Episoder
-
S čím vším se budou muset Evropská unie a nová Evropská komise poprat? Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, pokračující válka na Ukrajině a konkurenceschopnost Evropy.
O tom Viktor Daněk v novém díle podcastu Café Evropa mluví s bývalou místopředsedkyní Evropské komise Věrou Jourovou, která v Bruselu působila 10 let. Co si myslí o vlivu Elona Muska na budoucí americkou administrativu? A jak zásadní roli bude mít nový generální tajemník NATO Mark Rutte?
-
Konec papírových vydání Lidových novin nebo e15. Přežijí tradiční média 21. století - zvlášť ta tištěná? A zajímají ještě vůbec mladou generaci?
O tom mluví Viktor Daněk v novém vydání podcastu Café Evropa s tvůrkyní instagramového profilu Jsem v obraze Johanou Bázlerovou, bývalým šéfredaktorem Seznam Zprávy Jiřím Kubíkem a bývalou zástupkyní šéfredaktora Respektu Andreou Procházkovou.
Kde generace Z hledá informace a která témata jsou pro ni jasným virálem? A je těžké pro novináře se adaptovat na novou dobu, kde nositelem informace může být i záživnost formátu? A kde se stírá hranice mezi tradiční novinařinou a informováním o dění od influencerů na sociálních sítích, kteří nemají novinářské zázemí, tým editorů a prostor se ptát hlavních aktérů?
-
Mangler du episoder?
-
Jak se v Bruselu žije asistentům nových europoslanců? O tom v novém díle Café Evropa mluví Jolana Humpálová s Adamem Trunečkou a Markétou Plesníkovou. Oba mají za sebou čtvrt roku v týmech nových europoslanců – jak se cítí v takzvané „EU bublině“? Co musí během běžného pracovního dne zařídit? Jaké úkoly dostávají? Kromě odborné části je totiž nemine ani administrativa – na co všechno musí být připravení? A jak se jim žije v Bruselu?
Neopěvovaní hrdinové – tak server Politico popisuje asistenty europoslanců. Musí být flexibilní, umět se adaptovat a být odolní vůči stresu – nezbytné je samozřejmě umět minimálně anglicky, užitečná v Bruselu je také francouzština. V neposlední řadě je výhodou, pokud si lidsky sednou s europoslanci a jsou připraveni být v jejich stínu a postarat se o ně.
-
Prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU, do kterého je zapojeno 37 nejen evropských zemí, má Česko možnost se k takové pomoci připojit pravidelně – může o ni ale i požádat. To se stalo například při nedávných ničivých povodních v Česku nebo při požárech v Hřensku.
Čeští hasiči naopak pomáhali při povodních ve Francii, Bosně a Hercegovině, při požárech v Řecku nebo v Bulharsku či při katastrofickém zemětřesení v Turecku.
Jak to celé funguje? Za jak dlouho pomoc dorazí? Poslechněte si nový díl podcastu Café Evropa. Viktor Daněk si pozval generálního ředitele hasičského záchranného sboru ČR generálporučíka Vladimíra Vlčka, který má zkušenosti s pomocí při zemětřesení a tsunami v Japonsku nebo během humanitární krize v Jordánsku. Jak se českým hasičům pracuje v zahraničí? A jak jim zahraniční zkušenost pomáhá při zásahu doma?
-
Mezinárodní partnerství a projekt Global Gateway – co se skrývá za tajemným názvem portfolia pro českého kandidáta na komisaře? Co z něj plyne pro Českou republiku a případně pro české firmy?
O tom se Viktor Daněk v novém díle podcastu Café Evropa baví s odbornicí na Global Gateway z Institutu EUROPEUM Zuzanou Krulichovou a seniorním výzkumníkem Ondřejem Horkým-Hlucháněm z Ústavu mezinárodních vztahů.
