Episoder
-
V 79. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Liborem Krausem, prezidentem Asociace výzkumných organizací a šéfem společnosti Comtes FHT, o aplikovaném výzkumu, inovacích a jejich vazbě na český průmysl.
Debata vychází z příkladu společnosti Comtes FHT, která vznikla jako spin-off plzeňské Škodovky a Západočeské univerzity. Dnes se věnuje výzkumu kovových materiálů a technologií jejich zpracování, spolupracuje s průmyslovými firmami doma i v zahraničí a ukazuje, jak může fungovat propojení výzkumné organizace s praktickými potřebami výroby.
Mirek, Jan Rafaj a Libor Kraus se věnují také širšímu nastavení českého systému. Řeč je o institucionálním financování, smluvním a kolaborativním výzkumu, transferu výsledků do firem, daňových odpočtech na výzkum a vývoj i o tom, proč se Česká republika potřebuje více soustředit na patenty, licence, spin-offy a komerční využití výsledků.
Dostane se i na roli TA ČR, evropská pravidla pro výzkumné organizace, srovnání s Německem a Spojenými státy a otázku, jak nastavit podporu tak, aby firmy i výzkumné instituce více spolupracovaly na konkrétních výsledcích.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik
-
V 78. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují proměně ČEZ a tomu, co chystaná valná hromada znamená pro českou energetiku. Řeč je o restrukturalizaci firmy, oddělení vybraných aktiv, distribučních sítích, zákaznickém segmentu a o tom, proč už ČEZ dávno není jen dividendový titul na pražské burze.
Debata zasazuje český případ do širšího evropského kontextu. Mirek s Míšou probírají, jak podobné změny probíhaly u velkých energetik typu RWE, E.ON, Fortum nebo EDF a proč se v energetice stále víc oddělují části byznysu s jinou cenou kapitálu, jiným investičním horizontem a jiným typem ideálního vlastníka.
Velká část dílu míří k distribuční infrastruktuře, jejíž význam poroste s obnovitelnými zdroji, elektromobilitou, datovými centry, tepelnými čerpadly i dekarbonizací průmyslu. Dostane se také na jadernou energetiku, roli státu, ochranu minoritních akcionářů a možné způsoby, jak do vyčleněných aktiv přivést kapitál, včetně struktur typu SICAV.
Debata o firmě, která stojí mezi kapitálovým trhem, energetickou bezpečností, státním zájmem a obrovskými investicemi do infrastruktury.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik
-
Mangler du episoder?
-
V 77. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Danielem Bártou z Národní rozpočtové rady o změnách zákona o rozpočtové odpovědnosti. Debata začíná vysvětlením, co se ve veřejném prostoru často plete. Deficit zůstává jen jeden a rozpočet také. Podstatou navrhovaných úprav je zvýšení maximálně přípustného schodku, jen zabalené do výjimek a únikových doložek.
Řeč je o národních fiskálních pravidlech, evropské tříprocentní hranici, výdajích na obranu, investicích do infrastruktury i o tom, proč samotné rozpočtové pravidlo nestačí, pokud se jím politická reprezentace nechce řídit. Mirek s Danielem Bártou probírají také to, jak se na české veřejné finance dívají finanční trhy a ratingové agentury.
Velká část debaty míří k penzím a dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Právě změny ve věku odchodu do důchodu, valorizačním vzorci nebo dlouhodobých nákladech stárnutí jsou podle Daniela Bárty pro investory i fiskální modely zásadnější než jednotlivé rozpočtové položky v jednom roce.
Debata o tom, zda si Česko dokáže udržet svou dosavadní výhodu fiskálně obezřetné země, nebo se začne přibližovat státům, které si na vyšší schodky postupně zvykly.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik -
V 76. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují demografii, porodnosti a tomu, proč se Česko bude muset připravit na zásadně jinou věkovou strukturu společnosti. Debata začíná u poklesu počtu narozených dětí a u otázky, proč se z mateřství v moderní společnosti stala osobní volba, kterou stát nedokáže jednoduše změnit daňovými pobídkami ani štědrými příspěvky.
Řeč je o tom, proč podobné snahy nepřinesly trvalý obrat ani v Maďarsku nebo Polsku, jak se mění porodnost v Evropě, Indii i dalších částech světa a proč bude vedle podpory rodin stále důležitější adaptace na stárnutí populace. Mirek s Míšou proto probírají i care economy, dlouhodobou péči, zdravý životní styl, vyšší zaměstnanost lidí nad 55 let, roli migrace a otázku, jak celý systém financovat.
