エピソード
-
Česko chce dávat do pěti let na obranu tři procenta HDP. Opozice to kritizuje, kabinet se podle ní vydal cestou nekoncepčních nákupů. Ví obrana, kam by miliardy šly?
Hostem Ptám se já byl náměstek ministryně obrany František Šulc.
Zástupci sněmovních stran ve čtvrtek odpoledne projednají na popud premiéra Petra Fialy (ODS), kudy by se mělo Česko vydat, aby co nejlépe zajistilo svou bezpečnost a obranyschopnost. Opoziční hnutí ANO i SPD opakované pozvání na schůzku odmítly s tím, že jde o předvolební kampaň vlády.
Jednání by podle nich mělo smysl, pokud by ho Fiala svolal ještě před rozhodnutím kabinetu o zvyšování obranných výdajů na tři procenta hrubého domácího produktu. Podle lídra ANO Andreje Babiše se vláda vydala cestou nekoncepčních a nesystémových nákupů vojenské techniky. Babiš opakovaně kritizoval i nákup amerických vojenských letounů F-35.
„Výdaje na obranu, budování obrany, je výsostně politické rozhodnutí. Politici se můžou rozhodnout, že druhý den armádu nebudeme mít. Ale měli by si uvědomit, že ta rozhodnutí se dělají na léta dopředu,“ reagoval náměstek ministryně obrany Šulc. „Druhá věc je, co je to za vzkaz voličům? Lidé jsou znejistěni a představitelé ANO říkají: To je v pohodě, my to dáme do něčeho jiného, my to nechceme. Jsou to za mě PR akce, které jsou ale velice nebezpečné a jsou blbou zprávou pro celou zemi.“
Má resort obrany plán obnovy armády a nachystané zakázky? Jak se vojenské zakázky hlídají? A existuje nějaké bezpečnostní riziko v souvislosti se stíhačkami F-35?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Půl roku před sněmovními volbami v průzkumech drtivě vede hnutí ANO. Může to ještě něco změnit? „Věřím, že to zvrátíme. Čtyři roky zpátky to bylo taky tak. A pak jsme vyhráli,“ prohlásil premiér, předseda ODS a lídr koalice Spolu Petr Fiala, který byl hostem pořadu Ptám se já.
Opoziční hnutí ANO Andreje Babiše se už dlouhé měsíce drží v čele předvolebních průzkumů. A stále si polepšuje. Podle agentury STEM by volby do Poslanecké sněmovny na přelomu února a března vyhrálo ANO se ziskem 35,6 procenta hlasů. Druhou koalici Spolu by nyní volilo 17,1 procenta voličů.
Předseda vlády a lídr Spolu Petr Fiala (ODS) přesto věří, že se trend ještě může otočit. „Čtyři roky zpátky to bylo taky tak. To koalice Spolu nehrála prim v průzkumech, dokonce jsme často nebyli ani druzí, pak jsme ty volby vyhráli. Myslím, že není tak důležité, jak kdo běží v průběhu toho závodu, důležité je, kdo je ve finále, v cíli.“
Favorizované ANO mezitím rozjelo tvrdou protivládní kampaň, ve které na billboardech Fialu označilo za „nejhoršího premiéra na světě“. Koalice Spolu s kampaní začne na přelomu března a dubna. Pochybnosti o tom, zda je v očích voličů dostatečně rozhodným lídrem pro současnou nestabilní zahraničně-politickou situaci, premiér nemá.„Vím, že můj handicap je, že někdy neoplývám tolik emocemi, bráním se velkohubým prohlášením, která nemohu naplnit. Ale já jsem takový, jaký jsem. A myslím, že to je výhoda,“ řekl Fiala s tím, že by byl rád, kdyby jeho kabinet dostal šanci pokračovat po volbách v rozdělané práci.
Na veřejnost v posledních měsících pronikají otevřené spory mezi ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Podle Fialy jim jde o stejnou věc a proběhla i domluva, že spolu budou komunikovat: „Mám důvěru v Janu Černochovu i Karla Řehku. Ani na minutu jsem nepřemýšlel, že bych je měl odvolat.“
V rozhovoru pro Ptám se já Fiala také odpovídal na to, kam mají jít zvyšované výdaje na obranu, jakou roli teď můžeme sehrát při řešení budoucnosti ruskem napadené Ukrajiny a co mu říkají voliči.
