Episodes
-
Práci současné Sněmovny nebývale brzdí obstrukce. Podle předsedkyně dolní komory má toto „obstrukční peklo“ na svědomí opozice. Ta naopak viní Pekarovou z arogance a z toho, že není nestranná. Lze Sněmovnu ještě odblokovat?
Hostem Ptám se já byla předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Ve Sněmovně necelý rok před volbami leží zhruba dvě stovky zákonů (mezi nimi i vládou slibovaná velká mediální novela, jejíž součástí je navýšení poplatků za veřejnoprávní televizi a rozhlas) a na některé z návrhů už zřejmě nepřijde řada ani do konce volebního období. Předlohy, na které se ještě nedostalo, nedodala jen koalice, ale i opozice. A obě strany se navzájem viní z paralyzování dolní komory.
Podle zástupců koaličních stran blokuje rychlejší práci poslanců opozice svými obstrukcemi, které provázejí prakticky každou významnější schůzi. Šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nedávno označila situaci, kterou tím ANO a SPD vytvářejí, za „obstrukční peklo“.
Zástupci ANO a SPD zase předsedkyni Sněmovny vyčítají, že neřídí schůze nadstranicky a porušuje jednací řád. I proto se už podruhé za toto volební období pokusili vyvolat hlasování o jejím odvolání z funkce. Neúspěšně. Koalice jim ale na oplátku pohrozila odvoláním Karla Havlíčka z pozice místopředsedy dolní komory.
Kam až chtějí představitelé koalice a opozice ve svých sněmovních půtkách zajít? Které zákony už nemají do voleb šanci projít? A splnila vláda své sliby opravdu na 93 procent?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
V sobotu si Česko připomene rok od tragické střelby na Filosofické fakultě UK v Praze, při které přišlo o život 14 lidí a dalších 25 bylo zraněno. Je dnes policie připravená na podobný útok lépe?
Hostem Ptám se já byl policejní prezident Martin Vondrášek.
Střelba, ke které došlo 21. prosince 2023 v budově Filosofické fakulty na náměstí Jana Palacha v Praze, je nejtragičtějším podobným případem v historii České republiky. Po útoku zemřelo 14 lidí, dalších 25 lidí bylo zraněno. Sám vrah po činu spáchal sebevraždu.
Událost, která otřásla Českem, vyvolala kromě otázek také sliby politiků týkající se změn zbraňové legislativy, úpravy registru zbraní nebo zpřísnění bezpečnostních opatření na školách. Kritika se snesla i na policejní zásah. Ten prověřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů, podle které policie nemohla střelbě zabránit - udělala maximum možného, existuje ale prostor na zlepšení.
Útokem se od června zabývala poslanecká vyšetřovací komise, která měla postup záchranných složek podrobně zmapovat. Závěrečnou zprávu komise schválila 6. prosince, až do projednání na plénu Sněmovny 21. ledna ale zůstane neveřejná.
Změnila se za rok zbrojní legislativa dost na to, aby mohla podobným útokům zabránit? A kde i po roce zůstávají ve vyšetřování bílá místa?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Missing episodes?
-
Už půl roku na úřadu vlády vede odbor strategické komunikace. Má za cíl připomínat lidem základní hodnoty státu, zlepšit to, jak stát s veřejností komunikuje a zvyšovat odolnost společnosti vůči dezinformacím. Jak se to daří?
Hostem Ptám se já byl vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn.
Odbor strategické komunikace státu na úřadu vlády vznikl s cílem zlepšit to, jak se k občanům dostávají potřebné informace a novinky (které kabinet přinášel například prostřednictvím kampaně Česko informuje), ale také zvyšovat odolnost Čechů vůči dezinformacím a posilovat jejich vztah ke státu.
„Informovat lidi o základních hodnotových tématech státu jednoduše a srozumitelně,“ sliboval od června nový koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn s tím, že komunikace by se měla více zaměřit na témata založená na pozitivních hodnotách.
Mimo pozitivně laděných kampaní - například při příležitosti k výročí invaze 21. srpna nebo ke výročí samostatného Československa - na sebe ovšem bývalý náčelník Vojenské policie Foltýn často poutá pozornost ostrými výroky. Například když podporovatele Putinova režimu označil za svině.
