エピソード
-
Ceny stoupají už jen o tři procenta meziročně, výrazné zdražování je minulostí. Plyne z toho poučení? Probíráme v redakčním podcastu s Petrom Kremským, který o situaci napsal analýzu. S Jitkou Uhnavou potom řešíme severočeské Broumovsko, lokalitu plnou turistů i jizev minulosti. Ptá se Ondřej Havlíček.
-
Dluhy za energie nebo zálohy tak vysoké, že seberou více než pětinu čistého příjmu. Energetickou chudobu aktuálně zažívá třináct procent Čechů. Jakým způsobem se jí dá předejít? Inspiraci ze zahraničí uvedli do praxe už před lety v Brně, šetří prý až 60 % nákladů.
Místo deseti centimetrů izolace, která byla tehdy běžná, se v roce 2001 v Novém Lískovci z iniciativy starostky Jany Drápalové ze Strany zelených rozhodli pro dražší, ale kvalitnější zateplení. Ne vždy se to ale setkávalo s pochopením. „Největší problém byl najít dobré projektanty. Často jsme se setkávali s tím, že nám řekli, že deset centimetrů izolace stačí a že se to tak dělalo vždycky,“ vysvětluje starostka.
Velká nedůvěra byla podle Jany Drápalové také k tomu, kolik se ušetří. „Když jsme ve spolupráci s Vysokým učením technickým spočítali, že ta úspora se v takto zatepleném domě bude pohybovat okolo 60 procent, tak tomu nikdo nevěřil. Ta čísla jsem nám ale nakonec v praxi opravdu potvrdila,“ tvrdí.
Na dvou panelových sídlištích žije v Novém Lískovci asi deset tisíc obyvatel. Z celkem tří a půl tisíc bytů je jich asi třetina obecních, zbytek je buď družstevních, nebo jsou v soukromých vlastnictvích. Právě ve družstevním bytě bydlí Zdeněk Krupka. „Na financích to poznáme, ta celková úspora se pohybuje od 35 do 40 procent,“ uvádí.
Jak jsou v lokalitě spokojení další obyvatelé a jaké byly reakce na první zateplené domy? Nejen to se dozvíte v reportáži, kterou o sídlišti v Novém Lískovci natočila Jitka Uhnavá. Poslechnout si ji můžete v úvodu článku.
Grafy spotřeby tepla pro jednotlivá období a budovy jsou dostupné na webu městské části Nový Lískovec.
-
エピソードを見逃しましたか？
-
Manifestácia sa do histórie zapísala ako jeden z najväčších prejavov odporu voči komunistickej totalite v Československu. Čo nám hovorí dnes? A čo v jej kontexte chýba súčasným protestom v krajine? Vybrali sme sa na miesta, kde sa odohrala, a zachytili sme spomienky jej účastníkov i organizátorov.
Tichá demonštrácia za občianske a náboženské práva verzus nekompromisný zásah vodnými delami. Takto to v skratke vyzeralo 25. marca 1988 na Hviezdoslavovom námestí v Bratislave. Sviečková manifestácia sa do histórie zapísala ako jeden z najväčších prejavov odporu voči totalitnému komunistickému režimu v Československu. Čo nám táto udalosť hovorí dnes? A čo v kontexte „Sviečkovej“ chýba súčasným protestom v uliciach Slovenska? Vybrali sme sa na miesta, kde sa Sviečková demonštrácia odohrala, zachytili sme spomienky jej účastníkov i organizátorov a prinášame tiež pohľad generácie, ktorá sa okolo roku 1988 len narodila.
Prvotný podnet na zorganizovanie nenásilnej demonštrácie prišiel zo zámoria. V septembri 1987 sa iniciatívy chopil výkonný podpredseda Svetového kongresu Slovákov, hokejista Marián Šťastný. Ten v roku 1981 emigroval za hokejom do Kanady, krátko nato, ako tam odišli jeho bratia Peter a Anton. „Tú najväčšiu vec spomedzi nás bratov Šťastných dokázal práve Marián. Bol som na neho vtedy veľmi hrdý a dnes som ešte viac,“ spomína Mariánov brat a najslávnejší hokejista z rodiny Peter Šťastný.