Hlavním geografickým cílem ambiciózního portfolia Global Gateway jsou Afrika a jižní Amerika a Jozef Síkela dostane za úkol udržet konkurenceschopnosti Evropské unie a vyvažovat vliv Číny a dalších zemí ve strategických regionech. Jak náročné bude pro nového komisaře ukočírovat strategii portfolia? A jaké příležitosti by Evropě mohlo otevřít?
-
600 aut na 1000 obyvatel, a to včetně dětí. Tato statistika se pojí s hlavním městem Česka.
Mění se ale pražská Praha k lepšímu? Je více moderní a udržitelná? O tom během Evropského týdne mobility mluví Viktor Daněk v novém díle podcastu Café Evropa mluví se Zuzanou Polákovou z Laboratoře udržitelného urbanismu organizace AutoMat, který se mimo jiné podílí na projektu Zažít město jinak.
Jaké překážky musí Praha překonávat? Za vysoký počet aut ve městě mohou nerovně nastavené podmínky pro různé druhy dopravy – pak zbývá méně místa na zeleň nebo pro cyklisty. Jak do debaty vstupuje otázka svobodné volby? Proč se strategické dokumenty, které má město vypracované, nedodržují? A jak různé druhy mobility řeší další evropská města?
-
Měli bychom s plasty válčit nebo se je spíš naučit lépe využívat?
Jeden obyvatel Evropy v průměru vyprodukuje desítky kilo plastového odpadu za rok. V Česku je to pak za celý rok celkem zhruba 285 tisíc tun plastových obalů - tedy asi 27 kilo na obyvatele za rok.
Do dvou let by v tuzemsku měl začít platit zálohový systém, který by měl více motivovat k vracení plastových lahví a zejména plechovek. Těch se za rok dokáže zpětně vybrat jen 20 % z celkového počtu v oběhu.
Stihne se systém v tak krátké době připravit? Jaká země je pro nás dobrým příkladem, že bude fungovat? A co Evropu s plasty v budoucnu čeká? Nejasnosti v novém díle podcastu rozebírá Jolana Humpálová s Petrem Novotným, odborníkem na zálohování a konzultantem Institutu cirkulární ekonomiky INCIEN.
-
Vychází další díl podcastu Café Evropa! Tentokrát se tématicky propojuje s právě probíhajícím Prague Pride Weekem.
Tématem letošního ročníku Prague Pride je rodina. Jak si význam vysvětluje husitská farářka Viktorie Kopecká? Čemu nás podle ní rodina učí?
S moderátorkou Jolanou Humpálovou se husitská farářka bavila také o vnímání tradiční rodiny, zahájení Olympijských her nebo o její knize Zpověď farářky, která vyšla téměř před rokem. Ta pro Kopeckou byla „terapeutickým procesem s bezesnými nocemi“, řekla v podcastu. Jak se teď zpětně dívá na svůj coming out?
A kde končí pouhá tolerance a začíná respekt k životu druhých?
-
Evropská unie umí být vtipná. To pomocí satirického profilu DG MEME dokazuje jeho autor Fabio Mauri. Za cíl svých memes si vybral dění evropské politiky. Na X a Instagramu má dohromady téměř 160 tisíc sledujících.
Co ajťáka a komunikačního konzultanta motivovalo ho k založení profilu? A jaký má názor na politickou korektnost? Mauri pomocí memes mluví k sledujícím ze zemí celé sedmadvacítky. Co si myslí o českému humoru? A jakého z českých politiků považuje za nejvděčnější zdroj pro své vtipy?
Dozvíte se v nové epizodě podcastu Café Evropa, která se natáčela přímo uvnitř festivalového areálu Colours of Ostrava!
-
S Evropským sborem solidarity můžete za dobrovolnictvím vyjet i do zahraničí! Na 10 měsíců to ve Švédsku zkusil student Petr Horník. V novém dílu podcastu Café Evropa mluvil nejen o projektech a zážitcích, ale také o tom, jak se do programu přihlásit a co musí zájemci splňovat.
