Episódios

  • Chtěla být prodavačkou v trafice, protože se jí líbilo, že by měla každý den noviny zadarmo. Ve škole ji bavila výtvarná výchova a matematika. Dostala se na medicínu, ale pak si to rozmyslela a na univerzitu nenastoupila.

    Místo toho vystudovala nejdřív uměleckou školu a pak ekonomii. Prošla několika korporacemi, ale chtěla mít něco svého, a tak založila firmu Gamee. Původní nápad byl mít “něco jako Instagram pro mobilní hry”.

    Dnes firmu řídí, byť už není její, protože ji úspěšně prodala. Jak se proměnila, jakou roli v tom hraje blockchain či web3, a jak nejen Gamee, ale celý svět i nás všechny změní AI?

    O tom jsme mluvili v podcastu se sympatickou a půvabnou Boženou Řežábovou.

    A taky o tom, že chytrý mobilní telefon je dnes už vážně zastaralá věc a je pouze otázka, co ho nahradí.

    Co říká, že by se měli učit její děti, které jsou už ve věku, kdy se rozhodují, co budou v životě dělat.

    A řeč přišla i na to, že by Boženka ráda zrušila tvrdé a měkké i, a zavedla v češtině jen jedno, aby to nejen její děti měli s češtinou snazší. Jasně, je to jen takový sen.

    Což mi připomíná, že své sny si Božena Řežábová kreslí s pomocí Midjourney.

    Přeju vám příjemný poslech. A pokud vás zajímá umělá inteligence a chcete vědět, jak ji můžete chytře a zajímavě používat, přijďte na naše workshopy. Program najdete na Inspiruj.se.



    This is a public episode. If you’d like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe
  • Dva postřehy Josefa Šlerky mě v našem povídání zaujaly.

    Za prvé: když říká, že ho nezajímá ani tak to, jaké profese kvůli nástupu umělé inteligence zaniknou, jako to, které díky ní vzniknou.

    Hezká analogie je s debatami, které se vedou, když se nějaký developer chystá například v Praze zbourat nějakou budovu, a místo ní postavit jinou.

    Šlerka říká, že se pak vedou často nekonečné debaty o tom, čéím je dosavadní objekt významný, jak je důležitý a proč nám bude chybět.

    Ale mnohem důležitější je přece bavit se o tom, jaký dům na jeho místě vznikne. Bude lepší? Přinese víc užitku? Pokud ano, pak nám zbourání toho předešlého nemusí tak vadit.

    Druhý postřeh: ať už bude disrupce jakákoli, není důvod nevěřit, že se novému světu nepřizpůsobíme. Ano, může to být složité a komplikované, ale zároveň to bude vzrušující a zábavné.

    Podle Šlerky na to jen nejsme úplně připraveni, myšleno my Češi, protože velké životní změny nemáme v naší kultuře. Říká: “Bohužel žijeme v zemi, kde když změníš svoje povolání, tak jsi fluktuant. A když ho změníš dvakrát, tak jsi nebezpečný fluktuant. Když jde Karel do penze, tak o něm pochvalně říkáme, jaký je borec, že celý život pracuje pro jeden podnik. Ne, Karel je kretén.”

    Přeju příjemný poslech.

    .

    Už teď si zajistěte místo na dubnové Inventuře AI. Bude 22. dubna od 18:00 opět v Presscentru ČTK. Budeme mít víc hostů, ale na pódiu budu mluvit s Filipem Douškem, expertem na umělou inteligenci, úspěšným podnikatelem, dnes investorem, a také autorem románu Hejna bez ptáků. Lístky zde.

    .

    Přepis našeho podcastu najdete zde, ale není moc kvalitní, protože je automaticky vygenerovaný.

    Claude 3 přepsal transkript do krátkého rozhovoru. Zaznamenává to důležité, ale rovněž to nedělá moc dobře. Což je vlastně celkem povzbudivé. Nejlepší variantou pro “konzumaci” této epizody tak zůstává její poslech.

    .

    =====================

    Rozhovor s Josefem Šlerkou o umělé inteligenci

    (zpracováno jazykovýým modelem Claude 3 Opus, zveřejňujeme beze změny)

    Co vás za poslední měsíc nejvíc překvapilo v oblasti AI?

    Nejvíc mě překvapil software FaceFusion, který umožňuje jednoduše vytvářet deepfake videa. Během pár minut jsem na svém notebooku vytvořil video, kde slovenská prezidentka Zuzana Čaputová zpívá píseň od Taylor Swift. Fascinuje mě snadnost, s jakou to jde i na běžném notebooku.

    Jaké nástroje umělé inteligence sám používáte?

    Používám hlavně GPT-4 a Anthropic Claude. Claude má výbornou češtinu, takže ho využíváme třeba na generování návrhů titulků nebo různé analýzy. GPT-4 je celkově lepší. Také často používám Perplexity, kde si definuji dotaz a AI mi vrátí odpověď i se zdroji. Perplexity mi často nahrazuje vyhledávání na Googlu nebo Wikipedii.

    Jaké dovednosti budou důležité v době umělé inteligence?

    Myslím, že klíčové bude umět dobře definovat problémy, dekompozice úkolů, kritické myšlení. Až AI bude psát texty, spousta lidí zjistí, že sami neumí dobře popsat, co vlastně chtějí a potřebují. Bude důležité umět AI správně instruovat. Měli bychom se také připravit na to, že budeme během života častěji měnit povolání.

    Myslíte, že nám AI vezme práci a životní smysl?

    Myslím, že se může stát, že ubude práce, ale nevidím v tom nutně problém. Budeme mít více času být s rodinou, na koníčky, cestování. Představa, že smyslem života je hlavně práce, je podle mě přežitek. Navíc vzniknou i nové typy povolání.

    Jaké jsou vaše oblíbené "hračky" a aktivity s umělou inteligencí?

    Velmi často si v AI vytvářím imaginární parťáky do diskuse, se kterými pak probírám různé problémy. Také mám rád historické simulace, kde vás AI přenese do určitého místa a doby a vy si to můžete "projít" formou hry. No a přiznám se, že mě baví i generovat roztomilé obrázky koťátek pomocí Midjourney, jen tak pro radost.

