Episodit
-
Louis-Justin Lafaugère (1782–1856): Velký francouzský duelant
Od soubojů cti k sportovnímu kláníAutor: Jaroslav Vaculík
Čte: Václav AmbrožČlánek i s přílohami Pod lupou, které nejsou součástí audioverze, najdete na našem webu:
https://www.militaryhistory.eu/amazonky-husitskych-valek/Metoda šermířského umění mistra Louise-Justina Lafaugèra byla natolik specifická, že si vyžádala změnu pohledu na šerm fleretem jako takový. Novátorské přístupy v ovládání této elegantní zbraně, zavedené Lafaugèrem, byly natolik osobité, že se vymykaly již jeho současníkům, kteří ho mnohdy nepochopili. Posléze ovlivnil další generace šermířů, kteří stále nacházejí v jeho díle nové impulzy pro svá šermířská bádání. Jeho odkaz tak zůstává nadále nesmrtelným.
Jeho celé jméno znělo Jean-Louis-Laurent-Justin Lafaugère a narodil se 8. srpna roku 1782 v ulici Saint-Honoré v Agenu v Nové Akvitánii na jihu Francie, ve městě ležící na řece Garonně, asi 130 kilometrů od Bordeaux. Studia trávil mladý Louis-Justin ve škole v ulici Saint-Antoin. Však více než algebře a gramatice dával přednost tělesným cvičením a zejména pak šermu, alespoň tak na to později vzpomínal ve své vlastní autobiografii. Se zbraní cvičil téměř denně už od svých šestnácti let, odkládal ji jen o nedělích a svátcích.
-
… a česká a moravská šlechta své životy
Bitva u Vyšehradu, 1. 11. 1420Autorka: Monika Feyfrlíková Černá
Čte: Václav AmbrožČlánek i s přílohami Pod lupou, které nejsou součástí audioverze, najdete na našem webu:
https://www.militaryhistory.eu/bitva-u-vysehradu/Zikmund Lucemburský byl horká hlava a ostrý jazyk mu často zkomplikoval život. Jeho neuvážená slova před bitvou u Vyšehradu vehnala horkou krev především do tváří moravských šlechticů, kteří se kvůli nim vrhli neuváženě do první řady v bojové vřavě, kde pak hromadně a zbytečně padli za oběť husitům.
Není pak divu, že čeští kronikáři byli k Zikmundovi neúprosní a obzvlášť Vavřinec z Březové si liboval v detailních popisech jeho výroků, ve kterých obvykle nikterak nešetřil vulgarismy na adresu českých kacířů. Češi tak jeho slov obratně využívali v rámci vlastní propagandy a staly se součástí řady pamfletů a žalob proti němu.
-
Puuttuva jakso?
-
Ženy v utrakvistických armádách
Kurážné bojovnice za pravdu božíAutorka: Monika Feyfrlíková Černá
Čte: Václav AmbrožČlánek i s přílohami Pod lupou, které nejsou součástí audioverze, najdete na našem webu:
https://www.militaryhistory.eu/amazonky-husitskych-valek/Dokážete si představit ženy-válečnice bojující pod praporem se znamením kalicha? Ženy byly od nepaměti především opatrovnicemi domácího krbu a vychovatelkami dětí. Aktivní zapojení do vojenských operací jim v podstatě až do 20. století nepříslušelo. To však neznamená, že bychom v historii nenašli i jisté výjimky, kdy toto tvrzení neplatilo. Jednou z nich byl počátek husitských válek, tedy období, které bývá někdy oprávněně nazýváno dobou vymknutou z kloubů
Zatímco ve vrcholném středověku nebývalo zvykem, aby počestné ženy táhly spolu s vojskem, v pozdním středověku se situace začíná proměňovat právě v období husitských válek. Ženy se v této době začaly aktivněji zapojovat do bojových operací a výrazněji vystupovat na veřejnosti, což také mnozí muži nelibě nesli a učinili tomu přítrž, jak se dočtete v příloze (viz Postavení žen pod lupou > Nátlak ženských skupin). V táborech polních vojsk se příslušnice „něžného“ pohlaví staraly nejenom o vaření a děti, ale také ošetřovaly nemocné a raněné, věnovaly se opevňovacím pracím a některé se pravděpodobně aktivněji zapojovaly do bojů.