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
エピソードを見逃しましたか？
-
„Přestože veřejnost už je neklidná, že se nic moc neděje, sednout si a počkat 14 dní v koutě, než to přejde, je vlastně dobrá strategie,“ hodnotí sociolog Buchtík aktuální přešlapování tuzemských stran kolem Donalda Trumpa.
Co si o staronovém americkém prezidentovi doopravdy myslí čeští politici? Jak se propíše fenomén trumpismu do letošních sněmovních voleb? A jak do dění po volbách?
Tyto i další otázky rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně.
Razantní a občas i chaotický nástup Donalda Trumpa do druhého prezidentského období zamíchal nejen kartami v mezinárodní politice ale i hlavami českých politiků. Řada těch, kteří jej před americkými prezidentskými volbami otevřeně podporovali, teď spíše mlčí. A podle Buchtíka záměrně, protože podle něj je riziko „dělat nějakou jasnou kampaň a říkat do médií nějaká tvrdá prohlášení v momentě, kdy se všechno může vyvinout úplně jinak.“
Proto jsou podle něj čeští politici v otázce Trumpa více méně potichu. „Nemusí spěchat, teď můžou udělat hlavně chybu. Na to se připravují všechny strany: vyčkávají tak, aby se nemohl vzít nějaký jejich výrok a za čtyři měsíce ho použít ve smyčce neustále proti nim,“ myslí si Buchtík. „Přestože veřejnost je teď neklidná z toho, že se nic moc neděje, tak si sednout a počkat 14 dní v koutě, než to přejde, je vlastně dobrá strategie.“
Strany si podle sociologa teď dělají vlastní výzkumy a zároveň si budou pak testovat i řečníky a konkrétní fráze, které je potřeba pouštět do éteru.
Jedno z témat, které by v kampani určitě mohlo fungovat, je podle Buchtíka Rusko. „Faktor strachu z Ruska je důležitý. Může zvednout i voliče, kteří říkají, že jsou zklamaní z vlády a k volbám vůbec nepůjdou,“ myslí si sociolog.
Otázkou tak je, jak v této atmosféře bude vypadat volební kampaň. A Buchtík upozorňuje na změny, kterými z poslední dekády kampaně prošly: „Dříve nebyly nějak moc vyhrocené. Pak byly vyhrocené, ale byl tady argument: To je kampaň, to je vlastně nějaký typ karnevalu, ve kterém se smí všechno, a potom se vrátíme do normálního světa.“
A připomíná, že se to říkalo také o kampani Roberta Fica nebo právě Trumpa. „Lidé, kteří v Česku zastávají trumpovské postoje, říkali: Počkejte, to je jiný kontext, my jsme je zastávali, ale nikdo nevěděl, že to bude takhle ostrý,“ říká sociolog.
Pokud by se podobný scénář odehrával i v české volební kampani, tak Buchtík čeká, že by nastala podobná situace jako v jiných zemích: „Všichni budou překvapení, budou tiše mlčet a zírat a maximálně se budou zabývat tím, jestli si někdo ‚uhajlnul‘ tak trochu nebo víc nebo jestli to už bylo opravdu čiré hajlování.“
Kouřová clona
Pak podle sociologa nastupuje lidská psychologie. „A ten mozek, který je neklidný a vlastně panikaří, tak se upne na něco, čemu rozumí. A to jsou věci, které tvoří potom jenom kouřovou clonu pro jinak velmi dobře a precizně připravené postupy, které vypadají jako totální chaos a jenom boření. Ale ve skutečnosti, jak vidíme třeba na Donaldu Trumpovi, tak on už prosadil skoro 40 % věcí, které jsou v plánu - Projekt 2025, který napsala Heritage Foundation (americký konzervativní think tank - pozn. red.),“ přiblížil Buchtík.
Faktor Trump může podle Buchtíka změnit Česko i po volbách: „Fascinace tím, jak je Donald Trump silný a jak dokáže dělat rozhodné věci a změny, je jeden ze základních stavebních kamenů toho, jak to může vypadat po volbách u nás. Přijde mi, že to je věc, kterou se strany budou chtít inspirovat.“
Kolika dimenzionální šachy Donald Trump hraje? Fungují na voliče fráze typu „Erovpa musí být silná“? A strhne Jan Lipavský na kandidátce ODS davy?
--
V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Hnutí ANO už dlouhé měsíce drtivě vládne průzkumům volebních preferencí. Pokud vyhraje, slibuje, že po volbách zruší různá opatření zavedená vládní koalicí. Mezi prvními navýšení koncesionářských poplatků. Jaké další plány ANO má?