List od Mariána Šťastného o zámere zorganizovať demonštráciu sa dostal z Ameriky až do Bratislavy, kde štafetu prebrali ďalší organizátori na čele s Františkom Mikloškom. Udalosti spred 37 rokov vie dodnes prepájať so súčasnosťou. „Ľudia sa postavili proti hrubej sile sviečkami a modlitbami, ale aj vernosťou a výdržou. Toto bude riešenie aj pre dnešný svet,“ myslí si Mikloško.
Budúcnosť je v rukách generácie, ktorá v čase Sviečkovej manifestácie ešte nebola na svete. Riaditeľka Domu Quo Vadis Monika Hricáková mala vtedy dva roky a dnes má v odkaze tohto protestného zhromaždenia absolútne jasno. Je ním ľudskosť a úcta. „Vytrácajú sa a treba ich znova objaviť. Aby sme prestali proti sebe hodnotovo bojovať, ale aby sme bojovali za hodnoty,“ povedala Hricáková.
-
Vyloučené lokality, odliv mladých, ale i krásná příroda a odkaz původních německých obyvatel. Na spoustě věcí se broumovští obyvatelé neshodnou, některé věci ale vnímají stejně. „Asi každý, kdo se tady narodil, bude mít k tomu místu už navždycky vztah,“ říká jeden z místních studentů.
Severovýchodní Čechy, Broumovsko. Oblast tvořená asi desítkou vesnic okolo města Broumov, které leží jen pár kilometrů od polských hranic. Ačkoli turistům nabízí krásnou přírodu a historické památky a obyvatelům klid a sepjetí s přírodou, život v tomto bývalém sudetském území má své výzvy. Vysoký poměr obyvatel v exekuci, nedostatek pracovních příležitostí a odliv mladých obyvatel. Proč mladí lidé odcházejí a vrací se jen někteří? A jak se tu žije těm, kdo zůstávají?
Často popisovaným problém je nadměrný turismus. „Jsem lezec a dost často chodíme do skal, a v Adršpachu a v Teplicích je tolik turistů, že se to nedá vydržet,“ uvádí jedna ze studentek broumovského gymnázia. S ní souhlasí i další z maturantů. „Vnímám jako problém, že sem přicházejí lidé, kteří k tomu kraji nemají úplně vztah, a přicházejí sem hlavně těžit peníze, třeba z turistického ruchu,“ odpovídá Lukáš Zavadil z oktávy.
Podle mladých lidí je v této oblasti znatelný vliv hlavně starší populace. „U generace našich rodičů a hlavně prarodičů vnímám takový postoj, že když jsme tady v Broumovském výběžku vlastně trochu vyřazeni, není potřeba se rozvíjet, dělat kulturní akce a dovzdělávat se,“ zaznívá povzdech další ze studentek zdejšího gymnázia.
(Ne)vyloučené lokality
Jednou z dalších velkých překážek pro mladé lidi, kteří se na Broumovsko chtějí vracet, je málo pracovních příležitostí. Nezaměstnanost se v Broumově podle Českého statistického úřadu pohybuje okolo 7,6 procent. Tato situace ovlivňuje i index sociálního vyloučení, kterým vláda monitoruje, jakému podílu lidí se v dané oblasti nedostává běžných šancí kvůli jejich sociální situaci. Tento index má Broumov pátý nejvyšší v republice.
V tomto kontextu se některé lokality na Broumovsku považují za vyloučené, což podle některých lidí souvisí také s početnou romskou menšinou, která zde žije. S tím nesouhlasí Lenka Kurová, ředitelka spolku Začít spolu, který pracuje s lidmi v sociální tísni. „Jsou tu domy, ve kterých je soustředěno více obyvatelů s problémy. Netroufnu si říct, zda se ti lidé řadí k některému etniku. Neřešíme, k jaké národnosti se člověk hlásí, zaměřujeme se na řešení jeho problémů,“ vysvětluje pro Téma.21.
