Episoder
-
Ekonomická diplomacie, (ne)podepsání zákona o státním rozpočtu nebo jmenování členů bankovní rady České národní banky. Prezident vzešlý z probíhajících voleb bude mít řadu pravomocí, jak nasměrovat a ovlivnit ekonomické směřování země. Podle hlavního ekonoma skupiny DRFG Martina Slaného je z těchto pravomocí nejsilnější jmenování členů bankovní rady ČNB. „Česká národní banka je jednou z nejvlivnějších institucí v Česku a tím, že prezident má výlučnou pravomoc jmenovat sedm lidí rozhodujících o měnové politice, významně ovlivňuje její směřování. Když to vztáhneme k dnešní realitě, prezident Zeman určil na nadcházejících šest let to, jak bude měnová politika v Česku vypadat tím, jakou skupinu lidí do bankovní rady ČNB vybral,“ vysvětluje ekonom. V prvním dílu druhé sezóny Sůl nad zlato však s Martinem Slaným komentujeme i další události z ekonomiky – důsledky historicky prvního propadu tuzemské e-commerce nebo přitažlivost Česka pro zahraniční brandy – a které nové značky letos v Česku zřídí své pobočky.
-
Pořad Sůl nad zlato završuje svou první sezónu speciálem, ve kterém hlavní ekonom Martin Slaný odpovídá na dotazy diváků. Ti se ptají třeba na to, zda vláda uměle srazila cenu akcií skupiny ČEZ, aby ji následně mohla levněji ovládnout, proč stát vstříc energetické krizi neodstoupil od Green Dealu anebo zda by se v současné krizi vyplatilo omezit volný trh. „Je třeba jasně říct, že pokud má většina ekonomických krizí něco společného, je to fakt, že na jejich počátku byl vždy nějaký státní zásah,“ odpovídá Martin Slaný na poslední otázku. „Stát nám chtěl vždy nějak pomoci a tu udělal zásah na hypotečním trhu v USA, tu nastavil nízké úrokové sazby, tu chtěl všechno kompenzovat a tu zase naplánoval světlé zítřky na energetickém trhu,“ navazuje Martin Slaný, podle něhož je volný trh z principu efektivní – a byť čas od času dochází k jeho selháním, jde jen o zlomek procenta případů. „Za mě je proto naopak řešením pustit více volného trhu a odstranit státní destrukce a neefektivity.“
-
Mangler du episoder?
-
Poslanecká sněmovna před dvěma týdny přehlasovala prezidentské veto a schválila návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok. Schodek činí 295 miliard korun. Další rok, další mnohasetmiliardový deficit. Ekonom Martin Slaný by vládě naordinoval razantní zeštíhlující kůru.
-
Jak a kam investovat v období vysoké inflace? Je lepší nakoupit akcie, anebo dluhopisy? A které investiční instrumenty jsou historicky nejvýnosnější? Nový díl pořadu Sůl nad zlato se věnuje právě investování: radí, jak nenaletět dluhopisovým šmejdům a vysvětluje, proč si velké české firmy namísto na pražskou burzu chodí pro kapitál raději do zahraničí.
-
Vysoké ceny energií drtí český průmysl – zasaženi jsou pekaři, skláři i další zástupci energeticky náročných podniků. Energetická náročnost tuzemské ekonomiky patří v rámci Evropské unii mezi jednu z nejvyšších, na druhé straně je ale Česko energeticky soběstačné jen asi ze dvou třetin – a zbylé energie musí dovážet ze zahraničí. Současná krize proto může hrát roli katalyzátoru, který povede ke strukturálním změnám v celé ekonomice. To nemusí být nutně špatná zpráva. „Adaptabilita české ekonomiky je v tomto smyslu extrémní,“ říká v novém dílu pořadu Sůl nad zlato hlavní ekonom investiční skupiny DRFG Martin Slaný. „Pokud se podíváme, jak se v 90. letech změnila struktura ekonomiky z pohledu propadu těžkého průmyslu a růstu sektoru služeb, jak dramaticky tehdy klesla energetická náročnost, je to důkaz, že schopnost ekonomiky se adaptovat na takové změny tu zkrátka je,“ dodává ekonom. Na jak silné změny se však máme připravit? Má smysl bezhlavě usilovat o energetickou soběstačnost? A selhává v současné době trh s energiemi – anebo naopak plní svou roli až příliš dobře a vysílá nám signály? Poslechněte si celou epizodu.
-
Haly, sklady či logistické parky. Na první pohled „nudné“ komerční nemovitosti do velké míry stojí v pozadí masivního růstu e-commerce v posledních letech. „Aby se mohlo nakupovat online, tak to znamená, že se ty výrobky musí někde skladovat, potřebujete vybudovat mezistupně a lokální distribuční sítě, a proto zde v posledních letech vzniknul trend výstavby logistických hal,“ popisuje v novém díle pořadu Sůl nad zlato hlavní ekonom skupiny DRFG Martin Slaný.