    Evropa v oblasti AI ve srovnání s USA a Čínou?

    Evropa za nimi dost zaostává, ale vidím určitá pozitiva. Francouzský jazykový model Mistral ukazuje, že Evropa má potenciál. Problém je, že na úrovni vlád neexistuje rozumná strategie integrace AI do různých oblastí. Ale na úrovni firem a škol podle mě dochází ke spontánní "AI-izaci". Politici se k tomu moc nevyjadřují, protože tomu sami moc nerozumí. Je to taková fáze popírání.

    (Claude can make mistakes. Please double-check responses.)



    This is a public episode. If you’d like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe
  • Estão a faltar episódios?

    Clique aqui para atualizar o feed.

  • Známe Ondřeje Bartoše víc než pětadvacet let. Pamatujeme, když koncem devadesátých let začal pořádat první akce věnované investování do startupů. Já jsem jako novinář chodil na setkání potenciálních investorů a zakladatelů firem, které Ondřej přivezl pod značkou First Tuesday z Londýna do Prahy. Moje žena Senta si ho pamatuje z byznysových konferencí, kde vždycky mluvil provokativně a chytře.

    Později založil investiční firmu Credo Ventures, která dnes má už svůj čtvrtý fond. A na pomyslném účtě minimálně tři jednorožce, tedy firmy s odhadovanou hodnotou přes miliardu dolarů. O té druhé, firmě s polskými zakladateli a názvem ElevenLabs, jsme se dozvěděli v polovině ledna.

    Tedy ne že bychom se dozvěděli o její existenci. Nástroj na klonování lidského hlasu či dabování zvukových nahrávek používáme a ukazujeme na našich workshopech už od loňského jara. Ale dozvěděli jsme se, že úspěšně uzavřela třetí kolo financování, získala dalších 80 miliónů dolarů a tím se zároveň stala již zmíněným jednorožcem.

    O tom všem s Ondřejem Bartošem mluvíme: o tom, proč Credo Ventures do ElevenLabs jako jedni z prvních investovali a proč se k tomu rozhodli ještě předtím, než se generativní AI nafoukla do celosvětové bubliny.

    Mluvili jsme o Česku, kde se dobře, ba výborně žije, ale spousty se toho také nepodaří. A zasepulovali jsme si, kam a jak se generativní AI či obecně moderní technologie budou ubírat dál. Podcast jsme natáčeli v atmosféře poklidného nedělního odpoledne s výhledem na Václavské náměstí. A vám přejeme příjemný poslech.

    Plus vás samozřejmě zveme na naše AI Masterclassy, kde chceme inspirovat všechny od začátečníků po nadšenců právě do generativní umělé inteligence. Podívejte se na nabídku na našem webu s adresou inspiruj.se.

    Přijďte na náš AI Masterclass!

    * 30. ledna, 9:00 - 13:30, MASTERCLASS AI

    * 1. února, 13:00-17:30, MASTERCLASS AI

    * 19. února, 17:00 - 21:00, KREATIVITA (s Luďkem Staňkem)



    This is a public episode. If you’d like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe
  • Existuje řadu let staré video, ve kterém Sam Altman říká, že umělá inteligence nikdy nepřekoná lidi v logice a kreativitě. A dnes řídí firmu, která vyvíjí technologii, které se to již pomalu daří, říká Sean Hamill.

    Povídali jsme si na velmi speciálním místě v New Yorku. V nejmenovaném mrakodrapu s výhledem na Brooklyn má firma Microsoft pronajaté patro, které se využívá jako reprezentativní prostory, často pro schůzky na nejvyšší úrovni.

    Natáčení našeho podcastu ničím takovým nebylo, ale stejně jsme měli to štěstí se právě tady se Seanem setkat. Pro Sentu to navíc bylo radostné i proto, že když ještě pracovala v pražském Deloittu, patříl Sean, napůl Ir a napůl Čech, mezi nejnadanější stážisty.

    Dnes pracuje v Microsoftu a mimo jiné se zabývá implementací umělé inteligence do softwaru, který firma nabízí pro využití v medicíně a zdravotnictví. Využívá velký jazykový model GPT-4, vyvinutý firmou OpenAI, do které Microsoft investoval 13 miliard dolarů.

    Mimochodem, schůzku v listopadu jsme si nemohli načasovat lépe. Odehrála se přesně den předtím, než začalo pětidenní drama v OpenAI, kdy její šéf Sam Altman nejdřív dostal výpověď, a nakonec se na svou pozici zase vrátil.

    Povídali jsme si o tom, co z pohledu dvacátníka umělá inteligence znamená a jaké má šance změnit svět. Taky o tom, proč je Amerika stále nejlepším místem na světě pro inovace. A samozřejmě jsme nezapomněli ani na New York. O něm Sean říká, že je jako bývalá milenka, na kterou sice můžete mít špatné vzpomínky, ale stejně se k ní vždycky chcete vrátit.

    Díky i vám, že se vracíte k našemu podcastu.

    Pěkný poslech.



    This is a public episode. If you’d like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe
  • Navrhoval jsem lavičku v Central Parku nebo zastrčený bar někde na Manhattanu. Ale Janek Rubeš nakonec domluvil, že jsme mohli natáčet tenhle podcast na střeše České národní budovy na 73. ulici na Upper East Side. Což se nakonec ukázalo jako velmi dobrý nápad, a to minimálně ze dvou důvodů.

    Za prvé: symbolicky jsme zůstali aspoň nohama na domácí půdě, protože sice jsme se setkali v New Yorku, ale mluvili jsme taky hodně o Česku a o Praze.

    A za druhé: jakkoli se “kluk z Prahy” Janek Rubeš proslavil tím, že ukazuje turistům, co všechno se může při turistické návštěvě Česka pokazit a na co by si měli dávat pozor, tak vemte klidně jed na to, že má Prahu i Česko rád.

    Ostatně když je řeč o podvodných taxikářích či směnárnících, tak vždycky podotýká, že se svým kolegou věnují mnohem víc času i energie naopak tomu, aby ukázali, co všechno v Praze naopak funguje a stojí za vidění.

