Episodes
-
Tomáš Klus žaloval bezpečnostního experta a vojenského analytika Milana Mikuleckého za jeho výrok, že Klus je „prolhaný idiot“, což byla Mikuleckého reakce na Klusova zavádějící videa o Palestině, pásmu Gazy a pomstě Izraele za přepadení teroristy Hamásu během festivalu Supernova. Soud první instance nakonec v pátek odpoledne rozhodl, že za tuto urážku se Mikulecký omluvit má, analytik se ale hodlá odvolat. My v podcastu neřešíme rozsudek, ještě jsme ho neznali, bavíme se o tom, proč se celebrity nemají veřejně montovat do politiky, jak to zasahuje i jejich okolí a nás všechny taky, proč je legitimní ptát se na jejich placené spolupráce v momentě, kdy celebrity sdílejí nepravdy či nahrávají skupinám, které ministerstvo vnitra eviduje jako potenciální hrozbu, a jak Klus a jeho výroky nahrávají propalestinským akcím, kdy zrovna nyní propalestinčtí aktivisté naběhli na našeho ministra Lipavského.
-
Linda Bartošová má nový podcast na rádiu Wave veřejnoprávního Českého rozhlasu a prý jí všichni závidíme, protože mluví o sexu a má podcast, který my ostatní nemáme. To téma není ani to, jestli má Linda Bartošová podcast, téma není ani to, zda sex patří nebo nepatří do veřejnoprávního prostoru, ale téma je a mělo zůstat, že Český rozhlas vytváří za koncesionářské poplatky nekonkurenční prostředí, jelikož Lindu Bartošovou, která na volném trhu neuspěla, dotuje a propaguje za naše peníze a Linda Bartošová pak chodí po rozhovorech, kdy půlku těchto koncesionářských poplatníků, kteří se jí na její výmysl „pomalé žurnalistiky“ hromadně složili, devalvuje za jejich oprávněnou kritiku či na ně aplikuje brutálně nevhodnou stereotypizaci. Novináři a podcasteři Miloš Čermák a Luděk Staněk to vyargumentovali na své sociální síti X jasně, škoda, že zástupy hysterických mužů, kteří věří, že podlézání ženě jim přinese její přízeň, je odmítli poslouchat.
-
Episodes manquant?
-
Donald Trump vyhrál v Americe volby a vůbec nic se nestalo, žádný svět neshořel a realita jede dál. Povolební binec nedělá vítěz, ale ti, kteří nejsou schopni se s volbami smířit a jako vždy zneužívají a znásilňují část společnosti. V Americe se na protest volby Trumpa holí hlavy, protože na ženy po rakovině nebo s alopecií nebude tahle „demokratická“ cháska brát ohled prostě nebude, přítel po boku Petra Pavla tvrdí, že Trump bude špatný prezident, jelikož nechce být loutkou poradců jako je ten náš, komentátoři se už neobtěžují mít kritický odstup a premiér Petr Fiala ví, že je na cestě do pekla a když už po ní jde, tak by po ní měl jít rovně a středem.
-
To, co předvedla Kamala Harrisová v těchto volbách, tedy úplné prázdno, neurčité floskule a nulový tah na branku budiž varováním - opětovným - všem politickým marketérům. Jsem žena není téma. A nikdy nebude. Být žena nestačí, Kamala snad ty volby ani nechtěla vyhrát, vypadala, že ji celý ten duel obtěžuje a projela i svoje zaměření se na právo na potrat. Dalším krokem, který neznamená vůbec nic, je zapojení houfu celebrit, od reality zcela odtržených lidí, u nichž se ukazuje, že jedna mrtvá veverka má daleko větší sílu než celý Hollywood v čele s Taylor Swift, která je vám taky k ničemu, jelikož třináctileté děti nemají volební právo. Americké volby prezidenta jsou pokaždé studnicí chyb ve stylu Tuček-Šlajs, stejné chyby, stejné známky.
-
Prezidentské americké volby jsou za dveřmi a do Podcastu K + K přišla rovnou z generální zkoušky volebního studia moderátorka Terezie Tománková, která bude spolu se třemi dalšími uvádět volební supernoc. Čeho se její domovská stanice během vysílání volebního studia hodlá vyvarovat a mají mít celebrity možnost mluvit do politiky? Je Terezii líto, že „jen“ moderuje partii a nekomentuje politiku jako ostatní? Co ji baví na bulváru, jaká kauza ji teď zajímá? Tománková mluvila i o premiérovi coby zajícovi, z něhož se stal virál, proč by měl Petr Pavel slézt dolů ze svého opevněného hradu na kopci, kdo miluje Filipa Turka a na co je už opravdu stará.
