Bölümler
-
SANANIM je koordinátorem Homeless World Cupu v ČR. Pořádá kvalifikační turnaj a finančně i organizačně zajišťuje účast reprezentace na světovém šampionátu, kam tak jezdí mnoho klientů SANANIMu.
HWC je celosvětový projekt, jehož hlavním cílem je prostřednictvím fotbalu zvyšovat povědomí o problému bezdomovectví a chudoby ve světě.
Sociální integrace prostřednictvím sportu je zároveň úspěšnou strategií a společné nadšení pro fotbal má jedinečnou schopnost bořit sociální hranice. Sociálně vyloučeným lidem nabízí životní šanci reprezentovat svou zemi a změnit svou životní situaci. Svou velikostí se Homeless World Cup řadí mezi největší sportovní události se sociálním zaměřením na světě.
-
Další díl podcastu Štěstí not found o drogách a závislostech se věnuje tématu násilí na ženách, domácímu násilí, sexuálnímu násilí v kontextu užívání drog. Hostkou je Ilona Preslová - psycholožka, psychoterapeutka, supervizorka, adiktoložka.
Více o tématu vždy najdete na www.pagenotfound.czNa Doniu můžete také přispět na reportážní sérii Apoleny Rychlíkové jménem Chlast. O vztahu Čechů k nejtvrdší a nejškodlivější droze:
https://donio.cz/chlast-a-velky-bratrSexuální násilí, závislosti, traumatická minulost. To jsou hlavní témata nového dílu podcastu Štěstí (not) found, který Page Not Found připravuje ve spolupráci s organizací SANANIM. Témata, která jsou bolestivá, avšak nenápadně ovlivňují životy mnoha žen a dívek. Podle statistik se až 80 % žen užívajících drogy setkalo v dětství nebo dospívání se sexuálním zneužíváním – opakovaným, často páchaným v kruhu rodiny.
Dalším diskutovaným okruhem je pak těžké, ale důležité téma o dopadech násilí a traumat na formování ženské identity a mateřství. "Setkáváme se s ženami, které trpí drogovou závislostí, otěhotní a najednou vůbec nevědí, jak s tím naložit," říká psycholožka Ilona Preslová. "V anamnéze našich klientů se dost často setkáváme se zkušeností s násilím. Jedná se o téma, které klientky a klienti přináší nejen do léčby a doléčování, ale mnohdy je to také jeden z důvodů proč vůbec začnou nějaké návykové látky užívat," vysvětluje. Preslová přišla do SANANIMu v roce 1998. Dlouhých šestnáct (2001 – 2017) vedla Denní stacionář. Nyní je odbornou garantkou programů a vedoucí Centra komplexní péče o dítě a rodinu, mimo jiné také vede přípravné kurzy pro žadatele o náhradní rodinnou péči. Významem rodiny a rizikových faktorů ve vývoji dítěte se zabývá dlouhodobě, je akreditovanou supervizorkou, adiktoložkou, psychoterapeutkou a autorkou řady odborných publikací. Moderátorkou tohoto dílu je adiktoložka Anna Jarmarová. Podcast je dostupný ve všech podcastových aplikacích. Tento díl vznikl v rámci projektu BSAFE, jehož součástí je i organizace SANANIM.
-
Eksik bölüm mü var?
-
Přinášíme záznam z první veřejné debaty podcastu Štěstí not found. Hostkou nahrávání byla ředitelka SANANIM Martina Richterová Těmínová.
Na živém nahrávání našeho drogového podcastu si Apolena Rychlíková povídala se zakladatelkou a ředitelkou organizace SANANIM MArtinou Richterovou Těmínovou. Tématem byly nálepky a předsudky, které se k užívání drog vážou. Podle Těmínové přispívají k napětí ve společnosti mezi uživateli a lidmi bez závislosti i média. "Kolikrát jsme v titulcích viděli, že v autě boural "feťák", že člověk na drogách vykradl obchod nebo se dopustil jiného činu?" ptá se Těmínová. Dodává, že pokud bychom k závislosti přistupovali jako k nemoci, neměla by média zveřejňovat diagnózu. "U lidí například s cukrovkou to novináře ani nenapadne," zamýšlí se ředitelka SANANIM.
Podle Těmínové jsou především lidé v závislosti na nelegálních látkách terčem společenské nenávisti, která roste především od nultých let. Je ale zajímavé, že to platí jen pro některé z nich: hlavně pro ty, kteří jsou na úplném okraji, užívají látky jako pervitin nebo heroin.
Naopak závislost na kokainu už takové pohoršení nevzbuzuje. Kdo přispívá k nálepkování lidí na drogách? A jaké mají předsudky dopady na samotné uživatele, na poskytovatele sociálních služeb nebo rodiny uživatelů? A jak nálepkování ve společnosti brání v realizaci racionální politiky drogové prevence nebo substituce?
Zatímco na startu devadesátých let se podle Těmínové nálepkovali i samotní uživatelé mezi sebou, třeba lidé na heroinu nesnesli alkoholiky, dnes už tato forma jasně vymezeného užívání jedné či druhé drogy pomalu mizí. A objevuje se nový typ užívání i uživatelů, kteří příliš neřeší, jaké drogy berou.
Předsudky má společnost i k jednotlivým látkám mezi sebou: pro mnohé není závislost na kokainu nebo psychadelických drogách tou pravou závislostí, přestože se Těmínová coby terapeutka setkává u všech uživatelů s podobnými vzorci závislosti. Poslechněte si záznam z živé debaty podcastu Štěstí not found už nyní, je k nalezení ve všech dostupných podcastových aplikacích.