Jaké výsledky práce za sebou odbor po půl roce má? A jak pomáhají ke strategické komunikaci radikální výroky jejího koordinátora?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Režim diktátora Bašára Asada v Sýrii se po dvaceti čtyřech letech zhroutil. Země už má nového dočasného premiéra, ten chce zajistit klid a vyzval k návratu uprchlíků. Skončí občanská válka, nebo hrozí její pokračování?
Hostem Ptám se já byl politolog a bezpečnostní analytik z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Josef Kraus.
Sýrie se od víkendu, kdy islamističtí povstalci svrhli režim prezidenta Bašára Asada, pokouší vydat na novou cestu. Podle bezpečnostního experta Josefa Krause se země v tuto chvíli potácí ve velkém chaosu: „Z mého pohledu, co se tam vlastně stalo, nikdo pořádně neví. Panuje tam doteď ohromný chaos, dynamika toho vývoje je naprosto neskutečná. Nikoho by tady ještě před měsícem nenapadlo, že se to může stát takhle rychle.“
Nový syrský premiér Muhammad Bašír, kterého jmenoval vůdce povstalců a faktický lídr Ahmad Šara, už představil 3 priority pro přechodnou vládu. A to zajištění bezpečnosti a stability v zemi, návrat milionů syrských uprchlíků do vlasti a zajištění fungující veřejné služby jako přístup k vodě, funkční elektrickou síť a dodávky základních potravin.
Jaký bude další osud země, je podle bezpečnostního analytika Krause teď velmi těžké odhadnout a závisí na mnoha faktorech, včetně dalšího postupu okolních států, Ruska a Íránu. Velkou roli bude hrát i návrat Donalda Trumpa do amerického prezidentského úřadu v lednu příštího roku. „Dovedu si představit, že aktivity, zejména ze strany nové vlády, ať už v míře represálií nebo snaze o silové kontrolování syrského teritoria, mohou být teď nižší, protože si potřebují stabilizovat vlastní situaci. Ale přece jenom, když se podíváme na vysokou dynamiku dění za těch několik posledních dní, tak bych se vůbec nedivil tomu, kdyby se to tam celé rozhořelo v ten vražedný boj i v řádech dní.“
O tom, jak v zemi předejít násilnostem v nejistém přechodném období, ve čtvrtek hovořil šéf americké diplomacie Antony Blinken s jordánským králem Abdalláhem II. i s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. O dalším vývoji v Sýrii by pak měli jednat diplomaté OSN, EU, USA a arabských zemí v sobotu na summitu v Jordánsku.
Jaká budoucnost teď Sýrii čeká? Nepovede nestabilní situace k další vlně migrace do Evropy? A sehraje nějakou roli oslabení Ruska a to, že v podobě Sýrie přišlo o spojence?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
V Poslanecké sněmovně leží stovky neschválených zákonů, na které zřejmě už do konce volebního období nepřijde řada. Dolní komoru parlamentu paralyzují spory vlády s opozicí a nekonečné obstrukce. Kde je jejich únosná hranice?
Hostem Ptám se já byl poslanec hnutí ANO Martin Kolovratník.
Poslanci v úterý opět absolvovali jednu z nekonečných debat ve Sněmovně. Diskuzi o velké mediální novele, která tentokrát zabrala 11,5 hodiny, museli před půlnocí přerušit a budou v ní pokračovat ve středu večer. A mezi koalicí a opozicí se behěm jednání opět rozhořel ostrý spor poté, co vládní tábor i s poukazem na opoziční obstrukce nechal omezit řečnickou dobu.
„Pod slovem obstrukce už vidíte úplně všechno,“ kritizoval vládu za klub hnutí ANO Patrik Nacher. Koalici se to podle něj může vrátit „jako bumerang“. Šéf poslanců ODS Marek Benda ho krotil s upozorněním, že například předseda ANO Andrej Babiš vzal poslancům jen svým úvodním vystoupením tři hodiny a mluvil „páté přes deváté“.
Podobné spory o to, zda se poslanci ANO uchylují k obstrukcím a brání tím projednání některých zákonů, provázejí prakticky kažou důležitější schůzi Sněmovny. Obstrukce opakovaně kritizoval i Ústavní soud.
