Bölümler
-
Ranní brífink Patrika Saláta: Nejprve reciproční cla na zahraniční zboží a následně zavedení cel na dovoz automobilů. To jsou plány na začátek dubna amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nejpozději do třetího května by navíc měly přijít další cla na součástky do automobilů. Kdo to nejvíc odnese? A jaké dopady to bude mít na Českou republiku?
-
Ranní brífink Martina Ehla: Evropa musí zavelet k větší soběstačnosti a bezpečnosti. To pomůže průmyslu, říká Pavel Diviš, šéf strojírenské firmy TGS holding a prezident Česko-tchajwanské obchodní komory. Strojaři z celého Česka, kteří se u něj už třetí rok scházejí na pětiosém veletrhu, hledají, jak využít či předělat své kapacity a kde najít náhradu za automobilový průmysl.
Podle Diviše k tomu potřebují jasnou průmyslovou politiku z Bruselu. “Vláda nám může pomoct, ale to samo o sobě nestačí,” zdůraznil Diviš. Trump podle něj ukázal, že Evropa se musí přestat věnovat víčkům na lahvích a vážně začít řešit svoji budoucnost. -
Eksik bölüm mü var?
-
Ranní brífink Jana Beránka: Vstávání nebývalo nikdy zrovna zpravodajsky zajímavé. Za ty dva měsíce, co se v Bílém domě znovu zabydlel Donald Trump a jeho ekipa, ale právě v noci chodí do Evropy spousta zajímavých zpráv. Někdy jsou to spíš jen šrapnely na vyvolání pozornosti, někdy obří skandály. Jako tenhle: Trumpovi ministři a poradci vypustili plán na válečné údery na komunikační aplikaci Signal, kam přidali i novináře z liberálního magazínu The Atlantic.
-
Ranní brífink Jakuba Troníčka: V roce 2020 jezdil reportér Martin Biben kolem Bečvy a zjišťoval, jak to bylo – nebo nebylo – s její otravou kyanidem. Teď expert HN na životní prostředí do regionu zajel znovu, aby zmapoval likvidaci ekologických škod po nedávné havárii na železnici u Hustopečí nad Bečvou, při které hořely celé cisterny s jedovatým benzenem. A po které se ohromné množství této látky vylilo do okolní krajiny.
-
Ranní brífink Patrika Saláta: Ukrajina se už 1125 dní brání ruské invazi. V minulém týdnu to vypadalo, že by mohly boje na chvíli ustat. Alespoň to navrhovaly Spojené státy. Americký prezident Donald Trump s Vladimirem Putinem ale nakonec dojednal jen 30 denní přerušení útoků na energetickou infrastrukturu. Je to Ukrajině poznat? A nebo útoky pokračují?
-
Ceny potravin rostly v únoru meziročně o 4,4 procenta, o měsíc dříve dokonce o 4,8 procenta. To je výrazně víc, než činila celková inflace a ceny jídla se tak opět staly jedním z jejích tahounů. V loňském roce přitom byly naopak tím, co pomáhalo celkovou inflaci mírnit. Co se změnilo, proč jsou Češi na ceny potravin velmi citliví a jak to může ovlivnit celkové vnímání inflace, nejen na to v Ranním brífinku odpovídá hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
-
Ranní brífink Patrika Saláta: Tentokrát se zaměříme na Německo, které chce opět vsadit na jadernou energetiku. Vyrábět elektřinu z jádra plánuje revolučním způsobem, který zatím ještě nikdo nedokázal převést do praxe.
-
Ranní brífink Jana Beránka: Za sobotní kolaps železniční dopravy v Česku mohla triviální chyba, která se doteď železnicím vyhýbala – pád databáze na serveru. Ukázal to rozbor, který si udělalo ministerstvo dopravy. Železnice kvůli tomu teď může zapomenout na plánované úspory, které mělo přinést vypínání staré technologie, včetně návěstidel. Jak moc to bude bolet? Hostem Ranního Brífinku je Jiří Svoboda, šéf Správy železnic.
-
Ranní brífink Julie Hrstkové: Státní rozpočet se přes všechny změny, balíčky a konsolidace nevyvíjí dobře. Jak v pravidelném čtvrtletním stanovisku k vývoji hospodaření sektoru vládnách institucí Národní rozpočtová rada, rerovnováha českých veřejných financí zůstává především ve státním rozpočtu. Za první dva měsíce roku 2025 činí saldo po očištění o vliv příjmů a výdajů spojených s projekty EU -76,7, mld. Navíc je dost pravděpodobné, že se disbalance mezi příjmy a výdaji bude zvyšovat. Kde šetřit a kde naopak víc utrácet? A jaká vidi nebezpečí do budoucna? O tom jsme se v Ranním brífinku bavili s členem národní rozpočtové rady, profesorem Janem Pavlem, který působí na Vysoké škole ekonomické v Praze na katedře veřejných financí.
-
Ranní brífink Martina Ehla: Jak se Američané dívají na Evropu a na Ukrajinu a jak se českým politikům nyní vyjednává s americkou vládou popisuje reportérka HN Veronika Capáková, která byla v USA s českým ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem.
-
Ranní brífink Tomáše Lysoňka: Pouze Porsche dokázalo z automobilek koncernu Volkswagen loni prodávat s vyšší marží než Škoda Auto. Zatímco čísla za celou skupinu jsou spíše rozpačitá, Škodovce se loni dařilo a provozní zisk zvýšila o třicet procent. Proč se jí vede lépe než sesterským značkám, jaký další elektromobil chystá a co přesně znamenají plány na redukci pracovních míst, o tom v Ranním brífinku mluví reportér Hospodářských novin Ondřej Charvát.
-
Ranní brífink Jakuba Troníčka: Právě dnes uplynulo 26 let od vstupu Česka do NATO. Dlouho jsme brali jako samozřejmost nejen samo členství, ale i naši bezpečnost jako takovou. Události posledních dní a týdnů ale ukazují, že v tomto směru je leccos jinak. Mění se vztahy uvnitř aliance a s nimi i dosavadní uspořádání světa. Jak, to v Ranním brífinku rozebírá hlavní analytik HN Martin Ehl.
-
Ranní brífink Ondřeje Housky: Vydrží evropská podpora Ukrajině i v případě, že Donald Trump a Vladimir Putin oznámí dohodu na míru, kterou ale Ukrajinci odmítnou jako nevýhodnou? Co by to udělalo s evropskou politikou a veřejným míněním? A jak dál ve vztahu mezi Evropany a Američany? V Ranním brífinku HN o tom mluví britský velvyslanec v Praze Matt Field. Já jsem OH a přeju vám příjemný poslech.
-
Ranní brífink Jaroslava Maška: Podcast natáčíme v době, kdy světem hýbe diplomatická roztržka mezi Spojenými státy a Evropou. O té vojenské části bylo řečeno mnoho, co to ale celé může znamenat pro ekonomickou bezpečnost Evropy, potažmo i Česka? Hostem je generální ředitel a předseda představenstva Komerční banky a také prezident České bankovní asociace Jan Juchelka.
-
Ranní brífink Martina Ehla: Výsledek Zelenského návštěvy v Bílém domě nemění nic na tom, co Ukrajinci vědí nejlépe: že si v boji s Ruskem musejí pomoci hlavně sami, říká Jan Šír, expert na postsovětský prostor z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V rozhovoru z východní Ukrajiny popisuje, jak lidé vnímají nyní vztah k Americe a jaké jsou ruské cíle v zahájeném vyjednávání o příměří na Ukrajině.
- Daha fazla göster