Debata o zemi, která bude muset méně spoléhat na jednoduché recepty na porodnost a víc řešit, jak bude fungovat práce, péče a veřejné finance ve stárnoucí společnosti.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik -
V 75. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR, o zaměstnaneckých benefitech, zdravotní prevenci a spoření na stáří. Debata začíná u takzvané kafetérie a limitů zavedených konsolidačním balíčkem, ale postupně se dostává k širší otázce, jakou roli mají firmy sehrávat v péči o zdraví, produktivitu a dlouhodobou finanční jistotu zaměstnanců.
Řeč je o zdravotních benefitech, rehabilitacích, očkování, lázeňských pobytech nebo fyzioterapii pro lidi v průmyslových provozech. Jan Rafaj vysvětluje, proč podle něj nízké limity nedávají smysl tam, kde benefit pomáhá snížit nemocnost, udržet lidi v práci a předcházet nákladům, které by jinak dopadly na zdravotní systém.
Velká část debaty se věnuje také doplňkovému penzijnímu spoření a roli zaměstnavatelů ve třetím pilíři. Mirek s Janem Rafajem probírají, proč se v Česku nedaří vytvořit stabilní a srozumitelný systém, jakou inspiraci nabízí Dánsko nebo Polsko a proč je pro mladší generace klíčové začít spořit včas. Dostane se i na fitka, kolektivní vyjednávání, nemocenskou a na to, proč některá témata potřebují politickou dohodu přesahující jedno volební období.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik -
V 74. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují močovině, dusíkatým hnojivům a tomu, jak se dražší vstupy do zemědělství mohou postupně promítnout do cen základních potravin. Hlavní otázkou je, co udělá farmář ve chvíli, kdy hnojiva zdraží, budoucí cena úrody je nejistá a počasí může změnit výsledek celé sezony.
Řeč je o pšenici, kukuřici, dávkách dusíku, změnách osevních postupů i o tom, proč se tlak na vstupy nejdřív projeví na poli a až potom v regálu. Dostane se také na močovinu jako nejpoužívanější dusíkaté hnojivo, Haber-Boschův proces, historickou roli guana a limity organických hnojiv.
Mirek s Míšou probírají i možnosti, jak se zemědělství může přizpůsobit. Přesnější hospodaření, biotechnologie, lepší práce s plodinami nebo zelený amoniak mohou část problému zmírnit, žádná z těchto cest ale není rychlá ani jednoduchá.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik -
V 73. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují tomu, proč v Česku znovu rostou hypoteční sazby a co za tím skutečně stojí. Nejen rozhodování České národní banky, ale i geopolitické napětí, dražší tržní sazby a přirážka malé měny. Debata tak rychle ukazuje, že mezi Hormuzem a českou hypotékou vede přímější spojnice, než se může na první pohled zdát.
Řeč je i o tom, zda by českému trhu pomohlo euro, proč by levnější financování samo o sobě neznamenalo levnější bydlení a jaké poučení nabízí polská a maďarská zkušenost s hypotékami v cizích měnách. Vedle toho přichází i závěr, že skutečný problém českého bydlení neleží jen v ceně peněz, ale hlavně ve slabé nabídce a pomalé výstavbě.
Debata o hypotékách, měně a bydlení v zemi, kde krátkodobé řešení prakticky neexistuje a to dlouhodobé je známé už dávno.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik
-
V 72. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Jaromírem Šindelem, hlavním ekonomem České bankovní asociace, o tom, co skutečně říkají letošní výsledky českých bank. Nejen o rekordním zisku, ale hlavně o tom, co za ním stojí, jak se mění struktura bankovního byznysu a proč je dobré dívat se na bankovní sektor v širším kontextu celé ekonomiky.
Řeč je o úvěrové expanzi, oživení investic, úrokových maržích i o tom, jakou roli dnes hrají poplatkové výnosy, digitalizace a vyšší efektivita bank. Jaromír Šindel vysvětluje, proč samotná výše zisku nevypovídá všechno, jak si české banky stojí v mezinárodním srovnání a proč bankovní sektor ve skutečnosti nevybočuje tak, jak se často veřejně tvrdí.