„Baví nás to. Je to popis naší práce,“ komentoval průtahy v Ptám se já poslanec za ANO Martin Kolovratník. „Pravidla to zkrátka umožňují. Debata o možných změnách by ale měla být až ve vztahu k budoucímu volebnímu období. Neměnit teď během hry.“
Kdo dělá ze Sněmovny žvanírnu? Neměl by se upravit jednací řád a dát konečně obstrukcím jasné hranice? Co se stane, pokud dojde na odvolání Karla Havlíčka? A jaký nás v dolní komoře čeká rok do voleb?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Motoristé sobě se na víkendovém sjezdu definitivně proměnili v politickou stranu. A mají velké cíle do sněmovních voleb - chtějí mít lepší výsledek než ODS a stát se příštím vládním partnerem hnutí ANO. Co pro to chtějí udělat?
Hostem Ptám se já byl předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka.
Motoristé mají za sebou svůj první sjezd. Na víkendové akci v hale Královka na pražské Letné strana potvrdila mandát předsednictva na další dva roky. Ve vedení Motoristů tak zůstává jejich šéf Petr Macinka a místopředsedové Jiří Barták a Renata Maršíková. Europoslanec a hlavní mediální tvář strany Filip Turek získal titul čestného prezidenta.
Macinka, který je dlouholetým spolupracovníkem exprezidenta a zakladatele ODS Václava Klause, na sjezdu prohlásil, že hlavním cílem jeho strany je v příštích sněmovních volbách porazit právě občanské demokraty. Vymezil se také proti levicovým pokrokářům a zeleným ideologům a představil základní ideové desatero.
Mezi hosty se na sjezdu kromě Klause sešli i místopředseda ANO Karel Havlíček, lidovec Jiří Čunek, moderátor a člen Rady České televize Luboš Xaver Veselý nebo podnikatel Richard Chlad.
Motoristé se v posledních průzkumech volebních preferencí pohybovali mezi 2,5 a 4,4 procenta. Pokud se do Sněmovny dostanou, nespokojí se podle Macinky s opoziční rolí a podpoří jenom takovou vládu, jejíž budou součástí.
Budou Motoristé dál spolupracovat s Přísahou Róberta Šlachty? Kde chtějí vzít peníze? A proč se mladí Motoristé chystají rozpoutat ideologické „peklo“ na univerzitách?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Vládní důchodová reforma prošla hladce Senátem. Horní komora jí i přes výhrady opozice a odpor odborů schválila beze změn. Odborový svaz KOVO vyzval prezidenta Pavla, aby úpravu nepodepsal. Jak bude hlava státu postupovat?
Hostem Ptám se já byl ekonom a poradce prezidenta Vladimír Bezděk.
Jeden z nejvýraznějších projektů vlády Petra Fialy (ODS) - změna penzijního systému - je ve finále. Reformu důchodů ve středu večer schválili podle očekávaní senátoři. Už ji musí jen podepsat prezident.
Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je výsledná úprava penzí „maximum kompromisu politického i společenského“ a je podle něj nezbytná pro to, aby s ohledem na zvyšování počtu seniorů měli zaručené důstojné důchody od státu i budoucí starobní penzisté.
Reforma mimo jiné počítá se zvyšováním věkové hranice pro odchod do důchodu postupně o dva roky na 67 let nebo omezuje okruh pracovníků z rizikových profesí s nárokem na předčasnou penzi. To dlouhodobě kritizuje opozice i odbory. Odborový svaz KOVO už proto také vyzval prezidenta Petra Pavla, aby předlohu nepodepisoval.
Jaké další změny potřebuje důchodový systém? A co když po volbách sněmovní většina reformu zruší?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Ministerstvo školství a učitelé se přou o změnu výuky na základních školách. Debata se zasekla na požadované úroveni matematiky i výuce cizích jazyků. Co se dnes děti ještě potřebují učit a co naopak už ne?
Hostem Ptám se já byl ředitel pražské ZŠ profesora Švejcara a člen Učitelské platformy Ondřej Lněnička.
Ministerstvo školství by chtělo ještě do konce roku rozhodnout o tom, co se bude nově učit na základních školách. Velkou reformu výuky, kterou má přinést revize rámcového vzdělávacího programu (RVP), ale hlasitě kritizují zástupci učitelů i někteří odborníci. Změny se podle nich dělají moc narychlo. Spolek Učitelská platforma a Asociace ředitelů základních škol požadují, aby resort účinnost změn odložil o rok.