    Jejich Honest Guide by měl být pro každého turistu povinnou četbou. A asi to tak i je, máme-li soudit podle toho, jak jsou jejich videa například na YouTube populární a sledovaná. Samozřejmě jsme o tom mluvili.

    A taky o tom, jak Janek Rubeš přišel k polovičnímu otčímovi v New Jersey nebo jak slaví vánoce s tamními příbuznými. Dárky jim nosí stejně jako v Česku Ježíšek, nikoli Santa Claus. Což zdůrazňuji úmyslně, protože na toto téma máme v podcastu lehce vyhrocenou debatu.

    Ale jinak byl náš rozhovor milý a přívětivý, asi jako mimořádně teplý a slunečný podzim, na který jsme v půlce listopadu měli v New Yorku štěstí. Střechu České národní budovy, kde sídli jak náš konzulát, tak České centrum, jsme pomyslně zahřáli pár hodin předtím, než se tu konala oslava k připomenutí 17. listopadu.

    A kde jinde oslavit svobodu, než v Americe na střeše? Přeju vám příjemný poslech.



    This is a public episode. If you’d like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe
  • Do studia přišel zadýchaný a se sluchátky na uších. V metru poslouchal podcast, ve kterém Lex Fridman zpovídá Elona Muska, a baví se mimo jiné i o umělé inteligenci. Což nás zaujalo. Jak rychle a jak výrazně se generativní umělá inteligence prosadí v oboru, který je tak konzervativní a regulovaný jako bankovnictví?

    Jan Juchelka je přesně člověk, kterého je dobré se na to zeptat. Od roku 2017 řídí Komerční banku, která pod jeho vedením prošla významnou transformací. Hlavně organizační a technologickou. Jenže obojí začaly ještě předtím, než svět ohromil ChatGPT a další nástroje založené na velkých jazykových modelech. Dnes nepochybujeme, že tyto nástroje změní svět práce. Jak moc se to dotkne velkých bank?

    Samozřejmě jsme o tom s Janem Juchelkou mluvili. Jak ChatGPT používají jeho děti a k čemu on sám. Jestli by pustém ostrově radši ztroskotal se psem, nebo s umělou inteligencí. A za by mu vadilo, kdyby ho místo lékaře operoval robot. Povídali jsme si taky o knížkách, budoucnosti či o krásách Paříže, kde strávil i s rodinou pět let.

    Kdybychom věřili stereotypům, pak Jan Juchelka nevypadá jako velký bankovní boss. Milý a usměvavý, skromný, s vášní pro cyklistiku i dobré knížky. Stereotypy jsou naštěstí od toho, aby je někteří lidé porušovali. Právě s nimi jsou pak ty nezajímavější podcasty.

    Přeju příjemný poslech.



    This is a public episode. If you’d like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe
  • Umělá inteligence mění svět takový, jak ho známe, tvrdila minulý rok v rozhovoru s českým magazínem CzechCrunch.

    Co je na tom divného? Neříká to samé dnes každý druhý člověk? Samozřejmě. Ale zmíněný rozhovor s Evou Nečasovou vyšel 28. listopadu 2022. To datum je důležité, protože to bylo den předtím, než firma OpenAI pustila do světa svou službu ChatGPT.

    Ano, že umělá inteligence změní svět, tvrdíme už od konce padesátých let minulého století, kdy ostatně tento termín vznikl. Ale od loňského listopadu víme, že se tak opravdu děje. A že svět už opravdu nebude jako dřív. Ovlivní to nás všechny, a čistě logicky vzato nejvíc naše děti. Protože ty v dnešním světě budou žít nejdéle. I proto Eva Nečasová založila už před více než dvěma lety sdružení AI dětem.

    Drobná, sympatická, cílevědomá. Profesí výtvarnice a designérka. V těchto oborech je nepochybně úspěšná, taky proto, že její vidění světa vždycky ovlivňovaly technologie. Ale smysl života nakonec našla v něčem jiném. Když šel před zhruba šesti lety její syn do školy, začala se zajímat o to, co se dnes děti o technologiích či prostřednictvím technologií učí. Dělá to dodnes.

    Když teď minulý týden dostala cenu za vzdělávání na českých cenách AI Awards, je to samozřejmě skvělé. Ale osobně si myslím, že je to skoro málo. Eva Nečasová by si takových cen zasloužila klidně deset. A taky by si zasloužila, aby o ní psala mnohem více média. Protože patří k lidem, kteří tuhle zemi posouvají dopředu.

    Eva Nečasová nedohání trend, ale trend, v tomto případě generativní AI, dohnal jí. Vlastně mají čeští učitelé štěstí: to, jak budou o AI a s AI, nebo tako navzdory AI učit, začala Eva Nečasová, s využitím zahraničních zdrojů a s pomocí českých odborníků řešit ještě dřív, než to bylo sexy. Nebo vážněji řečeno, dřív než bylo pozdě.

    Přeju vám příjemný poslech.



    This is a public episode. If you’d like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe
  • Byli jsme v Brně na konferenci Computing the Human na Masarykově univerzitě. Mluvilo se na ní o robotech, umělé inteligenci a všech aspektech toho, co tyhle fenomény do života přinášejí.

    Lépe řečeno o tom mluvili vědci. My tam byli pozvaní proto, abychom ukázali, co praktického umí generativní AI už dnes. Bylo to fajn a na závěr jsme si zašli na kávu, kterou nám v Uměleckoprůmyslovém muzeu uvařil a naservíroval robot.

    Do Brna jsme jeli vlakem, protože jsme si chtěli užít romantickou pohodu, kdy sedíte v kupé a za okny uhání podzimní krajina. A taky jsme potřebovali dodělat naši prezentaci.

    Ale pozor, zpátky jsme jeli autem, a navíc s řidičem. Podotýkám, že s řidičem velmi speciálním. Když v neděli po obědě zastavilo před hotelem Volvo, seděl za volantem Tomáš Baránek, spoluzakladatel a spolumajitel nakladatelství Jan Melvil Publishing.

    Mám pro něj slabost, nejen proto, že je autorem legendární knihy Jak sbalit ženu, nebo že je odborníkem na tzv. lifehacky. Má slabost vychází právě z jeho nakladatelské činnosti. Myslím si, že v Česku vydává ty nejlepší nonfiction knížky.