Diskuze se postupně posouvá i k firemním dluhopisům, korporátním úvěrům, hypotékám a k tomu, jak citlivý je český bankovní sektor na vnější šoky. Třeba na vývoj cen energií nebo na zpomalení v eurozóně. Vedle toho přichází i otázka, co dnešní vývoj znamená pro financování firem, bydlení a další kondici české ekonomiky v letošním roce.
Debata o bankách, které je potřeba hodnotit méně podle emocí a více podle čísel, cyklu a jejich role v ekonomice.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik
-
V 71. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou vracejí k tématu, které se v evropské energetice znovu dere do popředí. K jádru. Impulsem je korekce postoje Ursuly von der Leyenové, která připustila, že odklon od jaderné energetiky byl strategickou chybou. Debata ale nezůstává u politického výroku. Jde přímo k tomu, co dnes v Evropě skutečně stojí energie, jaké jsou reálné náklady jednotlivých zdrojů a proč už nestačí srovnávat jen cenu samotné výroby.
Řeč je o tom, že obnovitelné zdroje sice výrazně zlevnily, ale zároveň si vynucují vysoké systémové náklady. Tedy investice do sítí, akumulace i záložních kapacit. Na druhé straně jádro naráží na jiný problém. Ne tolik na technické náklady, ale hlavně na čas, financování a schopnost vůbec elektrárny v evropských podmínkách postavit včas a bez dramatického prodražení. Právě čas a úrokové náklady podle Mirka rozhodují víc, než si evropská politika připouští.
Míša do debaty přináší druhou podstatnou rovinu. Tedy otázku závislosti. Jádro se často představuje jako cesta k větší energetické nezávislosti, ale ani tady není obraz úplně jednoduchý. Mluví se o dovozu paliva, obohacování uranu, čekacích lhůtách v dodavatelských řetězcích i o tom, že Evropa už dnes nemá plně zachovaný vlastní jaderný průmyslový řetězec. Výsledkem tak není jednoduchá nezávislost, ale spíš odlišná forma diverzifikace rizika.
Debata o tom, proč se Evropa k jádru vrací pozdě, draze a v situaci, kdy už dávno nejde jen o emise, ale i o čas, kapitál a strategickou odolnost.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik
-
V 70. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Jiřím Tylečkem, hlavním analytikem XTB, o tom, jak současné napětí na Blízkém východě mění pohled na komoditní trhy, energetiku i širší ekonomické souvislosti. Výchozím bodem je Hormuzský průliv, ale debata rychle ukazuje, že nejde jen o krátkodobý šok na trhu, nýbrž o otázku, jak hluboká je evropská závislost na dovážených energiích a jak rychle se může geopolitické riziko propsat do cen.
Řeč je o ropě, plynu i zlatě, ale také o tom, proč trhy v podobných situacích nefungují přímočaře. Jiří Tyleček vysvětluje, proč se do cen promítají rizikové přirážky, proč je dnes Evropa mnohem citlivější na vývoj kolem LNG a proč ani zlato nemusí v době krize automaticky růst. Vedle toho se dostává i na rozdíl mezi Brentem a americkou ropou WTI nebo na to, jak mohou státy Perského zálivu reagovat tlakem na vlastní rezervy.
Důležitou částí debaty je i evropská energetická budoucnost. Tyleček mluví o tom, že současná situace může Evropu dál tlačit k obnovitelným zdrojům a k jádru, zároveň ale ukazuje, jak těžké je v evropských podmínkách reagovat rychle a ve větším měřítku. Do hry vstupuje i uhlí, dlouhodobá závislost na dovozu a otázka, zda si Evropa umí vytvořit odolnější energetický rámec pro dobu, kdy se z krizí stává nový normál.
Debata o trzích, které nereagují jen na válku, ale hlavně na nejistotu, závislost a limity evropské energetické politiky.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik
-
V 69. dílu podcastu Odemčeno si Mirek Zámečník povídá s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy, a Josefem Průšou, zakladatelem Prusa Research, o tom, co dnes skutečně ohrožuje evropský průmysl. Nejen tradiční výrobu, ale i technologické firmy s vysokou přidanou hodnotou. Hlavním tématem je tlak Číny, ztráta výrobního know-how, nerovné podmínky na trhu a otázka, proč už dávno nejde jen o cenu, ale také o bezpečnost a schopnost Evropy udržet si strategické obory.
