie například s fenoménem arabského jara?
O tom a mnohém dalším si v novém díle podcastu Romancov a spol. povídají Filip Zajíček a Michael Romancov.
-
Jaký je svět Putinových stoupenců a propagandistů? Proč nás mají za pomýlené? A jakou zodpovědnost za nárůst Putinovy moci a bohatství jeho oligarchů nese Západ? Ve speciálním vydání podcastu Romancov a spol. debatují o otázkách Filipa Zajíčka reportérka Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov.
-
Kdo je teď v Rusku statečný? Proč jsou pro tamní historii i současnost tak důležité události z devadesátých let? A na který z rozhovorů, které Petra Procházková vybrala do své knihy Cesta Rusů k válce, vzpomíná nejčastěji? Ve speciálním vydání podcastu Romancov a spol. debatují o otázkách Filipa Zajíčka reportérka Petra Procházková a politický geograf Michael Romancov.
-
Sport jednotlivé státy nesjednocuje ani nemá takovou sílu, aby zabránil válkám, ale s politikou tvoří spojené nádoby, říká politický geograf Michael Romancov. Proč sledovat olympijské hry v širším kontextu? Které země se jich historicky nesměly účastnit a proč? A jaké antické ideály odráží letošní hry v Paříži? Na proměnu role sportu v čase se v novém díle podcastu Romancov a spol. ptá redaktor Deníku N Tomáš Linhart.
-
Ve druhém dílu povídání o jednom z nejběžnějších řetězových e-mailů poslední doby se podíváme na roli USA ve světě na sklonku studené války a zejména po ní, ve světě, který si vydobyl přízvisko multipolární. Spojené státy vedly několik vojenských intervencí, které jsou dodnes terčem kritiky. Ta nejspornější kupodivu autora či autorku řetězového mailu o zlé Americe k zájmu prakticky nevybudila, shodli se novinář zabývající se vojenskými konflikty Jan Wirnitzer a politický geograf Michael Romancov.
-
Jedním z nejběžnějších řetězových e-mailů poslední doby je ten, v němž anonymní pisatel vyjmenovává všechny zločiny Ameriky v zahraniční politice. Respektive všechny činy, protože v jeho či jejích očích co čin, to zločin. Jak to ale s americkými intervencemi ve světě je doopravdy? O tom si v epizodě zaměřené na dobu studené války povídají Jan Wirnitzer a politický geograf Michael Romancov.
-
Americké volby jsou o tolik jiné, než jsou ty české. I proto v nich teď nakonec proti sobě mohou stát dva kandidáti, které většina voličů nechce. Kde se vzali delegáti, kteří v nich nakonec rozhodují, kdo jsou volitelé a proč se v USA stojí před volebními místnostmi fronty, v dalším díle podcastu Romancov & spol. vysvětluje politický geograf Michael Romancov.
V tématu, které si vybrali posluchači, vysvětluje americké zpravodajce Deníku N Janě Ciglerové, jestli mohou demokraté čtyři měsíce před volbami vyměnit kandidáta, proč jsou některé státy volebně důležitější než jiné a jakou roli v konečném výsledku voleb hraje nakreslení volebních okrsků.
-
V prvním speciálním letním díle podcastu Romancov & spol. odpovídáme na náměty posluchačů. Tentokrát jsme se zaměřili na tematiku Čagotských ostrovů, které se nacházejí na strategickém místě v Indickém oceánu, patří Britům a leží na něm zásadní americká základna.
Politický geograf Michael Romancov s redaktorkou Deníku N Anitou Haas Mejzrovou dále popisují problematiku zahraničních vojenských základen ve světě a to jak dnes, tak v minulosti.
A dojde i na Džibutsko se základnami osmi zemí, Guantanámo a kaktusovou zeď, Sověty ve vojenských újezdech v ČSSR nebo radar v Brdech.
- Näytä enemmän
