エピソード
-
Dnes si zaletíme do Japonska a povíme si něco o sedmi tamějších bozích štěstí zvaných v japonštině Šičifukudžin. Řekneme si třeba, v jakém období tato tradice jejich uctívání vznikla. Probereme také postupně každého ze sedmičky a při tom zjistíme, že je těchto božstev, která sem bývají počítána, ve skutečnosti osm, protože některá z nich bývají občas vynechána a nahrazena týmovým kolegou, který má často téměř totožný význam.
Tato božstva mají různý původ, pochází totiž i ze sousedních krajin a nauk a sice z hinduismu, buddhismu a taoismu, takže pouze jeden z nich je původně domácí - šintoistický bůžek. Toho ale zase můžete při návštěvě Japonska svým způsobem ochutnat, protože jeho jméno nese místní velmi známé pivo, které má více než stoletou tradici.
Povíme si také o lodi pokladů zvané Takarabune, na níž se bůžci štěstí plaví. Mluvit budeme také o tom, jak si mohou Japonci na nový rok zajistit pro celý nadcházející rok štěstí a jak s tím Šičifukudžin souvisí.
Facebook:Lety mytickými světy – podcast
Instagram:https://www.instagram.com/lety_mytickymi_svety/
-
Dnes si zaletíme do staré Mezopotámie a povíme si něco o Nergalovi, tamějším bohu mrtvých a podsvětí. Kromě toho byl také bohem války a byl spojován přímo se smrtí jako takovou. Zpočátku však byl vnímán jako zpodobnění slunce, ovšem pouze v jeho ničivém aspektu. Dále byl spojovaný také s nemocemi, konkrétně pak zejména s morem. Navzdory tomuto výčtu negativních a destruktivních aspektů byl také vzýván jako mocné ochranné božstvo.
V dnešním povídání nakoukneme i do nehostinného mezopotámského podsvětí, kde se mrtvým nevedlo zrovna nejlépe. Povyprávíme si také příběh o tom, jak se Nergal stal bohem tohoto podsvětí a začal si se svou pozdější manželkou vládkyní podsvětí Ereškigal. Zpočátku to však na nějakou lásku vůbec nevypadlo – Nergal ji v její nepřítomnosti urazil a Ereškigal pak požadovala jeho vydání, aby ho za trest zabila.
Facebook: Lety mytickými světy – podcast
Instagram: https://www.instagram.com/lety_mytickymi_svety/
-
エピソードを見逃しましたか？
-
Dnes si zaletíme na Havajské ostrovy a povyprávíme si příběh vášnivé lásky mezi Pelé, tamní bohyní sopek a ohně, a smrtelníkem jménem Lo´hiau, do které se jim přimíchala i Peléina mladší sestra Hi´iaka. Jedná o skutečně výživný a dlouhý příběh se spoustou prudkých a někdy i nečekaných zvratů – dalo by se s určitou nadsázkou říci, že je to taková havajská mytická telenovela.
Nechybí v ní prudká vzplanutí, vášnivá láska, dlouhá putování, démoni, uvězněný duch, žárlivost, krutá msta, vypalování krajů lávou, proměna lidí v lávové sochy i sestup do havajského podsvětí.
Facebook:Lety mytickými světy – podcast
Instagram:https://www.instagram.com/lety_mytickymi_svety/
-
Dnes si zaletíme do Skotska a Irska, ale i na Faerské, Shetlandské a Orknejské ostrovy a povíme si něco o selkiích, tuleních lidech, nebo také tuleních měňavcích. Selkie žijí v podobě tuleňů v moři, dokážou si ale svléknout svou tulení kůži, čímž se promění v lidi a mohou vystoupit na pevninu. Když si svou kůži opět navléknou, promění se zase v tuleně a skočí zpět do vln moře.
Jenže, jak už to v mýtech bývá, někdy se to pořádně zamotá, v tomto případě zejména tehdy, když selkie o svou kůži přijde.
Co se s ní v takovém případě stalo? Mohla se pak ještě nějak vrátit zpátky do moře? Nebo už musela zůstat na souši navždy?
Facebook:Lety mytickými světy – podcast
Instagram:https://www.instagram.com/lety_mytickymi_svety/
-
Dnes si zaletíme do Indie a povíme si něco o Šivovi, jednom z nejdůležitějších místních božstev. I když je patrně asi neznámější jako ničitel, tak Šiva má velké množství různých aspektů a stránek jak děsivých, tak i shovívavých. Je jak jogínem, který medituje na posvátné hoře, kde žije asketickým způsobem života, tak i třebadivokým bohem pobíjejícím nemilosrdně démony.
Zajímavé je, že Šiva je bohem plným protikladů a paradoxů, kdy ve své osobě často slučuje naprosto protichůdné a protikladné síly. Je také božstvem, které má svou vlastní a významnou odnož hinduismu, nazvanou po něm šivaismus.