Nový RVP, tedy jakýsi návod na to, co by stát chtěl, aby se děti ve školách naučily a co se naopak už učit nemají (dříve jednoduše označovaný jako osnovy), se veřejně projednával na jaře a byla na něm obecně shoda. Podle Učitelské platformy se teď ale příliš narychlo mění například požadovaná úroveň matematiky nebo výuka cizích jazyků.
Podle nových učebních plánů by mohly školy začít dobrovolně učit už od příštího školního roku v první a šesté třídě. Povinně by se podle nových plánů v těchto třídách mělo učit od září 2027, ve všech od září 2029.
Jak by měla vypadat moderní výuka v Česku? Zajistí chystaná reforma srovnání kvality tuzemského školství? A co se ve školách změnilo za rok od poslední stávky?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Vládě zbývá poslední zhruba rok u moci. Má za sebou boj proti vysoké inflaci, vysokým cenám energií i poklesu výkonu ekonomiky. Celou dobu ji navíc provázely hlasité stesky průmyslu, jak Česko zaostává. Jak v tom vláda pokročila?
Hostem Ptám se já byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Kabinetu Petra Fialy (ODS) zbývá necelý rok u moci. A jak premiér zhodnotil minulý týden, 93 procent z cílů programového prohlášení koaliční vlády je v tuto chvíli splněno nebo rozpracováno víc než z poloviny. Mezi hlavní úspěchy jmenoval důchodovou reformu, zahájejí tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany nebo plán postavit 200 kilometrů dálnic.
Podle opozičního hnutí ANO naopak vláda fatálně zklamala. A to například když zvýšila daně, změnila valorizace důchodů či nezasáhla do debaty o konci spalovacích motorů v EU.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar by současný kabinet nehodnotil tak přísně. V mnohém byl podle něj odvážný a dotáhl věci, které předchozí vlády zanedbávaly - jako zmíněný jaderný tendr nebo reformy na trhu práce.
V mnoha věcech vláda tuzemské firmy ale zároveň zklamala, připustil Špicar: „Musím říci, že vidím trochu nerad, když někdo z vlády napíše: 90 procent z programového prohlášení splněno. Tak ono totiž není důležité splněno, ale jak splněno.“ Konkrétním příkladem jsou podle něj zaměstnanecké akcie. „Vláda připravila novelu, kterou téměř s nikým neprobrala, načetla ji do druhého čtení a vytvořila takový paskvil, že nejenom, že to nezlepšilo tu situaci, ono ji to ještě zhoršilo.“
Jak se česká ekonomika za tři roky vlády Petra Fialy posunula? Co je třeba ještě dotáhnout? A jak moc nás může v předvolebním roce ohrozit stagnující ekonomika sousedního Německa?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Ukrajinu čekají jedny z nejtěžších měsíců od začátku války. Vyčerpaná země má před sebou nejistou budoucnost ohledně vztahů s příštím americkým prezidentem. Co zatím Donald Trump prozradil o svých postojích ke konfliktu?
Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.
Končící americký prezident Joe Biden se zjevně snaží poslední týdny v Bílém domě využít na posílení ukrajinské armády. Jeho administrativa nedávno poslala Kyjevu nespecifikované množství protipěchotních min a povolila Ukrajincům používat rakety dlouhého doletu ATACMS proti cílům v Rusku.
Biden také pro Ukrajinu chystá nezvykle objemný balík vojenské pomoci v hodnotě 725 milionů dolarů (v přepočtu 17,4 miliardy korun). Součástí dodávky mají být například drony, nášlapné miny nebo rakety do salvových raketometů HIMARS. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na své zdroje.
S blížící se změnou v americkém prezidentském úřadu je další podpora Ukrajiny nejistá. Od ledna budou mít v obou komorách Kongresu většinu republikáni, kteří dlouhodobě pomoc blokují. Nejasný je i postoj jejich kandidáta a nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, který se v předvolební kampani vůči nákladné podpoře hlasitě vymezoval.
Podle analytika Břízy přijde s Donaldem Trumpem zlom na Ukrajině. „Dojde k tzv. dvojkolejnému řešení. To bude znamenat, že on (Trump) na jednu stranu osloví prezidenta Putina a ruskou stranu a řekne mu: už toho bylo dost, je potřeba skončit. To samé udělá vůči prezidentu Zelenskému,“ řekl Bříza. Pokud podle Břízy například Putin odmítne, může Trump dodat Ukrajině dosud nevídané zbraně. A naopak, pokud by odmítl Zelenskyj, americký prezident naopak může ukončit dodávky zbraní.