    Náš podcast jsme tentokrát zcela výjimečně a inovativně natočili v autě na dálnici D1. Že neslyšíte hluk motoru a troubení nervózních řidičů, zařídila umělá inteligence. I tak se samozřejmě omlouváme za lehce sníženou kvalitu nahrávky.

    A ano, mluvili jsme o umělé inteligenci, o minulosti a budoucnosti knih, a také trochu o švýcarských hodinkách a plyšovém modelu spisovatele Petra Ludwiga.

    Pokud máte zájem, přisedněte. Přeju příjemný poslech.



    This is a public episode. If you’d like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe
  • Byl v Praze vlastně na skok. V Austinu v Texasu navštívil firmu vyrábějící humanoidní roboty, pro kterou pracuje. Na pár dní se zastavil na konferenci v Dubai. A přes Prahu se vrací do New Yorku, kde má v Brooklynu byt a kde v poslední době tráví asi nejvíc času.

    Yemi je jednačtyřicetiletý tanečník, producent, choreograf, edukátor a moderátor. Sleduju jeho dráhu už řadu let. Obdivuju, jak dokáže motivovat a inspirovat zejména mladé lidi. A taky to, jak za ty roky, kdy ho sleduju, pracuje sám na sobě. Je jedním z nemnoha Čechů, které lze označit za světové osobnosti.

    (VIDEO: Plná verze)

    Jak by se on sám dnes označil jedním slovem? Tvůrce, říká. Před několika lety spoluzaložil globální neziskovku pod názvem Moonshot Platform. Tedy platformu, jejímž cílem je - zjednodušeně řečeno - pomáhat mladým lidem uskutečňovat jejich sny.

    To ještě Yemi nevěděl, že ten jeho “moonshot” bude cesta na Měsíc. Nebo přesněji k Měsíci. Loni v prosinci japonský miliardář Jusaku Maezawa oznámil, že Yemi je mezi osmi členy posádky, která se společně s ním vydá v raketě Starship firmy SpaceX Elona Muska na oběžnou dráhu Měsíce. Start se očekává za dva až tři roky.

    O tom všem jsme s Yemim mluvili. A taky o Elonu Muskovi, o robotech či o přírodních kmenech z Amazonie, o cestě k dlouhověkosti, a samozřejmě taky o generativní AI.

    Když jsme u umělé inteligence, připomínáme, že můžete přijít na workshopy a masterclassy, které pořádáme. Nejbližší například 1. listopadu či 7. listopadu v angličtině. Program všech najdete na našem webu Inspiruj.se.

    Přejeme příjemný poslech!



    This is a public episode. If you’d like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe
  • Před rokem otevřela v Brně tak trochu jiný sexshop. Trochu jiný v tom, že chtěla erotické hračka nabízet tak, aby to zákazníkům připadalo vkusné a nevzbuzovo to v nich nepatřičné pocity. Vlastně asi spíš zákaznicím, protože původně mířila na ženy. Ale jak zjistila, do jejího obchodu chodí muži i ženy, a pro ženy i muže, a také pro páry, se zde pořádají workshopy.

    Zuzana Křížová je pohledná sedmadvacetiletá žena. Původně studovala medicínu, ale brzy zjistila, že chce v životě dělat trochu něco jiného. Třeba hledat rozkoš, řečeno metaforicky. Když obchod s jménem Rozkoš otevřela, tak se jí to vlastně podařilo. A daří se to dál, což mimo jiné dokazuje i to, že dost možná otevře Rozkoš už brzy také v centru Prahy.

    Brněnská Rozkoš existuje od loňského podzimu. Zuzana ji otevřela měsíc předtím, než společnost OpenAI spustila svou službu ChatGPT, a do značné míry změnila svět. Zajímalo mě, co pro začínající obchod s erotikou znamená nástup generativní AI. A lze obojí nějak propojit?

    Těžko, zní jednoduchá odpověď. Kdo populární chatboty jako ChatGPT nebo Claude používá, tak ví, že jsou upjatými puritány, kteří se preventivně vypínají, kdykoli by na cokoli společného se sexem nebo erotikou mohla přijít řeč.

    No a pak je tu ohromný prostor zvaný pornografie, o kterém předstíráme, že neexistuje, jakkoli máme statistikami potvrzeno, že obsluhuje ohromné množství uživatelů. A důležitý je i pro svět technologií. Už v devadesátých letech byla řada webových inovací nasazena a vyzkoušena práva pornografickými servery.

    Jsou to dva oddělené světy, a pak jsou lidé či byznysy, které mají tu smůlu, anebo štěstí, že se pohybují na jejich hranici. A často mezi nimi balancují, jak sama Zuzana Křížová říká. Kdyby měla obchod s kávou, mohla by s pomocí AI dělat svůj marketing, vyrábět obsah či plánovat strategie. Ale když d o ChatGPT naťuká, že provozuje sexshop, objeví se na obrazovce: “Promiňte, ale s tímhle vám nemůžu pomoct.”

    To vše nás při návštěvě Rozkoše zajímalo. Taky to, jak inovace a technologie proměňují naše vztahy, romantické i sexuální. Pomáhají s osamělostí bojovat, nebo ji prohlubují? Je sex s robotem nebo robotkou nevěra? A jak se dá propojit klasická erotická pomůcka s hraním počítačových her?

    O tom všem jsme si povídali. U kávy a skleničky prosecca, zatímco za okny byla krásná podzimní brněnská sobota.

    Přeju vám příjemný poslech. P řipomínám, že v oboru generativní umělé inteligence se toho děje spusty nového. O všem budeme mluvit na naší Inventuře AI, tříhodinovém workshopu a panelové diskusi. Koná se v pondělí 23. října od šesti večer v Praze. Rezervujte si lístky na našem webu Inspiruj tečka se.



    This is a public episode. If you’d like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe
  • Čeká nás lidi boj s umělou inteligencí o to, komu bude patřit budoucnost? Anebo se s umělou inteligencí spojíme, a vznikne nová forma života? Je nástup AI na dlouhé trati historie naší planety jen další kapitolou evoluce?