Řekneme si také něco o tom, jak to měl asketa Šiva se ženami, proč ho jeho budoucí tchán nechtěl za svého zetě, či jak to dopadlo, když měl za úkol zaplnit zemi živými bytostmi. A dojde i na oblíbenou krátkou pasáž s hvězdičkou.
Vysvětlíme si také, jakým způsobem a proč Šiva pravidelně zničí celý vesmír a také proč kvůli tomu nemá být brán za záporáka a apokalyptické božstvo.
Facebook: Lety mytickými světy - podcast
Instagram: https://www.instagram.com/lety_mytickymi_svety/
-
Dnes si nezaletíme nijak daleko, ba právě naopak zůstaneme pěkně doma - v Praze, ale nakoukneme také na skok do Polska, Německa, či Španělska a povíme si něco o golemovi, umělé bytosti stvořené člověkem z hlíny. V průběhu staletí se ho povedlo stvořit a oživit hned několika různým učencům.
Nejznámějším z nich byl pražský rabín Jehuda Löw ben Becalel, který byl tvůrcem slavného pražského golema, o němž se povídá celá řada příběhů. Jeho golem Josef byl strážcem židovského ghetta a pomáhal rabbi Löwovi při jeho práci v synagoze.
Jednoho dne však rabbi Löw zapomněl před šábesem Yossila uspat a odešel do synagogy. V golemovi se nahromadila přemíra energie, až zdivočel a začal ničit vše, co mu stálo v cestě.
Povídat si budeme také o řadě děl, kde se golem objevil, z nichž nejznámější je asi dvoudílná česká komedie Císařův pekař – Pekařův císař.
Facebook: Lety mytickými světy – podcast
Instagram: https://www.instagram.com/lety_mytickymi_svety
-
Dnes si zaletíme do severní Ameriky a povíme si něco o Bílé bizoní ženě, mocném duchu, který byl velmi důležitý pro kmen Siouxů, prérijních Indiánů. Bílá bizoní žena k nim přišla ve chvíli, kdy se odklonili od spojení s Velkým duchem Wakan Tankou a v důsledku toho kmen postihl velký hladomor.
Bílá bizoní žena jim přinesla duchovní znalosti a sedm posvátných obřadů, kterým je naučila. Jako dar jim dala také obřadní dýmku a naučila je, jak ji mají obřadně kouřit.Tuto dýmku si mezi sebou jejich duchovní vůdci – strážci dýmky předávají až do dnešních dní.
Bílá bizoní žena jim také darovala bizony a řekla, že se jednoho dne zase vrátí. Proto je každé zrození bílého bizoního telete, které je skutečně velmi, velmi vzácné, původními obyvateli Ameriky náležitě oslavováno, protože v něm ctí buď posla jejich bohyně, nebo přímo samotnou bohyni Pte San wi.
Facebook: Lety mytickými světy – podcast
Instagram: https://www.instagram.com/lety_mytickymi_svety/
-
Bonusový díl, ve kterém si zaletíme na sever do Laponska a povyprávíme si jednu sámskou pohádku o staré medvědici a jejích mláďatech. Vydávám ho k výročí půl roku od spuštění tohoto podcastu čili zveřejnění jeho první epizody. Tento bonusový díl je tak současně malilinkatou oslavou, dárkem a také velkým poděkováním vám všem – posluchačům a fanouškům tohoto podcastu. Díky moc!
Facebook:Lety mytickými světy – podcast
Instagram:https://www.instagram.com/lety_mytickymi_svety/
-
Dnes si zaletíme do slunného Řecka a povíme si něco o králi Admétovi a jeho statečné ženě, královně Alkéstidě. U krále Adméta sloužil jako pastevec bůh Apollón, kterému tato služba byla uložena jako trest. S králem Admétem se Apollón spřátelil a pomohl mu získat ruku jeho ženy.
Zajistil také pro Adméta výsadu, že bude žít déle, než mu bylo přisouzeno. Ale pouze za předpokladu, že splní podmínku, kterou si bohyně osudu Moiry daly – a sice, že někdo jiný dobrovolně obětuje svůj život za něj.Těšit se můžete také na hrdinu Hérákla, který se zde sice objeví pouze v epizodní, za to však velmi důležité roli. A jako snad jediný smrtelník vyzve na souboj takovou mocnost, které se nikdo jiný nikdy neodvážil postavit.
Facebook:Lety mytickými světy – podcast
Instagram:https://www.instagram.com/lety_mytickymi_svety/
-
Dnes si zaletíme do starého Egypta a povíme si něco o Hathor, o jedné z tamních nejpopulárnějších, nejdůležitějších a nejmocnějších bohyní. Zobrazována bylavelmi často jako žena se slunečním kotoučem mezi kravskými rohy posazenými na hlavě, nebo přímo jako kráva. Hathor byla mimo jiné bohyní hudby, tance a radosti, ale také lásky, vášně a sexuality.
