Episoder
-
Pozvání do podcastu přijala klinická psycholožka a psychoterapeutka Lucie Sedláčková, která vystudovala jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Absolvovala psychoterapeutický výcvik v kognitivně behaviorální terapii a individuální schematerapii. V roce 2022 atestovala z klinické psychologie a o rok později též z psychoterapie. Od roku 2021 pracuje na Psychoterapeutickém oddělení 14 Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod jako klinická psycholožka. Je také školitelkou v atestačním oboru Klinická psychologie i lektorkou ve výcviku Kognitivně behaviorální terapie. A provozuje svou privátní ambulantní praxi, v níž se zaměřuje na psychoterapii a psychodiagnostiku neurovývojových onemocnění u dětí i dospělých.
Psychoterapeutické oddělení 14 Psychiatrické nemocnice Havlíčkův Brod patří mezi moderní pracoviště, v němž se tým odborníků, spolu s Lucií Sedláčkovou, specializuje na diagnostiku a terapii neurovývojových onemocnění. Jde o geneticky podmíněné ADHD či PAS (poruchy autistického spektra), které podle empirické zkušenosti tamních psychiatrů a psychologů stojí v pozadí obtíží řady pacientů s úzkostnými poruchami, depresí nebo poruchami osobnosti. Diagnostickému závěru je následně přizpůsobena i léčba psychofarmaky a psychoterapie.
-
Pozvání do podcastu přijala klinická psycholožka a psychoterapeutka Janina Fisher, která je světově uznávanou expertkou na léčbu psychického traumatu. Pracovala na Lékařské fakultě Harvardovy univerzity a dodnes je v úzkém pracovním kontaktu s psychiatrem a výzkumníkem Bessel Van der Kolkem, autorem světového bestselleru Tělo sčítá rány. Janina Fisher je též členkou poradního sboru Nadace pro výzkum traumatu, autorkou tří knih a lektorkou kurzů pro psychoterapeuty z celého světa.
Psychická traumata v nás často zanechají následky, přetrvávající desítky let. Až do konce devadesátých let se soudilo, že při práci s traumatem pomáhá, pokud o něm opakovaně hovoříme. Lidé, kteří trauma prožili ale popisují něco jiného. Opakované líčení traumatických zážitků totiž často vede ke zhoršení jejich psychického stavu. S Janinou Fisher v podcastu hovoříme právě o změně práce s traumatem, podobně jako o její knize Překonávání traumatu, kterou věnovala lidem s traumatem, hledajícím cestu z labyrintu psychické bolesti.
-
Mangler du episoder?
-
Pozvání do podcastu přijal kněz, teolog, člen řeholního řádu Jezuitů a duchovní učitel Petr Vacík, který nejprve vystudoval analytickou a environmentální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Do jezuitského řádu vstoupil v roce 2000. Poté studoval filozofii na Hochschule für Philosophie v Mnichově. V letech 2004 až 2006 získal ve Švýcarsku kvalifikaci k dávání duchovních cvičení a pracoval jako pastorační asistent v Akademické farnosti Praha u pátera Tomáše Halíka. Studoval také teologii na Papežské Gregoriánské Univerzitě v Římě a spirituální teologii na Graduate Theological Union v kalifornském Berkeley. Zabývá se různými druhy duchovních cvičení, ale také vztahem spirituality a umění. Od ledna 2021 působí v Římě, kde vede Českou sekci Vatikánského rozhlasu.
I v našem kulturním prostoru po staletí pomáhaly meditační praktiky na cestě k vnitřní vyrovnanosti, soustředění a štěstí. Byli to otcové pouště a později křesťanští světci jako Jan od Kříže či Terezie z Ávily, kteří podporovali „rozvoj srdce a duše“. Neurovědci dnes přinášejí důkazy o tom, že meditace výrazně prospívá člověku i po tělesné stránce, jak se můžeme dozvědět v knize Spiritualita pro mozek, kterou vydalo Nakladatelství Portál. S Petrem Vacíkem se v podcastu zabýváme zmíněnou křesťanskou meditací a kontemplací. Společně hledáme odpovědi na otázky, zda může její praktikování pomoci mírnit úzkost a jestli je nám západní meditace přístupná, i když nepatříme mezi věřící. A také, kdy se z meditace, jak ji řada z nás zná, stává skutečná duchovní cesta.
