Bölümler
-
Na nebi s letadly ČSA. Kdy vznikl příběh o zlatých Československých aeroliniích a do jaké míry odrážel realitu? A jak leteckou společnost ovlivňovala centrálně plánovaná ekonomika? Hostkou epizody je historička z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Lenka Krátká. Nahlédneme do její knihy Vzlety a pády, která mapuje historii ČSA v letech 1923–1993.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
-
Základy stávajícího vodohospodářského systému byly v Československu položeny v 50. letech 20. století. Tehdy začala masivní výstavba víceúčelových vodních děl, jako byly přehradní nádrže, elektrárny a vodovody. V čele výstavby stála skupina vodohospodářských odborníků, která se formovala už ve 20. letech 20. století. Právě takzvaným hydrokratům a české vodohospodářské misi ve 20. století se bude věnovat tento díl Podcastu pro soudobé dějiny, ve kterém debatují historici Jiří Janáč a Jakub Mazanec z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
-
Eksik bölüm mü var?
-
Dvacet a dvacet pět let. Česká republika letos slaví dvě významná výročí - vstup do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Ve třinácté epizodě Podcastu pro soudobé dějiny budeme nad uplynulými roky našeho členství bilancovat s historikem z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., Matějem Bílým a výzkumníkem na Ústavu mezinárodních vztahů Praha a vyučujícím na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE Danielem Šiterou.
První část podcastu přiblíží, jak vypadal v roce 2004 vstup České republiky do Evropské unie, zda nám členství pomohlo lépe zvládnout krizi v roce 2008 a zda je naše postavení v unii vůči ostatním členům rovnocenné. V druhé části rozebereme rozšiřování Severoatlantické aliance po pádu železné opony, které se v roce 1999 týkalo i Česka a osvětlíme, jak to bylo s různými alternativami k bezpečnostní alianci. Závěr podcastu je pak věnovaný otázkám, jak si Česká republika za dobu svého členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci stála a co ji v obou společenstvích čeká v budoucnu.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
-
Touha po větší míře národního sebeurčení, federalizaci nebo státní samostatnosti byla ve slovenské společnosti akcentovaná už dlouho před rokem 1989. Vliv na to měly národní emancipační snahy a nacionalismus, a to i v myšlení a praxi části slovenských komunistů. Právě tématu takzvaného slovenského národního komunismu se bude věnovat dvanáctá epizoda Podcastu pro soudobé dějiny. Jakou roli sehrál v československých dějinách a jak se měnil v čase rozebereme s historiky Adamem Hudekem z Historického ústavu Slovenské akademie věd, který na tématu pracoval na Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Michalem Pullmannem z Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
-
Pojem dekolonizace se stává stále viditelnějším nejen v kontextu lokálních historických debat, ale proniká také do českého veřejného prostoru. Domácí média, populární kultura, umění a muzea se stávají prostředím, v nichž témata spojená s dekolonizací začínají rezonovat. Na otázky spojené s návratem muzejních sbírek, finančními reparacemi, odstraňováním soch či proměnou zobrazování a vyprávění etnických menšin a neevropských dějin ve vzdělávacích materiálech dnes reaguje široká česká veřejnost. Jaké jsou odborné a populární představy o tom, co je dekolonizace? Jaký politický podtext mohou tyto debaty nést a co mohou vypovědět o naladění v současné české společnosti? O představách, narativech a kontextech dekolonizace v českém prostředí z historické a sociologické perspektivy diskutují socioložka Andrea Průchová Hrůzová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., a Katedry sociologie FSV UK a historik Ondřej Crhák z Ústavu asijských studií FF UK a Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
-
Zhruba devadesát procent všech Romů a Židů z Protektorátu Čechy a Morava bylo za druhé světové války vyvražděno. Naprostá většina z nich zahynula v Osvětimi. Byl tedy příběh obou komunit za války identický? V čem se jejich válečná zkušenost odlišovala? Byla jejich právní situace na počátku války stejná? A jaké konkrétní příběhy provázaného příběhu Romů a Židů výzkum ukázal? Na tyto a další otázky odpoví v další epizodě Podcastu pro soudobé dějiny historička Kateřina Čapková z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Moderace a edit: Anna Kuchařová // Mastering: Šimon Kukač
-
Šikana a ztráta času. Tak by se daly shrnout vzpomínky většiny pamětníků z vojny, které představuje kolektivní monografie "Mezi pakárnou a službou vlasti. Základní vojenská služba v letech 1968–2004" editora Jiřího Hlaváčka. Jaké příběhy někdejší vojáci vyprávěli? A jaký měla šikana dopad na fungování armády? To a mnoho dalšího se dozvíte v této epizodě Podcastu pro soudobé dějiny. Pozvání přijali historici Jiří Hlaváček z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. a Petr Wohlmuth z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.
-
Revoluce v regionech. Jak vypadala československá transformace po roce 1989 na nižší než centrální úrovni? A proč doteď v historickém výzkumu tohoto období chyběl regionalismus? Na to odpoví další epizoda Podcastu pro soudobé dějiny. Pozvání přijali dva hosté z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., ředitelka Adéla Gjuričová a zástupce ředitelky Martin Štefek.