-
Státní vyznamenání jako každý rok budí emoce a letos ještě o to víc, že přestal bojkot Hradu a na slávu se vypravili téměř všichni expremiéři, kdy nejviditelnější byl Petr Nečas s manželkou Janou, bývalou Naygovou. Nečas sice vypadá jako utopené štěně a Jana jako prvotřídní semetrika, ale tady je evidentní, že vyhráli vztah a smát se tomu už ani nejde. Navíc Jana si manžela urvala a kdo se nebrání, nemůže se divit, že mu je něco sebráno pod nosem. Jezevec Miloš Zeman vyznamenání bojkotuje, čímž si sám protiřečí vůči svým projevům, a Ondřej Vetchý se zase musí zabývat komentáři, že si převzal vyznamenání od komunisty, který je ale jiný a lepší komunista než Andrej Babiš, protože ačkoliv Babiš byl jen v zahraničním obchodu a Petr Pavel dělal u komunistické strany kariéru, tak je to největší estébák na světě a ten soud, co vyhrál, vlastně vyhrál neprávem. Lidem z těch komančů normálně hrabe. Jako vážně. Třicet let po revoluci tady pořád budeme řešit nejblbější debatu ever.
-
Proč je žaloba Ondřeje Brzobohatého na jeho bývalou ženu Taťánu Kuchařovou tak důležitá? Protože je to jedno z nejdelších řízení u soudu v oblasti showbyznysu a zdá se, že je bráno velmi vážně. Soud je veřejný, trvá dlouho a zřejmě mu nebude konec do nového roku, a právě proto stojí za to. Nejde ani tak o samotný výsledek, ale o celý proces, kdy veřejnost může skrze soud nahlédnout do věcí, které jinak nejsou vidět. Do fungování redakcí a na jejich pracovní mechanismy. Do hlavy samotné Taťány Kuchařové, která si vypracovala plán, jak dehonestovat kariéru i osobu Ondřeje Brzobohatého. O tom, jak Kuchařová smýšlí o svobodě vyjadřování, jak se staví k sexuální svobodě a jak nenávistně se ve skutečnosti vyjadřuje. A dává nahlížet i na církev, na jakýsi namistrovaný mechanismus žijící si svým arogantním životem nad českým právem, kdy se ukazuje, jak se „církevní soud“ ve skutečnosti staví k civilním právníkům. Větu „církevního“ advokáta Ronalda Němce směrem k právnímu zástupci Ondřeje Brzobohatého Robertu Vladykovi, zapsaném v ČAK, že „nejste důvěryhodný pro církevní soud, protože nejste katolík“, by měl předseda Metropolitního církevního soudu v Praze okamžitě vysvětlit.
-
Byli jsme na prvním přenosu taneční soutěže Stardance a už se začíná rýsovat, jak by mohlo publikum reagovat na jednotlivé soutěžící. Hodně propíraným jménem bude určitě Lucie Vondráčková, která by se mohla tak snažit, až jiným přijde, že se předvádí. Jejím konkurentem by měl být Oskar Hes, ale místo něj zatím vyčnívá blogerka Chili Ta (Ta Thuy Dung), jejíž účast nečekaně otevřela otázku postavení Vietnamců v Česku, jejich zvláštní neviditelnost ve veřejném prostoru a jestli se ještě pořád v roce 2024 máme divit jejich „zvláštnosti“.
-
Šla si Eva Feuereislová na veletrhu ForBeauty pro problémy schválně, když prošla jakože náhodou kolem stánku, kde byla Agáta Hanychová? A jak moc musíte být Agáta, že se nějakým zázrakem domníváte, že můžete nechat lidi vyhazovat z akcí a proč by měli pořadatelé veletrhu namísto chránění Agáty chránit spíše návštěvníky před Hanychovou s Dopitou? Ve druhé části se podíváme na ceny Thálie a dojemné složení oceňovaných bardů, kteří mají daleko lepší smysl pro humor než kdejaký stand-up komik, proč se už zase řeší, že Helena Vondráčková dostala Thalii a zda by neměl cenu Anděl dostat Michal David.
-
Manželka prezidenta Petra Pavla se přes noc stala horkou bramborou, kterou si přehazují z Hradu do ulic, jelikož Petr Pavel, evidentně už sám zakuklen pobytem na Hradě v jakémsi panském móresu, si najednou uvědomil, že jeho žena, která nepracuje (ale může!), jelikož se on stal prezidentem (bylo to jejich společné rozhodnutí), by si zasloužila pro sebe částku odpovídající dvojnásobné výši, za kterou dokáží vyžít i rodiny s dětmi. Prý na reprezentaci. Nikdo se ji ale o ni neprosí, dělat to nemusí a nadto její manžel pobírá náhrady k vykonávání úřadu, jestli jí nechce pustit korunu, je problém jich dvou a ne občanů České republiky. A bude Tomáš Klus jednoho dne soudně uznaným užitečným idiotem a o pravdu má Milan Mikulecký takový dosah, jak se snaží tvrdit Klusův právník? Jehož klient, normálně umělec, ale jinak odborník z leknutí na pásmo Gazy, neví, jak se teď se ctí vyvléct z toho, že ho citují problematické spolky, novináři rozebírají jeho videa větu po větě a znásilňuje veřejné akce symboly připomínajícími masakr v Ramalláhu.