-
Pozvání do podcastu přijal klinický psycholog Jan Bažant, který vystudoval sociální pedagogiku se zaměřením na etopedii (rozvoj, výchova a vzdělávání dětí, mládeže a dospělých s poruchou emocí a chování) na Pedagogické fakultě Univerzity v Hradci Králové. Následně navázal magisterským studiem jednooborové psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a získal specializaci v klinické psychologii. Absolvoval výcvik v kognitivně-behaviorální terapii a jako lektor a organizátor působil ve výcvikovém kurzu Arteterapie a artefiletiky. Přednášel lékařskou psychologii, psychoterapii a orofaciální bolesti na Lékařské fakultě v Hradci Králové. A v Hradci Králové pracoval jako klinický psycholog, neuropsycholog a psychoterapeut. Od roku 2016 vede Oddělení klinické psychologie v Nemocnici Pardubického kraje. Je také předsedou pobočky Asociace klinických psychologů České republiky pro Východní Čechy.
Náplní práce klinických psychologů ve zdravotnictví je prevence, diagnostika a často i terapie duševních potíží a poruch, včetně poskytování krizové intervence. Cesta k práci samostatně působícího pracovníka ve zdravotnictví trvá od počátku studia psychologie na vysoké škole nejméně deset let. A tak je logické, že zkušenosti a dovednosti takto vzdělaných psychoterapeutů jsou odlišné od jejich kolegů, kteří absolvují bakalářské či magisterské studium některého z humanitních oborů a certifikovaný výcvik v psychoterapii. Oba světy jsou specifické a z povahy studia a získaných zkušeností nemohou být rovnocenné. Z této zdánlivě zřejmé odlišnosti vzniká v oblasti poskytování psychoterapeutické péče řada zbytečných nedorozumění a nepochopení.
-
Pozvání do podcastu přijala psycholožka a psychoterapeutka Eliška Nuslauerová, která získala magisterský titul v oboru psychologie na britské Univerzitě v Chesteru, kde se také věnovala práci s lidmi, kteří se vyrovnávali s dopady násilí. Čtyřletý psychoterapeutický výcvik absolvovala na Irish College of Humanities and Applied Sciences v Irsku. V irském Galway se zaměřovala na práci s klienty, kteří prožívali dlouhodobý stres a měli tendence k závislosti na alkoholu nebo drogách. Individuální psychoterapii poskytuje od roku 2010 a párovou od roku 2018, kdy absolvovala svůj první výcvik zaměřený na párové poradenství. Od té doby se každý rok účastní online seminářů a workshopů organizovaných výcvikovými centry v Kanadě, Irsku a USA. Pod supervizí se věnuje podpoře párů, které prožívají krizi, zažívají dlouhodobé odcizení či konflikty, nebo mají komunikační problémy. Běžně pracuje s páry, které zažily nevěru nebo v jejichž dynamice jsou patrné sklony k agresi. Je členkou mezinárodní asociace párových terapeutů International Centre for Excellence in Emotionally Focused Therapy a také České Asociace pro Psychoterapii.
V podcastu hovoříme s Eliškou Nuslauerovou především o tom, jaký dopad mají úzkosti na naše vztahy. Společně zkoumáme vliv úzkostí na bezpečí i svobodu v partnerských vztazích. Odkrýváme také téma vztahové závislosti, dopadů úzkostí na rodinu a projevů manipulace ve vztazích. A zjišťujeme, jak je možné s takto zasaženými, nerovnovážnými a zraněnými vztahy pracovat v párové terapii.