    Vím, jsou to hodně filosofické otázk. Ale jak říká náš dnešní host Tomáš Sedláček, jako ekonom vždycky inklinoval k dalším vědeckým disciplínám, které ho bavily a kterým se snažil rozumět. Ať už to byla filosofie, mýtologie, anebo třeba teoretická fyzika.

    I proto s ním byl rozhovor o umělé inteligenci tak zajímavý. Mluvili jsme méně o byznysu, technických parametrech a praktickém využití, ale zato byl čas i prostor debatovat o tom, jaký je rozdíl mezi duší a duchem.

    Nápověda: umělá inteligence má duši, tedy jakýsi návod či plán, co dělat. Ale my lidi máme ducha, a je jedno, jestli tím myslíme Boha, anebo nějakou jinou touhu po nalezení smyslu. Duch je něco výsostně lidského.

    Nebo ještě jinak: duši můžete předělat, ale ducha musíte přemlouvat. Plus bonusová otázka: bude mít někdy umělá inteligence ducha?

    Mluvili jsme samozřejmě i o spoustě jiných věcí. Třeba co ho napadá, když dělá přednášky pro školáky o matematice se svým dospívajícím synem Matoušem. Proč se s ním potápí a se svým otcem létá, a jestli se při těchto adrenalinových činnostech stále aspoň trochu bojí.

    Taky jsme probrali demokracii, večírky ve vile českého honorárního konzula v Silicon Valley či to, co dnešnímu světu říká Tomášova třináctiměsíční dcera Evropa Markéta.

    A jistě, samozřejmě jsme zmínili monokolo, nejoblíbenější technologickou vymoženost Tomáše Sedláčka.

    A než vám popřeju příjemný poslech, ještě vás i Tomáše pozvu na naše workshopy: 16. a 18. října pořádáme dva masterclassy právě o umělé inteligenci. Podrobnosti najdete na našem webi Inspiruj.se.

    PLUS!!

    Máme pro vás zajímavé překvapení. V rozhovoru s TS jsme se hodně bavili o tom, jestli dnes AI dokáže - například - najít smysl ve zmateném, lidsky chybujícím či nepřesně zaznamenaném textu. Takže jsme udělali pokus. Udělali jsme s pomocí AI (služba Sonix) přepis podcastu, “naládovali” ho do jazykového modelu Claude 2 - a poprosili o text, který by shrnul ty nejzajímavější myšlenky z rozhovoru.

    Výsledek je - podle nás - naprosto fantastický.

    Zde (a kdo nevěří, nabízíme link přímo na odpověď Claude-2-100k - na důkaz, že jsme nijak needitovali ani neupravovali):

    Úvodem se diskutující vracejí o 10 let zpět, kdy probíhala živá debata o inovacích a technologiích. Tehdy panoval velký optimismus ohledně možností moderních technologií. Dnes už je diskuze více střízlivá a bere v potaz i stinné stránky.Jeden z diskutujících vzpomíná na časté pracovní cesty v té době, setkávání s řadou zajímavých lidí napříč obory, kteří se věnovali inovacím. Bylo to období jakési "technologické horečky". Dnes už vnímá, že to byla jiná epocha.Druhý diskutující souhlasí, že tehdejší doba byla mnohem dynamičtější, ale zároveň varuje před nostalgií. Podle něj je důležité neustrnout v minulosti a přijmout současnost jako novou výzvu.Hlavním tématem debaty je vztah člověka a moderních technologií, především umělé inteligence. Diskutující rozlišují tři "entity", které tvoří lidskou existenci:Tělo - hmotná fyzická složkaDuše - organizační princip, software, který dává smysl a řádDuch - nejvyšší úroveň, zdroj účelu a vůlePodle této koncepce může umělá inteligence maximálně napodobit nebo doplnit lidskou duši - převzít routinní mentální či administrativní činnosti. Ale nedokáže nahradit lidského ducha, který dodává životu hlubší smysl a účel.Jako příklad je uvedeno umění. Filmová kamera napodobuje lidský zrak, ale divák filmu je jakýmsi "duchem", který dílo interpretuje a prožívá. I v biblickém příběhu o Adamovi a Evě lze vidět paralelu k umělé inteligenci - Bůh v něm vytvořil bytost sobě podobnou, ale s vlastní vůlí.Debata se posouvá k praktickému využití umělé inteligence. Mohla by například analyzovat fungování státní správy a navrhovat optimalizaci procesů. Zmiňuje se inspirace fungováním mozku, který také pracuje paralelně a decentralizovaně.Nicméně i zde se diskutující shodují, že důležitější než zefektivnění "duše", tedy systému státní správy, je otázka "ducha", tedy filozofie a směřování společnosti. Zdůrazňuje se význam lidského úsudku, intuice a moudrosti při správě věcí veřejných.Velký prostor je věnován dopadům umělé inteligence na vzdělávání. Učitelé by se měli zaměřit na rozvoj specificky lidských schopností jako kritické myšlení, tvořivost nebo schopnost ověřovat informace.Matematika by neměla být vyučována jen jako nácvik mechanických postupů. Důležité je ukázat krásu matematického systému, radost z objevování řešení problémů. Právě prožitek "Eureka, našel jsem to!" při odhalení skrytých vztahů je podstatou matematiky.Objevuje se úvaha, zda rozvoj umělé inteligence neznamená, že člověk již překračuje hranice své biologické existence. Podobně jako jsme kdysi nahradili fyzickou sílu zvířat stroji, dnes postupně delegujeme i mentální rutinní činnosti na stroje. Lidský mozek se tak může soustředit na vyšší úkoly.Lidství ale netkví jen v přemýšlení jednotlivců. Jsou tu sdílené mýty, příběhy, kultura, které nás spojují v čase i prostoru. Právě v této oblasti nemůže umělá inteligence člověka nahradit.Jeden z diskutujících vyjadřuje svůj osobní postoj k technologickému vývoji. Vzhledem ke svému věku se cítí jako staromilec, který by v dohledné době odmítl čipy či jiné radikální formy propojení člověka a stroje. Současně ale chápe, že pro mladou generaci je to přirozený vývoj. Důležité je zachovat možnost volby a nepodléhat technologickému determinismu.Shrnujícím poselstvím debaty je, že rozvoj umělé inteligence a propojování člověka se stroji může přinést obrovské možnosti. Ale je třeba reflektovat i filozofické a etické otázky, které s sebou nese. Co zůstane výhradně lidské doménou? Jak zajistíme, aby technologie sloužily člověku a ne naopak? Jde o výzvy, na které bude muset najít odpověď celá společnost.