Byla však také ochránkyní boha slunce Rea a faraona, jehož byla mimo jiné kojnou. Hathor byla důležitou bohyní v rámci posmrtného života starých Egypťanů. Byla taképatronkou cest, obchodu a bohyní, která dohlížela na cizí země. Podle některých verzí byla ženou sokolího boha Hora, s nímž měla dva syny.
Ač byla Hathor běžně laskavou a dobrotivou bohyní, tak jednou se vydala na svět s úkolem vyhladit veškeré lidstvo. Počínala si tak zuřivě a krvežíznivě, až se bohové vyděsili a rozhodli se zbývající lidi zachránit.
Chtěla bych se vám omluvit, za svou zdravotní indispozici. Tento díl jsem točila silně nachlazená, za což se omlouvám, nechtěla jsem ale, abyste přišli o svou pondělní porci mýtů, proto vás prosím o shovívavost a pochopení. Děkuju moc.
Facebook:Lety mytickými světy – podcast
Instagram:https://www.instagram.com/lety_mytickymi_svety/
-
Dnes si zaletíme na ostrovy Nového Zélandu a povíme si něco o Mauim – polobohu, šejdíři, podvodníkovi, měňavci a kultovním hrdinovi celé Polynésie.
Povídat si budeme o tom, jak se Mauimu podařilo získat netypickou a mocnou magickou věc od jeho předkyně. S její pomocí pak třeba vylovil ze dna moře ostrovy Nového Zélandu.
Dalším velkým Mauiho skutkem, bylo prodloužení dne, který byl původně mnohem kratší. Maui kvůli tomu chytil slunečního boha Té Ra.
Facebook:Lety mytickými světy – podcast
Instagram:https://www.instagram.com/lety_mytickymi_svety/
-
Dnes si zaletíme ke Slovanům a zejména pak do východní Evropy a povíme si něco o Perunovi, který byl podle některých verzí nejsilnějším ze slovanských bohů. Perun byl bohem bouře, hromu a blesku. Kromě toho zastával i roli boha válečníka a boha plodnosti. Hlavním protivníkem Peruna byl obří had Zmej, s nímž musel tento bůh svést souboj.
Slovanský bůh Perun vykazuje celou řadu rysů, které sdílí s ostatními bohy hromovládci z dalších mytologií jako je např. řecký vládce bohů Zeus, římský Jupiter, baltský Perkunas, severský Thór, germánský Donar a keltský Taranis.
Facebook:Lety mytickými světy - podcast
Instagram:https://www.instagram.com/lety_mytickymi_svety/
-
Dnes si zaletíme do Litvy a povíme si něco o Eglé – královně užovek. Mladá dívka Eglé slíbila neprozřetelně užovce, že si ji vezme, když opustí hromádku jejíchšatů a vrátí jí je. Když si však pro dívku následně hadi přijdou, rodiče Eglé se je snaží různě obelstít. Užovky však jejich podvod odhalí, takže rodiče nakonec musí pod pohrůžkou vydat skutečnou dceru.
Nešťastná Eglé se tedy jde provdat za hada, na břehu však na ni čeká krásný mladý muž - Žilvinas – pán užovek a vodní říše. Že to spolu nebudou mít zrovna snadné dává tušit mimo jiné i to, že někdy bývají s nadsázkou označováni za litevského Romea a Julii. Tento mýtus dal vzniknout asi nejznámější a nejkrásnější litevské pohádce.
Facebook:Lety mytickými světy – podcast
Instagram:https://www.instagram.com/lety_mytickymi_svety
-
Dnes si zaletíme na východ do císařské Číny a povíme si něco o Ma-cu – místní bohyni moří a ochránkyni námořníků, rybářů a mořeplavců. Ma-cu se narodila jako smrtelná dívka jménem Lin Mo-niang do rodiny prostého rybáře.
Už jako malá prokázala velkou inteligenci a pustila se do studia náboženských textů. Později pak začala zachraňovat námořníky a rybáře, kterým na moři hrozila smrt. Nikdy se nevdala a zemřela velmi mladá. Po své smrti se stala bohyní, která se těšila značné oblibě u svých věřících. Jejich počet se rozrostl natolik, že dnes jich má po celém světě přes 200 milionů a její kult je samostatným náboženstvím – macuismem.
Facebook: Lety mytickými světy - podcast
Instagram: https://www.instagram.com/lety_mytickymi_svety/
-
Dnes si zaletíme na mrazivý sever a povíme si něco o Idunn – severské bohyni mládí, která pro ásgardské bohy pěstovala speciální jablka, která jim zajišťovala jejich věčné zdraví a mládí.