-
Speciál podcastu je zaměřen na sexuální zdraví a volně navazuje na rozhovor se sexuologem, klinickým psychologem a psychoterapeutem Petrem Weissem. Společně s Kateřinou Klapilovou a Kateřinou Potyszovou z Národního ústavu duševního zdraví budeme hovořit nejen o sexuálním zdraví, ale také o genderu, tedy o tématu, které bývá často zdrojem řady nepochopení, nedorozumění a také manipulací ve veřejném prostoru. Dále si vymezíme pojmy jako parafilie a věnovat se budeme i sexualitě lidí s úzkostnými poruchami a depresi. A především nahlédneme do fungování a nabízených služeb nově zřízené Národní linky pro sexuální a genderové zdraví SexHelp.
-
Pozvání do podcastu přijal sexuolog, klinický psycholog a psychoterapeut Petr Weiss, který vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získal i doktorát. Pracoval na sexuologických odděleních psychiatrických léčeben v Bohnicích a Horních Beřkovicích. Působí jako klinický psycholog v Sexuologickém ústavu VFN a 1. LF UK a přednáší sexuální psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je předsedou Sexuologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně a zabývá se též soudně znaleckou činností v odvětví psychiatrie (specializace klinická psychologie a sexuologie). Publikoval několik set odborných článků, zaměřených především na problematiku sexuálních deviací a dysfunkcí. Profesor Petr Weiss je také autorem první české monografie o parafiliích s názvem Sexuální deviace: klasifikace, diagnostika a léčba. Spolu s kolegy také napsal a sestavil obsáhlou interdisciplinárně pojatou monografii Sexuologie.
V podcastu se nejprve soustřeďujeme na oblast sexuálního zdraví, k němuž se s Petrem Weissem vztahujeme během celého rozhovoru. Dále navazujeme popisem nejrozšířenějších sexuálních dysfunkcí, které nás mohou potkat, a to tím spíše, jestliže se léčíme s některou z úzkostných poruch nebo depresí. Zmiňujeme se o terapii sexuálních dysfunkcí, ale také o nejčastějších mýtech a předsudcích, souvisejících se sexuálním životem. Právě ty totiž mohou spolu s úzkostmi a depresí vytvářet bariéru, která neumožňuje plně prožívat radost a uspokojení plynoucí z milování.
-
Pozvání do podcastu přijaly psycholožky a psychoterapeutky Mgr. Tereza Jirotka Beníčková a Mgr. Karolína Peruth, které vystudovaly psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Obě absolvovaly pětiletý psychoterapeutický výcvik mezinárodníhoinstitutu KBT Odyssea. Kromě psychoterapeutické práce připravují podcast Psycholožky v županu, v němž sdílejí poznatky a aktuality z psychologie v neformálním a přátelském duchu, avšak s pevným základem v odborné teorii a praxi. Prioritou podcastu je poskytovat informace založené na důkazech (evidence-based), což znamená, že se opírají o vědecké studie a odborné závěry. V letošním roce vydaly v Nakladatelství Portál knihu, která nese název jejich podcastu s podtitulem 10x neformálně o duševním zdraví.
V rozhovoru je řeč o destigmatizaci lidí s duševním onemocněním a tématech, s nimiž se obě psychoterapeutky setkávají ve svých praxích a zároveň je reflektují v podcastu Psycholožky županu. Jde především o trable spojené s používáním sociálních sítí, syndrom vyhoření u mladých lidí, nadváhu a obezitu, vztahovou problematiku, ale také feminismus a další témata, která jsou odrazem dnešní doby.
