エピソード
-
Země nikoho vznikly v roce 1938 na různých místech na hranicích středovýchodní Evropy. Byla to místa opuštění, obrovského utrpení a mezního pocitu vyloučení. Mezi březnem 1938 a zářím 1939 tu živořily desítky tisíc židovských mužů, žen a dětí. Neznámou kapitou dějin holokaustu se zabývá Michal Frankl z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, autor knihy Občané země nikoho. Uprchlíci a pohyblivé hranice středovýchodní Evropy 1938–1939. V audiočlánku se dozvíte, kde všude uvízly skupiny židovských uprchlíků i co jim pomáhalo přežít. A jsou země nikoho opravdu minulostí, nebo můžeme nacházet paralely i v současnosti?
Audiočlánek vznikl na základě textu Leony Matuškové, který v plném znění najdete v Magazínu AV ČR. Přečíst si jej můžete v online podobě na stránkách Akademie věd nebo si objednejte výtisk na [email protected].
Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
-
Ekonomové Julie Chytilová a Michal Bauer z Národohospodářského ústavu AV ČR a FSV UK představili v živé diskuzi v rámci Týdne Akademie věd, jak zásadní mohou být výzkumy behaviorální ekonomie např. pro řešení chudoby, nebo nesnášenlivosti na základě etnicity. Dozvíte se, jak se ekonomie sblížila s psychologií a proč je dobré brát aspekty našeho rozhodování vážně. Hosté jsou si partnery v práci i v životě a svou akademickou dráhu odstartovali trochu nečekaně v rovníkové Ugandě. Na jaká další místa je výzkum zavedl? Jak to vypadá, když se plánuje experiment pro konkrétní výzkum - třeba vůli nechat se očkovat? A proč pracují raději v terénu než v laboratoři?
Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21
-
エピソードを見逃しましたか？
-
Jak se v současnosti proměňuje výuka dějepisu a před jakými výzvami stojí vyučující (ne)oblíbeného předmětu? A jak může hodiny historie proměnit/doplnit/ozvláštnit tzv. badatelská metoda, ve které hraje žák hlavní roli a učitel pro něj připravuje vzdělávací situaci? Vojtěch Ripka z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR popisuje vývoj webové aplikace HistoryLab.cz, na které se spolupodílel a která vychází z badatelské metody. Aplikace představuje digitální dílnu s mnoha cvičeními přímo do hodin, ve které se žáci a žákyně učí pracovat s prameny, rozvíjí historickou gramotnost a soustředí se na trénování kompetencí. Martin Štefek zdůrazňuje důležitost propojení výzkumu současných dějin a vzdělávání. I proto Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, kde historik a politolog působí, zintenzivňuje spolupráci s didaktiky i vyučujícími dějepisu. Oba hosté shodně vnímají důležitost rozvoje kompetencí, aby se studující mohli orientovat v současném světě. I když je správně uchopená badatelská metoda náročnější na přípravu i vedení lekce, rozsáhlé evaluace ukazují její pozitivní dlouhodobé dopady.
Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21
-
Co vše víme o mikroorganismech, které žijí v našem těle i na něm? V čem se zásadně změnil jejich výzkum od dob Louise Pasteura? A začínají všechny nemoci ve střevě? Epizodou věnovanou střevnímu mikrobiomu provází imunolog Miloslav Kverka, vedoucí laboratoře buněčné a molekulární imunologie v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Se svým týmem se zaměřuje na tři hlavní témata spojená s mikrobiotou: na imunitu, autoimunitní onemocnění a možná překvapivě i na duševní zdraví. Dejte si jogurt nebo kimchi a poslechněte si, jak komunikujeme s mikroby prostřednictvím imunitního systému, proč jsme dávno nevymřeli na průjmy a proč je těžké určit, jak vypadá opravdu zdravý střevní mikrobiom.
Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21
-
Hana Lísalová vede ve Fyzikálním ústavu AV ČR laboratoř funkčních biorozhraní. Její tým vyvíjí zařízení, která jsou schopna například odhalit patogeny v jídle, a to díky inovativním biočipům. Jak takové biočipy fungují a proč trh s biosenzory zásadně „nakopla“ covidová pandemie? Poslechněte si, jak se vědkyni a jejímu týmu daří v konkurenčním prostředí výzkumu biosenzorů, proč vsadila na otevřenou spolupráci a interdisciplinaritu, ale i to, co jí jako nevidomé při práci nejvíc pomáhá.
Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV2 -
Vydejte se s námi za architekturou pražských ulic, avantgardního Brna či horských chat a útulen. Tudy vedly výzkumné stezky teoretičky dějin umění Markéty Svobodové z Ústavu dějin umění AV ČR, která má v topografickém oddělení na starosti projekt Umělecké památky / Architektonický manuál / Praha (UP/AM/PRAHA). Jde o veřejně dostupný webový zdroj odborně zpracovaných informací o architektuře, ke kterému její tým aktuálně připravuje didaktické materiály. Mimo to také spolupracují se Dny architektury a pořádají přednášky v terénu. Při průzkumu témat se badatelka vždy zajímá o kontextové přesahy – ať už jde o stavby Klubu československých turistů, architekturu krematorií, československé studenty a studentky školy Bauhaus nebo o osobnost brněnského umělce Františka Kalivody. Po jakých kopcích Markéta Svobodová v dětství chodila a jak ji to ovlivnilo v její akademické kariéře? Jak moc se do její práce otisklo setkání s teoretikem architektury a historikem Rostislavem Šváchou? A proč si oblíbila období avantgardy?
Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21
Publikace, o kterých v pořadu hovoříme, jsou Bauhaus a Československo 1919-1938 / The Bauhaus and Czechoslovakia 1919-1938: studenti / koncepty / kontakty, Hore zdar! Stavební strategie Klubu českých/ československých turistů [útulny a chaty], Krematorium v procesu sekularizace českých zemí 20. století: Ideové, stavební a typologické proměny a KALI- / ARCH / FI-FO / TYPO. František Kalivoda (1913–1971): Vize a návraty modernismu.
00:00 Představení hosta a přivítání
00:45 Cesta Markéty Svobodové k architektuře
02:07 Vliv dětství a uměleckého vzdělávání na její výzkum
03:58 Průzkum školy Bauhaus a vznik knihy zaměřené na studentky a studenty z Československa
04:56 František Kalivoda: multižánrový umělec
07:10 Vznik a specifika projektu Umělecké památky / Architektonický manuál / Praha
17:07 Výzkum staveb Klubu československých turistů, práce na knize Hore zdar!
20:48 Výhled a plán na zpracování korespondence Františka Kalivody
21:42 Uzavření a rozloučení
-
Hana Grison z Geofyzikálního ústavu AV ČR se věnuje interdisciplinárnímu výzkumu, který spojuje geofyziku, archeologii a půdoznalectví i geochemii. Mimo to rozvíjí i metodu archeomagnetického datování. Co všechno tato metoda archeologům nabízí? Poslechněte si, jak se stavařka s vášní pro Francii dostala k výzkumu magnetismu půd, proč se těší na analýzu znečištění měst z listů platanů a co si s sebou bere na výpravy do terénu. Dozvíte se i podrobnosti o projektu Bleskem označeno, na němž vědkyně spolupracuje, a zjistíte, jak se do něj můžete zapojit. Co nám prozradí mapa míst, kam udeřil blesk a jak se zasažené místo promění?
Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV2
00:45 Cesta vědkyně k výzkumu půdního magnetismu
03:48 Archeomagnetické datování a jeho uplatnění v archeologii
07:39 Magnetické stopy v půdě
9:51 Lokace, na kterých tým Hany Grison pomáhá
12:07 Interdisciplinární povaha výzkumu a spolupráce napříč obory
14:35 Výzkum znečištění půd
15:45 Magnetická susceptibilita
16:43 Evropský projekt zkoumající znečištění ve městě pomocí analýzy listů stromů
20:02 Projekt Bleskem označeno
24:50 Jak to vypadá při terénním výzkumu
29:18 Rozloučení
-
Správně „ochočené“ světlo umí proniknout i do dříve netušených hloubek. Když ale chceme zkoumat živou tkáň, narážejí současné mikroskopické techniky na své limity. Změnu by mohly přinést objevy dvou českých vědců. Tím prvním je holografický endoskop Tomáše Čižmára z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, který pomocí optického vlákna pronikne do nitra mozku. Druhý přístroj vyvinula Barbora Špačková z Fyzikálního ústavu AV ČR, jejím nanofluidním mikroskopem si můžeme „posvítit“ na biomolekuly, tedy základní stavební kameny života. V jakých oborech mají jejich přístroje budoucnost? A čím by mohly pomoci posunout znalost Alzheimerovy choroby?
