Episoder
-
Slovenská sněmovna v úterý předčasně a bez hlasování ukončila jednání o opozičním návrhu na odvolání vlády Roberta Fica. Premiér totiž vyzval k tomu, aby bylo jednání neveřejné a před poslanci přednesl zprávu SIS, podle níž má tato civilní tajná služba podezření na organizovanou dlouhodobou činnost, jejímž cílem je destabilizace země. Fico následně na společné tiskové konferenci s Viktorem Orbánem obvinil opozici z přípravy převratu. „Zatím jsou to jen verbální slova a výhružky. Reálně ale tato zpráva nemá dopad jako například z období mečiarismu - nikdo není z ničeho obviněný, nikdo není ve vězení, nikomu zatím nevybouchlo auto. Sice se ty verbální výhružky stupňují, ale já čekám, kdy se to promění v nějaký čin. Myslím, že bude klíčové, jestli přijde nějaký impuls, kdy se stane, že bude někomu ubližováno, bráněno v jejich právech. Je otázka, zda k tomu dnes směřujeme," říká ve Výtahu Respektu novinářka slovenského Denníku N Monika Tódová. „Považuju za důležité to, že Peter Pellegrini šel na SIS, aby se osobně zeptal, z čeho ta zpráva vychází. Jsem velmi zvědavá, jestli tomu dá nějaký kredit, nebo bude mlčet, anebo by mohl říct, že jsou to hlouposti a měli bychom se věnovat podstatnějším problémům této země," dodává. Co přesně se ve slovenské sněmovně stalo? A do jaké míry je vůbec SIS relevantní?
-
Žákům a žákyním, potažmo jejich rodičům, se blíží termín přihlašování na střední školy. Stejně jako loni bude možné žádat elektronicky prostřednictvím systému DiPSy, ale také papírově či kombinovaně. Přihlášky se budou podávat od 1. do 20. února s tím, že podle ministerstva školství i společnosti Cermat, která za přihlašování i průběh přijímacího řízení zodpovídá, by letos neměly nastat žádné komplikace. S výběrem školy může uchazečům a rodičům pomoct portál Vzdělávání v datech, který informuje i o kapacitě jednotlivých škol nebo míře úspěšnosti z minulých let. Nápomocné by nicméně mohly být také přijímací zkoušky nanečisto, které žáky čekají na konci měsíce, říká ve Výtahu Respektu Markéta Plíhalová: „Budou se konat 28. ledna. Letos je letos poprvé, jde o společnou akci ministerstva školství a Cermatu. Školy se do toho můžou zapojit dobrovolně, dostanou k tomu materiály, zadání, a poté se to bude na školách vyhodnocovat." Vyzkoušet si přijímací zkoušky ale žáci budou moct i doma, a to prostřednictvím aplikace TAU. „Studenti si tam můžou stahovat zadání zkoušek z předchozích let. Kromě toho elektronická aplikace nabízí i tipy, jak si rozvrhnout čas, jestli se vracet k jednotlivým úlohám, a podobně." Jaké další termíny a informace by si měli uchazeči a jejich rodiče zapamatovat? A v čem by letošní změny mohly pomoct v oblasti nerovných podmínek ve školství?
-
Mangler du episoder?
-
Během pondělního podvečera středoevropského času čeká Donalda Trumpa inaugurace - stane se tak 47. prezidentem Spojených států amerických. Na ceremoniál, který se po 40 letech koná kvůli mrazům uvnitř Kapitolu, dostalo pozvánku 220 tisíc lidí. Vůbec poprvé jsou mezi nimi i političtí lídři, čímž Trump prolomil precedent, vzhledem k bezpečnosti je totiž doposud zastupovali diplomaté. Pozvánku dostalo i několik tuzemských politiků, konkrétně ti z frakce Evropského parlamentu Patrioti pro Evropu. „Souvisí to se snahou hledat spojence a vytvářet dojem, který se hodí pro aktéry tam i tady, tedy že má větší odezvu ve světě než by se zdálo. Všechno je to politika," říká ve Výtahu Respektu šéfredaktor Erik Tabery, který ve zpravodajském podcastu rozebírá, jaký vliv může mít Trumpovo opětovné převzetí moci na Česko. Jak se naše partnerství s USA v posledních třech dekádách proměnilo? Jak prezidentství Donalda Trumpa pocítí běžný český občan? A v čem může Andrej Babiš se svojí podporou Trumpa narazit?