-
Psychické a tělesné zdraví je spolu velmi úzce propojené a podle toho bychom měli v péči o sebe i postupovat. Úzkostné poruchy a deprese často souvisí právě s kardiovaskulárními obtížemi a obezitou. A stejně tak je tomu i naopak, neboť kardiovaskulární obtíže a obezita se může podílet na vzniku a rozvoji zmíněných duševních onemocnění. Právě proto v podcastu hovoříme o následujících tématech:- úzkostné poruchy, deprese a onemocnění kardiovaskulárního systému- oběhový systém- průtok krve srdcem- tuková tkáň- cholesterol a triglyceridy- interpretace výsledků hladiny lipidů v krvi - vznik, projevy a léčba akutního infarktu myokardu- příčiny vzniku obezity- obezita, diabetes a spánková apnoe- prevence vzniku kardiovaskulárních onemocnění a obezity
Hosté: prof. MUDr. PETR TOUŠEK, Ph.D., FESC. Kardiologická klinika 3.LF UK a FN Královské Vinohrady prof. MUDr. MARTIN MATOULEK, Ph.D. Obezitologické centrum XXL 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN
-
Pozvání do podcastu přijal klinický psycholog a psychoterapeut Tomáš Holcner, který vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Absolvoval psychoterapeutický výcvik u České společnosti pro analytickou psychologii (ČSAP), a následně i mezinárodní psychoterapeutický výcvik u International Association for Analytical Psychology (IAAP), kde obdržel status jungovského analytika. V rámci ČSAP působí jako výcvikový analytik a supervizor. Profesní zkušenosti získával v Psychiatrické nemocnici Kosmonosy, kde působil na sexuologickém oddělení a oddělení pro léčbu závislostí. V roce 2007 nastoupil do krizového centra RIAPS, kde v letech 2011 až 2018 pracoval jako vedoucí centra a školitel v postgraduální přípravě kolegů v oboru klinická psychologie. Od roku 2019 působí ve vlastní psychoterapeutické praxi. Profesně se zaměřuje převážně na problematiku krizové intervence a psychoterapii úzkostných poruch, zejména posttraumatické stresové poruchy. V tomto ohledu jej ovlivnil absolvovaný certifikovaný výcvik v psychoterapeutické metodě EMDR (Eye Movement Desensitisation and Reprocessing).
S Tomášem Holcnerem se v podcastu nejprve věnujeme životu a dílu C. G. Junga (1875 – 1961). Následně se seznamujeme s charakteristickými prvky analytické (jungovské) psychoterapie, mezi něž patří symbol, stín, sen či archetyp. Právě ty jsou důležité při práci na propojení naší vědomé a nevědomé podstaty v jeden funkční celek. V praxi to znamená plnější prožívání života a jeho vnímání v pestřejší a plastičtější podobě.
-
Pozvání do podcastu přijal klinický psycholog a psychoterapeut Jan Benda, který vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvoval tříletý komunitní výcvik satiterapie, na osobu zaměřené integrativní psychoterapie, dále výcvik školy Stargate v práci s mimořádnými stavy vědomí, čtyřletý sebezkušenostní psychoterapeutický výcvik Pesso Boyden System Psychomotor Therapy, seberozvojový kurz „Hledat – Najít – Pustit“ pod vedením Jitky Vodňanské a výcvik v Emotion Focused Therapy (EFT). Pracoval jako psycholog v pedagogicko-psychologické poradně, u Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje nebo na Oddělení intenzivní medicíny v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. Od roku 2006 působí ve své privátní psychoterapeutické praxi a pracuje také jako lektor a kouč. Je autorem knih Mystika a schizofrenie – mystické zážitky jako předmět klinického zájmu, Všímavost a soucit se sebou – proměna emocí v psychoterapii a Všímavost a já – od sebeléčení k sebepřesahování.
V podcastu se spolu s Janem Bendou nejprve věnujeme spiritualitě v psychoterapii a vymezení pojmu všímavosti v psychoterapeutické práci. Hlavní část rozhovoru je věnována terapii vnitřních zranění, zahrnující odhalování klientových skrytých jádrových přesvědčení a ošetřování jeho niterných emočních bolestí, které se mohou projevovat v podobě existenciální hrůzy, zoufalé osamělosti nebo studu. V podcastu je dále řeč o všímavé diagnostice duševních poruch. A také o rozvíjení autentického i transcendentního Já.