-
Nový díl podcastu Štěstí not found, který vzniká ve spolupráci s organizací SANANIM nás zavede do terénu. Terénní a nízkoprahové služby letos slaví třicet let své existence. Jak velkou síť těchto služeb v Česku máme a co jejich pracovníci a pracovnice vlastně dělají? O tom v novém dílu našeho drogového podcastu hovoří výkonný ředitel SANANIMu Jiří Richter.
Terénní služby se soustředí na aktivní vyhledávání lidí injekčně užívajících drogy v Praze s cílem zmírnit zdravotní a sociální poškození i některé negativní projevy jejich chování a na zvýšení jejich motivace ke změně životního stylu. Funguje už třicet let a společně s nízkoprahovými zařízeními tvoří unikátní síť pomoci pro lidi v drogové závislosti. Jak vypadá taková práce terénního pracovníka nebo pracovnice? Na co naráží? To vysvětluje v první půli podcastu Štěstí not found adiktolog a "teréňák" Radek Jurnikl.
Spolu s ním se podíváme na provoz jednoho z nejvíc úspěšných stanovišť SANANIMu, sanitky u pražského Hlavního nádraží. Ta vznikla původně jako náhrada za zrušené kontaktní místo, ale nakonec ve službě zůstala. V centru Prahy parkuje třikrát do týdne a uživatelé se zde mohou dojít otestovat na infekční choroby, vyměnit si injekční stříkačky, vypít teplý čaj nebo se nechat zdravotnicky ošetřit. Jak sanitka funguje, pro jaké lidi je určena a co jsou její výhody i nevýhody vysvětluje Radek v reportážní části podcastu.
V té rozhovorové pak výkonný ředitel organizace SANANIM Jiří Richter rekapituluje fungování terénních a nízkoprahových služeb a vysvětluje, v čem jsou pro společnost důležité. "V České republice je zhruba 45 000 injekních uživatelů drog. Terénní a nízkoprahové služby jsou v kontaktu s 42 000 uživatelů. To je zcela unikátní číslo," říká Richter. Dodává však, že práce v nízkoprahových zařízeních a v terénu je velmi náročná. "Lidé, kteří ji vykonávají, chrání společnost před infekčními chorobami, ale jejich spoelčenský i finanční status je velmi nízký," dodává výkonný ředitel SANANIM.
Jiří Richter se nedávno vrátil z velké konference o harm reduction v Athénách. Co jsou současné trendy v přístupu k drogám? Jakou pozici na mapě co se progrese týká dnes Česko zaujímá? O tom je nový díl podcastu Štěstí not found.
Podcast vzniká ve spolupráci se SANANIM
-
Novým hostem podcastu Štěstí nof found byl úplně první národní protidrogový koordinátor, psycholog, terapeut a adiktolog Kamil Kamila.
"Trajektorii, kterou jsme v otázce drog a závislostí začali v roce 1993, se více méně podařilo udržet," říká psychiatr, psycholog a adiktolog Kamil Kamila, který stál u vzniku porevolučního systému služeb pro lidi v závislosti. "My jsme tehdy říkali, že represe musí nastoupit tam, kde selhává prevence," dodává. Důsledkem pokrokového postupu se v oblasti drog a závislostí podařilo z Česka udělat vysoce progresivní stát, který se oproti těm jiným postkomunistickým vymykal jasnou politickou i společenskou koncepcí.
Kalina působil jako vůbec první Národní drogový koordinátor. Podle něj se vše důležité odehrálo právě ve formativních devadesátých letech, která pro řešení závislostí znamenala velký krok kupředu. A to i proto, že se politika v oblasti závislostí orientovala na úspěšné západní státy: Nizozemí a Velkou Británii. Právě tam se nacházely zajímavé a inspirativní modely, které začali pionýři moderní české adiktologie zkoumat. "Proti systému harm reduction tam ale byla poměrně silná opozice," připomíná. V Česku se však podobná negativní vlna nevzdemula. "Od začátku jsme totiž počítali, že se budeme muset obhajovat, a tak jsme se snažili připravit co nejpřesvědčivější argumentaci," říká uznávaný psycholog.
V rozhovoru se dotkneme i drogové scény v 80.letech, kořenech české adiktologie, léčbě pacientů v období před rokem 1989, co se v osmdesátkách bralo a jak se k závislostem stavěl socialistický stát a jeho občané? Kalina také popisuje roli Střediska drogových závislostí v pražském Apolináři, kam se závislí lidé v předrevolučním období stahovali.
Jaká společenská atmosféra u nás pak panovala ve vztahu k drogám na počátku 90. let? Co pomáhalo pokrokové politiky formovat? Zaspalo v něčem Česko v poslední době? Jak se tu daří prosazovat drogová politika dnes? Kam by měli politici napnout své síly? A kde se dá hledat v oblasti řešení závislostí hledat přístup dnes? To vše se dozvíte v novém dílu podcastu organizace SANANIM a mediální platformy Page Not Found.
Podcast vzniká ve spolupráci s organizací SANANIM
-
Mediální platforma Page Not Found ve spolupráci s organizací SANANIM vám přináší první ze svých autorských podcastů. Jeho ústředním tématem budou drogy, látky, substance a vše, co s nimi souvisí.
V novém podcastovém projektu Štěstí (not) found se bude šéfredaktorka Page 404 Apolena Rychlíková spolu s Josefem Šedivým a Annou Jarmarovou věnovat tématu drog a závislostí. Většina lidí si pod těmito pojmy představí spíše nelegální substance, drogy jako pervitin, heroin nebo psychotropní látky. Už o trochu méně se nám vybaví ty legální: alkohol, gambling nebo cigarety. Podcast Štěstí (not) found se však zaměří na celé spektrum závislostí, a to v různých souvislostech.