-
Agáta Hanychová a její manžel Miroslav Dopita se vzájemně i svoje Holčičky utvrzují v tom, jak je chtěl zabít strašlivý Jaromír Soukup a ani jednomu nedochází, v jakém průšvihu oba jsou. Agátě hrozí, že by se jí změnila střídavá péče a Dopitovi vězení, protože soud nebude zajímat, kdo na koho pokřikoval jako první, ale kdo koho zmlátil a zatímco on se jako sociální pitomec fotí pro Blesk bez jediného šrámu, Soukup se jde nechat ošetřit a viditelně má vážná zranění. Celá rvačka jen a jedině důsledkem Agátina chování, která se Soukopovi neustále plete do života, obtěžuje jeho i jeho rodinu a blízké lidi a nedokáže se v žádném případě smířit s tím, že by Soukup byl s někým jiným. A když se sejde egomaniačka a lopata, je vymalováno.
-
Nedávné výsledky voleb rozhodně nejsou žádnou slávou pro vládnoucí pětikoalici, ale nejvíc na ně doplatili Piráti a hlavně jejich předseda Ivan Bartoš. Politickou cestou se celý někde úplně ztratil a výsledkem je smutná podzimní tvář. U ODS zase může slavit ten, kdo se ke straně nehlásí a zajímalo by nás, jak je to s naším národem. Zdá se, že každé čtyři roky nám klesá a pak zase stoupá IQ, což je jedna z hloupostí, kterou si nedokáží připustit mistrní politologové z Twitteru jako Pavel Novotný, Tomáš Etzler nebo vrchní troll Marka Hilšera.
-
My jsme pro, aby politici jezdili na místa neštěstí a klidně si na to dělali svoje PR, ale jsme rozhodně proti, aby se to kritizovalo jen u těch, které současná vládní koalice nemá ráda. Tak jako je v pohodě, že Fiala s Rakušanem přijedou na místo záplav a dělají si tam tiskovku, tak stejně tak je v pohodě, že Babiš se Schillerovou jedou na místa postižená tornádem. Co ale katastrofy a pandemie a živelné pohromy umí zcela bezpečně aktivovat, to je „mód Zelenského“. Když jde o životy, to i Petr Fiala sundá oblek a vezme pulovr.
-
Zastavená sbírka na Doniu pro rodinu tragicky zesnulého psychologa Radky Ptáčka vyvolala mnoho vášní a reakcí a kdo na nastalou situaci neumí adekvátně reagovat je hlavně samozvaná mluvčí vdovy Ptáčkové, ředitelka základní školy v Hostivici Michaela Rosenkranzová, která na svém facebookovém profilu uveřejňuje a upřesňuje majetkové poměry rodiny, zveřejňuje osobní citlivé informace týkající se Radka Ptáčka a dokonce tvrdí, že ví, proč si psycholog sáhl na život.
-
Je sbírka na pozůstalou rodinu po tragicky zemřelém psychologovi Radku Ptáčkovi vůbec etická? Dobrovolná samozřejmě ano, ale ani ty nejlepší úmysly by neměly zastínit kritický pohled na společnost, která se během vteřiny proměňuje ze samostatné na nárokovou. Vydání sbírky tak krátce po úmrtí na tak vysokou částku a s tak nejasným popisem důvodu se ve světle nových informací o majetkovém poměru vdovy jeví úplně jinak.
-
Jaromír Soukup a jeho údajný vztah s Agátou Hanychovou, která na něho už zase žárlí, prodavače teplé vody Radima Paříka, jenž ze sebe dělá nejlepšího vyjednavače a autora bestsellerů, přičemž ho vyjednavačská komunita ani nezná a „autorství“ si zaplatil, a rozhovor Markéty Šichtařové, kterým odstřelila nejen exmanžela, ale i sebe.
-
Ze soudu mezi Ondřejem Brzobohatým (41) a Taťánou Kuchařovou (36) by klidně mohla vzniknout i divadelní hra, materiálu v podobě stovek zpráv mezi ní a jejím píáristou by autoři měli dostatek a kromě toho, že je to pro naši ambasadorku OSN pěkná ostuda, je to taky dost legrace, zejména když přijde na tu část s církví. Byli jsme na posledním stání, kde se řešily dvě whatsapppové skupiny s názvem Anulace a Tiffany a pouštěla se více jak hodinu dlouhá nahrávka tribunálu, jenž měl za úkol ugrilovat Luboše Procházku a donutit ho smazat konverzace s Taťánou Kuchařovou, aby se zahladily stopy v tom, jak chtěla zdiskreditovat přes média svého bývalého manžela. Co se vlastně Kuchařové honí hlavou, je opravdu tak praštěná a šli vy byste k metropolitnímu církevnímu soudu, kdyby vám od něj přišla obsílka, která s naším právem nemá nic společného?