Barbora Trojak, členka a mluvčí Junáka, který má přes 13 tisíc dobrovolníků, představila, jak dobrovolnictví funguje v českém skautu. Během pandemie dobrovolníci Junáka pomáhali například na telefonní lince pro seniory, vyráběli také tisíce speciálních svíček pro Ukrajinu. Ve spolupráci se Skautským institutem také přebírají patronáty nad částmi území Česka, o které se starají.
Dobrovolníci se často setkávají s nepochopením – jakým? Dozvíte se v podcastu!
Moderuje Jolana Humpálová z Voxpotu.
-
Volby do Evropského parlamentu jsou už za pár dní, v Česku budeme volit 7. a 8. června. Podle průzkumů by mohly po celé Evropě posílit krajně pravicové strany. Jak to zamává složením nového Evropského parlamentu? A o co v letošních volbách jde?
V novém podcastu Café Evropa, tentokrát se zástupcem ředitele Institutu EUROPEUM Viktorem Daňkem mluvíme také o tom, jaké má Evropský parlament pravomoci. Bez souhlasu europoslanců neprojde žádná legislativa, a i když ji sami nemohou navrhovat, mohou Evropskou komisi dotlačit k tomu, aby pozměnila, co se jim nelíbí.
Jak si v historii vedli čeští europoslanci? Kdo by měl být dalším českým eurokomisařem či eurokomisařkou? A proč Čechy tyto volby doposud tolik nezajímaly? Tradičně patří k těm s nejnižší účastí, v předchozích volbách hlasovalo jen 28,7 % oprávněných českých voličů. Jak tedy v Česku komunikovat evropská témata, aby byl zájem větší? Co dělají jinak státy, kde je účast vyšší a postoj k Unii pozitivnější?
Moderuje Jolana Humpálová z Voxpotu.
-
Podle průzkumu veřejného mínění Eurobarometr jsou obrana a bezpečnost EU prioritními tématy pro 45 % Čechů, průměr EU je přitom 31 %. Vymykáme se nebo ji vnímáme tak silně kvůli regionu, ve kterém žijeme?
Co mělo na tyto obavy největší vliv v posledních letech a kdo se o bezpečnost naší země obává nejvíce?
Na druhou stranu důvěra v armádu klesá. V současnosti na jednoho vojáka připadá podle statistik 375 občanů ČR. Armádě přitom důvěřuje jen 62 % Čechů - to je nejméně od začátku měření v roce 2008. Proč čelí snižující se podpoře? Jsou témata související s bezpečností a vojenstvím pro lidi unavující?
Povídali jsme si také o aktivních zálohách, které jsou povolány například v případech živelných katastrof. Kromě vojenského drilu je totiž součástí také teorie - například ochrana proti zbraním hromadného ničení. Hlásí se do nich ajťáci, studenti, podnikatelé nebo lékaři. Jak dlouho výcvik trvá a jak náročný je? Které profese armádě schází? A co je poté náplní práce aktivních záloh?
Na otázky odpovídají:
- Sarah Komasová, analytička STEM
- Michaela Onuferová, Account Executive a členka aktivní zálohy
Moderuje Jolana Humpálová z Voxpotu.
-
Vychází další podcast z cyklu Café Evropa, tentokrát na téma 20 let bez hranic - co nám dala otevřená Evropa?
Natáčeli jsme živě s cestovatelem a spisovatelem Ladislavem Ziburou, novinářkou Veronikou Capákovou a hercem Davidem Prachařem v nedávno otevřeném Europa Experience na Národní v Praze.
Jak vnímá otevřené hranice generace, která za zavřenými přechody prožila většinu života? A jak ta, která se narodila po revoluci? Co pro naše hosty znamená být součástí tohoto evropského společenství? Plynou z toho pro českou společnost jen výhody?