-
Počátek třicetileté války od defenestrace (1618) po bitvu na Bílé hoře (1620)
Dějiny raného novověku se v českém prostředí dělí na předbělohorské a pobělohorské. Významným mezníkem však nebyla jen „osudová“ bitva, ale celé dvouapůlleté povstání českých stavů, kteří však z velké části mluvili německy. My se na něj podíváme především z vojenského hlediska, srovnáme sílu obou armád a zeptáme se mladých historiků i reenactorů Kláry Andresové z Prahy i Tomáše Kocha z Brna, co jim na době mezi lety 1618 a 1620 připadá nejzajímavější.
Více na: https://www.militaryhistory.eu/ceske-stavovske-povstani-podcast/
Střih a technická úprava: Petr Zorin Bača.
Témata k diskuzi:
1. Trauma z Bílé hory. Jak se na výsledek povstání díváte jako na symbol národní tragédie? Šlo o konflikt Čechů proti Němcům. Mělo povstání šanci na úspěch?
2. Porovnání síly, organizace, výbavy a taktiky stavovského a císařského (příp. ligistického) vojska v letech 1618–1620
3. Klíčové body z průběhu vojenské kampaně z hlediska českých a moravských stavů
4. Pověstná morálka stavovského vojska, které nedostávalo žold, a proto bylo nespokojené
5. Bitva na Bílé hoře byla popsána už mnohokrát z různých pohledů. Vybereme ty nejzajímavější z hlediska obou respondentů. Které faktory rozhodly o porážce stavovského vojska?
6. Stavovské povstání jako iniciační počátek třicetileté války. Byl by bez této první „české fáze“ průběh dalších bojů jiný?
-
Spousta skupin historického šermu se tváří, že předvádí „pravý“ středověký souboj, nejen s replikami dobového vybavení, ale také způsobem, jakým se tehdy bojovalo. Jenže co dnes vlastně můžeme vědět o skutečné podobě střetů před více než půl tisíciletím? V kronikách či pamětech bývají jen stručné záznamy, takže téměř jediným pramenem jsou šermířské knihy – takzvané fechtbuchy. Ale prozradí nám komentované obrazy dostatek o šermířském umění? A byl souboj z „učebnice“ stejný jako boj o život v bitvě či v hospodské rvačce?
Více informací se dozvíte na našem webu Válečníci starých časů:
https://www.militaryhistory.eu/jak-se-sermovalo-ve-stredoveku/
Se šermíři, kteří bádají v historických pramenech Ondrou Vodičkou a Vojtou Půlpánem, jsme se bavili o těchto tématech:
1. Co dnes víme o šermu a vůbec bojových technikách ze středověku. Odkud můžeme čerpat informace?
2. Stručná definice fechtbuchů. Jak se dají tyto šermířské knihy (zápasové příručky) třídit (podle chronologie nebo typu)?
3. Nakolik fechtbuchy odrážejí skutečnou podobu tehdejšího šermu? Kdo je vytvářel a podle čeho (vlastních ci cizích zkušeností)? Kdo je systematizoval a jak moc se podle nich šermíři řídili? Jak fungovaly tehdejší „školy šermu“?
4. MIstr Lichtenauer a jeho vymezení ve středověku. Čím byl natolik významný, že se mluví o Lichtenaurově linii šermu, zatímco všechny ostatní jsou vlastně označované jako nelichtenaureovské techniky?
5. Nejznámější fechtbuchy středověku, případně renesance (Tallhofer, Mair, kodex Wallerstein a další)?
6. Aplikace zjištěných bojových technik do „praktické“ podoby v moderní rekonstrukci historického šermu. Kolik si toho musíme domýšlet?