    This is a public episode. If you’d like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe
  • Marian Jelínek souhlasí s Billem Gatesem, který řekl, že dnešní vzestup generativní umělé inteligence je největší revolucí minimálně za posledních padesát let. Novinky v této oblasti sleduje, ale nemyslí si, že jeho život nebo práci v nejbližší době zásadně ovlivní.

    Sám bere AI především jako praktický nástroj. “Dostal jsem nabídku od jedné firmy, že s pomocí umělé inteligence vytvoří virtuálního Mariana Jelínka, který bude místo mě odpovídat lidem na jejich dotazy,” říká Marian Jelínek, jeden z nejvyhledávanějších koučů v byznyse i ve sportu.

    Říká: “Samozřejmě jsem odmítl!” Muž, který byl sedmnáct let osobním trenérem Jaromíra Jágra, je tak trochu ze staré školy: nové technologie používá, ale zároveň je pro něj důležité, že je má pod kontrolou. Což je něco, s čím má většina lidí problém. Jak toho dosáhnout? I o tom jsme mluvili.

    Což přímo vede k další otázce: sedl by si Marian Jelínek bez obav a dobrovolně do auta bez řidiče? Nechal by se od umělé inteligence vyšetřit a případně operovat? A co třeba u soudu? Vyslechl by si rozsudek radši od živého soudce, anebo od počítače?

    Moje žena chtěla vědět i to, co o umělé inteligenci povídá svým malým vnučkám?

    Byli jsme moc rádi, že Marian Jelínek přijal naše pozvání do studia. Poslechněte si náš rozhovor. Přeju vám příjemný a hlavně inspirativní zážitek.



    This is a public episode. If you’d like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe
  • Na přelomu století vybudoval s bratrem Martinem jeden z prvních velkých českých eshopů. Později byl také šéfem českého zastoupení firmy Nokia, a to v době největší slávy této značky. Jako podnikatel či investor rozjel řadu projektů. A v roce 2015 se Petr Kasa znovu spojil s bratrem Martinem a založili internetovou lékárnu Pilulka.cz.

    Není zas tolik Čechů, kteří v sobě spojují vášeň k technologiím a pro inovace, a zároveň mají obchodního ducha a podnikavost v krvi. Petr Kasa je jedním z nich. Takže když se letos objevil fenomén generativní umělé inteligence, a lidi buď nadchl, anebo vylekal, bylo jasné, že nás v tomhle podcastu bude zajímat, kam patří právě Petr Kasa.

    Rozhodně nás nezklamal. A ano, mluvili jsme s ním jak o čistě praktickém rozměru umělé inteligence, tak i o tématech vizionářských až filosofických.

    Tím pádem jsme nakousli, a někdy i podrobně rozebrali řadu témat. Plus jsme položili pár otázek, takzvaně na tělo.

    A víte co? Pět jich odcituju hned před začátkem, a pokud máte chuť, zkuste si na ně před poslechem podcastu sami odpovědět.

    * Kdybyste stanuli před soudem, chtěli byste, aby vás soudil člověk, anebo umělá inteligence?

    * A co v nemocnici? Vadilo by vám, kdyby vaši diagnózu či lékařský zákrok provedla umělá inteligence?

    * Bojíte se víc v samořiditelném autě, anebo ve voze s řidičem?

    * Radši byste na pustém ostrově ztroskotali se psem, anebo s Chatem GPT?

    * Věříte, že umělá inteligence někdy bude mít emoce?

    Odpověděli jste na všechny otázky? Klidně nám své odpovědi napište. Budeme rádi. A teď už vás zveme do studia, kde jsme společně s Petrem kasou.

    Ještě omluva: byla asi zlomyslnost techniky, že se zrovna během rozhovoru s inovátorem a vizionářem porouchal v našem studiu jeden z mikrofonů. Právě umělá inteligence, vylepšující audiozáznamy, nás zachránila z nejhoršího. Ale i tak by kvalita zvuku měla být trochu lepší.

    Omlouváme se a přejeme příjemný poslech.



    This is a public episode. If you’d like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe
  • Povídali jsme si s nejdou z nejlepších a nejoceňovanějších českých překladatelek o tom, jak její práci mění a ještě bude měnit umělá inteligence.

    Saozřejmě padla otázka: co by Michaela Škultéty na práci AI jako překladatelka nejvíc ocenila?

    Odpověď je jasná: kdyby AI podobně jako lidé chápala kontext, dokázala se do textu vcítit a chápat i to, co je nevyřčené nebo skryté.

    Zatím to neumí.

    Avšak Michaela Škultéty říká, chytře a logicky: “Nejsem si jistá, jestli by právě tohle překladatelé ocenili. Samozřejmě, že by to bylo skvělé. Ale pro překladatele zároveň to nejhorší.”

    No a právě o tom jsme se bavili.

    Porozumění textu a schopnost překládat z jednoho jazyka do druhého patří k superchopnostem generativní umělé inteligence. Daří se jí to velmi dobře. Lépe řečeno, je v tom lepší než většina průměrných lidí.

    Ale zároveň je v tom horší než ti opravdu dobří. Což znamená, že zejména překladatelé krásné literatury se zatím bát nemusí. Tím spíš Michaela Škultéty, která patří k těm nejlepším.

    Přeložila kolem 220 románů, za mnohé překlady dostala literární ceny. Jednu knížku sama napsala. Specializuje se na německy psanou literaturu, ostatně německý literární svět dobře zná a ráda do Německa jezdí. Mimochodem, přeložila také knížku českého spisovatele Winterbergova poslední cesta od Jaroslava Rudiše, napsaný v němčině.