Hostem Ptám se já byl poslanec Patrik Nacher (ANO).
Nárůst televizního a rozhlasového poplatku odhlasovali poslanci minulý týden. Mediální novelu teď posoudí senátoři a prezident. Platit by pak mohla zřejmě od května. Změny v poplatcích pro ČT a ČRo měly platit podle původních plánů vlády od letošního ledna. Zejména kvůli obstrukcím ANO a SPD při projednávání novely ve Sněmovně se ale termín nestihl.
Podle schválené předlohy by se televizní poplatek měl zvýšit o 15 korun na 150 korun měsíčně a u rozhlasu o deset korun na 55 korun za měsíc. V budoucnu by se pak měly zvedat v závislosti na míře inflace. Součástí změn je také rozšíření okruhu plátců.
Zástupci opozičního ANO a SPD v souvislosti s vládní novelou opakovaně mluví o korupci médií veřejné služby, o dalším zásahu do peněženek lidí i o plošné dani. Pokud budou u vlády, chtějí ČT a ČRo sloučit a financovat je ze státního rozpočtu. Podle poslance ANO Patrika Nachera je potřeba jako první upřesnit definici veřejnoprávní služby. „Férově před volbami říkáme, jaké jsou plány. A po volbách je pak budeme naplňovat. Naproti tomu tahle vláda před volbami o zvýšení koncesionářských poplatků vůbec nehovořila,“ uvedl Nacher.
V rozhovoru komentoval i další plány vlády, mimo jiné aktuální debatu o navýšení výdajů na obranu. „Když někdo řekne 3 procenta, tak je to populismus,“ prohlásil Patrik Nacher s tím, že zásadní je zároveň říct, za co se budou tyto peníze utrácet.
Proč chce ANO jako první věc po volbách zrušit právě navýšení koncesionářských poplatků? Neznamenalo by to konec nezávislosti veřejnoprávních médií? A s kým chce ANO po volbách vládnout?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Spojené státy a Ukrajina mají na druhý pokus podepsat dohodu o nerostných surovinách. To vše po ostré rozepři minulých dní, kdy prezident Trump obvinil Ukrajinu z nezájmu o mír a oznámil zastavení další vojenské pomoci. Jaký dopad bude smlouva mít?
Hostem Ptám se já byl diplomat, bývalý konzul v Petrohradě a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti).
Další obrat ve velmi napjatých vztazích mezi Spojenými státy a Ukrajinou. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v Kongresu prohlásil, že Kyjev je připravený podepsat dohodu o nerostech. Odkazoval přitom na dopis, který v úterý dostal od ukrajinské hlavy státu, Volodymyra Zelenského.
Dopis byl jedním ze vstřícných kroků ukrajinského prezidenta po páteční roztržce v Oválné pracovně, kde se měla dohoda původně stvrdit. Zelenskyj poté opustil Bílý dům předčasně. Trump pak v úterý nařídil přerušení americké vojenské pomoci Ukrajině.
Jak však upozornil Votápek, stranou zájmu trochu zůstávají výsledky rokování mezi Washingtonem a Moskvou. „Oni mají zjevný neúspěch při vyjednávání s Ruskem, nedokázali Putina k ničemu přitlačit, nedokázali Moskvu přivést k tomu, aby skutečně uzavřela mír,“ řekl Votápek.
Trump má podle něj „problémy s tím, aby si lidi nevšimli, že jeho plán donutit Rusko k míru zatím selhává.“ „A tak přichází s dalším podobně bombastickým plánem oddělit Moskvu od Pekingu,“ dodal Votápek.
Čeho prezident Trump politikou posledních dní dosáhl? Jaké kroky od něj čekat dál? A jak celou situaci ustojí Evropa?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Donald Trump rozhodl o zavedení vysokých cel. Evropa potřebuje zbrojit a Česko spolu s ní. Jak se k tomu postaví Brusel i Praha?
Hostem Ptám se já byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka NERV a poradkyně premiéra Helena Horská.
Americký prezident Donald Trump rozbouřil zavedením nových cel světové burzy. Kvůli obavám z cel na automobilky výrazně klesají středoevropské burzy včetně pražské a nejvíce na opatření doplácejí automobilky.