Dozvíte se také, jaká konkrétní věc inspirovala Ladislava Ziburu k tomu, aby se vydal na cestu po Evropě a napsal z ní knihu Prázdniny v Evropě a co Davida Prachaře nejvíce baví na cestování se svými dětmi. Co Veronika Capáková považuje za nejdůležitější přínos Unie a jak by se o ní mělo mluvit s veřejností?
-
Dvě znásilnění a jeden pokus o něj = 3 roky vězení. Přelomový rozsudek českého soudu, pro mnohé ale nedostatečný. Jak to ale pomohlo změnit postoj společnosti k obětem? A jak v případech sexualizovaného násilí pomůže samotná změna zákona? Proč je redefinice znásilnění, která nedávno prošla Poslaneckou sněmovnou, tak důležitá pro oběti?
A proč debata o Istanbulské úmluvě tak polarizuje společnost? V Česku její schvalování skončilo v lednu - neúspěšně, a to i přesto, že čeští zástupci se na jejím vyjednávání podíleli. Vrhá to na ČR špatné světlo? „Úmluvu ale k roku 2022 ratifikovalo 36 států - a nikde se tam společnost nehroutí. Pořád hlásáme, že patříme na Západ, ale nechováme se podle toho. Takhle jsme se zařadili po bok zemí, které nevnímám jako úplně demokratické,“ říká hostka podcastu Klára Kadár. Jaké mýty se kolem Úmluvy vytvářejí a jaké argumenty mají její odpůrci?
A jakou roli v této debatě hraje popkultura a postoj společnosti k obětem? Funguje osvěta?
Na otázky odpovídají:
Klára Kadár, manažerka sekce Advocacy v organizaci Konsent Daniel Bartoň, advokát a odborný asistent na Evangelické teologické fakultě Univerzity KarlovyModeruje Jolana Humpálová, reportérka a zástupkyně šéfredaktora Voxpotu.
-
Vychází nový díl podcastu Café Evropa!
Věděli jste, že 72 % energie získává česká vědecká stanice Johanna Gregora Mendela v Antarktidě ekologicky? A že umí i ekologicky klimatizovat?
V další epizodě mluví Viktor Daněk o změně klimatu od polárního kruhu až po Amazonii s Petrem Horkým, režisérem, polárníkem, spisovatelem, a také prvním Čechem, který byl jak na pólu severním, jižním i na pólu chladu na Sibiři, nejchladnějším obydleném místě na světě. Nejen nespoutanou divočinu objevuje Horký už skoro dvě dekády. „Kousek od Brixenu je klášter, kde už po staletí mniši produkují víno. Povídám si s nimi a oni mi říkají, že teď už pěstují vinnou révu i o sto výškových metrů výš, protože je tepleji. A tohle jsou věci, které člověk neokecá.“ Jak vypadá život na stanici v Antarktidě, kde Češi jako jedni z pouhých 29 zemí světa, bádají? Kde jdou poznat klimatické změny nejvíce? V polárních oblastech nebo v Amazonii? Můžeme planetě pomoci tím, že budeme více přemýšlet nad svými spotřebitelskými volbami? A mají evropské regulace očekávaný dopad?Poslechněte si nový díl podcastu Café Evropa a dozvíte se také, proč Horký přirovnává lidstvo k puberťákovi.
-
Další díl podcastu Café Evropa je tady! Tentokrát jsme objevovali Evropu po kolejích.
Vlakem se z Česka dá přímo dostat nejen do sousedních zemí, ale třeba i do Chorvatska, Švýcarska nebo do Budapešti či Amsterdamu. A od tohoto pondělí 25. března vyjel také European Sleeper - noční spoj z Prahy do Bruselu. Možnosti denních a nočních vlaků z tuzemska se rozšiřují - počítá se i s linkou do Kodaně. A co dál? Je vlaková doprava budoucností v přesunu mezi evropskými metropolemi?