Pomůže Kyjevu končící Bidenova administrativa? Co čekat od Donalda Trumpa? A co může znamenat cesta Roberta Fica na vojenskou přehlídku do Moskvy?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Navrhnu zrušení části zákona, říká ministr kultury Martin Baxa (ODS) k plánu na povinnou regulaci youtuberů. Zároveň slibuje, že vyšší koncesionářské poplatky projdou Sněmovnou do léta příštího roku.
Hostem Ptám se já byl ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Navýšení koncesionářských poplatků se i přes optimismus části představitelů vládních stran pravděpodobně odsouvá. Sněmovna se minulý týden nedostala k projednání mediální novely, která se změnou počítá od ledna příštího roku.
„To se nestihne,“ přiznal Baxa. Podle něj ale Sněmovna nakonec prosadí zvýšení koncesionářských poplatků do léta příštího roku. Zákon počítá s růstem rozhlasového poplatku ze 45 na 55 korun měsíčně a televizního ze 135 na 150 korun měsíčně, s jejich dalším zvyšováním podle inflace nebo také s rozšířením okruhu plátců.
V posledních dnech způsobil pozdvižení návrh Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) na povinnou registraci části youtuberů. Baxa s tím nesouhlasí. „Navrhnu zrušení té části zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, které ukotvují tu povinnou registraci,“ řekl ministr s tím, že rada podle něj „šlápla vedle“.
Protlačí vláda navýšení televizních a rozhlasových poplatků, jak slibovala? Neměli se poslanci pustit i do debaty o tom, co mají veřejnoprávní média ještě dělat a co už ne?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Premiér Petr Fiala změnil image. Chová se jinak, mluví o fotbalu a šermuje těžko realizovatelnými sliby. Třeba, že za další čtyři roky ve vládě zajistí Čechům německé platy. Je tohle správná cesta, jak přesvědčit zklamané voliče?
Hostem Ptám se já byl místostarosta Ostravy Jih za ODS a zakladatel platformy Česko plus Radim Ivan.
Vládní koalice Spolu rozjíždí kampaň před sněmovními volbami. Na dvou stovkách billboardů i prostřednictvím dalších kanálů se snaží lidem shrnout vládní úspěchy. Pod heslem „Spolu děláme, co je třeba“ lídři koaličních stran svým voličům například připomínají, že kabinet zbavil Česko závislosti na Rusku, snížil rozpočtový deficit nebo otevře 207 kilometrů nových dálnic.
Hned po debaklu v krajských volbách, ve kterých vládní strany převálcovalo hnutí ANO, začal pracovat na změnách své vlastní image také sám lídr Spolu a předseda ODS Petr Fiala. Například zveřejnil videa na platformě Tik Tok, mluví v médiích o fotbale a na billboardy se nechal vyfotit jen v bílé košili bez kravaty.
Ostrou předvolební kampaň pak Spolu plánuje spustit od února, kdy představí plány pro další případný mandát. Premiér Fiala by chtěl ve volbách, které se budou konat příští rok na podzim, získat 30 procent.
Od nevydařených krajských voleb ale zní - zejména z regionů - kritické hlasy Fialových spolustraníků, kteří požadují výraznější změny. Podle Radima Ivana by mělo dojít i na obměnu generační, strana podle něj potřebuje novou krev.
Jaké si ODS vzala ponaučení z krajských voleb? Měla by v příštích sněmovních volbách kandidovat v koalici Spolu? A co tyto volby rozhodne?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Český rozhlas a Česká televize už si připravují úsporné verze rozpočtu na rok 2025. Sněmovnou totiž téměř jistě nestihne projít zvýšení koncesionářských poplatků, které navrhla vláda. Kde bude šetřit rozhlas?
Hostem Ptám se já byl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.
S navýšením koncesionářských poplatků od roku 2025 počítá návrh takzvané velké mediální novely, který je v současné chvíli před druhým čtením ve Sněmovně. Je ovšem stále pravděpodobnější, že poslanci ho do konce roku schválit už nestihnou.