7. Jak se dá nasimulovat reálná bojová technika se zbraní, když si nechceme navzájem ublížit? Nakolik jsou souboje historických skupin věrné a věrohodné. Dá se rozdělit šerm na scénický (jako show) a realistický? Jaké jiné druhy šermu můžeme rozlišit?
8. Co byste doporučili šermířům, kteří se chtějí historicky věrné techniky naučit. Jak mají začít a podle čeho postupovat?
Střih a technická úprava videa: Petr Zorin Bača.
Omluvte prosím sníženou kvalitu zvuku na některých místech na straně respondentů.
-
Vojenská dobrodružství, bitvy a tažení Karla IV. Karel IV. měl už ve své době pověst mírového vládce, který řeší spory raději diplomaticky než vojensky. Tak se vžila představa silné osobnosti s odporem k válkám. Jenže tenhle obraz sebe samého tak trochu propagandisticky šířil sám Karel IV. Vyhovovala mu pověst křesťanského mírumilovného císaře. Ve skutečnosti to byl středověký panovník s rytířskou výchovou, který neváhal vytáhnout do boje, když to bylo potřeba. O jeho vojsku, velitelských schopnostech i taženích jsme si povídali s Tomášem Strakou, jedním ze zakladatelů spolku Doba Karlova
Více na: https://www.militaryhistory.eu/otec-vlasti-rytirem-a-vojevudcem/
O jakých tématech jsme se s Tomášem Zdeslavem Strakou bavili?
1. Pověst Karla IV. jakožto diplomata, který moc nebojoval
2. Karlovo mládí – první bitva u San Felice a italské dobrodružství – 1332–1333
3. Další boje po návratu do Čech – tažení proti slezskému vévodovi Bolku Minstrberskému, pomoc bratrovi Janu Jindřichovi v Tyrolích, zajetí piráty a další dobrodružství – další zapojení do italských válek a tažení na křížovou výpravu po boku otce Jana Lucemburského
4. Spory s císařem Ludvíkem Bavorským – dlouholeté války a tažení plus Ludvíkův poslední „souboj“ o římskou korunu právě s Karlem IV.
5. Bitva u Kresčaku (1346) – co tam přesně Karel dělal a souvislost se smrtí jeho otce i předchozím zvolením římského krále. Následovala jeho cesta do Prahy v převleku za panoše.
6. Účast na turnajích a pověstné zranění z roku 1350, které ho mělo poznamenat – byl to konec rytířského krále?
7. Dobrodružství při korunovační cestě do Říma (1355) – aneb, jak byl málem upálen v domě v Pise, kde se ubytoval
8. Válečné tažení během císařské vlády – především do Braniborska – proč používal válku jako součást diplomacie i na sklonku života? Kdy pro něj byla válka tím správným řešením?
9. Jak vypadalo Karlovo vojsko a bojová družina – lišilo se to v mládí od pozdních tažení. Bojovali za něj především Češi a Moravané nebo rytíři z Říše?
10. Jaké filmy byly natočeny o Karlovi IV. a jeho bojích a co si Tomáš Straka myslí o jejich kvalitě? (především šlo o Slasti Otce vlasti a Hlas pro římského krále).
-
Bitva na Moravském poli, 26. srpna 1278
Autor: Jindřich Kačer
Čte: Jindřich Kačer
Článek najdete na našem webu: https://www.militaryhistory.eu/pad-zelezneho-krale-a-jeho-jezdcu/
O tom, jak Přemysl Otakar II. na Moravském poli o život přišel, vypráví nejen školní učebnice. Příběh rytířského krále se v poslední době změnil spíše na výtky pyšnému a neústupnému panovníkovi, který neuměl odhadnout politickou situaci. Nás však nejvíce zajímá, jak proběhla samotná bitva v den sv. Rufa. Měl český vládce šanci zvítězit?