Audiočlánek vznikl na základě textu Leony Matuškové, který v plném znění najdete v Magazínu AV ČR. Přečíst si jej můžete v online podobě na stránkách Akademie věd nebo si objednejte výtisk na [email protected].
Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
-
Krovky, zadeček nebo tykadla? Které části těla kůrovců jsou nejbizarnější a jak se jejich tělesné schránky přizpůsobily životu v tunýlcích? Lesní entomolog Jiří Hulcr z University of Florida a částečně i Mikrobiologického ústavu AV ČR vlastní nejrozsáhlejší sbírku kůrovců na světě a neustále ji doplňuje o další exempláře. Kam všude se za nimi vydává a jaké druhy tohoto brouka jsou podle něj nejzajímavější? Jiří se vedle výzkumu ve své laboratoři věnuje i tzv. extension, tedy překládání vědeckých poznatků do jazyka praxe. O co přesně jde a jaký má tento způsob komunikace vědců a lesníků význam pro smysluplnou ochranu krajiny?
Poslechněte si druhou část terénního rozhovoru s vědcem, který se do Česka pravidelně vrací a dozvíte se také, jak ve své práci využívá AI, jak vznikla kniha Kůrovci. Příběh největšího vyvrhele říše hmyzu, která letos vyšla i česky, i to, v čem je unikátní Bark & Ambrosia Beetle Academy, kterou Jiří založil.
Americký systém Cooperative Extention popisuje vědec v tomto článku a zde je odkaz na jeho popularizační film Solution from a forest apocalypse.
Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
-
Lesní entomolog a „kůrovcolog“ Jiří Hulcr působí v laboratoři na University of Florida. Do Česka, kde spolupracuje s Mikrobiologickým ústavem AV ČR se ale pravidelně vrací, a má tak možnost sledovat vývoj lesů zde i za oceánem. V čem jsme podle něj v péči o lesy opravdu dobří a čemu bychom se mohli naopak přiučit od amerických kolegů? Poslechněte si první část rozhovoru, který jsme nahráli v lese u Jílového u Prahy. Jiří se rozpovídal nejen o tom, proč jsme zapomněli, že řeky mohou být čisté, že krajina potřebuje oddechnout, ale i o tom, jak kůrovci pomohli ke změně přemýšlení o lesním hospodaření. Dozvíte se také, proč má rodák z farmy v Horní Kamenici u sebe stále sekeru a k čemu se vyplatí umět to s motorovkou.
V rozhovoru odkazujeme na tato videa, akademii Bark & Ambrosia Beetle Academy a také zmiňujeme knihu Kůrovci. Příběh největšího vyvrhele říše hmyzu.
Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
-
Jaké mají polymery superschopnosti a jak může jejich výzkum pomoci při léčbě rakoviny? Tomáš Etrych z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR vede oddělení biomedicinální chemie, kde se spolu se svým týmem dlouhodobě věnuje výzkumu nových vodorozpustných makromolekul. Ty jsou díky svým specifickým vlastnostem vhodné pro použití v medicíně a mohly by přispět k léčbě rakovinových nebo zánětlivých onemocnění. Poslechněte si, proč ve své laboratoři potřebuje mezioborový tým, který typ polymeru se nejlépe hodí jako tzv. obal pro účinné látky, jak se velké molekuly chovají v těle a také co vědce ke studiu polymerní chemie vůbec přivedlo.
