Bölümler
-
Česko se udrží mezi evropskými rozpočtovými premianty a stát přitom dokáže víc investovat do hospodářského růstu. Těmito slovy ministryně financi Alena Schillerová (ANO) nepochválila návrh rozpočtu na rok 2027, i když už je konec června. Popsala tím fiskální či rozpočtový plán, který v pondělí schválila vláda Andreje Babiše (ANO) a který následně poslala Evropské komisi. Fiskální plán ovšem nabízí jen obecnější data.
-
Vláda Andreje Babiše (ANO) je určitě lepší než předchozí, mýlí se ale v rozpočtové politice, myslí si bývalý prezident a expremiér Václav Klaus. Vládní představitelé podle něj zbytečně vytváří stále větší deficit veřejných financí. V Osobnosti Plus se Klaus vyjadřuje k možnému zrušení poplatků za veřejnoprávní média. Zdůrazňuje, že koncesionářské poplatky nejsou v Evropě příliš rozšířené. Rozhlas i televize podle něj musí dýchat s ekonomikou a se společností.
-
Eksik bölüm mü var?
-
Proč stále nemůžeme s jistotou předvídat, kdy a kde přesně tornádo udeří? - V Praze-Dejvicích je v plném proudu VědaFest, čtrnáctý ročník populárně naučné akce pod širým nebem. - Co je to inkluzivní leadership a proč je nezbytnou podmínkou pro kvalitní vědeckou práci? - Proti Alzheimerově chorobě by měla bojovat celá lidská společnost. Stárnutí mozku je totiž i otázka mezilidských vztahů, upozorňuje americký odborník na veřejné zdraví James Rice. Moderuje Naděžda Hávová.
-
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) není dobře, když na sebe politici podávají žaloby. Reagoval tím na rozhodnutí prezidenta Petra Pavla obrátit se na Ústavní soud. Ten má konkrétně vyjasnit, kdo může rozhodovat o účasti prezidenta na summitu NATO.
-
Spor Hradu s vládou míří k Ústavnímu soudu. Bez většího zadlužení dluh nesnížíte. Sedmá velmoc, čtvrtý stav. Média pod tlakem peněz i reality. Opozice raněná slepotou ve hře o Senát. Proč vadí AfD? Podle slov poznáte je... Moderuje Jan Fingerland.
-
Společnost PAQ Research začala během covidu na rozsáhlém vzorku domácností zkoumat jejich ekonomickou situaci. Před necelým týdnem zveřejnila další data – reálné příjmy opět rostou, třetině domácností ale za posledních pět let klesly. Jak těmto číslům rozumět? V projektu Život k nezaplacení to vysvětluje sociolog Daniel Prokop.
-
Jak se lidé ve městě cítí, tak se k sobě chovají, říká primátor Bratislavy Matúš Vallo. V čele slovenské metropole stojí od roku 2018 a jedním z jeho témat je doprava ve městě. „Ulice není možné nafouknout. Jsou stejně velké jako před dvaceti třiceti lety. Ale počet aut v Bratislavě se od roku 2000 zdvojnásobil,“ upozorňuje v Interview Plus primátor, který se zasazuje o to, aby bylo město příjemné i pro pěší a cyklisty.
-
Evropská vysílací unie (EBU) vyjádřila znepokojení nad plánovanými změnami financování veřejnoprávních médií v Česku. Členové poukazují na přílišné snižování rozpočtů, chybějící záruky nezávislosti nebo nedostatečné projednávání změn. „Podle nás jsou koncesionářské poplatky stále nejlepším způsobem financování veřejnoprávních médií,“ říká generální ředitel organizace Noel Curran v rozhovoru pro Radiožurnál.
-
Litují brexitu, volí Farage. Deset let po referendu o brexitu považuje 57 procent Britů odchod z Evropské unie za chybu a zhruba stejný počet by hlasoval pro návrat. Přesto strana lídra brexitářů Nigela Farage vede ve volebních průzkumech. Jak tento paradox chápat? Které ze slibů tehdejší kampaně Vote Leave se naplnily a které ukázaly jako mýtus? A je reálný návrat Británie do EU, když ani možný příští premiér Andy Burnham nechce toto téma zvedat? Zeptáme se ředitele Institutu liberálních studií Martina Pánka, který byl poradcem britské europoslankyně z Brexit Party, a v Británii žijícího novináře Ivana Kytky. Moderuje Lukáš Matoška.
