Episodes
-
Za volební senzaci nebo šok označila západní média postup ultranacionalisty Calina Georgeska z prvního kola prezidentských voleb v Rumunsku. Jaké šance má ve druhém kole? A může jeho případné zvolení dál oslabit pomoc Ukrajině? Moderuje Šárka Fenyková.
-
"Evropská unie se musí bránit maďarskému rozhodnutí otevřít se Rusům a Bělorusům," řekl poté, co Maďarsko rozvolnilo svou vízovou politiku a umožnilo Rusům a Bělorusům snadnější vstup a pobyt v schengenském prostoru. Co se za tu dobu, kdy mají Rusové a Bělorusové jednodušší vstup na území Schengenu, změnilo? Myslí si pořád, že ruská agrese na Ukrajině je začátek Putinova konce? Moderuje Barbora Tachecí.
-
Episodes manquant?
-
Angela Merkelová ve svých memoárech odůvodňuje, proč bránila přijetí Ukrajiny do NATO. Ukazuje se dnes, že politička, která 16 let stála v čele německé vlády, přivedla Evropu a Německo zu grunt? Nebo z éry Merkelové Starý kontinent dodnes tyje? Zeptáme se někdejšího premiéra a eurokomisaře, sociálního demokrata Vladimíra Špidly a europoslance ODS Alexandra Vondry. Moderuje Jan Bumba.
-
Slovenská hymna Nad Tatrou sa blýská je v posledních dnech a týdnech tématem velkých debat, které rozdělují společnost. Ministerstvo kultury si totiž objednalo její nové aranžmá. Text a melodie, které jsou známé i v Česku, se měnit nebudou, nové je akorát pouze hudební provedení.
-
Jedním z vrcholů Roku české hudby bude koncert v Carnegie Hall v New Yorku, ve kterém vedle České filharmonie vystoupí také Pražský filharmonický sbor a Pavel Haas Quartet. Co se lidem v Americe vybaví, když se řekne česká hudba? Jak probíhá příprava zahraničních koncertů? A jak náročné je pro umělce a umělkyně vystupovat na netradičních místech? Pozvání přijal ředitel České filharmonie David Mareček.
-
Kapitalismus se může zadrhnout a propadnout do krize – po ní ale vždy nakonec přijde oživení a konjunktura. Zhruba tak zní soudobé vyznání víry v ekonomický model, ke kterému se před 35 lety přihlásilo také Československo, později Česká republika. V uplynulých desetiletích se zmíněná víra vždy naplnila a dnes veřejnost přirozeně čeká, že se naplní znovu.
-
Děláš videa na sítě? Vyděláváš si tím? Tak se registruj, vyzývá influencery televizní a rozhlasová rada. Překvapila samotné tvůrce i ministra kultury. Kritici se obávají cenzury. Proč radní s tímhle nápadem přišli? Otázka na mediálního analytika a editora serveru Digizone.cz Filipa Rožánka. Ptá se Matěj Skalický.
-
Karlovy Vary mají nový multifunkční sál Císařské lázně. „Karlovarský kraj chtěl nejdřív hlavně zachránit ten dům tak, aby nespadl. To se povedlo, začalo se realizovat a v průběhu oprav jsme byli přizvání do kolokvia,“ popisuje začátky stavby architekt Petr Hájek. O Císařských lázních mluví jako o „fitku“ 19. století.
-
Cesta Rusů k válce, tak se jmenuje kniha novinářky Petry Procházkové. Zkoumá v ní postoje rodilých Rusů k invazi na Ukrajinu. Ať už jde o lidi z disentu, ty, kteří si pro své názory prošli putinovským vězením, ale i ty z vysokých politických a společenských sfér. Ptá se zkrátka každého, kdo s ní byl ochoten mluvit, aby našla odpověď na otázku, proč je v Rusku tolik lidí ochotno následovat rétoriku svého prezidenta. A také proč se sama Procházková v únoru roku 2022 spletla.
-
Dvě procenta HDP. Takový rozpočet na obranu České republiky schválili poslanci, podle ministryně Černochové (ODS) ale jde o podlahu, nikoli strop. Co přinesou nové závazky kolektivní obrany států NATO? Jak reálné jsou hrozby, které se podle NATO rýsují před členskými státy? A zvýší se v dohledné době rozpočet na obranu? Na otázky Tomáše Pancíře odpovídá bývalý velvyslanec ČR při Severoatlantické alianci a ředitel organizace Aspen Institute Central Europe Jakub Landovský.