S označením těchto oblastí termínem ‚vyloučené lokality‘ nesouhlasí ani starosta města Broumov Arnold Vodochodský (Broumovská vlna). „Nemyslím, že tu dnes máme lokality, které by byly vyloučené. Jsou oblasti, kde bydlí více Romů. K segregaci ale podle mě nedochází, nemám pocit, že bychom něco oddělovali,“ komentuje situaci.
Zanedbané hroby odstranili bagrem
Broumovsko je mimo jiné i oblast bývalých Sudet, což se do života místních někdy promítá více, než by v současné době čekali. Důkazem je i medializovaná kauza z Heřmánkovic z roku 2023, kdy tamní starostka dala za použití těžké techniky odstranit zanedbané náhrobní kameny původních německých obyvatel. „Vnímal jsem to jako nešťastné řešení situace. Přinesla ale zajímavou a pro mě příjemnou reakci od zdejších současných obyvatel, kteří vnímali, že to není dobře,“ komentuje tuto kauzu místní římskokatolický farář Martin Lanži. S původními broumovskými rodáky udržuje vztahy, pořádají například českoněmecké mše.
-
Ako vidí tému sveta okolo seba Iveta Radičová, sociologička a prvá premiérka SR, ktorá dnes odovzdáva svoj pohľad na spoločnosť vysokoškolákom? Aká je jej životná téma? „Vráťme šancu rozumu, vráťme šancu odbornosti a expertom,“ hovorí Radičová.
Každá doba má svoju tému. Svoju tému si nesie aj každý jeden z nás. A každá doba a prostredie možno potrebujú aj čosi z teba.
Ako vidí svet okolo seba a jeho tému Iveta Radičová, sociologička so skúsenosťou prvej premiérky Slovenska, ktorá mala našliapnuté aj do prezidentského paláca? Aktuálne sa pohybuje najmä medzi vysokoškolákmi, ktorým odovzdáva svoj pohľad na spoločnosť. Aká je jej životná téma a kde sa prelína s potrebami krajiny a ľudí, ktorí v nej žijú?
„Vráťme šancu rozumu, vráťme šancu odbornosti, vráťme šancu expertom,“ hovorí Radičová.
„To najpodstatnejšie pre mňa bola moja profesia sociologičky. Sociológia je schopnosť dívať sa na svet okolo seba vedeckými očami, ale so silnou empatiou,“ hovorí.
Sociológiu, ktorú vyštudovala a v roku 2005 v nej získala aj titul profesorky, označuje za maják. „Signalizuje spoločnosti – dúfajme, že nie v pozícii Titanicu – ,Pozor, treba zmeniť smer, pretože príde k vážnej havárii, k rozbitiu spoločnosti.‘“
-
Vedeli ste, že až takmer 80 % ľudí na Slovensku trávi čas tesne pred spaním na sociálnych sieťach? A že obloha je cez deň modrá, aby nás nabudila k aktivite? Aj o tom sa budeme rozprávať s lekármi, ktorí nás vzali aj do spánkového laboratória. Príjemné počúvanie bez mikrospánkov praje Ján Heriban.
Spánok je pre nás životne dôležitý. A hoci by sme bez pravidelného oddychu neprežili, často si ho nedoprajeme alebo sa nadmerne vystavujeme vplyvom, ktoré kvalitnému spánku rozhodne neprospievajú. Nielen o tom sa budeme rozprávať s odborníkmi zo spánkového laboratória. Najskôr sa však pozrieme na to, ako zvykneme spať.
-
Hrozí Česku a Slovensku, že se politickému směřováním znovu rozdělí? A proč se v obou zemích lidé dostanou k bydlení nejnáročněji z Evropy? I tom se tento týden psalo a natáčelo v redakci Téma.21. Své postřehy i zjištění v redakčním podcastu popisují Veronika Kuťáková, Ján Heribán a Róbert Kotian.