Řeč je o 3D tisku jako klíčové technologii pro vývoj, prototypování i budoucí návrat části výroby zpět do Evropy. Josef Průša popisuje, jak čínská konkurence těží ze subvencí, jak funguje tlak přes patentové přihlášky i proč mohou být levné technologie zároveň bezpečnostním rizikem. Debata se tak postupně posouvá od průmyslové konkurenceschopnosti k širší otázce ekonomické a technologické suverenity.
Honza Rafaj k tomu přidává evropský rozměr celé debaty. Tedy otázku, proč Evropa neumí dostatečně chránit své vlastní šampiony, proč podceňuje strategický význam některých technologií a proč bude muset začít znovu přemýšlet podnikatelsky. Vedle toho přichází i téma talentu, kyberbezpečnosti a vzdělávání, protože bez lidí, know-how a jasně definovaných priorit nebude mít evropský průmysl v příštích letech silnou pozici.
Debata o průmyslu, který se dnes nebrání jen levnějším dovozům, ale i ztrátě kontroly nad technologiemi, daty a vlastní budoucností.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik
-
V 68. dílu podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují starému tématu v novém politickém balení: dvourychlostní Evropě. Impulsem je návrh německého ministra financí Larse Klingbeila, ale debata jde podstatně hlouběji. A to k tomu, proč Evropa nikdy nebyla skutečně jednorychlostní, jak se liší zájmy jednotlivých států a proč je stále těžší hledat společný ekonomický a politický směr.
Probírají historické kořeny eurozóny, rozdíly mezi severem a jihem Evropy, limity jednotného trhu i otázku, co současné napětí uvnitř EU znamená pro Česko. Řeč je o francouzské a německé ekonomice, o fungování Evropské centrální banky i o tom, proč bude pro menší země stále důležitější schopnost adaptace a vytváření koalic.
Debata o Evropě, která se mění rychleji, než jsou její instituce schopny přiznat.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik
-
V novém díle podcastu Odemčeno se Mirek Zámečník s Davidem Slánským z KPMG věnují tomu, jak různé země budují obrannou a společenskou odolnost. Debata se opírá o mezinárodní srovnání a konkrétní příklady z Finska, Francie, Polska nebo Estonska. A to od organizace armády a akvizičních procesů přes podporu inovací až po propojení obranného průmyslu s ekonomikou. Slánský má v rámci KPMG na starosti část skupiny specializující se na obranu.
Slánský se Zámečníkem rozebírají například finský model celospolečenské odolnosti, kdy obrana není jen úkolem armády, ale sdílenou odpovědností celé společnosti. Finové zároveň dokázali propojit velké akvizice, například stíhačky F-35, s domácím průmyslem a technologickým know-how. V jiných zemích zase fungují centralizované akviziční instituce, průmyslová konsorcia nebo systémy, které propojují výzkum, firmy a armádu při vývoji nových technologií.
Diskuse se dotýká i podpory obranných inovací. Příklady z Polska nebo Estonska ukazují, jak mohou státní fondy, výzkumné instituce a soukromý kapitál vytvářet ekosystém pro vznik nových technologií. Zaznívá také téma tzv. dual-use startupů a role venture kapitálu při financování technologických inovací využitelných jak v civilním, tak v obranném sektoru.
Jedním z hlavních závěrů je, že nejde pouze o objem peněz vynakládaných na obranu. Klíčové je nastavení systému, dlouhodobé plánování, propojení veřejného a soukromého sektoru a schopnost státu organizovat spolupráci mezi armádou, průmyslem a výzkumem. Jak zaznívá v debatě, moderní konflikty ukazují, že obrana není jen otázkou armády, ale celé ekonomiky a společnosti.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik
-
Český třetí pilíř má nízké výnosy a vysoké náklady. Mirek Zámečník a Lukáš Nádvorník z CERGE-EI v 66. dílu podcastu Odemčeno rozebírají, proč samotné vklady nestačí a klíčem je výnos, jak poplatky dlouhodobě ukusují kapitál a proč by řešením mohly být fondy životního cyklu či automatické zapojení mladých.
Debata o tom, jestli má penzijní systém sloužit jen budoucím důchodům, nebo i širší hospodářské politice – a proč je možná poslední šance ho opravit.
Sledujte nás na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik
-
V 65. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník vrací k tématu konkurenceschopnosti českého průmyslu. Spolu s prezidentem Svazu průmyslu a dopravy Janem Rafajem a Romanem Blažíčkem, dlouholetým jednatelem a nyní ředitelem pro vnější vztahy společnosti Lasselsberger a viceprezidentem evropské keramické asociace, rozebírají problémy energeticky náročných odvětví.Keramický průmysl má v českých zemích více než 140letou tradici a patří mezi obory, které prošly hlubokou transformací.
