Episódios
-
Firmy i státní instituce čelí palbě kybernetických útoků, které jsou kvůli zapojení umělé inteligence stále sofistikovanější a častější. Za získání svých odcizených dat zpět nezřídka zaplatí milionové částky. Ve hře jsou ale i geopolitické hrozby, kterým se Evropská unie snaží čelit mimo jiné pomocí nové směrnice NIS2. Ta stanoví přísnější pravidla pro zabezpečení informačních systémů klíčových subjektů a v Česku se dotkne asi šesti tisíc firem. Nejen o její implementaci do české legislativy, ale také o ochraně OT systémů nebo o tom, jakou roli bude mít v otázce zabezpečení nástup kvantových počítačů, diskutovali experti na kyberbezpečnost v debatě Hospodářských novin.
-
Na Americe jsme mnohem závislejší než v době posledních prezidentských voleb v USA před čtyřmi lety. Platí to o ekonomice, energetice i obraně. Ukazujeme konkrétní čísla a analýzy toho, co by pro Česko i EU znamenalo jak vítězství Donalda Trumpa, tak Kamaly Harrisové. Odhalujeme i to, že se Petr Fiala v Bruselu zapojil do lobbingu za jednu velmi zajímavou funkci. A kteří europoslanci jsou nyní ještě zmatenější než obvykle? Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Gazetisto a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to/ https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat
-
Estão a faltar episódios?
-
Ranní brífink Martina Ehla: Česko na tom ve vývoji bojových dronů není vůbec špatně, vysvětluje Jiří Janoušek, spoluzakladatel startupu FlyinDefence. V rozhovoru mimo jiné vysvětluje, jak často dostává zpětnou vazbu od ukrajinských vojáků, kterým posílá jeho firma drony, kolik dronů má dnes smysl koordinovat v jednom útoku a jaké jsou nejúčinnější protidronové zbraně.
-
Tenhle díl Generačního konfliktu je o krizi. O krizi středního věku. Všichni o ní mluví, všichni se jí bojí, ale málokdo jí rozumí. To psycholožka Iva Poláčková-Šolcová ano a dokonce nejlépe ze všech v Česku. Krizi středního věku zkoumá už řadu let a zjistila, že může být ve finále docela fajn. Třeba proto, že člověk zjistí, že všechno ještě může a nic už nemusí. Nechybí samozřejmě důkladný a zábavný rozbor celého fenoménu, okořeněný třeba zkušeností z přípravy kosmonautů. Plus jako vždy generační slovníčky. Přejeme příjemný a inspirativní poslech!
-
Ranní brífink Julie Hrstkové: Vývoj kurzu české koruny netěší ani dovolenkáře, ani ty, kteří mají nějaké výdaje v eurech. Za posledni rok oslabila o pět procent, za necelé dva roky zhruba o deset. Od začátku července se drží výrazně nad úrovní 25 korun za jedno euro a k posílení pod tuto hranici se stále nemá. Jaký lze očekávat vývoj koruny a zda se přece jen nevrátí k silnějším hodnotám, o tom jsme se v Ranním brífinku bavili s Františkem Táborským, stratégem banky ING se zaměřením na měny, úrokové sazby a státní dluhopisy, který aktuálně působí v Londýně.
-
Jen v prvním pololetí letošního roku bylo zprovozněno na 24 tisíc nových solárních elektráren. Jde sice o meziroční pokles téměř na polovinu, ale stále je to hodně. Drtivá většina fotovoltaik je na střechách rodinných domů, solární boom se letos ale přesouvá na střechy firem, shodli se dodavatelé elektráren v říjnové debatě Hospodářských novin. Podle dodavatelů je sice pokles zájmu oproti době solárního boomu v době energetické krize znatelný, zájem o elektrárny se ale z extrému dostal do normálu. Národní klimaticko‑energetický plán počítá do roku 2030 s 10 gigawatty solárního výkonu, v Česku se tedy stále musí hodně fotovoltaických elektráren postavit. Cílem je, aby EU dosáhla uhlíkové neutrality v roce 2050.
-
Tohle může Jozefu Síkelovi zkomplikovat slyšení v Evropském parlamentu, kterým musí projít, aby se mohl stát eurokomisařem. Jde o záležitost, která souvisí s jeho působením na ministerstvu průmyslu. Máme ale i nové informace o tom, co si Česko vymohlo na Ursule von der Leyenová do příštích let – nejde jen o důležité posty pro Čechy v Bruselu, ale i o přísliby týkající se konkrétních politik. Řekneme vám taky, kam má namířeno Edita Hrdá, která v zimě skončí na postu české velvyslankyně při EU. A proč Petr Fiala dělá v Bruselu vše pro to, aby nepřišel do styku s cizími novináři?Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. A že to rozhodně není nuda. Poslouchejte Ondřeje Housku a Michala Půra, skutečné insidery, kteří znají bruselské i české zákulisí. Celý díl najdete na HeroHero, Gazetisto a Forendors: https://herohero.co/bruselskydiktat https://bruselskydiktat.gazetis.to https://www.forendors.cz/bruselsky_diktat
-
Ranní brífink Petra Honzejka: Dnes se podíváme na politiku, konkrétně na to, jestli se KDU - ČSL po víkendovém sjezdu v Olomouci může zvednout, či zda to s ní vypadá stále bledě.