Music: by Alexander Nakarada (www.serpentsoundstudios.com) Licensed under Creative Commons BY Attribution 4.0 License http://creativecommons.org/licenses/by/4.0/
-
Velitel, který se dokázal poučit z vlastních chyb
Autor: Daniel Černohorský
Čte: Jakub Jiří Jukl
Alexios Komnenos (1048–1118) vládl v těžké době. Z jedné strany čelil tlaku Turků, z druhé strany útočili Normané a ze severu přicházeli Pečeněhové. Ani křížové výpravy, k jejichž vzniku přispěl, mu příliš nepomohly. Přestože se mu během vlády stavěla do cesty jedna překážka za druhou, dokázal Alexios upevnit centrální moc v říši, obnovit nedostačující armádu a odrazit nepřátelské vpády
Načtený článek z webu Válečníci starých časů. https://www.militaryhistory.eu/zachrance-byzantske-rise/
-
Král Vladislav II. se roku 1158 vypravil s českým vojskem k Milánu, aby tam podpořil římského císaře Fridricha I. Barbarossu. Během tažení zažil Vladislav i jeho muži mnohá dobrodružství, při nichž prokázali odvahu, chytrost i své bojové schopnosti. Jak významná byla účast Čechů pro císaře, když za ni udělil Vladislavovi královskou korunu? Čím bylo specifické válečné umění Čechů ve srovnání se západoevropskými rytíři 12. století?
Na otázky našeho redaktora odpovídá Ladislav Tomič alias Wothan, známý šermíř, reenactor a provozovatel projektu Curia Vitkov, který zahrnuje rekonstrukci velmožského dvorce z 12. století a pořádání různých akcí s ním spojených.
Více informací: https://www.militaryhistory.eu/proc-se-italove-bali-ceskych-bojovniku/
-
Rebel William Wallace, král Robert Bruce a pretendent princ Charlie
Ve čtvrtém podcastu jsme zavítali do Skotska s Janem Hrdinou, historikem, který se této zemi věnuje prakticky celý život. O válkách tamějších horalů by se dalo mluvit celé dny, ale my jsme z nich vybrali dvě stěžejní témata.
Za prvé povstání Williama Wallace proti Angličanům, s čímž souvisí i následné dobytí nezávislosti králem Robertem Brucem.
Druhé téma je osudová bitva u Cullodenu (1746) a předcházejícímu tažení prince Charlieho, kdy naopak poslední naděje na samostatnost pro Skotsko zmizela.
Více informací najdete na našem webu v článku https://www.militaryhistory.eu/hrdinove-skotskych-bojist/
-
Vozy a děla kališnických vojsk
Třetí podcast Válečníků se zaměřil na vojensky nejúspěšnější a nejslavnější období českých dějin – husitské války. Nejen díky mohutné propagandě minulých režimů panuje kolem husitů spousta nejasností a mnohé z nich se týkají i válečnictví.
Proč se právě vozová hradba stala symbolem úspěchů kalicha, když spoustu bitev vyhráli husité i bez vozů? Jak moc používali a potřebovali děla a palné zbraně? Proč tvořili páteř polnich vojsk pěšáci a jakou roli tam hrála jízda?
Více na: https://www.militaryhistory.eu/vozy-a-dela-kalisnickych-vojsk/
-
Výroba mečů ve starověku a raném středověku
Druhý podcast Válečníků s kovářem a akademickým pracovníkem v oblasti historických mečů Patrickem Bártou. Jedinečné spojení praktických dovedností a vědeckého průzkumu umožňuje odpovědět fundovaně otázky o chladných zbraních do roku 1000. V čem je výjimečný svářkový damask? Proč jsou meče z doby stěhování národů zajímavější než z pozdního středověku?
Více informací na: https://www.militaryhistory.eu/unikatni-cepele-davnych-zbrani/
-
První podcast Válečníků s Honzou Šimkem a Vláďou Nerandžičem, lektory jedné z největších škol historického šermu v České republice.
Kdo se raději obléká do kostýmů a kdo spíš zkoumá fechtbuchy? Dá se udělat turnaj historického šermu v teplákách? Čím se liší HEMA (Historical European Martial Arts) od starších forem historického šermu? Jakým vývojem prošel český historický šerm za posledních třicet let?
Více informací na: https://www.militaryhistory.eu/podcast-1/