Moderní závody dnes pracují s nejlepší dostupnou technologií (ve střední Evropě se zdejším energetickým mixem vycházejí nejlépe plynové pece), automatizací a výraznými úsporami energie na jednotku produkce. Přesto čelí strukturálním nákladům, kterých se nedokáží zbavit, ať již se jedná o emisní povolenky v rámci EU ETS, ceny energií či daňové zatížení (energií), jež se promítají do schopnosti obstát na evropském i globálním trhu.Jak zmiňuje Roman Blažíček, energeticky náročné obory průmyslu se dostávají do absurdní a neúnosné situace, kdy jsou provozní náklady zejména kvůli energiím a povolenkám tak vysoké, že jim nepomohou ani stoprocentní investiční dotace na pořízení nejefektivnější technologie.
Další linkou je obchodní politika. Tady má zásadní význam otázka postupného stahování bezplatných povolenek v rámci reformy systému EU ETS při paralelním uplatňování vyrovnávacích uhlíkových cel CBAM na dovozy ze zemí, které nemají stejně vysoké uhlíkové daně nebo ceny emisních povolenek. Ve svém výsledku hrozí bez dalšího ztráta konkurenceschopnosti při vývozu mimo EU, zejména pokud evropské firmy ponesou plné náklady emisí, zatímco část zahraniční konkurence nikoli, a budou se utkávat na trhu třetích zemí či na trhu mimoevropského konkurenta.
Antidumpingová opatření EU vůči některým dovozům keramických výrobků z Číny drží tlak ze strany čínské konkurence pod kontrolou, svůj podíl na evropském trhu však rychle posiluje Indie, jejíž ceny jsou v některých sortimentech velmi nízké, což silně doléhá na evropské producenty. Dohoda o volném obchodu s Indií tak získává pro energeticky náročná odvětví specifický a nepříliš atraktivní obsah: bez vyrovnaných podmínek hrozí další oslabování evropské produkce.A nakonec domácí politika a český „goldplating“, držení tvrdších podmínek, než vyžaduje Komise.
Kompenzace nepřímých nákladů, daňové zatížení energií a využití evropských nástrojů jsou otázky, které naráží na rozpočtové priority. Nejde o zvýhodňování vybraných firem, ale o nezhoršování jejich postavení a zachování rovných podmínek v rámci jednotného trhu EU. Pokud má Česko zůstat průmyslovou zemí, musí si ujasnit, jaké náklady je ochotno nést a jaké podmínky je schopno nabídnout.
65. díl Odemčeno je debatou o tom, kde se dnes skutečně láme konkurenceschopnost českého průmyslu a jak úzce souvisí energetika, regulace a obchodní politika.
Sledujte nás také na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik
-
V 64. dílu Odemčeno bilancuje Mirek Zámečník s Míšou Filipovou konec těžby černého uhlí v Česku. Událost, která by ještě před pár dekádami vyvolala politickou bouři, dnes proběhla téměř potichu. Právě to otevírá prostor podívat se na uhlí bez nostalgie, ale se znalostí historie, ekonomiky a energetické reality. 
Vracíme se k tomu, jak se uhlí stalo palivem průmyslové revoluce a proč bylo na Ostravsku víc než jen surovina. Uhlí formovalo region, jeho sociální strukturu, profesní identitu i rané podoby solidarity a pojištění. V českém prostoru se k tomu přidala i pozdější ideologizace hornictví, která se snažila z tvrdé a nebezpečné práce udělat symbol režimu. 
Druhá linka dílu je čistá ekonomika. Vysvětlujeme, proč se evropská podzemní těžba dlouhodobě dostala do nevýhody vůči povrchovým dolům v Indonésii nebo Austrálii, a jak do hry vstupují ceny elektřiny, náklady a emisní povolenky. Uhlí je cyklický byznys, který umí krátce vydělat v krizích, ale v běžných letech naráží na tvrdou aritmetiku. 