-
Geograficky vzdálené, přesto drží spolu. Česko a Izrael mezi sebou dlouhodobě udržují blízké vztahy, o kterých se často mluví jako o výjimečném přátelství. Kde se tohle pouto vzalo? A bylo tomu tak vždycky? Další epizoda Podcastu pro soudobé dějiny se zaměří na zhodnocení vývoje československého/českého přístupu k arabsko-izraelskému konfliktu, kdy navzdory původně značné podpoře vznikajícímu Státu Izrael v počátečním období studené války československá diplomacie od poloviny 50. let 20. století začala rozsáhle podporovat arabskou stranu konfliktu. Zásadní změnu v československém přístupu k blízkovýchodnímu konfliktu přinesl až pád komunistického režimu, kdy se Československo a následně Česká republika etablovala jako jeden z klíčových podporovatelů Izraele v Evropě. Nad tématem debatovali historička z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., Eva Taterová a novinář a komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland.
-
Jak na období ekonomické a politické transformace 90. let vzpomíná dnešní česká a slovenská společnost? To je výchozí otázka dalšího dílu Podcastu pro soudobé dějiny, který se věnuje paměti transformačního období. Tato paměť ale není jednolitá: různými způsoby na toto období vzpomínají různé společenské skupiny, odkazují se na něj političtí aktéři či jej zpracovávají ve svých dílech kulturní tvůrci. Diskuze vychází z nedávno vydané kolektivní monografie Remembering the Neoliberal Turn: Economic Change and Collective Memory in Eastern Europe after 1989, kterou redakčně připravily Veronika Pehe a Joanna Wawrzyniak. Pozvání přijali jedna z editorek knihy Veronika Pehe z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., a autor kapitoly o slovenské paměťové politice ekonomické transformace, Matej Ivančík z Univerzity Komenského v Bratislavě.
-
V druhé polovině 20. století měla Praha projít zásadní proměnou v režii nově vzniklého Útvaru hlavního architekta. V jeho čele seděl od 70. let až téměř do sametové revoluce architekt Blahomír Borovička. Během normalizace byli experti jako on v pozici, kdy museli hledat kompromis mezi požadavky politických elit a svými odbornými názory a estetickými představami. Jakým způsobem se o to snažili a jaký vliv měli na podobu pražského architektonického vývoje, rozebere pátá epizoda Podcastu pro soudobé dějiny. V pochopení tohoto složitého období nám pomůžou právě Borovičkovy paměti, které vydává Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR na začátku října. Pozvání do podcastu přijala historička architektury z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Martina Koukalová a historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, v. v. i., Petr Roubal.
-
Komunistické Československo lidé začali opouštět záhy po únoru 1948. O dvacet let později pak druhou silnou emigrační vlnu přinesla okupace. Do posrpnového exilu patřily především osobnosti, které se podílely na reformním procesu šedesátých let a mnohé z nich v exilu pokračovaly ve své politické či akademické práci. Kdo představoval český levicový exil v období po okupaci až do pádu režimu? Jak vypadala jeho politická práce a jaký byl jeho význam nejen pro českou, ale i pro středoevropskou politickou kulturu? Na tyto otázky bude hledat odpověď čtvrtý díl Podcastu pro soudobé dějiny. O tématu debatovali historici a autoři připravované publikace Pro nás dějiny nekončí: Politická práce a myšlení českého levicového exilu (1968–1989), Kristina Andělová a Jiří Suk z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, v. v. i.
-
Demokratické revoluce roku 1989 s sebou přinesly dalekosáhlé změny v politickém, společenském i občanském životě středo a východoevropských zemí. V jejich důsledku se také komplexně proměnilo chápání role práva jakožto nástroje zprostředkovávajícího vztah mezi jednotlivcem a státem. Nově formulovaným očekáváním jednotlivce vůči státu pak odpovídaly požadavky na způsob, jakým je právo aplikováno. Jak se ve světle těchto okolností proměnila právní kultura v Česku a postkomunistické střední Evropě? Jakým výzvám čelila středoevropská justice a jak se s nimi vypořádala? Lze v našem soudním a právním systému ještě stále pozorovat pozůstatky tzv. socialistické právní kultury? A jak s historickým odstupem vůbec socialistickou právní kulturu definovat? Nejen tomu se bude věnovat další díl Podcastu pro soudobé dějiny. Pozvání tentokrát přijal profesor teorie práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a soudce Nejvyššího správního soudu Zdeněk Kühn a historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Michal Kopeček.
-
Začátek devadesátých let přinesl do československých podniků změny, kterým se nevyhnuli ani někdejší socialističtí manažeři. Po letech plnění shora uložených plánů, vyrovnávání se s anonymními udáními a kontrolami státní bezpečnosti stály před staronovými manažery úplně odlišné výzvy. Co pro ně znamenal přechod na tržní hospodářství a jakou roli sehráli v podnicích po sametové revoluci? A jaký vliv na to měl jejich socialistický přístup z doby před rokem 1989? Nejen tomu se bude věnovat tento díl podcastu pro Soudobé dějiny. Nad tématem debatovali historici Tomáš Vilímek a Vítězslav Sommer z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.
-
Dne 24. února 2022 zahájilo Rusko rozsáhlou invazi na Ukrajinu, která stále trvá. Jakou roli v této válce hrají dějiny? Jakým způsobem se snaží obě strany konfliktu využít svoji nedávnou historii? A jak se tyto procesy přenášejí do českého prostředí? Nejen o tom je první díl Podcastu pro soudobé dějiny, jenž navazuje na vydání tematického čísla časopisu Soudobé dějiny – Czech Journal of Contemporary History s názvem „Politika dějin a paměti ve střední a východní Evropě: Aktéři, nástroje a narativy“. Hosty podcastu byli Marie Černá z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, Daniela Kolenovská z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a šéfredaktor časopisu Soudobé dějiny Milan Drápala.