-
Médiím se říkávalo čtvrtý stav. Šlechta, duchovenstvo, měšťané a novináři. Anebo také sedmá velmoc, i to je stará metafora – z dob napoleonských válek, kdy média byla považována za sílu srovnatelnou s tehdejšími mocnostmi, jako byla Francie, Prusko či Británie. Ale pozor, média nikdy neměla být nositelem moci ve smyslu peněz a vlastního vlivu. Výlučná kategorie pramenila z opaku: nezávislá zpravodajská média jsou loajální nikoli k moci či politice, ale k veřejnosti, občanům.
-
Na podzim 1941 se Reinhard Heydrich ujal funkce zastupujícího říšského protektora. S jeho příchodem dopadl na české obyvatelstvo teror, ale pro Emanuela Moravce začala zlatá éra. V lednu 1942 se stal ministrem školství a národní osvěty. Pro nacisty byl ideálním mužem, protože potřebovali někoho, koho se bude bát i protektorátní vláda.
-
Šarvátka kvůli summitu NATO graduje. Pavel podal žalobu, podle Babiše neudělal dobře. Proč se vláda nakonec rozhodla prezidenta nevzít do Turecka? A jak vlastně bude setkání členů Severoatlantické aliance vypadat? Ptám se Filipa Nerada, analytika institutu Globsec. Ptá se Matěj Skalický.
-
V nemocnicích na Ukrajině pomáhá tamním lékařům evropské vybavení. Zmapovat potřeby a přispět k dostupné lékařské péči tam jezdí i český program Medevac. „Když jsem jel na Ukrajinu, byl jsem vlažný podporovatel Ukrajiny. Byl jsem vyzván organizací, abych prozkoumal situaci, jaká tam je, a tato návštěva mi pohled na věc výrazně změnila,“ říká v Hovorech Českého rozhlasu Plus Jan Šroubek, neurochirurg zapojený do pomoci nemocnicím v napadené zemi.
-
Za socialismu byl život pro ty, kteří drželi krok s režimem, pohodlný. Pro jiné ale nepříjemně trpký. Někteří zemi raději opustili. Jiní v ní chtěli i přes veškeré neduhy žít, ale režim jim to neumožnil. To se týkalo třeba nepohodlných disidentů, které se komunistická StB snažila prostřednictvím tajné akce Asanace z rodné země vystrnadit.
-
„Po roce 2021 došlo k extrémně rychlému poklesu k extrémně nízkým hodnotám. Takže jsme se loni, to jsou poslední známá čísla, opět přiblížili relativním platům, které patří k nejnižším nejen v Evropské unii, ale i v rámci 40 zemí OECD,“ představuje zjištění nové studie o vývoji platů českých učitelů její spoluautor, ekonom a výkonný ředitel centra IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Poslechněte si rozhovor.
-
Ještě v pátek podepsal Keir Starmer zákony, které měly usnadnit Britům stěhování. V pondělí už rovnou začal chystat vlastní stěhování, i když „jen“ ze sídla britských premiérů. Z jeho strany to ovšem nebyl žádný vtípek, protože pokud se něčím jako politik vyznačoval, tak mimořádnou suchopárností.
-
Před necelými dvěma roky Keir Starmer přivedl britské labouristy k drtivému volebnímu vítězství. Jeho podpora u voličů se ale propadla a tak nyní odstupuje z funkce premiéra. „Je to s podivem, protože neudělal nic moc špatně v porovnání se svými předchůdci – Tony Blair s válkou v Iráku, Boris Johnson pořádající večírky během lockdownu nebo Liz Trussová, která dokázala způsobit finanční krizi. Lidé ho prostě jen nemají rádi,“ říká londýnská redaktorka CNN Ivana Kottasová.
- Daha fazla göster