-
Ukrajina využila svolení Spojených států a dalších západních spojenců a začala používat rakety i pro údery na ruském území. Naopak Rusko zahlcuje ukrajinskou protivzdušnou obranu mnohačetnými nálety. „Ráno byl velký útok na centrum Oděsy. Žádné vojenské objekty široko daleko nebyly. 25 budov bylo poškozeno, 11 lidí zraněno, poškozené byly obchody, kiosky,“ popisuje zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín, který přijel v pondělí z Kyjeva.
-
Izraelská vláda projedná podmínky smlouvy o příměří mezi Hizballáhem a Izraelem. Místní ministr zahraničí Gideon Saar uvedl, že příměří bude záviset na dodržování dohodnutých pravidel, aby jednotky Hizballáhu zůstaly v bezpečné vzdálenosti od izraelských hranic a aby se militantní hnutí nemohlo v Libanonu znovu vyzbrojit. „V tuto chvíli není nic lepšího na stole,“ hodnotí pro Český rozhlas Plus Jakub Szántó, moderátor České televize a bývalý zpravodaj na Blízkém východu.
-
Ačkoliv to v Poslanecké sněmovně občas slovně jiskří, dramatičtější výstupy jsou spíš výjimkou. Zatímco zákonodárci horkokrevných národů jdou mnohdy fyzicky do sebe. To jsme tedy také jednou zažili, když se v lednu 2021 při projednávání vládní žádosti o prodloužení nouzového stavu v epidemických časech, nezařazený poslanec Volný (dřív SPD), začal tahat o mikrofon s předsedajícím schůze.
-
Elon Musk je jméno, které dnes slyšíme napříč různými sektory – od kosmonautiky přes automobilový průmysl až po umělou inteligenci. Tento technologický miliardář, který stojí za značkami jako Tesla a SpaceX, se však, jak známo, pravidelně zapojuje i do debat, které zasahují daleko za hranice jeho technologických zájmů. Jeho bombastický vstup na americkou politickou scénu po boku Donalda Trumpa zřejmě ještě posílil jeho sklon zasahovat do záležitostí jiných států.
-
Před rokem se v Polsku stal malý volební zázrak, jehož význam je u nás stále nedoceněný. Ve světě, kde vrchu nabývají populističtí demagogové – ať je to v USA, Maďarsku, na Slovensku a jinde –, Poláci ukázali, že je možné je porazit a že dnešní svět se nemusí fatálně ubírat směrem k autoritářství. Koalici Donalda Tuska se tehdy podařilo ve volbách odsunout od moci Jaroslawa Kaczyńského a jeho stranu Právo a spravedlnost (PiS), kteří vládli už osm let.
-
Mohli by je brzy nasadit i v první čistírně odpadních vod, Jak by to fungovalo? - Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ocenil za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole vysokoškolské pedagogy. - Emise skleníkových plynů z fosilních paliv budou i letos vyšší než ty loňské a lidstvu se rychle rozplývá tzv. uhlíkový rozpočet, který ještě podle vědců může vyčerpat, a přitom se vyhnout nejhorším dopadům změny klimatu. Co přesně nová data říkají?
-
Kdo je chytrý, připraví se na budoucnost, na změny, které nás neminou. Hospodářské noviny popsaly, jak se v příštích deseti letech změní trh práce: zanikne 355 tisíc pracovních pozic. Svá tvrzení opřely o studii, kterou ve spolupráci s Aspen Institute CE, zpracovala mezinárodní poradenská společnost Boston Consulting Group. Je velmi zajímavá.
-
Zatím nejvážnější předvolební vzkaz: Stanjura říká hnutí ANO „ne“. Zas jednou odbrzděná Sněmovna. Žijeme v době změny. Zaniknou statisíce pracovních míst, ale učitelů bude pořád málo. Elon Musk a Itálie: Mezi podporou a vměšováním. Polské prezidentské volby už znají své hlavní kandidáty.
- Montre plus