-
Sněmovní výbory, konkrétně ústavně-právní a zahraniční, v týdnu doporučily ke schválení tzv. česko-vatikánskou smlouvu. „Shrnuje, jak to mezi Českem a Svatým stolcem funguje doteď, kodifikuje to, jak žitá praxe v tomto státě již je, jen to teď bude zasmluvněno," vysvětluje ve Výtahu Respektu Tomáš Brolík. Kritici z řad obětí zneužívání v církvi i někteří politici, například Pirátská strana či senátoři Václav Láska a Adéla Šípová ale namítají, že smlouva má hned několik úskalí. Například to, že na zpovědní tajemství se budou nově odvolávat všichni církevní zaměstnanci, kteří se označí za pastorační pracovníky. „Najednou by tato smlouva v českém prostředí rozšiřovala jeden z těch nástrojů, o kterém oběti těch zločinů říkají, že to je jeden ze způsobů, který církvi pomáhá vyvazovat její členy z civilní, trestní odpovědnosti. Církev je nějakým způsobem možná trestá, ale to pro zbytek společnosti nic neznamená, za nás se za zločiny chodí do vězení, ne na jinou farnost," říká zástupce šéfredaktora ve zpravodajském podcastu k česko-vatikánské smlouvě, kterou má příští čtvrtek 23. ledna projednat horní komora. Co přesně se pojmem 'pastorační pracovník' myslí? Co by se tím v praxi měnilo? A jaké jsou argumenty pro a proti přijetí dohody mezi Českem a Svatým stolcem?
-
Izrael a teroristické hnutí Hamás se dohodly na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmích. V první fázi má být propuštěno 34 lidí, které Hamás unesl do Pásma Gazy, a tisícovka palestinských vězňů, kteří jsou v Izraeli. Příměří by mělo trvat 42 dní. Plán byl, že ve čtvrtek zasedne izraelská vláda, a teprve poté by se mělo příměří začít naplňovat. Mezitím pokračovaly nálety v Pásmu Gazy, které si vyžádaly víc než sedm desítek obětí, a jednání vlády se oddalovalo. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua totiž uvedl, že Hamás od některých částí dohody o příměří ustupuje, což hnutí popírá. Nejenže to dokazuje křehkost situace, ale jak Magdaléna Fajtová upozorňuje ve Výtahu Respektu, neznamená to ani konec války a trvalý mír: „Druhá fáze by měla přijít 16. den příměří. V té by měl Hamás propustit zbývající rukojmí a izraelská armáda by se měla plně stáhnout. V rámci třetí fáze, která by mohla trvat i několik let, je poválečná obnova Pásma Gazy a repatriace těl mrtvých izraelských rukojmích. V momentě, kdy vyprší první fáze, je ale klidně možné, že válka začne znovu." V čem je alespoň dočasné příměří dobrou zprávou? Jak se v jednáních angažovali Joe Biden a Donald Trump? A co by pro Netanjahua znamenal konec války?
-
Komunisté, Česká strana národně sociální a SD-SN podepsali memorandum o společné kandidátce Stačilo! v podzimních sněmovních volbách. Lídryní bude předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, podle níž uskupení voličům slibuje prosazování referend o členství v EU, NATO i tématu přijetí eura, daňovou reformu, ale taky přísnější migrační politiku. Právě u těchto témat ale Stačilo! naráží v případné povolební spolupráci se SOCDEM, říká ve Výtahu Respektu František Trojan: „SOCDEM je stále příznivcem západních struktur. V té povolební spolupráci by ale mohlo fungovat spojení s SPD. Tam budeme sledovat přetahovanou o část voličů, kdy jich část odešla právě ke koalici Stačilo!. Samotného mě zajímá jejich jednání po volbách, ukázalo by se na tom, jak moc vážně ty strany referenda a podobně myslí." Proč jdou komunisté do voleb právě s ČSN a SD-SN? Jakou roli hraje v koalici Stačilo! Kateřina Konečná? A jaké má uskupení šance uspět?