    Mluvili jsme s ní o všech překvapeních, která nám umělá inteligence chystá, a také o potenciálních problémech a starostech, které nám může způsobit.

    Věděli jste, že dnes už asi většinu takzvaných užitných textů, jako jsou návody či jednoduchá publicistika, překládají počítače? A ano, už vyšly i romány, pod kterými je jako překladatel podepsán Deepl. Tedy německá služba zabývající se právě automatickým překladem. Jaká to má rizika, a to nejen pro překladatele, ale i čtenáře?

    Stane se překladová literatura “luxusním zbožím” pro fajnšmekry, které zajíámají jemné nuance toho, jak autor své dílo napsal? Ale kteří budou zároveň ovhotni za “ruční” překlad hodně zaplatit? Poslouchejte.

    A možná se dozvíte i jedno odhalení. Zjistili jsme s Míšou Škultéty, že umělá inteligence je nápadně podobná jednomu domácímu zvířeti. Shodou okolností jejímu oblíbenému. Umí být skvělým společníkem a je chytré, ale taky nepředvídatelné a neposlušné.

    Příjemný poslech!

    Umělá inteligence mění svět, ve kterém žijeme. Překladatelé či obecně lidé z tvůrčích profesí to už nyní pociťují jako první. Není důvod se toho bát. Technologie vždy představují víc příležitostí než hrozby. Přijďte se nechat inspirovat na naše masterclassy a workshopy. Detaily najdete na našem webu Inspiruj.se. Přijďte například

    * v pondělí 18. září v šest večer na naši Inventuru AI, kde shrnujeme poslední novinky. Případně

    * ve středu 20. září v 17 hodin na kreativní workshop. Anebo

    * v pátek 22. září na masterclass pro manažery i kreativce.

    Těšíme se na vás.



    This is a public episode. If you’d like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe
  • Má tituly před jménem i za jménem, ale hlavně je charismatický člověk a taky skvělý kouč.

    Senta: “Poznala jsem Radvana Bahbouha jako ředitelka inovací v Deloittu, kde nám přednášel v rámci leadeshipového vzdělávání. A pak také vedl týmová koučovací sezení v rámci programu Fórum. Upřímně, za víc než třicet let v korporátním světě jsem podobných akci absolvovala víc, než dokážu spočítat. Ale máloco se mi vrylo do hlavy tak jako čas strávený s Radvanem.”

    Miloš: “Poznali jsme se počátkem devadesátých let díky sociologovi Jaroslavu Sýkorovi. V jeho Laboratoři pro výzkum stresu jsem v 80. letech dělal diplomovou práci, zaměřenou na modelování biologického systému na palubě kosmické lodi. Byl to stejný Jaroslav Sýkora, který vymyslel a dotáhl k realizaci dnes už celkem legendární projekt Štola 88. A v 90. letech mi představil Radvana, svým typickým nadšeným způsobem: Už jsi slyšel o sociomapách? To je naprosto revoluční věc. A tenhle chlápek to vymyslel!”

    O Radvanu Bahbouhovi: Po matematické statistice a teorie pravděpodobnosti na Matfyzu vystudoval psychologii na Univerzitě Karlově, arteterapii na Pedagogické fakultě, a všeobecné lékařství na 3 LF UK. Vydal šest knih, je autorem metody Sociomapování, založil a vede společnost QED Group, která působí v oblasti poradenství, koučování a vzdělávání manažerů.

    Pro povídání o tom, jak myslí stroje, nenajdete nikoho lepšího než člověka, který ví líp než většina z nás, jak myslí lidé. Příjemný poslech!

    Inspiruj se:

    Přijďte na naše workshopy a masterclassy.

    V úterý 12. září se uvolnila 2 místa na odpoledním masterclassu (od 17:00 do 21:00). Sice v podvečer, ale v malém počtu a dobré náladě. Rezervujte si místo hned!

    A hlavně: v pondělí 18. září pořádámě další Inventuru AI. Tentokrát si ji nenechte utéct, budeme mluvit o tom, co nového a zajímavého se stalo kolem generativní AI od června. Nové služby, zajímavé prompty, porovnání chatbotů. V Node5 od 18 do 21 hodin, pak pivo a networking! Rezervujte si místo.



    This is a public episode. If you’d like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe
  • Kdybychom dali Chatu GPT úkol, ať vymyslí hosta, s kterým by bylo dobré zahájit podcast o tom, jak různí lidé různě využívají generativní umělou inteligenci, asi by vymyslel inženýra Radko Sáblíka.

    Nejen proto, že zároveň s tímto pocastem startuje i školní rok. Nebo proto, že právě učitele a ředitele škol čeká obzvlášť těžký rok, protože nástup inteligentních chatbotů přinese do školství jak velké šance, tak i velké úkoly.

    Radko Sáblík je však mimořádnou osobností bez ohledu na tyto okolnosti. Ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia vybudoval institucí, která nemá obdoby.

    Asi by vás nenapadlo, že v na pohled obyčejném smíchovském baráku sídlí střední škola, při které zároveň funguje startupový inkubátor, coworkingové centrum, hardwarová laboratoř či mediální dům. Nic podobného na světě nenajdete, a to se nějakou partnerskou instituce pokoušel Radko Sáblík najít. Ale neuspěl ani v americkém Silicon Valley.

    Stručně k našemu hostu: vystudoval Fakultu strojní ČVUT v Praze. Již během studií se aktivně věnoval sportu, hrál závodně basketbal, působil jako trenér i rozhodčí v první basketbalové lize mužů. Kromě toho působil jako skautský vedoucí a předseda Sokolu Motol.

    Od roku 2002 vede Smíchovskou průmyslovku a gymnázium, školu, která byla magazínem Forbes zařazena mezi osm nejzajímavějších škol v republice, a s jedním z nejvyšším počtem přihlášek. Rovněž byl členem expertní skupiny Strategie 2030+ a v roce 2018 vydal inspirativní knihu "Učit jde i jinak, aneb školství je jak stařenka o holi".

    A ještě aktuální zpráva - tento týden pan ředitel Sáblík spoluzakládá spolek Uši, tedy Unii škol inovativních, který si klade za cíl rozvíjet kritické myšlení a mediální gramotnost žáků a studentů.