Novela má přinést zvýšení rozhlasového poplatku ze 45 korun na 55 měsíčně a televizního ze 135 na 150 korun měsíčně. Poplatky kromě jejich jednorázového navýšení také valorizuje jednou za tři roky podle míry inflace. Navíc rozšiřuje okruh poplatníků, domácnosti mají nově platit za zařízení schopné jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu.
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral opakovaně varoval, že bez zvýšení poplatků bude muset ČRo zrušit 300 až 350 pracovních míst, tedy čtvrtinu současného stavu. Zřejmě také sníží počet stanic a omezí počet premiér.
Podobně jako rozhlas chystá pro případ nezvýšení poplatku úsporná opatření i Česká televize. Týkat by se měla omezení rozsahu původní tvorby, počtu pracovních míst i vysílacích kanálů ze šesti na tři.
Schválí Sněmovna navýšení poplatků? Jakou službu má Český rozhlas jako veřejnoprávní médium vlastně nabízet? A nejsou oblasti, kde už zbytečně konkuruje těm soukromým?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Na státní rozpočet pro příští rok, který projednávají poslanci, se valí jedna vlna kritiky za druhou. K opozici se začátkem října přidala Národní rozpočtová rada a teď i poradci prezidenta Petra Pavla. Jak vážné vady rozpočet má?
Hostem Ptám se já byl ekonom z think tanku IDEA při CERGE-EI a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Münich.
Poslanci pokračují v projednávání státního rozpočtu na příští rok. Ve druhém čtení teď můžou přicházet s pozměňovacími návrhy na přesuny peněz. Jeho základní parametry, které Sněmovna schválila na konci října, se už měnit nemůžou. Rozpočet na příští rok počítá se schodkem 241 miliard korun. Oproti letošku by se měl deficit snížit o 41 miliard.
Většinu pozměňovacích návrhů připravili opoziční poslanci. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové návrh rozpočtu rezignoval na úspory a jsou v něm ukryty účetní triky za desítky miliard korun. Výtky k rozpočtu mají i poradci prezidenta Petra Pavla. V návrhu jsou podle nich nevyjasněné položky. Hlava státu chce proto jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) na začátku prosince.
„Mrzí mě nižší transparentnost a realističnost rozpočtu. Je to nový fenomén, který jsme ještě tady neměli,“ řekl v Ptám se já ekonom Daniel Münich. Podle něj je varujícím příkladem Řecko: „Takhle začínají velké problémy do budoucna, takže rychle bychom se měli těhle zvyků zbavit.“
Jaký význam by mohlo mít případné veto prezidenta? Neselhala vláda v konsolidaci veřejných financí? A dostaneme se někdy k vyrovnaným rozpočtům?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Piráti se vydali na cestu změny. Po neúspěšné digitalizaci stavebního řízení a vyhazovu Ivana Bartoše z postu ministra odešla strana z vlády. Teď vyměnila i své vedení. Co budou Piráti dělat jinak?
Hostem Ptám se já byl nový předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
Rok před sněmovními volbami se Piráti rozhodli pro změnu. Do čela strany zvolili náměstka pražského primátora Zdeňka Hřiba. Ten nahradil Ivana Bartoše, který byl předsedou Pirátů téměř 15 let a spolu s dalšími členy vedení rezignoval kvůli neúspěchu strany v regionálních volbách. O post šéfa strany už se Bartoš neucházel.
Jeho nástupce Zdeněk Hřib chce stranu reformovat. Bez toho se jí podle něj nepodaří uspět ve sněmovních volbách. Chce, aby Piráti byli středovou liberální stranou, zaměřenou na problémy běžných lidí, která je srozumitelná a mluví jedním hlasem.
Piráti za sebou mají neúspěšný volební rok. Kromě krajských a senátních voleb jim nevyšly ani ty evropské, v Europarlamentu obhájili pouze jeden mandát. Po třech letech ve vládě se také letos na začátku října zařadili mezi opoziční strany, a to kvůli odvolání Bartoše z funkcí vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj.
Na čem Piráti postaví příští kampaň? A proč jejich nový předseda nechce být lídr ve sněmovních volbách?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
I 35 let po pádu komunismu hodnotí Češi politopadový režim jako lepší, než ten předrevoluční. Za posledních pět let se ale situace proměnila a nostalgie po době před rokem 1989 vzrostla. Čím to je? A jakou zátěžovou zkouškou pro společnost bude kampaň před sněmovními volbami v příštím roce?