-
Co dělat, když psychoterapeut poskytuje nekvalitní péči, nebo s ní klient není spokojen? Jak jsou chráněny u psychoterapeuta či psychologa citlivé osobní údaje klientů? A podle jakých pravidel s nimi nakládá? Co když klient zjistí, že se psychoterapeutem deklarované vzdělání a praxe nezakládají na pravdě? Proč jsou na jedné straně psychoterapeutické a psychologické služby těžko dostupné a na straně druhé jsou stávající kapacity odborníků nedostatečně využity?S ohledem na roky nezměněnou legislativu, nedostatečně upravující poskytování psychoterapeutických a psychologických služeb, jde o zcela zásadní otázky, na něž budeme hledat odpovědi s hosty dalšího streamovaného speciálu. Aktuální zákonná úprava je navíc dílčí a neucelená, a v některých resortech zcela chybí. To má za důsledek nízkou ochranu klientů a zvýšené riziko jejich poškození. Proto připravila Česká asociace pro psychoterapii společně s Unií psychologických asociací ČR nový zákon, který navíc umožní vznik psychoterapeutické a psychologické komory.Hosté:
DOMINIKA ČECHOVÁ, MA Česká asociace pro psychoterapii a Counseling.czPhDr. MICHAL WALTER Unie psychologických asociací ČR
-
Pozvání do podcastu přijal neurovědec Aleš Stuchlík, který vystudoval neurobiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Doktorandské studium v oboru neurověd absolvoval na 1. lékařské fakultě UK. V současnosti působí jako vedoucí Oddělení neurofyziologie paměti Fyziologického ústavu Akademie věd ČR a výzkumný pracovník v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ). Zabývá se zejména učením a pamětí, ale také modely neuropsychiatrických poruch. A objasňuje to, proč se chováme tak, jak se chováme. Učí a vede domácí i zahraniční studenty nejen na Univerzitě Karlově v Praze. Svůj čas věnuje také popularizací vědy, a ve svém volnu se zabývá neurokoučinkem a osobním i profesním rozvojem lidí.Společně s profesorem Alešem Stuchlíkem se nejprve vydáváme na cestu krajinou lidského mozku, abychom se seznámili s jeho základní anatomií i funkcemi. Jakkoliv jde o vědecky intenzivně zkoumaný orgán, víme o něm stále velmi málo. Abychom ale porozuměli alespoň v obrysech těm mechanismům, o nichž často hovoříme v našem podcastu i cyklu Život za zdí, je třeba lépe poznat stavbu lidského mozku. Počínaje neurony a gliovými buňkami, přes vývojově nejstarší centra, až po místa, zodpovědná za stres, úzkost, obavy, dech či paměť. V podcastu se ale věnujeme také tomu, co mozku prospívá a škodí, aby bylo zřejmé, co dělá dobře nebo ubližuje nám samotným a našemu duševnímu zdraví.
-
Záznam live streamu SPECIÁLU PODCASTU HOVORY O DUŠI, v němž jsme hovořili s odborníky z oborů psychofarmakologie, farmakologie a farmacie o následujících tématech:- lékový záznam- volba správných antidepresiv a anxiolytik- originální léky a generika- zásady správné manipulace s léky- chyby v dávkování a užívání- kontraindikace- lékové interakce- nástupu terapeutického účinku léků- vedlejší účinky- vysazování antidepresiv a anxiolytik- jak (ne)číst příbalové letákyHosté: prof. MUDr. JIŘÍ MASOPUST, Ph.D. psychiatr a psychofarmakologPsychiatrická klinika FN Hradec KrálovéPharmDr. IRENA ŠTENGLOVÁ NETÍKOVÁ, Ph.D. klinická farmakoložkaOddělení klinické farmakologie a farmacieFarmakologický ústav VFN a 1. LF UKPharmDr. BOHDANA ŠVEHLOVÁklinická farmaceutkaOddělení klinické farmacie a farmakologie VFN v PrazeOdkazy:Česká neuropsychofarmakologická společnost Česká společnost klinické farmakologieČeská farmaceutická společnost ČLS JEPČeská odborná společnost klinické farmacie ČLS JEP
-
Pozvání do podcastu přijal terapeut a lektor Rostislav Honus, který vystudoval obor sociální práce s poradenským zaměřením na Ostravské univerzitě. Absolvoval individuální sebezkušenostní výcvik v logoterapii, integrativním koučování a práci s pozůstalými po obětech trestných činů. Poskytoval supervizi lidem v pomáhajících profesích a psychosociální podporu umírajícím i pozůstalým. V současnosti se zaměřuje na existenciální přístup v oblasti seberozvoje, prevencí syndormu vyhoření a existenciálním koučováním a supervizí, ale také terapeutickou prací s pečujícími. Je autorem publikace Kdo jsem a co tady dělám, s podtitulem Praktický průvodce sebezkušeností, kterou vydalo Nakladatelství Portál.