    Co říká o školství:

    “Kdo vám řekne, že má pro školství jednoduché řešení, tak mu vůbec nerozumí. My žijeme ve dvou světech. Ten kolem nás je reálný. A pak tu máme školství, a to bude vždycky odtržené od reality. Otázkou je, jak moc. České školství má ještě jeden velký problém, a tím je vysoká autonomie ředitelů škol. On je to problém, anebo výhoda, jak se to vezme. Ale ta autonomie je jedna z nejvyšších na světě.”

    O učitelích a ředitelích:

    “V každé sociální skupině jsou lidi, kteří jsou tahouni. Těch se obecně říká, že jich je osm až dvacet procent. Ve školství jich vidím tak deset procent. Pak je tady mlčící většina, řekněme sedmdesát procent. A nakonec dvacet procent ředitelů a učitelů, kteří by už na svých místech být neměli, protože jsou za zenitem a vyhořelí.”

    O uplatnění:

    “Opravdu nevíme, co naši absolventi budou za pět let dělat. Ale víme, že budou měnit pracovní pozice. Že se budou muset umět adaptovat na nové podmínky a budou potřebovat nutně kritické myšlení. Protože i AI jim bude dávat zavádějící informace a oni budou potřebovat základ, na kterém budou stavět.”

    O vybírání studentů

    “Každý, kdo u nás chce studovat, musí poslat motivační dopis, své portfolio a udělat testy. Jak naše, tak od Cermatu.”

    O motivačním dopisu a portfoliu:

    “Když se mě ptají, co tam mají napsat, tak říkám: prosím vás, napište tam, jak vysoko jste vyskočili, kam nejhlouběji jste se potopili, kam nejdál jste doběhli, a pokud jste posledních pět set metrů lezli po čtyřech a u toho zvraceli, a přesto jste do toho cíle doběhli nebo dolezli, tím líp. Protože není důležité, co děláte, ale že něco děláte.”

    O týmu:

    “Silný manažer má kolem sebe silný tým a silné osobnosti. Slabý manažer má slabé osobnosti, aby ho nepřerostly.”

    O předešlém ministrovi a AI:

    “První draft jsme napsali s našimi studenty prvního a druhého ročníku na jaře na kempu Občanská výchova k občanství. Vážili každé jednotlivé slovo, protože zadání znělo, že to musí být jedna stránka. Ano o větu víc. Vzal jsem to pak se dvěma studenty na poradu k předešlému ministrovi školství. Zaznělo, že to je vynikající práce, kterou stačí rozeslat jako pokyny. Pan ministr se s našimi studenty vyfotil, rozloučil se a odjel podat svou rezignaci. Což samozřejmě nesouviselo, ale je to hezká historka.”

    O AI, která vezme učitelům práci:

    “Když byla u nás konference o umělé inteligenci, tak jeden z těch panelistů byl Daniel Pražák. Ten řekl, že jestli se některý učitel bojí, že mu AI vezme práci, tak ať odejde hned, protože už nemá ve školství co dělat.”

    O strachu z AI:

    “Upřímně řečeno mám větší obavu z toho, jak jsme nepřipraveni v oblasti kritického myšlení. Jak se necháváme oblbovat populisty a marketéry. Problém je v tom, že s AI to budou umět dělat ještě precizněji a lépe.”

    O roli učitelů:

    “Pro studenty už dávno není hlavním zdrojem informací. Dřív byl učitel mezi třemi nejdůležitějšími lidmi ve vesnici, společně s panem lékárníkem a farářem. Dnes je ta role úplně jiná. Když se dnes ptáte nějakého studenta, který umí něco mimořádného, kde se to naučil, tak vám odpoví: naučil jsem se to sám. Nebo: našel jsem si to na Internetu. Učitelé na to musí být připraveni a přizpůsobit tomu to, jak s žáky pracují.”

    O vykořisťovaných a vykořisťovatelích:

    “Škola by neměla vychovávat jen budoucí vykořisťované zaměstnance. Ale musí myslet taky na lidi, kteří ostatním práci budou dávat. A tam může být role školy i taková, že dá individuální učební plán žákovi, který si chce například založit firmu. Nebo přímo ve škole pracovat na velkých projektech. U nás se to jmenuje program pro podporu talentovaných aktivních studentů. Letos v něm bylo 114 studentů ze zhruba 650.”

    Co škola musí děti naučit?

    “První je to, že je musí naučit se učit. Jak pracovat s informacemi a jak studovat. A druhá věc je naučit je myslet. Myslet kriticky a informaticky.”

    O chybách:

    “Jeden z problémů nejen českého školství je, že neumíme pracovat s chybami. Trestáme za ně a dáváme špatné známky. Ale nebát se dělat chyby je podceňovaná vlastnost. Chyba může být úspěch, protože nám říká, že jsme objevili cestu nebo způsob, který nevede k cíli. Můžeme si je odškrtnout a pokračovat. Protože to nejdůležitější je zkoušet to znovu.”



    This is a public episode. If you’d like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe
  • Už zítra začíná škola. To, že s mou ženou Sentou rozjíždíme ve stejný den podcast Inspiruj.se, je náhoda. Co není náhoda, je to, že prvním hostem bude Radko Sáblík. Ředitel smíchovské průmyslovky a gymnázia v Praze na Smíchově, muž, který z tého školy udělal na pohled nenápadnou, ale zároveň obdivovanou a inspirativní instituci.

    Týká se to i toho, jak se staví k velké výzvě, jíž budou v následujícím školním roce čelit všechny školy. Generativní AI. Ne všichni učitelé s tím souhlasí, ale já si myslím, že je čeká jeden z nejtěžších roků jejich kariéry. Psal jsem o tom na Jednom procentu a Seznamu Zprávách už před pár týdny.

    Takže: tohle je jen “výstřel z pistole”, následovat bude první regulérní díl, kterým bude rozhovor s Radko Sáblíkem. Nahráli jsme ho minulý týden přímo u něj ve škole a myslím, že nabízí hodně zajímavý poslech.

    Těšíme se!



    This is a public episode. If you’d like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit www.jednoprocento.cz/subscribe