„Nejlepší je spolupráce. Na clu nevydělají američtí občané a možná budou nemile překvapeni, jak rychle to dopadne na jejich peněženky. To, že Donald Trump získá nějaké nové továrny, které budou vyrábět časem v Americe, je strašně fajn, ale to je časem. Ten první přímý dopad je vždycky negativní. A to je do peněženek, přes cenu, úroveň zboží a životní náklady,“ upozornila Horská.
Evropa zároveň potřebuje více zbrojit. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý představila plán „na přezbrojení Evropy “. Na evropskou obranu, navýšení vojenských kapacit a také okamžitou pomoc Ukrajině by mělo jít až 800 miliard eur (v přepočtu 20 bilionů korun).
Leyenová v souvislosti s tím oznámila, že chce rozvolnit rozpočtová pravidla EU, aby umožnila členským zemím zvýšit investice bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu.
Plán na to, kde na obranu vezme více peněz Česko, by měl v nejbližší době představit svým kolegům ve vládě premiér Petr Fiala (ODS). Ten v posledních dnech opakovaně mluví o potřebě navyšovat obranný rozpočet. Výdaje by podle něj měly vzrůst alespoň na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Do jak hlubokých dluhů může Česko i Evropa jít? A jak ke zbrojení přistoupit, abychom tím rozhýbali evropské ekonomiky a inovace?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Vztahy Evropy a Ameriky se dostaly na jeden z nejkrizovejších bodů od druhé světové války. Musíme k tomu přistupovat rozumně, chladnokrevně, s rozmyslem - a snažit se, aby k další eskalaci nedošlo, myslí si Tomáš Pojar.
Hostem speciálního vysílání Ptám se já k aktuálním vztahům Evropy a USA byl i premiérův poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
„Je škoda, jak to celé dopadlo a je potřeba tu situaci napravit a pokud možno neprohlubovat roztržku napříč Atlantikem. Musíme začít chodit s pozitivní agendou. A tu má teď na starosti dát dohromady dvojice prezident Macron a premiér Starmer s podporou zemí, které se v Londýně sešly. A já myslím, že to je správná cesta,“ řekl Pojar k hádce Donalda Trumpa s Volodymyrem Zelenským a následnému summitu v Londýně.
Podle něj je čas jednat: „Nemáme fňukat, že jsme nebyli přizváni k jednání mezi Ruskem a Amerikou, ale máme přijít s pozitivní agendou toho, jakým způsobem tu válku zastavit. A to za podmínek, že nebude prostě další kolo válčení brzy poté, co bude toto zastaveno a ještě ve větší míře.“
Nutnost navyšování výdajů na obranu je podle Pojara věc v podstatě bez diskuze. „Každý rozumně uvažující člověk ví, že se mění situace ve světě, že se mění situace v Evropě, a to poměrně dramaticky. A že musíme být silní ekonomicky, silní v obraně. A kdo bude silný ekonomicky a kdo bude silný v obraně, ten bude se moci lépe bránit a nakonec bude bohatší,“ řekl premiérův poradce.Česko je podle něj schopno i nadále nabízet posilování obranyschopnosti ukrajinské armády: „Na tom děláme již tři roky. A nejlepší a největší pilíř těch bezpečnostních garancí je a bude silná ukrajinská armáda. Protože když nebude silná ukrajinská armáda, žádné další bezpečnostní garance nemají smysl.“
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Korupční kauza okolo pražské fakultní nemocnice Motol se už teď řadí mezi největší případy poslední doby. Kam až v českém zdravotnictví korupce sahá? A jak moc jsou jí Češi dnes přístupní?
Hostem Ptám se já byla socioložka Kristýna Bašná ze Sociologického ústavu AV ČR, která ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti tři roky mapovala korupci ve veřejném sektoru. Právě ve zdravotnictví se podle ní v Česku s korupcí setkáváváme nejčastěji.
„Zdravotnictví je korupcí prolezlé, obecně je to rizikový sektor. A nemocnice jsou extrémně riziková oblast,“ uvedla Bašná ke kauze veřejných zakázek v pražské Fakultní nemocnici v Motole.
V rozsáhlém korupčním skandálu policie stíhá 17 lidí obviněných kvůli úplatkářským trestným činům, dotačnímu podvodu, poškození finančních zájmů EU a praní špinavých peněz. Celkem má jít o zakázky za více než čtyři miliardy korun. V případě odsouzení hrozí hlavním podezřelým v čele s bývalým ředitelem nemocnice Miloslavem Ludvíkem a šéfem České unie sportu Miroslavem Janstou až dvanáctileté vězení.