V podcastu nahlížíme společně s terapeutem Rostislavem Honusem do jeho nové knihy, jejímž smyslem je zprostředkování sebepoznávacích technik a cvičení, které nám mohou pomoci strukturovaně přemýšlet o důležitých aspektech bytí. Ale také o podstatných otázkách našeho jedinečného a neopakovatelného života, včetně toho, jak poznat a realizovat to, čím disponujeme. Podle Rostislava Honuse je jedním z důležitých cílů publikace postupné objevování smyslu naší existence. Dobrodružství sebepoznání, sebenaplnění a hledání smyslu není bohužel i bohudík jednorázovou záležitostí, ale úkolem či výzvou na celý život.
-
Pozvání do podcastu přijal americký psychiatr a psychoterapeut Blaise Aguirre, mezinárodně uznávaný za svou rozsáhlou práci v oblasti léčby poruch nálady a hraniční poruchy osobnosti, respektive emočně nestabilní poruchy osobnosti. Od roku 2000 pracuje v McLean Hospital v Belmontu v Massatchuses, tedy v jedné z nejlépe hodnocených psychiatrických nemocnic na světě. Zároveň působí jako vysokoškolský pedagog na Harvardově univerzitě, s níž lékaři McLean Hospital velmi úzce spolupracují. V léčbě hraniční poruchy osobnosti se psychiatr a psychoterapeut Aguirre specializuje na dialektickou behaviorální terapii (DBT) a další způsoby léčby, jako je terapie založená na mentalizaci (MBT). Pravidelně přednáší po celém světě a je autorem nebo spoluautorem řady knih o hraniční poruše osobnosti.
-
Pozvání do podcastu přijal psychoterapeut a lektor Michael Chytrý, který vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, a to obor Speciální pedagogika. Absolvoval psychoterapeutický výcvik v dynamické a hlubině orientované psychoterapii, dále v systemické rodinné a párové psychoterapii, psychoanalytické rodinné a párové psychoterapii, a také výcvik Českého institutu pro supervizi. Jako psychoterapeut pracoval s dětmi se zrakovým postižením, dále s dětmi s poruchami emocí a chování, ale i s dětmi se syndromem týraného, zanedbávaného a zneužívaného dítěte CAN. Od roku 2002 provozuje svou privátní psychoterapeutickou praxi. Kromě skupinové psychoterapie se zabývá rodinnou a párovou psychoterapií i supervizí. Je členem Evropské asociace pro psychoterapii a Evropské asociace pro supervizi a koučink. Vede Institut pro vzdělávání v psychoterapii SUR.
Systém a výcvikový model SUR je spojen se jmény psychiatra a alkohologa Jaroslava Skály, psychologa Eduarda Urbana a psychoterapeuta i psychiatra Jaromíra Rubeše. Iniciály příjmení zakladatelů daly výcviku jméno, jehož jedinečnost spočívá především ve spojení výcviku ve skupinové psychoterapii s širším a hlubším rozměrem velké skupiny, respektive komunity. První výcviková komunita zahájila svou práci v roce 1967 a sestávala ze šesti výcvikových skupin. V období normalizace byl SUR platformou pro svobodné názory a postoje. Patřil k odbornému disentu, podobně jako další aktivity v oblasti filosofie, ekologie či ekonomie. Řadu let byl sledován Státní bezpečností. SUR byl prostřednictvím mnoha osobností propojen s českou psychoanalytickou obcí a v průběhu desetiletí z něj vycházely domací linie samostatných uznávaných směrů a přístupů, jako byla rodinná terapie, Gestalt terapie, transakční analýza, Bálintovské skupiny, arteterapie a jiné neverbální metody, ale i KBT a rogeriánská terapie zaměřená na klienta. Stále je považován za nejnáročnější výcvikový model v psychoterapii u nás.