Díváme se i na Polsko, kde uhlí dál drží energetickou bilanci a politiku regionů, přestože je drahé. A pak na českou zkušenost. Útlum po roce 1989 byl bolestivý, ale z makro pohledu zvládnutý. Zůstala ovšem otázka, co s regionem, jehož průmyslová éra skončila. V závěru proto mluvíme o transformaci jako o dlouhé práci, ve které hrají klíčovou roli vzdělání, univerzita a schopnost přitáhnout kvalitu do míst, která mají energii a potenciál, jen potřebují nový motor.

64. díl Odemčeno je debatou o konci jedné epochy a o tom, proč se vyplatí chápat, jak se velké energetické a průmyslové změny propisují do života regionů, firem i veřejných rozpočtů. 
Sledujte nás také na X
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik
-
V 63. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník potkává s Petrem Hlaváčkem (STAN), náměstkem primátora hlavního města Prahy pro územní a strategický rozvoj. Tématem je Metropolitní plán a jeho význam pro budoucí fungování Prahy, dostupnost bydlení i ekonomiku města jako celku.
Debata se soustředí na to, v jaké fázi se Metropolitní plán nachází, jak probíhá jeho vypořádání s tisíci připomínek a proč je reálné usilovat o jeho schválení ještě v tomto volebním období. Probíráme proces veřejných projednání, digitální zpracování připomínek i to, proč se atmosféra kolem plánování města postupně mění.
Výrazná část dílu se věnuje brownfieldům a dopravní infrastruktuře. Metropolitní plán je staví do centra rozvoje města a pracuje s myšlenkou kompaktní Prahy krátkých vzdáleností. Rozebíráme, proč právě bývalé průmyslové areály představují klíčový zdroj nové bytové výstavby a jak souvisí s kapacitou města a přirozeným rozvojem metropole.
Dostáváme se také k plánovacím smlouvám a jejich ekonomickému významu. Jak funguje dohoda mezi městem, městskými částmi a investory. Co všechno se do nich promítá, od škol a školek přes veřejný prostor až po infrastrukturu. A proč je transparentní metodika klíčem k tomu, aby se rozvoj města nestal zdrojem permanentního konfliktu.
V závěru se dotýkáme změn stavebního zákona, role samospráv při definování veřejného zájmu a rizik, která by pro Prahu znamenalo neschválení Metropolitního plánu. Z ekonomického pohledu jde o časovou hodnotu peněz, schopnost města růst a udržet si funkčnost v prostředí, kde každý rok přibývají tisíce nových obyvatel.
63. díl Odemčeno je věcnou debatou o plánování města jako dlouhodobém ekonomickém rozhodnutí, které ovlivní kvalitu života v Praze na desítky let dopředu.
Sledujte nás také na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik
-
V 62. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou věnují politizaci globalizace a jejím konkrétním dopadům na ekonomiku, obchod a schopnost Evropy prosazovat vlastní zájmy.
Debata se rozvíjí na příkladu dohody EU–Mercosur, která se po více než dvaceti letech vyjednávání stala symbolem toho, jak se obchodní politika dostává do střetu s vnitropolitickými tlaky, regulacemi a bezpečnostními obavami. Probíráme, proč i relativně malé objemy citlivých komodit dokážou zablokovat strategickou dohodu a jaké signály tím Evropská unie vysílá svým partnerům i konkurentům.
Dostáváme se k mechanismům evropského rozhodování, k rozdílu mezi obchodními a komplexními smlouvami a k tomu, jak ratifikační procesy ovlivňují důvěryhodnost EU v globálním prostředí. Politizace obchodu se zde neprojevuje jen v ochraně konkrétních sektorů, ale i v neschopnosti rychle reagovat na změny ve světové ekonomice.
Výrazná část dílu se věnuje globálnímu přeskupování sil. Reakcím jednotlivých zemí na americkou obchodní politiku, proměnám vztahů mezi USA, Kanadou, Indií, Čínou a Evropou a tomu, jak se mění pojetí otevřenosti trhu v době vyšších nákladů, geopolitického napětí a nejistoty. Globalizace pokračuje, ale v jiném režimu, s větším důrazem na transakčnost, vyjednávání a ochranu vlastních zájmů.
V závěru se vracíme k evropskému kontextu. K otázce jednoty, schopnosti hledat kompromisy a k tomu, jak politická fragmentace oslabuje ekonomickou váhu EU. Politizace globalizace zde vystupuje jako dlouhodobý trend, který zvyšuje náklady, zpomaluje rozhodování a klade vyšší nároky na strategické myšlení států i institucí.