Slovensko zaostáva v nájomnom bývaní. V Bratislave sprístupnili zatiaľ iba 70 nových bytov
Blíži sa tretie česko-slovenské delenie?
Na drahém bydlení vydělávají banky a developeři, k řešení chybí politická vůle, říká ekonom
-
Bydlet ve vlastním vyjde Čechy na více než třináct ročních mezd, Slováci stejného cíle dosáhnou o trochu dříve. Téma.21 proto přichází se seriálem, který se nedostupnosti bydlení věnuje.
Česko je na tom z hlediska dostupnosti vlastního bydlení podle podzimních dat společnosti Deloitte nejhůře z 24 zkoumaných evropských zemí, Slovensko je hned před ním. Zatímco Slováci potřebují ke koupi nového bytu 12,7 průměrných hrubých ročních mezd, Češi jich musí našetřit 13,3. Nejlépe z výzkumu vychází Dánsko a Norsko. Na nový byt s rozlohou 70 metrů čtverečních tam lidé potřebují méně než pět průměrných hrubých ročních mezd.
„Ve srovnání hlavních měst je zatím stále nejnáročnější pořídit si vlastní bydlení v Amsterdamu. Na nový byt si tam člověk musí našetřit až 15,1 průměrných hrubých ročních mezd. Po holandské metropoli následují Praha, Athény a na čtvrtém místě žebříčku se nachází Bratislava (12,9 průměrných hrubých ročních mezd). Nejdostupnějšími evropskými metropolemi, pokud jde o možnost koupit si byt o rozloze 70 metrů čtverečních, jsou opět Řím a Oslo, které ani v tomto vydání publikace nepřeskočily hranici osmi hrubých ročních mezd,“ informuje Deloitte.
Ekonom Vladimír Žítek z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně upozorňuje na nedostatky studie, ale souhlasí, že Česko je na tom s dostupností bydlení velmi špatně: „Větší problém je ve velkých městech, zejména tedy v Praze a Brně, ale i v celé řadě krajských měst. Ten problém není evidentně tak velký třeba v Ostravě nebo v některých městech v Karlovarském a Ústeckém kraji,“ doplňuje odborník.
Podle něj není ve společnosti nikdo, kdo by chtěl nedostupnost bydlení řešit, chybí i politická vůle. Stávající situace je výhodná například pro developery a banky. „Mají příjmy z hypotečních úvěrů a vůbec jim nevadí, že to poskytují převážně nejbohatším lidem, protože tam je nízké riziko, ochota platit vysoké splátky hypoték. Pro byznys úplně ideální,“ vysvětluje Žítek s tím, že situaci mají zájem řešit jen lidé, kteří na bydlení nemohou dosáhnout.
Naděje na zlepšení ale existuje. Národní ekonomická rada vlády (NERV) vidí řešení například v podpoře dlouhodobých pronájmů a obecního a sociálního bydlení. „Obce jsou málo motivované k tomu, aby s tím něco dělaly. Myslím si, že by se mělo říct, že bytová politika je politika měst a obcí, měly by se tomu věnovat. Pokazili jsme to už na začátku, jak jsme privatizovali skoro všechen bytový fond,“ říká ekonom z Masarykovy univerzity s odkazem na období devadesátých let.
Celý rozhovor Veroniky Kuťákové s ekonomem Vladimírem Žítkem o (ne)dostupnosti bydlení v České republice si můžete pustit výše. Další díl seriálu přiblíží situaci na Slovensku. Okomentuje ji prezident Národní asociace realitních kanceláří Slovenska Ján Palenčár v rozhovoru s Jánem Heribanem.
-
Na výrazném zvýšení výdajů na obranu se včera shodli všichni lídři 27 států Evropské unie na mimořádném summitu. Ubrání Evropa Ukrajinu i bez pomoci USA? Rozebíráme v redakční debatě našich komentátorů Petera Švece a Róberta Kotiana. Moderuje Ondřej Havlíček.
-
O talentoch, ich objavovaní, prijímaní a uvádzaní do praxe sa rozprávame s koučom silných stránok a riaditeľom spoločnosti Use Your Talents Jozefom Kokoškom.
