Эпизоды
-
Na konci května uplyne 140 let od narození druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Muže, který stál v první polovině minulého století u všech klíčových momentů naší země. Podílel se na vzniku samostatné republiky, zažil její rozpad a zánik v roce 1938 a 1939, byl u jejího obnovení v roce 1945 i ovládnutí komunistickou stranou o tři roky později. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v květnu 2024.)
-
Пропущенные эпизоды?
-
Možná že vám ty Vánoce jdou každý rok spíš na nervy. Chaos, výdaje, spousta práce okolo, vlezlé reklamy, podivný sladkobolný pop, který se odevšad tlačí do uší, instantní duchovno, servírující představy „Ježíše na kříži ztrápeného, jak se usmívá na ty, co zpívají“, obligátní setkávání s příbuznými, které pomalu ani neznáme jménem.
-
Zatímco Československo se před 31 lety těšilo na svobodné Vánoce, nedaleko od nás se střílelo do lidí. Pád komunistického režimu v Rumunsku připomínal všechno, jen ne poklidné předání moci, jakého jsme byli svědky v Polsku nebo Maďarsku.
-
Vánoce a Štědrý den, spolu s Velikonocemi epicentrum církevního roku pro křesťany a největší svátek skoro pro každého. Svátky pokoje, rodiny, míru, které se, jak už dlouho víme, změnily ve svátky nákupů, shánění, svátky pro Zásilkovnu a další doručovací služby. Svátky povinné spotřeby.
-
Lidé vytvářejí partnerské vztahy nejen kvůli zalíbení, ale i kvůli péči, do níž patří i vzájemné svěřování se. I to by ale mělo mít hranice. Když se jeden partner tomu druhému stane terapeutem, může to vytvořit řadu komplikací. „V tu chvíli nemá čas pro sebe, pro vlastní sebereflexi a neustále musí být v pozoru, co se tomu partnerovi nebo partnerce děje,“ popisuje příklad párový terapeut Jan Vojtko. (Repríza, v premiéře jste rozhovor mohli slyšet v listopadu 2023.)
-
Třetí díl seriálu se podívá na nejlepší filmy uplynulé sezóny. S Michaelou Veteškovou o nich budou mluvit recenzenti Kristina Roháčková, Aleš Stuchlý a Pavel Sladký. Redaktor Martin Hrnčíř připomene vznik filmu Jiřího Mádla Vlny a prostor dostanou i výstavy Heleny Wilsonová či Libuše Jarcovjákové.
-
Vánoce jsou dobře zavedené svátky. Tak nějak každý ví, nebo aspoň tuší, co od nich čekat. Pro 1,3 miliardy katolíků na Zemi ale jsou ty letošní Vánoce přeci jen trochu jiné. V průběhu Štědrého večera totiž otevřel papež František veřeje svaté brány ve vatikánské bazilice sv. Petra a fakticky tak zahájil jubilejní rok.
-
Jeho tvář nevídáme, zato hlas slýcháme často. Zpravodaj Českého rozhlasu z Ukrajiny Martin Dorazín se stal hlavní postavou nového dokumentu Válečný zpravodaj. Film už vyhrál cenu pro nejlepší dokument na mezinárodním festivalu ve Varšavě a míří dál. Dorazín věří, že ho práce na Ukrajině změnila k lepšímu, a to i díky poznání českých dobrovolníků. „Strašně mě obohatili o svoje přesvědčení a díky tomu jsem se stal lepším,“ přiznává v pořadu Osobnost Plus. (Repríza).
-
Představovat osobnost Karla Kryla (1944–1994), písničkáře, básníka a novináře, není třeba. Stal se symbolem okupace v srpnu roku 1968, symbolem exilu s veškerou tou tísní. Přesto byl přítomen i v komunistickém Československu.
-
V některých školách a školkách v Evropě je zakázáno vystavování vánočních stromečků. Za náboženskou propagaci jsou považovány například ve Francii nebo některých oblastech Německa. Patří symboly, jako je stromeček, jesličky, andělé či hvězdy, do veřejných prostor? Mohou být diskriminační, nebo naopak mají své místo i v tak sekulární společnosti, jako je ta česká? (Repríza, v premiéře jste debatu mohli slyšet v prosinci 2023.)
-
Debatovat budou sociolog, redaktor serveru Alarm Stanislav Biller a teolog, kněz, sociolog a komentátor serveru Forum 24 Jan Jandourek. Moderuje Karolína Koubová. Pořad nabízíme v repríze.
-
Lidé sice sedí spolu v restauraci, ale koukají každý do svého mobilu – každý má individuální obrazovku a nepotřebuje komunikovat s druhými. Ne ale všichni. „Je důležité vědět, proč se nám to děje – a svádět to jen na chytré algoritmy, nebo na vyplavování dopaminu, není tou cestou,“ říká v Hovorech s inovátory Karolína Presová. Jako konzultantka se věnuje těm, kteří chtějí nebo musejí žít v digitálním prostoru, ale v souladu a harmonii. (Repríza z května 2024.)
-
Jednou z největších postav naší literatury minulého století je bezpochyby Vítězslav Nezval (26. května 1900–6. dubna 1958). Básník, prozaik, překladatel a osobnost, která i svým životem přitahovala zájem. Jeho dílo je rozsáhlé, začíná v období první republiky, pokračuje přes období protektorátu až do éry komunistického režimu. A právě tehdy byl komunisty protěžovaným autorem. Otázkou ale je, jestli byl pouze zaprodancem komunistického režimu?
-
Děti, jejichž rodič je uvězněný, jsou několikanásobně více traumatizované než jejich vrstevníci. „Mnohem častěji trpí chudobou. Jejich životní potřeby nejsou naplněné. A ještě jim hrozí, že sklouznou na stejnou dráhu jako rodič,“ vyjmenovává v pořadu Hovoru Gabriela Kabátová, ředitelka české pobočky Mezinárodního vězeňského sdružení, které se věnuje propuštěným vězňům, dozorcům i obětem trestných činů. A mezi ně patří i potomci odsouzených.
-
Dvousvazkové deníkové zápisky Václava Tilleho, profesora Filozofické fakulty Univerzity Karlovy z let 1927–1937, představují pozoruhodný a cenný historický pramen. Popisují nejen každodennost dobového vědce, ale trefně a neotřele glosují život tehdejší intelektuální a kulturní elity.
-
Havíři, železničáři, valcíři – to byli skuteční hrdinové socialistických Vánoc. Rozhlas o nich vysílal na Štědrý den rok co rok. Svědectví o tom nabízejí Rozhlasové noviny z 60., 70. a 80. let. Sváteční rozhlasové vysílání má přeci jen jinou atmosféru než zpravodajství všedního dne. Autoři vánočních zpráv se často pokoušeli říci i něco hezkého.
-
Štědrý den je přeci jen tak trochu jiným dnem. Sváteční atmosféra, umocněná očekáváním večerní nadílky, se projevila i v rozhlasovém zpravodajství. Velký výlet do rozhlasového archivu a poslech štědrovečerních zpráv ze 60., 70. a 80. let odhalí, jak tehdy rozhlas o Vánocích vysílal.
- Показать больше