Podle dat televizní stanice Euronews jízdu vlakem přes hranice v Evropě v roce 2022 vyhledalo o 12 procent více lidí než v předcovidovém roce 2019. Vlakové spoje ale nejsou tak štědře dotované jako ty letecké, proto tento způsob dopravy řada lidí stále považuje za luxusní. Je to ale pravda? Opravdu se vlakem nedá jezdit levně? A kde jsou v Evropě nejlepší vlaky a jak vyzrát na jízdní řády napříč unijními státy?
Podle cestovatele a průzkumníka evropské vlakové dopravy na to vše stačí známá česká aplikace. Na otázky v novém podcastu odpovídal Michal Zlatkovský, který napříč Evropou vlakem najezdil desetitisíce kilometrů.
Ptala se Jolana Humpálová z Voxpotu.
-
Zájem o Erasmus od pandemického útlumu zase sílí. Čísly to může potvrdit třeba Univerzita Karlova, v předešlém akademickém roce zaznamenala skoro 1700 výjezdů přes Erasmus+ a očekává, že letos tuhle pomyslnou laťku přeskočí. A právě na téma výjezdů, nejen těch studijních, ale i pracovních, jsme se zaměřili v novém podcastu Café Evropa.
Jaké jsou možnosti výjezdů a vyplatí se do zahraničí odjet? A jak takové zkušenosti hodnotí zaměstnavatelé? Podle průzkumu STEM totiž mají absolventi se zkušeností z Erasmu v průměru o 12 procent vyšší plat. V čem výjezd do zahraničí studentům může pomoci? Dozvíte se také, jak si v široké nabídce vybrat nebo jestli se dá vyjet i po skončení studia či na učňovském oboru.
Na otázky odpoví:
Martina Nevolná z Domu zahraniční spolupráce, kterou ze Slovenska přilákal program Erasmus do Prahy Tomáš Novotný, který byl v rámci programů Erasmus na třech výjezdech (a chce ještě pokračovat) -
Od ruské invaze na Ukrajinu uběhly v sobotu 24. února dva roky. Co Ukrajinu čeká dál? Co teď nejvíce potřebuje? Jak dlouho bude trvat odminování tamní krajiny?
Na tyto otázky odpovídali zástupce šéfredaktora Respektu Ondřej Kundra, ukrajinistka Lenka Víchová a zvláštní zmocněnec pro Východní partnerství David Stulík.
Řeč přišla i na odložené prezidentské volby. Využije toho Rusko, aby mohlo tvrdit, že je Volodymyr Zelenský nelegitimní hlava státu? A jaké důležité události posledních měsíců ovlivnily průběh bojů? Debatu moderovala Jolana Humpálová z Voxpotu.
-
Umělá inteligence se stále více začleňuje do našeho každodenního života. S otázkou využívat nebo nevyužívat a případně jak moc, se zabývají už i učitelé.
Jak může pomoci studentům generativní AI ve výuce? Skončila kvůli tomu žákům doba domácích úkolů? Měli by s nimi vyučující o využívání umělé inteligence více mluvit a učit je s ní efektivně zacházet?
Na tyto otázky v novém dílu podcastu Café Evropa odpovídá Eva Nečasová, zakladatelka organizace AI dětem.
Poslouchejte, streamujte! Už teď na všech platformách.
-
Fungování vnitřního trhu Evropské unie je jednou z jejích hlavních výhod. Zaručuje nám možnost úzké spolupráce v rámci EU a dnes ho již považujeme takřka za samozřejmost.
Co přesně ale obnáší a jak z něho my sami těžíme? Proč vznikl? Jaké výzvy evropský vnitřní trh čekají v budoucnosti? Nejen na to odpovídala v novém dílu podcastu Café Evropa viceprezidentka Svazu průmyslu a obchodu ČR Milena Jabůrková.
Pusťte si do uší náš nový podcast, který můžete už teď najít na všech streamovacích platformách!
- Se mer