Povedali by ste, že poznať svoje talenty znamená vlastne poznať, kým som? A ako poznanie samého seba môže pomôcť v partnerských či pracovných vzťahoch? V rozhovore s Jozefom Kokoškom si vypočujete napríklad aj to, prečo sa protiklady vo vzťahoch priťahujú alebo čo môže byť za správaním šéfa, ktorý sa vás každý deň pýta na to isté. Zhováral sa Ján Heriban.
-
Z kazatelen často říkáme i slyšíme, že odpuštění je třeba. Jenomže jsou to pro mnohé, kteří zažívají hluboká zranění, jen zbožné řeči vytržené z reálného života. Odpuštění. To víme. Ale jak na to, když to tak strašně bolí?
A co spravedlnost v tom všem?
Odpuštění je z pohledu obětí. Odpuštění (či cesta k němu) neznamená rezignaci na spravedlnost, naopak k ní uschopňuje. Jak? Proč?
Na férovku o odpouštění se spisovatelem, fyzikem a biskupem Pavlem Konzbulem.
Ptá se Jan Hanák.
-
Uplynulé dni zmenili charakter medzinárodnej politiky. Stretnutie prezidentov USA a Ukrajiny v Oválnej pracovni vyvolalo zdesenie a zobudilo lídrov v Európe. Potrebujeme viac pokoja a nádeje, Katolícka cirkev by nemala mlčať, hovorí bývalý šéf slovenskej diplomacie Pavol Demeš.
Pavol Demeš je odborníkom na medzinárodné vzťahy a zahraničnopolitickým analytikom, aktivistom, fotografom, autorom viacerých knižných a mediálnych projektov na Slovensku aj v zahraničí. Stál pri zrode mimovládneho sektora na Slovensku. Je členom správnej rady neziskovej organizácie European Endowment for Democracy so sídlom v Bruseli. V rokoch 1991 až 1992 bol ministrom medzinárodných vzťahov vo vláde Jána Čarnogurského. Pred Novembrom 1989 pôsobil ako biomedicínsky vedec.
-
Dnes sú to presne tri roky ako Rusko napadlo Ukrajinu. Aké sú korene tohto vojenského konfliktu? Páchali Ukrajinci genocídu, ako tvrdí Putin? Prečo tak túži po Ukrajine? Akú úlohu hrá v tom celom ruská pravoslávna cirkev? Aj o tom je rozhovor s profesorom Prešovskej univerzity Alexandrom Dulebom.
-
Rozhovor se zmocněncem českého Ministerstva zahraničních věcí pro otázky energetické bezpečnosti, diplomatem, publicistou a jedním z vůdců listopadové revoluce z roku 1989.
V jakém stavu jsme co se týče diverzifikace dodavatelů zemního plynu? Do jaké míry jsme závislí na ruském plynu? A jaký je hlavní úkol české i slovenské energetiky? Ptá se Peter Švec.
-
Navštívili sme niektoré slovenské a české mestá, kde sa protestovalo proti proruskej politike slovenskej vlády a spomínalo sa na zavraždeného novinára a jeho snúbenicu. Čo sme sa tam dozvedeli?
47 miest na Slovensku a 16 v zahraničí. Ľudia opäť vyšli do ulíc. Tentokrát najmä preto, aby si uctili pamiatku novinára Jána Kuciaka a jeho snúbenice Martiny Kušnírovej. Zavraždili ich presne pred siedmimi rokmi. Protestujúci zároveň znovu vyjadrili nespokojnosť so spochybňovaním členstva Slovenska v Európskej únii a proruskou politikou premiéra Roberta Fica. Zhromaždenia sa konali aj v menších mestách, ako sú Gelnica, Krupina alebo Modra. Téma.21 zachytila atmosféru v Bratislave, Žiline, Banskej Bystrici, Gelnici, Prahe aj Brne. Audio reportážou vás prevedie Ján Heriban.
- もっと表示する