-
Nová kampaň neziskové organizace Konsent, ke které se propůjčil Dopravní podnik hl. m. Prahy a rozhodl se vychovávat společnost a přenést na ni odpovědnost za šmírování lidí a jejich nahlašování, už opět staví obecně všechny muže do pozice neukojených obtěžujících loudilů a násilníků, kteří jezdí MHD jen proto, aby obtěžovali ženy a nedali jim pokoj, a vytváří v prvé řadě odpor ke každému spoluobčanovi mužského pohlaví. Na výtky dotovaného Konsentu a náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba, že „nikdo normální si to nevztáhne na sebe“, odpovídáme, že „nikdo normální nedělá to, co je na plakátech popsáno“, takže je nám v prvé řadě záhadou proč kampaň vůbec vznikla. Vlastně není. Vznikla proto, aby bezvlivový Konsent dostal další čárku za vykázání činnosit a mohl žádat o další finanční injekci a pirát Hřib se ukázal jako bojovník za ženy, přitom větší službu by udělal všem, kdyby dokázal zprůjezdnit Prahu a ne častoval kritiky obviňujících plakátů jako „rádoby macho muže“ a jeho kolega ze stejné machistické strany Adam Zábranský jako „sexisty a muže s křehkými egy“. Politici tu nejsou od toho, aby nálepkovali veřejnost, ale aby se jí zodpovídali na své veřejné kroky.
-
Je to jednoduché, už čtrnáct dní za námi někdo pořád chodí a ptá se nás, a ne jen nás, ale i našich ostatních kolegů, proč nenapíšeme „to s tím Sebastianem“. Když si zpěvák Mirai Navrátil dal selfie z nemocnice, kde ukázal fotku zraněné čelisti, první otázka, která okamžitě musela každého napadnout, byla: Kdo mu dal přes držku? A přestože Mirai tvrdí, že to neví a že to přišlo údajně z ničeho nic, už ten den se rozšířila informace ve stadiu drbu, že to byl jeho kolega ze stejného hudebního vydavatelství Universal Music Sebastian Navrátil a že rvačka vznikla kvůli Sebastianově přítelkyni Andree Bezděkové. Drb se šíří přes hudebníky, přes Miraovy a Sebastianovy kolegy a i přes lidi z mediálních domů. A proč to tedy nenapíšeme? Protože to není ověřeno a teď se v tom vrtá policie, která na to jistě přijde. Ale za jak dlouho? Tak jsme prostě zavolali do Universal Music, která má oba Navrátily ve své stáji.
-
Probíhající civilní soud mezi Ondřejem Brzobohatým a jeho exmanželkou Taťánou Kuchařovou má daleko větší společenský dosah a důležitost, než se prve zdálo. Zdaleka to není jen o soukromé hádce mezi dvěma lidmi, kteří se kdysi měli rádi, ale už je to o společensko-politické odpovědnosti ženy, která reprezentuje tuto zemi a tuto vládu při OSN jako ambasadorka za gender, rovnost a práva. Kuchařová během nátlaku na svého píáristu chtěla „ukázat celé veřejnosti pravdu o Ondřejovi“, ale ve skutečnosti jen vynesla zcela obyčejný a pro jeho kariéru naprosto irelevantní drb z jeho soukromí. Brzobohatý se naštěstí nezalekl a svou exmanželku dal k soudu, který nakonec pravdu odhalil, ale úplně jinou pravdu, než Kuchařová chtěla a čekala. Odhalil pravdu o tom, jak ve skutečnosti smýšlí a mluví ambasadorka při OSN o lidech, kteří vyznávají sexuální svobodu ve svém soukromí. Nazývá je psychopaty, úchyly, „těmito lidmi“ a hrozí dalším redakcím pomstou za to, že je „kryjeme“. Máme tu dva lidi, dvě celebrity, jichž se týká magická formulka s názvem „veřejný zájem“. U Ondřeje je veřejný zájem pouze v tom, zda se zasmějeme skutečnosti, že nosí paruku a make-up. U Taťány je ale veřejný zájem už někde jinde, neboť se bavíme o osobě s politickým vlivem, která něco jiného na veřejnosti říká a něco jiného ve skutečnosti koná. A to je jediná a důležitá pravda, která měla být odhalena a z níž by taky měly vyplynout důsledky.
- Montre plus