-
Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Martinem Uhlířem o nebývale horkém roce 2024, který se zapíše jako přelom v historii měření globální průměrné teploty.
Minulý rok byl nebývale horký. Z měření vědců vyplývá, že průměrná globální teplota poprvé zřetelně překročila hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. To je hranice stanovená Pařížskou klimatickou dohodou, ze níž výrazně rostou rizika spojená s dopady postupující změny klimatu. Co tento milník znamená? Jaký další vývoj čekat ve světle aktuálních snah o snížení emisí skleníkových plynů a ochrany klimatu? To ve zpravodajském podcastu Výtah Respektu rozebírá Štěpán Sedláček s vědeckým novinářem Martinem Uhlířem.
-
Výtah Respektu: Souhrn dne a rozhovor s Františkem Trojanem o marketingových tazích vládních i opozičních stran.
Za zhruba devět měsíců nás čekají volby do Poslanecké sněmovny. Mnohé vládní i opoziční strany už teď sázejí na konfrontaci s potenciálními voliči tváří v tvář - a na využití těchto setkání na sociálních sítích, nejnověji i na TikToku. Jak se proměňují marketingové strategie i detaily, které mají pomoct oslovit občany? Jak chtějí Starostové a nezávislí marketingově využít sestavování kandidátek? A nemůže se jim to vymstít? To ve Výtahu Respektu rozebírá František Trojan se Štěpánem Sedláčkem.
-
V případu vraždy vůdce Kutnohorské sekty Richarda Šiffera jsou obviněny dvě ženy - Magdalena a Irena. Druhá jmenovaná v týdnu poprvé vypovídala u Městského soudu v Praze. „Udělala vše, co po ní chtěl. V jeden okamžik ji a Magdalenu požádal, nebo podle výpovědí v podstatě donutil, k tomu, aby ho usmrtily. Její příběh je zajímavý v tom, že ta její promluva před soudem značí, jak se jí podařilo postupem času se ze spárů Šiffera vymanit. U soudu odvyprávěla, jak se potkali a jak se k němu dostala. On jí řekl, že je nemocná, že má rakovinu a jen on ji dokáže vyléčit. I to je důvod, proč mu nakonec uvěřila. Mimo jiné mluvila o tom, že po jeho smrti se z celého kolotoče a z toho, že uvěřila těmto bludům, dostala kromě lékařů i díky rodině, která ji nezavrhla," říká ve Výtahu Respektu Martin Štorkán a dodává, že případ má i druhou větev. O co v ní jde? Co obžalovaným ženám hrozí? A co považuje v kauze Kutnohorské sekty, kterou sleduje od jejího počátku, za klíčové?
-
Bývalý hejtman Středočeského kraje David Rath se kvůli své korupční kauze obrátil na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Vláda Petra Fialy z ODS se k tomu bude muset do konce měsíce vyjádřit. Rath byl zatřen v roce 2012 s krabicí od vína, ve které bylo sedm milionů korun. Odsouzen byl za korupci a manipulaci při zadávání státních zakázek. Protože měl případ dvě větve, musel exhejtman do vězení nastoupit opakovaně a propuštěný je od roku 2023. Přestože detaily k Rathově stížnosti ke štrasburskému soudu zatím nejsou známy, dokazuje to jeho ublíženost od počátku celého případu, říká ve Výtahu Respektu Martin Štorkán: „Už od jeho desetihodinového proslovu ve Sněmovně před jeho vydáním to byla taktika. Celé to bylo ublížené a vystupoval tak celou dobu. I když tvrdil, že nemá peníze a majetky, a přitom ještě v roce 2019 vlastnil podíly v několika nemovitostech." O co přesně v případu Davida Ratha šlo? A co v praxi znamená, že se kauza dostala k Evopskému soudu pro lidská práva?