Hostem Ptám se já byl sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík.
35 let po revoluci považuje 48 procent české populace současný režim za lepší než ten před rokem 1989, zatímco 31 procent jej hodnotí jako horší. Podle analýzy agentury STEM se s rostoucím odstupem od roku 1989 do srovnání režimů stále více promítají osobní zkušenosti a hodnocení toho, jak se nám daří za současné situace. „My se vztahujeme ne k tomu, jak jsme se měli v devadesátých letech, to už si nikdo nepamatuje. Ale vidíme, že v peněžence nám zbývalo před pěti lety víc,“ řekl šéf agentury, sociolog Martin Buchtík.
„Ze společnosti vyprchaly všechny takové ty polštáře zásob důvěry i peněz. Od revoluce po krizi kolem roku 1997, kdy Havel mluvil o blbé náladě, a krizi kolem roku 2011 až 2013, tak teď máme třetí takové období. Kde jsou lidi hodně nespokojení a ekonomická situace pro část společnosti je stále velmi neutěšená,“ doplnil.
Zatímco mladí lidé jsou se současným stavem společnosti v zásadě spokojení - nezažili nic jiného a nemají potřebu současné poměry příliš zpochybňovat - starším lidem v porovnání s minulým režimem chybí jistá zásluhovost, sociální jistoty i to, že svět byl dříve daleko čitelnější.
Nejméně jsou u nás podle sociologa Martina Buchtíka spokojení lidé v předdůchodovém věku: „Tam jsou lidé, kteří opravdu nejvíc říkají, že se jim nedaří dobře a že je otázka, jestli to předtím nebylo lepší. Vnímají třeba i na trhu práce, že existoval nějaký princip seniority a že starší lidé byli více uznávaní. A jim se toho uznání teď nedostává.“
Jak se na nás podepsalo několik posledních let krizí? Jak se posunul fenomén rozdělené české společnosti? A má současná vláda ještě šanci za rok vyhrát ve volbách?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Čína se snaží navenek působit jako přítel západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií. Je to diktatura připravující se na budoucí vojenský střet, prohlásil nedávno šéf BIS. Jak světovou pozici Číny ovlivní výsledek voleb v USA?
Hostem Ptám se já byla sinoložka Olga Lomová.
Čína se snaží navenek působit jako přítel a atraktivní partner západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií a světový řád založený na úspěchu totalitních států, varoval před pár týdny ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Připomněl, že jde o nejmocnější světovou diktaturu, která se připravuje na budoucí vojenský střet. A Peking podle Koudelky cestě za svým cílem být dominantní ekonomickou silou podřizuje všechno.
Pro Čínu je přitom klíčové získávání a udržování kontaktů. Ty shání především skrz obchodní vztahy a investice, ale také přes spřízněné politiky. Podle šéfa BIS to platí ve všech demokratických zemích, včetně Česka, kde byla „typickým příkladem pročínská politika bývalého prezidenta Miloše Zemana“.
Svět teď s napětím očekává, jak se budou vyvíjet vztahy Pekingu a Washingtonu poté, co se do Bílého domu vrátí Donald Trump. Ten při svém prvním období v čele USA zavedl různá cla a omezení v obchodování s Čínou. A slibuje je i teď.
Jak se dál budou vyvíjet vztahy USA s Čínou? Jak jsou na tom rusko-čínské vztahy? A poučili jsme se z pár let starých zkušeností, kdy Čína silně tlačila na Česko kvůli zákazu zařízení společnosti Huawei?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Policisté si stěžují na platy a podmínky, ve kterých fungují. Jejich odboráři tvrdí, že policistů je málo, noví do služby nechtějí a ti stávající odchází. Od ledna proto chtějí přidat. Dohodnou se, nebo nás čekají další protesty?
Hostem Ptám se já byl předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič.
Kvůli nízkým nástupním platům, nedostatků členů ve sboru a stále rostoucí byrokracii se někteří policisté zapojili minulý týden do protestní akce. V případech, kdy jim to zákon dovoloval, například neukládali pokuty. Další protest plánují odbory bezpečnostních složek na 21. listopadu před budovu ministerstva vnitra na Letné v Praze.