62. díl Odemčena je věcnou debatou o tom, jak se mění pravidla globálního obchodu a co to znamená pro Evropu i Česko v prostředí, kde ekonomika a politika přestaly fungovat odděleně.
Sledujte nás také na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik
-
V 61. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník znovu potkává s Janem Rafajem, prezidentem Svazu průmyslu a dopravy ČR. Vrací se k otázce, která se v Česku řeší pořád dokola. Tedy proč máme spoustu strategií, ale jen málo hmatatelných výsledků.
Debata se točí kolem nové hospodářské strategie vlády a toho, co z ní může v praxi skutečně vzniknout. Řeší se, v čem se tentokrát přístup liší od minulých let, kde se reálně propsaly podněty byznysu a proč je klíčové mít u podobných dokumentů jasné priority, odpovědnosti a časový plán.
Velký kus dílu patří vzdělávání a trhu práce. Propojení škol s firmami, technické a řemeslné obory, duální vzdělávání a práce s talenty v prostředí, kde se struktura ekonomiky rychle mění. Jde o téma, které se roky nedaří v Česku systémově posunout.
Dostáváme se i k inovacím, výzkumu a vývoji a k tomu, proč se soukromé investice u nás pořád lámou na daňové nejistotě a regulatorních bariérách. Mluví se o kapitálovém trhu, start-upech, andělských investorech i o tom, co by firmám reálně pomohlo víc než další dotační program.
V druhé části dílu se pohled posouvá do Evropy a světa. Průmyslová politika EU, vztah k Číně, Green Deal, energetika, obranný výzkum a to, jak se mění evropský pohled na otevřený trh. A jakou pozici by si v tomhle přerodu mělo hledat Česko.
V závěru se vracíme k prioritám. K otázce, co má stát řešit dřív a co později, proč je problém snažit se rozjet všechno najednou a proč bez jasného akčního plánu zůstane i sebelepší strategie jen na papíře.
Nejnovější 61. díl Odemčena je věcná, byznysově ukotvená debata o tom, co dnes českou ekonomiku brzdí a kde se dá relativně rychle pohnout správným směrem.
Sledujte nás také na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik
-
V 60. dílu Odemčeno se Mirek Zámečník s Míšou Filipovou vydávají mimo Česko – do Venezuely. Ne kvůli geopolitickým titulkům o Donaldu Trumpovi a Nicolási Madurovi, ale kvůli mnohem staršímu a hlubšímu příběhu o tom, jak může bohatství ze surovin zničit celou ekonomiku.
Hlavním tématem je takzvaná holandská nemoc. Ekonomický mechanismus, kdy prudký příliv peněz z ropy, plynu nebo jiných zdrojů vede k posílení měny, růstu mezd a cen, ztrátě konkurenceschopnosti a postupnému rozpadu domácího průmyslu. Venezuela je v tomhle smyslu učebnicový příklad. Země s největšími prokázanými zásobami ropy na světě dnes těží méně než před osmdesáti lety a prakticky žije jen z jednoho sektoru.
V díle rozebíráme, proč samotná ropa není prokletím, ale jak zásadní roli hrají instituce, rozpočtová politika a schopnost „sterilizovat“ ropnou rentu. Dostáváme se k příkladům zemí, které to nezvládly, od Venezuely přes Nigérii až po Angolu, a naopak k Norsku jako zlatému standardu toho, jak se dá surovinové bohatství proměnit v dlouhodobý stabilizační fond a mezigenerační jistotu.
Mluvíme také o tom, proč se rentierské ekonomiky často zadluží právě v době největšího boomu, proč průmyslové ambice kryté clem a ochranou trhu obvykle končí fiaskem a jak rychle se může blahobyt změnit ve spirálu chudnutí, korupce a institucionálního kolapsu.
A nakonec se vracíme domů. Přes litium, nemovitosti a českou posedlost „cihlami“ jako uchovatelem hodnoty. Řešíme, jestli Česku něco jako holandská nemoc vůbec hrozí. A proč jsou pro nás mnohem větším rizikem realitní bubliny, špatně nastavené pobídky a cykly levných a drahých peněz než nějaký budoucí surovinový boom.
Šedesátý díl Odemčena je příběhem o tom, proč náhlé bohatství často přináší víc problémů než prosperity. A proč se vyplatí přemýšlet o stabilitě, institucích a dlouhém horizontu dřív, než přitečou první miliardy.
Sledujte nás také na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik
- Se mer