-
„Jestli něco může být z pohledu SPD, Tomia Okamury a voličů nějakým alarmem, že mu musí dát znovu svůj hlas, protože je ostrakizován, může to být právě trestní stíhání," říká ve Výtahu Respektu František Trojan ke kauze, ve které se kriminalisté z odboru extremismu a terorismu pražské policie obrátili na Sněmovnu s žádostí o vydání Tomia Okamury ke stíhání. Důvodem je nedávná billboardová kampaň SPD, kvůli které je opoziční politik podezřelý ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. „Zároveň, třeba je to pro spoustu voličů, kteří dřív deklarovali, že budou volit SPD, opravdu hnutí za zenitem, které je v opozici dlouho a pro lidi nic neudělalo, a tak půjdou někam jinam. Nicméně z pohledu, že se Tomio Okamura dlouho soudil o přezdívku Pitomio, a teď za to, že někdo zvedne jeho plakát a dává ho k trestnímu stíhání, je překvapený a říká, že je to omezování svobody slova, to je zvláštní," doplňuje. Jaká je šance na Okamurovo vydání k trestnímu stíhání? Jak ojedinělá taková žádost vůči dolní komoře je? A v jaké kondici je momentálně SPD?
-
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž oznámil, že k 31. březnu skončí ve funkci. Rezignaci odůvodnil ryze osobními a rodinnými důvody. Jak ale Respekt psal v jednom z textů, šéf žalobců čelil politickému tlaku části vládních politiků, a to primárně kvůli své komunistické minulosti. Navíc, ministr spravedlnosti Pavel Blažek už za něj má pravděpodobně náhradu, a to Lenku Bradáčovou. Zjistil to zástupce šéfredaktora Ondřej Kundra, který v textu, který najdete v aktuálním čísle Respektu i na webu, nabízí pohled do zákulisí o tom, kdo a jak o změnách na postu šéfa žalobců rozhoduje. Ve zpravodajském podcastu Výtah Respektu vysvětluje, co za sebou Stříž na Nejvyšším státním zastupitelství zanechává, proč chce místo něj Pavel Blažek dosadit zrovna Lenku Bradáčovou, a také jak by se pod jejím vedením mohl úřad proměnit.
-
V Kataru o víkendu pokračovalo jednání o možném příměří mezi Izraelem a Hamásem, které dlouhodobě zprostředkovávají kromě Kataru také Egypt a Spojené státy. Podle agentury Reuters palestinské teroristické hnutí Hamás schválilo seznam 34 rukojmích, jejichž propuštění požaduje Izrael. Premiér Benjamin Netanjahu však takovou informaci nepotvrdil. „Hamás chce dosáhnout toho, aby se z Pásma Gazy stáhla izraelská armáda a aby došlo k trvalému příměří. Izrael to podmiňuje tím, aby se vrátili všichni rukojmí, což je dáno i tlakem společnosti. Lidé pravidelně protestují proti vládě a požadují, aby co nejdříve ukončila válku v Gaze, aby se unesení lidé vrátili domů," shrnuje ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová s tím, že pokud by se informace Reuters potvrdila, brzy by skutečně mohlo dojít k výraznějšímu posunu v jednáních o příměří. Na ta vyjednávači mezi Izraelem a Hamásem tlačí i kvůli tomu, že ještě tento měsíc do Bílého domu usedne Donald Trump, jehož nepředvídatelnost by celý konflikt mohla zcela proměnit. Jak se k válce na Blízkém východě v minulosti vyjádřil? A jaká je v současnosti humanitární situace v Pásmu Gazy, ve kterém je zdravotnický systém před kolapsem?
-
Pokračování Mission Impossible s Tomem Cruisem a Bílý lotos zasazený do Thajska jsou světlou výjimkou toho, co v roce 2025 přináší hollywoodský svět filmů a seriálů, říká ve Výtahu Respektu Jindřiška Bláhová. Většina toho, co nadcházející rok v tomto ohledu přináší, je podle ní ukázka toho, že Hollywoodu dochází dech. „Je velmi obtížné být nadšený z toho, co jde do kin. Je těžké být nadšený z dalšího Jurského světa, dalšího Supermana, z Minecraft filmu, ale taky z hrané Sněhurky. Je to bez imaginace. Je to obecný trend, kdy se s hollywoodskou produkcí něco děje. Trochu se to promítá i do seriálů, to spoléhání se na velkofilmy, ta minimalizace, to začíná být z pohledu diváků velmi únavné." Co za tím stojí? Proč je to v Česku jinak a jak by se letos mohla situace ještě zlepšit? A v čem Netflix tak trochu podvádí diváky a divačky?