Idunn však jednoho dne i se svými jablky zmizela a prsty v tom neměl nikdo jiný než Loki, bůh falše a klamu. Bohové bez Idunniných jablek začali velmi brzy stárnout a když zjistili, že za to může Loki, přinutili ho, aby ji našel a přivedl nazpět. Samozřejmě, že to nebylo jen tak...
A protože spousta dobrých příběhů končívá svatbou, nebude tomu jinak ani v tomto případě, i když ta obligátní svatební formulka – a žili spolu šťastně až na věky - se zde zrovna moc nenaplní...
Facebook: Lety mytickými světy - podcast
Instagram: https://www.instagram.com/lety_mytickymi_svety/
-
Dnes si zaletíme do Austrálie a povíme si něco o bunyipovi, místním lidožravém vodním netvorovi. Podoba bunyipa není úplně jasná, existuje hned několik jeho různých popisů – podle těch nejčastějších mohl buď připomínat chlupatého tuleně s psí hlavou, nebo jakéhosi křížence pštrosa emu a krokodýla.
Bunyip byl pro domorodé Aboridžince velkým postrachem, krvelačným monstrem a nebezpečným predátorem, kterého se velmi báli a před kterým varovali hlavně děti a mladé dívky.
Ještě ne tak dávno věřili dokonce i Evropané, že by se mohlo jednat ne pouze o mytického tvora, ale o skutečné zvíře, řada z nich tvrdila, že bunyipa viděla na vlastní oči. V muzeu v Sydney byla dokonce nějakou dobu vystavena údajná lebka bunyipa.
Facebook: Lety mytickými světy - podcast
Instagram: https://www.instagram.com/lety_mytickymi_svety/
-
Dnes si zaletíme na východ do Japonska a povíme si něco o nejdůležitější bohyni místního panteonu – Amaterasu. Ta byla bohyní slunce a svůj původ od ní odvozovala vládnoucí císařská dynastie.
Amaterasu je vládkyní Vysoké nebeské pláně a je jí zasvěcena nejvýznamnější šintoistická svatyně v Japonsku. Amaterasu měla spory se svým bratrem bohem oceánů a bouří Susanoem. Ten jí provedl řadu nepěkných žertíků. Po jednom jeho obzvláště ohavném kousku se Amaterasu skryla do nebeské jeskyně a zavalila ji za sebou kamenem. Svět bohů i lidí tak zahalila temnota.
Facebook: Lety mytickými světy - podcast
Instagram: https://www.instagram.com/lety_mytickymi_svety/
-
Dnes si zaletíme do slunného Řecka a povíme si něco o mytických počátcích olympijských her. Budeme mluvit o tom, od kdy se tyto hry pořádaly a v jakých disciplínách na nich sportovci závodili. Tyto hry se konaly k poctě vládce řeckých bohů Dia. Není úplně jasné, kdo přesně je založil, kandidátů na tento post bylo v řeckých mýtech hned několik. A aby ten zmatek byl ještě větší, hned dva z nich se jmenovali Héráklés...
Facebook: Lety mytickými světy - podcast
Instagram: https://www.instagram.com/lety_mytickymi_svety/
-
Dnes si zaletíme do východní Evropy, do tamních hlubokých a temných hvozdů a budeme si povídat o místním lesním démonu lešijovi. Ten byl ochráncem a strážcem lesa a všech zvířat v něm. Lešij dokázal podle libosti měnit svůj vzhled, proměnit se uměl jak v rostliny a ve zvířata, tak i v lidi. Lešijové měli slabost pro karban, karty hráli skutečně rádi a neváhali sázet i pořádně vysoké sázky. Lešij sváděl pocestné z cest, děsil je svým křikem a rámusem, unášel jak dospělé lidi, tak i děti, za které někdy podstrkoval své vlastní. Lešij lidi moc v lásce neměl, za určitých okolností s ním však mohli pastýři i lovci uzavřít dohodu, že jim lešij bude pomáhat.
Facebook: Lety mytickými světy - podcast
Instagram: https://www.instagram.com/lety_mytickymi_svety/
-
Dnes si spolu zaletíme do starého Egypta a budeme si povídat o místním bohu jménem Thovt, který byl asi nejčastěji vyobrazován s hlavou ptáka ibise. Thovt byl mimo jiné bohem vědění a moudrosti, hieroglyfů a současně i patronem písařů. Sám byl často nazývaný písařem bohů. Mimo to byl také bohem měsíce a zastával velmi důležitou roli při tzv. obřadu vážení srdce, který byl posmrtným soudem.
Facebook: Lety mytickými světy - podcast
Instagram: https://www.instagram.com/lety_mytickymi_svety/
- もっと表示する
