Episódios
-
Fit for 55 znamená, že do roku 2030, tedy za osm let, musí EU snížit emise uhlíku o 55 procent oproti roku 1990. Nyní jsme zhruba na 27 procentech a vloni díky růstu ekonomik po covidu emise opět narostly. Přesto ten cíl reálný může být. Otázkou ale je, kdo ho zaplatí a zda to nezvýší naši závislost na zemích, se kterými nesdílíme demokratické hodnoty, jako je Čína a Rusko. Ty totiž dnes primárně vlastní potřebné zdroje především těžkých kovů pro baterie nezbytné pro elektromobilitu nebo komunitní fotovoltaiku. V podcastu ředitelky strategie mezinárodního developera UDI Group Marcely Fialkové Nekorektní dvojka to řekl europoslanec Ondřej Knotek.
-
Elektromobilita, sama o sobě smysl má. Vadí mi ale, že ji v Evropě zavádíme ideologicky, za každou cenu. Jedna z největších chyb green dealu je, že počítá s masivní elektrifikací a zároveň předpokládá, že tu výrobu pokryjí obnovitelné zdroje. To je samozřejmě podle mě špatně, časem se to ukáže. V Čechách ta infrastruktura nebude připravena. Jakékoli masivní urychlení bude znamenat, že to někdo bude muset zaplatit na úkor jiných priorit, řekl v podcastu ředitelky strategie mezinárodního developera UDI Group Marcely Fialkové Nekorektní dvojka europoslanec Ondřej Knotek.
-
Estão a faltar episódios?
-
Míň Evropy, nebo víc Evropy? Je to spor. Bývalý šéf komise Juncker mluvil o dvourychlostní Evropě. Docházelo mu, že jsou rozdíly mezi východem a západem EU. Ten koncept ale bohužel neprosadil. Současná centralizace směrem do Bruselu vyhovuje hlavně Evropské komisi. Ta totiž v případě, kdy se europarlament nedohodne, přebírá rozhodování pomocí nižší legislativy tzv. delegovaných aktů. Čím dál tím víc se tak začíná chovat jako evropská vláda místo toho, aby to byl back office europarlamentu, řekl v podcastu ředitelky strategie mezinárodního developera UDI Group Marcely Fialkové Nekorektní dvojka europoslanec Ondřej Knotek.
-
Zastropování cen energií tak, jak ho zvolila vláda, je úplně blbě. Já jsem po řešení volal už někdy v prosinci loňského roku. Spolu s dalšími odborníky jsme to chápali jako dočasné opatření, abychom získali čas a vyřešili příčinu enormního růstu cen energií, který byl zřejmý dávno před zahájením války na Ukrajině. V podcastu Nekorektní dvojka Marcel Fialkové to řekl energetický odborník Pavel Janeček. A proč ceny energií rostou? No protože mohou. Tady není žádný limit. Ceny mohou růst do nekonečna. A to hlavně v ČR, protože ta jako jediná neměla žádný dlouhodobý kontrakt na dodávky zemního plynu. A jak víme, tak cena plynu determinuje ceny elektrické energie. Německo totiž definovalo svou energetiku jako přechod k nízkoemisním zdrojům na bázi obnovitelných zdrojů, jejichž bilanci zálohovali levným ruským plynem. A to je důvod proč plyn dávno před konfliktem na Ukrajině narostl do enormní výše.
-
Politici se zaklínají jednotným energetickým trhem Evropy, který ale neexistuje. My se chováme jako 17. spolková země Německa, ale fakt, že Německo má 20 procent výroby v obnovitelných zdrojích velmi negativně ovlivňuje konstrukci ceny elektřiny a Česká republika tím velmi trpí. V podcastu Nekorektní dvojka Marcely Fialkové to řekl energetický odborník Pavel Janeček. Podle něj by si Česká republika do vývoje a postupné přeměny svého energetického mixu neměla nechat mluvit Evropu. Český energetický mix je velmi uváženě vybudován a pokud chceme v budoucnu přistoupit k náhradě uhlí, pak určitě za jiný tvrdý zdroj, tedy za jádro.
-
Pod tlakem řešíme přeměnu celého energetického odvětví. Přitom nedostatek elektrické energie, který je pravou příčinou vysokých cen, vznikl mnohem dříve a není primárně důsledkem války na Ukrajině. V podcastu Nekorektní dvojka Marcely Fialkové to řekl energetický expert Pavel Janeček. Podle něho se ze závislosti na Rusku vrháme bezhlavě do jednostranné závislosti na USA. Problém ale je, že americký LNG plyn je již nyní minimálně pětkrát dražší. Zimní spotřeba plynu v ČR je od 50 při průměrné teplotě kolem nuly až po 100 milionů m3 plynu denně při nižších teplotách. Zásoby, které má stát na takovou spotřebu nebudou stačit. Poradíme si, zvládneme to, ale náklady budou enormní, dodal Janeček.
-
Velmi otevřenou knihu o tom, jak to v pražské politice chodí, napsala po odchodu z nejvyššího patra pražské politiky bývalá primátorka Adriana Krnáčová. O tom, že se v Praze v podstatě nic nezměnilo svědčí kauza Dozimetr, která aktuálně odkrývá zcela totožné praktiky, o kterých Adriana napsala už před třemi lety. Stejně otevřeně si s bývalou primátorkou o rozvoji a výstavbě v hlavním městě povídá v předvolebním speciálu podcastu Nekorektní dvojka developerka Marcela Fialková.
-
„To museli být debilové,“ tak nekorektně označila kdysi projektanty kabelů v dokončované stavbě tunelu Blanka tehdejší primátorka Prahy Adriana Krnáčová. Jak se dívá na uplynulé čtyři roky a co čeká od nové politické garnitury v investicích do pražské dopravní sítě primátorka, která otevírala nejvýznamnější dopravní stavbu v Praze od revoluce? Dozvíte se v předvolebním speciálu podcastu Nekorektní dvojka Marcely Fialkové.
-
Koncem týdne nás čekají komunální volby. V těch pražských budeme volit víc než 1100 politiků do 57 městských částí. To je zřejmě nejvyšší počet v Evropě. Na jednoho voleného zastupitele v Praze připadá 1000 občanů, pro srovnání v obdobně velké Varšavě je to čtyřnásobek. O tom, jak uřídit abnormální množství politiků a jejich názorů a jak zvládnout roztříštěnou správu města rozloženou do neskutečných 57 městských částí se Marcela Fialková v předvolebním speciálu Nekorektní dvojky pobaví s bývalou primátorkou Prahy Adrianou Krnáčovou