-
Radě Evropské unie od 1. ledna předsedá Polsko. Pomyslné žezlo přebírá od Maďarska, jehož heslem bylo 'Make Europe Great Again'. To se ale, jak říká Tomáš Brolík ve Výtahu Respektu, nepodařilo. „Evropa byla stejná jako před předsednictvím a v zásadě ničeho velkého Maďarsko nedosáhlo, protože nechtělo a ani nemohlo. Předsednictví je omezená role, takže Maďarsko ve skutečnosti žádnou agendu ani nemělo, což bylo docela realistické očekávání, protože s vládou, která tam sedí, je neformální pozice v EU poslední roky velmi slabá." V tomto smyslu má tedy nově předsedající Polsko, jehož priorita je shrnuta v mottu 'Bezpečnost, Evropo!', mnohem lepší vyjednávací pozici, a to i v souvislosti s nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu. „Kdyby měl být nějaký prostředník pro jednání s tou Trumpovskou Amerikou, tak Polsko není špatný tip. Vydává velké peníze na armádu a rozhodně to zvýší. Vztahy Polska a Ameriky, jakékoliv, ať už Demokratické nebo Republikánské, jsou vždy dobré," shrnuje zástupce šéfredaktora ve zpravodajském podcastu. Jaké jsou další priority Polska v době jeho předsednictví? A jaký vliv by mohlo mít v pomoci Ukrajině?
-
Vyšší odvody pro živnostníky, kratší výpovědní lhůta a delší zkušební doba, partnerství pro stejnopohlavní páry i redefinice znásilnění, která se řídí pravidlem 'Ne, znamená ne'. To je jen část změn, které v Česku začnou platit v roce 2025. V některých případech se však očekává, že vejdou v platnost až v průběhu roku, upozorňuje ve Výtahu Respektu Silvie Lauder: „Je to naprosto klíčové. Jde o to, že dosud měli zaměstnavatelé povinnost držet pracovní pozici zaměstnankyním, protože řeč je zejména o ženách, které se vracely z mateřské dovolené. Novinkou bude, že to budou mít povinnost udělat i u žen, které se vracejí z rodičovské dovolené. Dosud to navíc bylo tak, že měli povinnost držet jen místo, nikoliv pozici, docházelo tak i k extrémním situacím, kdy finanční ředitelka firmy dostala po návratu nabídku pracovat na recepci. Nově budou zaměstnavatelé muset držet přímo tu pozici." Jak se změní pravidla pro odvádění DPH? Od kolika let bude možný přivýdělek? A jak to v roce 2025 bude s příspěvkem na bydlení?
-
Kritik Západu, bývalý fotbalista a politik, který nešetří hanlivými komentáři směrem k sexuálním menšinám - i tak by se dal ve zkratce shrnout nový prezident Gruzie Michail Kavelašvili, kterého do funkce zvolili zákonodárci a regionální zastupitelé vládnoucí strany Gruzínský sen. Opozice však volbu bojkotuje i kvůli tomu, že současný parlament pokládá za nelegitimní. „Kritizují Gruzínský sen za to, že podle nich, a také podle EU nebo USA, vyhrál volby neférovou soutěží, že do nich zasahovali další aktéři, pravděpodobně Rusko, a že se tedy výsledkům nedá věřit. Cokoliv tedy tato vláda přijme, nebudou uznávat jako legitimní," připomíná ve Výtahu Respektu Magdaléna Fajtová. Také teď již bývalá prezidentka Salome Zurabišvili kvůli tomu původně odmítla post opustit, o víkendu nicméně obrátila, z funkce odešla a vyzvala Evropskou unii, aby k Tbilisi zaujala tvrdší postoj. Jaké jsou možnosti? Kdo je ve skutečnosti hlavou státu a jaká je šance, že by se mohly konat nové volby?