Tento týden se také mají sejít přímo se šéfem resortu Vítem Rakušanem (STAN), který už dříve přislíbil zvýšení platů příslušníků bezpečnostních složek o 1500 korun. Odbory ale požadují víc.
Předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič v této souvislosti zdůraznil, že přibývá policistů, kteří odcházejí pár let po nástupu ke sboru. Problémem je podle něj nízký nástupní plat. Například nováček bez praxe má v prvním roce školy průměrný hrubý příjem zhruba 30 100 korun. "Máte na vahách plat versus povinnosti, které máte. Ti lidé nastoupí, zjistí, jaké jsou skutečné podmínky a jaké jsou povinnosti, a pak do čtyř let odchází, “ uvedl Machovič s tím, že do čtyř let odchází skoro 12 procent nových policistů, do dalších sedmi let pak zhruba 6 procent.
Jak zafungovala akce z minulého týdne, kdy policisté nevybírali pokuty? Jak se odboráři posunuli v jednání s ministerstvem? A trvají na požadavku, aby se každému příslušníkovi bezpečnostních složek ve služebním poměru přidalo alespoň 2 200 korun?
---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Během prezidentské kampaně Donald Trump opakovaně tvrdil, že pokud se stane prezidentem, ukončí válku na Ukrajině do 24 hodin. Teď volby vyhrál a připravuje se na převzetí moci. Co víme o jeho plánech?
Hostem Ptám se já byl diplomat, bývalý konzul v Petrohradě a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek.
Vítězství republikána Donalda Trumpa, který se po čtyřech letech vrací do Oválné pracovny, vyvolává obavy, jaký dopad to bude mít na globální bezpečnostní situaci. Někteří analytici a politilogové v té souvislosti upozorňují na Trumpovu nevypočitatelnost a nepředvídatelnost. Evropská unie by podle nich proto měla převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost a obranu i za podporu Ukrajiny.
USA poskytují Kyjevu největší díl západní vojenské pomoci, která napadené zemi umožňuje se už třetím rokem bránit ruské invazi. Trump v minulosti rozsah a podobu americké pomoci kritizoval. V případě svého vítězství v kampani opakovaně sliboval rychlé ukončení války na Ukrajině, a to „spravedlivou dohodou pro všechny“.
Podle Votápka ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u západních státníků zatím příliš neuspěl se svým mírovým plánem: „Spojené státy, Německo, Francie jsou velmi opatrné. Je to škoda, je to promarněná příležitost.“ Votápek se domnívá, že Zelenskému možná nakonec nezbyde, než se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodnout sám. „Ale ta dohoda pro nás může být velmi nevýhodná,“ řekl. Západ podle něj potřebuje udržet Ukrajinu na své straně a dát jí bezpečnostní garance.
Jaké možnosti řešení konfliktu na Ukrajině před sebou Donald Trump má? A jak se po jeho nástupu do funkce změní bezpečnostní situace v Evropě?
---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách je velkou výzvou pro Evropu. Musíme být schopni reagovat na to, že Ameriku v tuhle chvíli Evropa zajímá méně, říká ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Do Bílého domu se vrací Donald Trump, který dlouhodobě hlásá, že Evropa by se měla postarat sama o sebe. „Považují Evropu už za jaksi odbytou záležitost. Já si nejsem úplně jist, že Trump věří, že NATO je to řešení, kterým je možno reagovat na všechny hrozby světa,“ řekl ve speciálním vysílání Ptám se já ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Velká nejistota panuje ohledně Trumpových kroků vůči Ukrajině, kdy dlouhodobě kritizoval pomoc, kterou demokratická administrativa Kyjevu poskytuje. „Nebezpečí hrozí v tom, že Trump se prostě rozhodne omezit nebo dokonce úplně zrušit veškerou pomoc Ukrajině a nechá ji prostě padnout,“ řekl Dvořák.
Podle ministra se Evropa špatně připravila na Trumpovo vítězství: „Dochází určitě k posunu, jednotlivé státy už dneska plní alespoň to dvouprocentní kritérium (výdajů na obranu - pozn. red.), některé jdou výrazně nadto. Prostě musíme být schopni reagovat na to, že Ameriku v tuhle chvíli Evropa zajímá méně.“
Co bude znamenat Trumpovo vítězství pro Rusko? Jak by měla teď zareagovat Evropa? A čeká nás obchodní válka mezi USA a EU?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
- Show more