-
Češi milují vlastnické bydlení. Ve vlastním u nás bydlí takřka 80 procent lidí, řada západních zemí má přitom poměr vlastnického a nájemního bydlení přesně obrácený. „My to ale máme v našem DNA zakódované, je to naše kulturní zvyklost,“ říká hlavní hlavní ekonom skupiny DRFG Martin Slaný.
-
Růst největších ekonomik Evropy – s výjimkou Německa – se v posledních patnácti letech de facto zastavil. Francie, Španělsko, Itálie či Řecko jakoby přešlapovaly na místě a čekaly, až jejich ekonomiky někdo pokropí živou vodou. Čím je to způsobené? „Západ sice dokázal během posledních staletí vybudovat kvalitní instituce, které zaručují, že máme soukromé vlastnictví a ochranu vlastnických práv a tedy i vhodné podnikatelské prostředí, ve kterém můžeme s radostí investovat do fyzického i lidského kapitálu a pohánět hospodářský růst. Na druhé straně ale v těchto zemích západní Evropy vidíme trend přicházejících regulací, nejrůznějších omezení, které zhoršují kvalitu těchto těžce vybudovaných institucí a které poskytují horší podmínky pro ten dlouhodobý hospodářský růst,“ vysvětluje v novém dílu pořadu Sůl nad zlato Martin Slaný, hlavní ekonom investiční skupiny DRFG. „Obecně z té přemíry regulace, která v Evropě nyní je, mám velmi negativní očekávání – a pokud si evropská ekonomika chce udržet své postavení ve světě, měla by změnit kurz a vydat se opačným směrem.“ Nový díl pořadu Sůl nad zlato je o všem, co jste chtěli vědět o HDP, ale báli jste se zeptat: Počítají se do hospodářského růstu příjmy z prostituce a prodeje drog? Jak se měřilo HDP ve středověku? A proč je vlastně HDP mantrou všech ekonomů a statistiků?
-
Česko už dávno není „montovnou“ – zemí s nekvalifikovanými pracovníky a firmami, které vyrábějí výrobky bez přidané hodnoty. „Stačí se podívat na trh práce v posledních letech a je nám jasné, že opak je pravdou,“ říká v dalším dílu pořadu Sůl nad zlato hlavní ekonom investiční skupiny DRFG Martin Slaný. „Zaměstnavatelé nabírají především vysokoškolsky vzdělané pracovníky a pokud ubývají pracovní místa, tak rozhodně ne ta vysokoškolská. Firmy potřebují kvalifikované zaměstnance, o nekvalifikovaných vstupech vůbec nemůže být řeč.“ Možná právě proto neutichá veřejná debata o tom, kdy ve mzdách doženeme Německo. „Rozdíl je především v produktivitě práce, která je v Česku nižší. Není to tím, že bychom méně pracovali, ale Němci toho zkrátka za hodinu práce vyrobí více – mají lepší kapitál, lepší organizaci výroby a dokáže vyrobit zboží s vyšší přidanou hodnotou,“ doplňuje Martin Slaný. Jak naši produktivitu práce zvýšit? A proč by Martin Slaný kompletně zrušil minimální mzdu a co říká na to, že státní zaměstnanci mají vyšší platy, než zaměstnanci soukromého sektoru? Poslechněte si celou epizodu.
-
Deficity, deficity a znovu deficity. Tak vypadají od roku 2020 české veřejné finance a jak nedávno naznačilo ministerstvo financí ve svém střednědobém výhledu budoucích rozpočtů, stamiliardové schodky budou běžnou realitou první poloviny této dekády. To je problém. „Aktuálně totiž státní příjmy, tedy to, co stát vybere na daních, z více než 90 procent pokrývá povinné výdaje státu. Jinými slovy, dostáváme se na samotnou hranu toho, kdy stát není schopen ze svých příjmů zabezpečit svůj elementární chod,“ říká v novém dílu pořadu Sůl nad zlato hlavní ekonom investiční skupiny DRFG Martin Slaný. Vyřeší vysoké deficity inflace? V čem se liší rozpočet státu od rodinného rozpočtu? A co se stane, až narazíme do dluhové brzdy?
-
Téma inflace za poslední rok vyrostlo z čistě ekonomického jevu v celospolečenský problém s dalekosáhlými politickými i sociálními důsledky. „Drahota“ diktovala tempo loňské předvolební kampaně a letos „pádivý“ růst cen drtí nejen ty nejzranitelnější, ale nově i střední třídu. V prvním dílu nového ekonomického pořadu Sůl nad zlato vysvětlujeme, proč se to děje, ale především co nás v dalších měsících a letech čeká. „Inflace je pro ekonomiku jako rakovina,“ glosuje hlavní ekonom společnosti DRFG a stálý host podcastu Sůl nad zlato Martin Slaný. „Když se rozjede, tak si její zkrocení vyžádá čas i ohromné náklady.“