-
Tenhle díl Generačního konfliktu je o spravedlnosti. Právník Lukáš Duffek, partner v kanceláři Rowan Legal nám přišel vysvětlit jak se liší postoj generací ke zločinům, trestům a celkovému pojetí práva od postoje generace starší. A jak uslyšíte, opravdu to do značné míry odlišné světy. Řeč jde i o "mediálním trestání", roli sociálních sítí, únicích informací ze spisů, Dominiku Ferim, či o tom, jestli mladí chtějí být spíše advokáty, nebo soudci. A snad vás pobaví i generační slovníčky z krimi prostředí.
-
Ranní brífink Martina Ehla: Čeští výzkumníci i továrny podepsaly další smlouvy o spolupráci s americkým koncernem Lockheed Martin. Proč je pro české firmy důležité se dostávat do velkých mezinárodních projektů i v Evropě vysvětluje Radka Konderlová, ředitelka sekce průmyslové spolupráce ministerstva obrany.
-
Ranní brífink Jana Beránka: Na to, aby nějaká banální událost opanovala veřejné dění i média, stačí někdy málo – a teď v říjnu to ukázala česká armáda. Cvičila fiktivní scénář, při kterém je NATO napadeno z východu – ale nešlo o samotný boj, ale spíš o to, co to způsobí v zázemí a v informačním prostoru.
-
Rétorika nové Evropské komise je nadějná pro byznys. Slibuje méně regulací a pravidel, naopak více podpory pro dekarbonizaci zemí. „Regulace, příkazy, zákazy namísto větší podpory. Evropa kvůli tomu začíná zaostávat,“ popisuje předseda představenstva a generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák, jak doposud v praxi fungoval Green Deal. Revize současné strategie a rozvolnění některých pravidel by podle něj mohly napumpovat velké peníze do tuzemského obchodu. Nejen o dekarbonizaci Česka, ale třeba taky o tom, jak dopadly malé solární elektrárny po nedávných záplavách, s ním mluvili Martin Ehl a Tereza Beránková.
-
Investiční podcast Money Penny se tentokrát zaměřil na řešení palčivé otázky, jak předat dětem peníze, aby je hned nerozfofrovaly. Martin s Davidem si proto připravili unikátní už vyzkoušený a prověřený test, který by mělo náctileté dítě zvládnout, pokud chce dostat vstupní kapitál do života. Zadání a řešení najdete na https://herohero.co/moneypenny nebo https://moneypenny.gazetis.to/
-
Ranní brífink Jakuba Troníčka: Petrohrad, Montreal, Chicago, Filadelfie, Detroit. To je žebříček pěti největších hokejových arén na světě. Budou mu už za pár let vévodit východočeské Pardubice? Majitel tamního hokejového klubu Petr Dědek oznámil plán zaskočeným městským zastupitelům koncem září s tím, že má stát přes 10 miliard korun a kapacitu že má mít přes 22 tisíc diváků. To je přitom téměř čtvrtina počtu obyvatel Pardubic. Má takový megalomanský projekt smysl a šanci na realizaci, nebo jde spíš o snílkovské blouznění? V dnešním Ranním brífinku to rozebírá reportér HN Martin Biben.
-
Přibývá lidí, kteří i v důchodovém věku chtějí zůstat alespoň jednou nohou v práci. Vyplatí se to nejen jim samotným, ale také jejich zaměstnavatelům a státu. Vzhledem k demografickému vývoji bude pro firmy stále důležitější umět si udržet motivované zaměstnance 55+ a nabízet jim optimální pracovní podmínky, například zkrácené úvazky a podporu v používání nových technologií.
-
Ranní brífink Julie Hrstkové: Minulý týden přišel ministr práce a sociálních věcé Marian Jurečka s návrhem na zvýšení platů politiků a dalších ústavních činitelů o téměř 14 procent. Skokový růst obhajoval květnovým rozhodnutím Ústavního soudu, který zrušil snížení soudcovských platů a platy politiků jsou na platy soudců navázané. Po poměrně vzrušené diskusi, kdy se na Jurečku sesypala nejen opozice, ale i jeho kolaliční ministři, nově navrhuje růst platů politiků zhruba o polovinu. Vláda by o platech měla jednat zítra. Má vláda vůbec jednat o platech v době schodkového rozpočtu? A jaký signál vysílá svým voličům? Nejen na tyto otázky odpovídá politický komentátor a zástupce šéfredaktora Petr Honzejk.
- Mostrar mais