Moderace: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
-
Věděli jste, že zákony ohledně rodiny či práv a zdraví žen byly v bývalém východním bloku včetně Československa na svou dobu velmi pokrokové? A že naši vědci a vědkyně byli ve výzkumu ženského orgasmu dokonce světovými průkopníky? Nejen těmito tématy se zabývá Kateřina Lišková, autorka knihy Politika touhy. Jak se žilo ženám, které po práci běžně čekala doma tzv. druhá směna? Levicoví politici se o legislativní úpravy postavení žen snažili již za první republiky, ale úspěšní byli pouze částečně. Po nástupu komunismu se situace změnila. Proč a s jakými důsledky? Čím nás překvapuje naše docela nedávná minulost a proč ji vlastně máme odborně zkoumat? Poslechněte si v audiočlánku vycházejícím z textu Viktora Černocha, který v plném znění najdete v magazínu AV ČR. Časopis je dostupný online na webu avcr.cz nebo si jej můžete objednat v tištěné podobě – stačí napsat na [email protected] a čtvrtletník vám bude chodit zdarma do schránky.
Dějiny intimního života v Československu zpracovává taky dokumentární cyklus Kronika orgasmu, kterým provází socioložka Kateřina Lišková.
Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
-
Retro se v posledních letech propašovalo snad do všech oblastí naší společnosti. Co tento pojem vlastně znamená? A co si z doby, kterou označuje, dodnes rádi připomínáme? Poslechněte si, proč máme stále slabost například pro chlebíčky, jak to bylo s nedostupností masa na pultech za minulého režimu, co se poslouchalo za hudbu i jak lidé trávili dovolenou.
Audio vychází z textu Viktora Černocha, který který v plném znění najdete v magazínu AV ČR. Časopis je dostupný online na webu avcr.cz, nebo si jej můžete objednat v tištěné podobě – stačí napsat na [email protected] a čtvrtletník vám bude chodit zdarma do schránky.
Načetli: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21. -
Teoretický fyzik Martin Friák z Ústavu fyziky materiálů AV ČR se intenzivně věnuje psaní algoritmů pro kvantové počítání. Kvantové počítače totiž podle něj můžou zásadně ovlivnit materiálovou vědu, která nachází aplikace v lékařství nebo třeba v automobilovém průmyslu. Martin působil několik let ve dvou ústavech Maxe Plancka v Berlíně a Düsseldorfu, kde se podílel na vývoji např. nových litinových slitin pro implantáty. Jak jeho práci ovlivní stále se zdokonalující kvantové počítače a umělá inteligence? Proč se rozhodl finance z prestižní Akademické prémie udělované AV ČR věnovat právě tímto směrem? A jak využije jeho tým kvantový počítač, který bude za pár měsíců spuštěn v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě? Poslechněte si rozhovor s vědcem, kterého k oboru přitáhly tanky. Dozvíte se, k čemu využívá superpočítač, jenž má na svém pracovišti ve sklepě a jak by pojmenoval materiál, který by jednou objevil.
Rozhovor, na který v epizodě odkazujeme, najdete v A / Magazínu.
Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
-
Elektrochemik Petr Krtil z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se zabývá elektrochemickými zdroji elektrické energie a hledá cesty pro budoucnost bez fosilních paliv. Poslechněte si, jaké nečekané souvislosti to přináší. Své stanovisko vědec shrnul v expertním stanovisku AV ČR, tzv. AVexu. Naše civilizace je zranitelná zejména kvůli obrovské závislosti na elektrické energii. Česká republika je navíc výrazně průmyslově orientovaná země, což obnáší potřebu velkého přísunu energie třeba i pro nepřetržité provozy, např. v chemickém nebo stavebním průmyslu. Budeme umět vyrábět energii bez fosilních paliv? Podaří se nám dostát závazkům green dealu, ač naše přírodní podmínky nejsou dostatečně vstřícné pro rozsáhlou výstavbu větrných nebo solárních elektráren? Proč je vůbec ukládání a transportování energie tak složité? A jakou roli v těchto otázkách může sehrát fyzikální chemie?
Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
-
Jak mohou mezi sebou komunikovat autoři ve svých textech? Proč básni porozumíme lépe, když se ji naučíme nazpaměť a zkusíme ji přednést nahlas? A co vše se dá o autorovi vyčíst z podoby jeho verše? Robert Kolár vede v Ústavu pro českou literaturu AV ČR oddělení teorie a je členem Versologického týmu. Ve svém výzkumu se zabývá intertextovostí, tedy vztahem jednoho textu k jinému. Textový dialog autorů sledoval ve své poslední knize Hudbu vašich rytmů jsem cítil… Průvodce veršovými prostředky mezitextového navazování v díle V. Dyka, F. Gellnera, F. Šrámka a K. Tomana. Splupracuje i s edicí Česká knižnice zaměřenou na český literární kánon. K ikonickým dílům zde najdete volně k použití dílny a semináře pro studenty a pedagogy.
Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
-
Ostré lokty, dobrý mentor a notná dávka štěstí. To byly ingredience, které potřebovaly první české vědkyně, aby se mohly prosadit v mužském světě vědy. Jejich pozoruhodné příběhy sledovaly Marie Bahenská (Masarykův ústav a Archiv AV ČR), Dana Musilová (Univerzita Hradec Králové) a Libuše Heczková (Univerzita Karlova), které je v roce 2023 vydaly knižně pod názvem Ženám žádný obor vědecký od přírody není uzavřen: Spletité cesty žen k vědecké kariéře v první polovině 20. století (Academia). V publikaci se soustředí na kariéry konkrétních vědkyň, ale zajímá je i širší dobový kontext. Poslechněte si, proč se ženy mohly prosadit spíše v technických a přírodovědných oborech, jak se pro vědkyně změnila situace v období první republiky, kdy vznikaly nové vysoké školy a četné ústavy aplikované vědy a také kteří muži v roli mentorů své ženské kolegyně podporovali.
A schválně, co vám říkají tato jména - botanička a zooložka Marie Zdeňka Baborová, geografka Julie Moschelesová, filozofka Albína Dratvová, lékařka Božena Štúrová Kuklová, hydrochemička Julie Hamíčková, fyzička Jarmila Petrová nebo historička Milada Paulová?
Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
-
Solaris, amoniaková atmosféra i falešné signály z vesmíru. Je v kosmu život a pokud ano, jakou má podobu? V epizodě nahrávané naživo na Veletrhu vědy o tom s námi mluvili nadšení popularizátoři astrobiologie Julie Nekola Nováková z Fyzikálního ústavu AV ČR a Tomáš Petrásek z Fyziologického ústavu AV ČR. Ptali jsme se jich, zda by mohly mimozemské civilizace pěstovat umění podobně jako my nebo jak je samotné ovlivňují vědecké poznatky při psaní sci-fi literatury. Poslechněte si, jaké povídky, romány i filmy z tohoto žánru vědce zaujaly a proč, co je k astrobiologii přivedlo i kdo v historii podporoval popularizaci vědy cestou literatury.
Julie Nekola Nováková v rozhovoru představila unikátní knihu sci-fi povídek a odborných esejů Life Beyond Us, kterou jako editorka loni připravila pro Evropský astrobiologický institut. Tomáš Petrásek nás zase nechal nahlédnout do děje svého románu Azhareida. Bitva o Gelidor.
Moderace: Justin Svoboda a Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
-
Lukáš Krmíček z Geologického ústavu AV ČR se vulkány zabývá skoro dvě dekády a cestuje za nimi po celém světě. Poslední dobou pobývá častěji na Islandu, kde naposledy odebíral vzorky sopečných hornin na poloostrově Reykjanes. Práci v terénu následuje podrobná analýza hornin v laboratoři, kde je vulkanolog zkoumá na prvkové i izotopové úrovni. Poslechněte si, jaké to je stát u chrlícího vulkánu a nabírat tekoucí lávu, nebo zda jsou zajímavé i vyhaslé sopky a proč vědec vnímá svou práci jako splněný sen. V pořadu taky představíme novou knihu Lukáše Krmíčka Svět sopek zblízka. Zrození vulkánu.
Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
-
Kriminalita neustále roste a vězení člověka napraví. I s těmito mýty se ve své práci konfrontuje kriminoložka Eva Krulichová ze Sociologického ústavu AV ČR. Ve svém posledním výzkumu se zaměřila na “recept”, jak snížit recidivy a na ukončování tzv. kriminální kariéry. Proč je problematické, že klademe příliš velký důraz na kriminální minulost pachatele? Mají u nás dostatečný prostor alternativní tresty? A jak nás ovlivňují tzv. krimi zprávy, které o kriminalitě referují zavádějícím způsobem?
Moderuje: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.
- もっと表示する