-
„To, jakým způsobem zvládla FF UK ten rok od tragédie, jak v praxi ukázala, k čemu jsou dobré humanitní vědy. Zabývat se tím, jak se chová společnost a jak se společností pracovat - to mi přijde, že byl velký výkon," zmiňuje ve speciálu Výtahu Respektu František Trojan pozitivní moment z roku 2024. Podle Filipa Zelenky lze kladně hodnotit také to, že se v Česku nastartovala debata o hospodářském modelu. „Ačkoliv jsme na tom ekonomicky špatně a Německo podle některých měřítek ještě hůř, mám pocit, že se o tom začíná alespoň mluvit, přemýšlet, například o školství - co by se mělo změnit, abychom měli dobrý a udržitelný hospodářský růst." Podle šéfredaktora Erika Taberyho je důležitým momentem uplynulého roku také pokračující a fungující česká iniciativa na muniční pomoc Ukrajině. „I když mluvíme o tom, že by tato vláda mohla skončit, tak tohle budou nosit na srdci, takovéto: Co jste udělal? Pomáhal iniciativě. Tak to je úctyhodný krok." V epizodě zpravodajského podcastu se však vrací také mimo jiné k výměně na postu ministra pro vědu, výzkum a inovace, přijímacím zkouškám, které procházely digitalizací a zprvu se potýkaly se zásadními problémy, ale také k tomu, jaký potenciál má SOCDEM, či k debatě o koncesionářských poplatcích a tomu, co pro veřejnoprávní média znamenala. Moderuje Zuzana Machálková
-
Výtah Respektu: Souhrn vybraných zahraničních událostí a trendů uplynulého roku s Magdalenou Fajtovou, Ondřejem Kundrou, Tomášem Lindnerem a Jiřím Sobotou. Moderuje Štěpán Sedláček.
Rok 2024 bývá označován jako superovolební. Volby se konaly ve více než šedesáti zemích a hlasovat mohla zhruba polovina světové dospělé populace. Vyjevily řadu politických a společenských posunů i trendů, které se táhnou napříč různými zeměmi. Uplynulý rok byl také poznamenán pokračováním řady konfliktů na Blízkém východě, v Evropě i Africe, ale také koncem občanské války v Sýrii a pádem režimu Bašára Asada. Nejen o tom debatují speciálním vydání podcastu Výtah Respektu debatují Magdalená Fajtová, Ondřej Kundra, Tomáš Lindner a Jiří Sobota.
-
Roky znásilňování, desítky pachatelů, a také obrovská odvaha sdílet svůj případ s celým světem. Takový je příběh Gisèle Pelicot, která po čtvrtečním rozhodnutí francouzského soudu, který jejímu manželovi, hlavnímu pachateli, uložil dvacet let za mřížemi, tedy nejvyšší možný trest, řekla směrem k obětem sexuálního násilí: „Bojujeme stejnou bitvu.” I když to podle ní byla obtížná zkouška, toho, že byl její případ projednávaný veřejně, nelituje. Podobné případy i dle jejích slov totiž často zůstávají skryté, stejně jako dlouhou dobu ten její. Jak ve Výtahu Respektu zdůrazňuje Silvie Lauder, nakonec Gisèle Pelicot vychází z kauzy jako hrdinka, díky které se změnila debata o obětech sexuálního násilí: „Není moc případů, kdy rozsudek v případu běžného člověka vede k tomu, že o něm tweetují evropští a zámořští premiéři. Je hrdinkou ne nešťastnou, ale je oceňováno to, co skutečně oceňováno být má. Odvaha a kontrast s pachateli," říká ve zpravodajském podcastu a dodává, že případ ukázal, jaký typ člověka může páchat násilí tohoto typu: „Celým soudem se nesl údiv, že jsou to normální běžní muži - elektrikář, novinář, IT specialista, lidé z řemeslných profesí, atd. S jistou hořkostí jsem si uvědomila, že lidé, kteří se sexuálnímu násilí věnují, na to upozorňují roky, že to známé klišé neplatí, že by násilí páchali podivní lidé v parku, ale jsou to zdánlivě běžní členové společnosti." Čemu všemu Gisèle Pelicot čelila? V čem dalším je její odvaha přelomová i pro další oběti sexuálního násilí?
- Se mer