-
Pozvání do podcastu přijala psychoterapeutka a výživová poradkyně Petra Mocová, která vystudovala bakalářský program na University College Maastricht v Holandsku v oboru psychologie a sociologie. Magisterský diplom získala na Pražské vysoké škole psychosociálních studií, a to v oboru sociální práce se zaměřením na komunikaci a aplikovanou psychoterapii. Absolvovala gestalt psychoterapeutický výcvik, dále výcvik v koučování, relaxačních technikách, kognitivně behaviorální terapii obezity, všímavém jedenía také kurz všímavosti a sebelaskavosti. Čtyři roky pracovala v terapeutické komunitě Kaleidoskop pro lidi s poruchou osobnosti a dva roky v komunitě pro závislé v SANANIMu. Již přes deset let vede skupinové kurzy zdravého hubnutí STOB (STop OBezitě). Od roku 2015 působí v pražském centru Alivio, kde se věnuje psychoterapii, koučování a výživovému poradenství.
Obezita je rizikovým faktorem řady onemocnění, kam se řadí nejen kardiovaskulární a onkologická onemocnění nebo diabetes 2. typu, ale také deprese a úzkostné poruchy. Samotná deprese i úzkostné poruchy jsou zároveň rizikovým faktorem pro rozvoj samotné obezity. Tím se nešťastně uzavírá bludný kruh nemoci, spoluzodpovědné za sníženou kvalitu života i jeho zkrácení. Lidí s nadváhou a obezitou přitom v posledních dekádách přibývá. S Petrou Mocovou nejprve v podcastu hovoříme o nutnosti pochopení, čím je obezita a co přispívá k jejímu rozvoji. Blíže se věnujeme situacím, kdy jídlo slouží jako regulátor emocí. A podrobněji se seznamujeme s obsahem kurzů hubnutí STOB a významu pomalých změn v životních návycích, které můžou přinášet trvalou pozitivní změnu. Petra Mocová nás též seznámí s psychoterapií zaměřenou na léčbu obezity a mýty spojenými se zdravým stravováním.
-
Pozvání do podcastu přijala básnířka, prozaička, redaktorka a literární kritička Olga Stehlíková, která vystudovala Vyšší odbornou školu publicistiky a poté bohemistiku, lingvistiku a fonetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je editorkou webového magazínu Tvaru s názvem Ravt. Jako nakladatelská redaktorka se Olga Stehlíková podílela na desítkách knih. Naposledy připravila pro Nakladatelství Portál klasickou knihu švýcarské psycholožky a filoložky Marie Louis von Franz s názvem Analytická psychologie v pohádkách. Olga Stehlíková debutovala jako básnířka sbírkou Týdny (2014), která byla oceněna Magnesii Literou v kategorii poezie. Následoval experimentální projekt vejce/eggs (2017), sbírka netradičního formátu se 101 dvojveršími a jejich anglickými překlady a hudebním doprovodem Tomáše Brauna. V roce 2018 vydala sbírku Vykřičník jak stožár, poté sbírku O čem mluví Matka, když mlčí (2019) a Zkoušku Sirén (2022). Je také autorkou několika knih pro děti, jako Kařut a Řabach (2019), Kluci netančej (2019) Já, člověk (2021) nebo Mojenka (2022).
V podcastu se nejprve věnujeme pohádkám jako literárnímu žánru, včetně jejich historie. Pohádka je, zjednodušeně nahlíženo, vyprávěním ze světa nadpřirozených jevů, který není vázán na podmínky reálného světa. A obvykle končí vítězstvím dobra nad zlem. Tak tomu ale nebylo zdaleka vždy, protože mnohé pohádkové příběhy dříve obsahovaly hororové prvky a nemuselo z nich nutně plynout žádné konkrétní ponaučení. Poté, co nás Olga Stehlíková provede světem literárním, vydáme se na exkurzi krajinou psychologického výkladu pohádek. Právě v ní nám může významně pomoci s orientací kniha Analytická psychologie v pohádkách, která je souborem přednášek švýcarské psycholožky a filoložky Marie Louisy von Franz. Psychologický výklad pohádek se pro nás může nakonec stát zálibou i vášní, vedoucí k lepšímu zmapování našich vnitřních dějů a porozumění vlastnímu životu. Pro začátek možná postačí vzít do rukou některou z klasických pohádek a podívat se na ní znovu po letech dospělýma očima.
Odkazy:
Analytická psychologie v pohádkách, Franz M.L., Portál, 2023
Národní báchorky a pověsti I., Němcová B., Městská knihovna v Praze, 2019
Národní báchorky a pověsti II., Němcová B., Městská knihovna v Praze, 2019
Slovenské pohádky a pověsti I., Němcová B., Městská knihovna v Praze, 2019
Slovenské pohádky a pověsti II., Němcová B., Městská knihovna v Praze, 2019
Pohádky, Erben K. J., Městská knihovna v Praze, 2011
Německé pohádky, Grimm J., Grimm W., SNKLU, 1961
Pohádky bratří Grimmů, Grimm J., Grimm W., Albatros, 1969
Krása nesmírná: ruské lidové pohádky, Lidové nakladatelství, 1977
Baba Jaga, kostlivá noha, Ježková A., Skála F., Albatros, 2014
Partneři podcastu:
VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
INSTITUT ORIGANUM
KSM PORT
-
Hostem podcastu je klinický psycholog a psychoterapeut Michael Václavík, který vystudoval jednooborovou psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci a Psychoterapeutickou fakultu v Praze. Absolvoval pětiletý výcvik v psychodynamické psychoterapii SUR a výcvik v katatymně imaginativní psychoterapii. Zabýval se též studiem grafologie a psychodiagnostiky skrze Rorschachovu metodu, z níž složil certifikovanou zkoušku v Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Dalších pět let se věnoval výcviku v psychodynamické psychoterapii v Brněnském institutu psychoterapie. Je také jedním ze čtyř mezinárodně uznaných psychoterapeutů u nás v psychoterapii zaměřené na přenos. Několik let pracoval jako psycholog a psychoterapeut Psychiatrického oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě a vyučoval psychologii na Ostravské univerzitě. Aktuálně provozuje nestátní zdravotnické zařízení Psychoterapeutická praxe, v němž také osobně pracuje, a to v Pržně u Frýdlantu nad Ostravicí. Působí též coby interní lektor, supervizor a člen tréninkového výboru Brněnského institutu psychoterapie. Je autorem řady odborných článků i textů pro laiky, publikovaných na webu uTerapeuta.cz, které se staly základem jeho nové knihy Skryté příčiny duševních strastí s podtitulem Psychoterapie do kapsy, kterou nedávno vydalo Nakladatelství Portál.
V podcastu je nejprve řeč o tom, čím je dobrá psychoterapie a kým dobrý psychoterapeut. S Michaelem Václavíkem se následně vydáváme ke kořenům panické poruchy. Podle biologického pohledu na paniku jsou podstatným rysem poruchy náhle vznikající a nepředvídatelné periodické ataky masivní úzkosti (paniky), které nejsou omezeny na žádnou specifickou situaci nebo souhrn okolností. Podobně jako u jiných úzkostných poruch jsou symptomy u různých pacientů rozmanité, ale společný je u všech náhlý začátek záchvatu, „bušení srdce“, bolesti na hrudi, pocity dušnosti, závratě a pocity derealizace. Téměř vždy se objevuje strach z umírání, ze ztráty sebekontroly nebo z náhlého „zešílení“. Jednotlivé ataky trvají obvykle několik minut a často na ně navazuje strach z další ataky. Jak píše Michael Václavík ve své nové knize o skrytých příčinách duševních strastí, i kdyby existoval zázračný způsob, jak mávnutím kouzelné hůlky odčarovat život znepříjemňující symptomy paniky, není to v první řadě to, co si psychoterapeuti kladou za cíl. Tím je podle Václavíka hlavně zprostředkování pochopení vnitřního fungování, odhalení skrytých obav. Skrze vnitřní osvobození se od strachu z vlastního „sklepa“, svých podvědomých motivů, pak můžeme dojít k novým životním postojům.
Partneři podcastu:
VIATRIS
NAKLADATELSTVÍ PORTÁL
INSTITUT ORIGANUM
KSM PORT
- Se mer