Podle vyšetřovatelů si měl ředitel nemocnice Ludvík vytvořit klientelistický systém. Spolu se svým náměstkem Pavlem Budínským pak měl ovlivňovat veřejné zakázky, navyšovat jejich cenu a od dodavatelských firem kasírovat úplatky. Mělo jít přitom i o firmy zajišťují úklid, malířské práce, praní nemocničního prádla nebo provozování bufetu.
„Tyhle metody jsou spíš takové devadesátkové, kdy se opravdu ty peníze strkaly za pupík. Od obálek se dnes ustupuje. Jsou to spíše třeba fiktivní služby, fiktivní pracovní místa, peníze skryté v IT zakázkách, protože tomu nikdo moc nerozumí,“ popsala dnešní praktiky odbornice.
Obecně jsou podle ní Češi vůči úplatkům ve zdravotnictví dost tolerantní. Zejména pokud jde o přístup ke specialistovi nebo o dřívější termín operace. „Dříve si lidi tolik nedávali úplatky, aby byli třeba první na pořadníku. Je to čím dál častější oproti dárkům, které se dávají doktorům za provedení nějakého úkonu,“ vysvětlila Bašná.
Jsou ke korupci náchylnější velké, nebo malé nemocnice? Jak ve zdravotnictví funguje systém úplatků a dárků lékařům? A jak korupci v nemocnicích předcházet?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Premiér Petr Fiala se vložil do sporů kolem sbírky Nemesis na drony pro Ukrajinu. Aktivity jejích organizátorů ostře kritizovala ministryně obrany Jana Černochová a prošetřuje je vojenská policie. Kam může situace zajít?
Hostem Ptám se já byl vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn.
Premiér Petr Fiala (ODS) tento týden svolal schůzku se zástupci ministerstva obrany a Skupiny D, která organizuje sbírku na drony pro Ukrajinu v projektu Nemesis. Podle Fialy v zájmu bezpečnosti, aby se některé nějasnosti okolo sbírky vyjasnily.
Aktivity spolku, který zaštítil náčelník generálního štábu Karel Řehka a figuruje v ní mimo jiné i herec Ondřej Vetchý nebo plukovník Otakar Foltýn, považuje šéfka rezortu obrany Jana Černochová (ODS) za problematické. V médiích začátkem února mluvila o vyšetřování možného zneužívání diplomatických pasů a údajném pašování dronů ze strany armády. A obvinění označila za vážná.
„Věřím lidem, jako je Ondra Vetchý nebo náčelník Řehka. Dal bych za ně ruku do ohně. A myslím, že to tak vidí i veřejnost. Že by naším motivem v pomoci Ukrajině bylo cokoliv jiného než pomoc Ukrajině, je absurdní a samozřejmě nesprávné,“ reagoval Foltýn.
Spor dále prohlubuje problémy mezi ministerstvem obrany a armádou. Na rychlé a transparentní vyšetření podezření souvisejících s vývozem dronů už apeloval i prezident Petr Pavel. A varoval před hrozbou poškozování dobrého jména armády, ministerstva a celé České republiky.
„Pokud kdokoliv má podezření na cokoliv, nechť je to prověřeno, není s tím nejmenší problém. My jsme příslušné orgány pustili do celého účetnictví, je to vlastně v našem vlastním zájmu, aby to prověřeno bylo. Ale není normální, aby se v době takové bezpečnostní krize tyto věci řešily veřejně, “ uvedl Foltýn s tím, že očekává, že se podezření neprokážou. „V médiích to může být hodně vidět, ale možná, že ty důvody jsou natolik malicherné, že to je bouře ve sklenici vody. Počkejme si na výsledky šetření. A pak to prostě uzavřeme a zapomeňme na to.“
Jsou hádky mezi špičkovými vojáky a ministryní ohrožením důvěry veřejnosti? A jaké výsledky práce za sebou má vládní StratCom?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Ukrajina začala válku a Volodymyr Zelensky je diktátor, prohlásil americký prezident. Jeho země spolu s Ruskem či Severní Koreou hlasovala na půdě OSN proti rezoluci na podporu Ukrajiny. Jak jeho čeští obhájci vidí Trumpa dnes?
Hostem Ptám se já byl europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
Nová americká administrativa pokračuje v jednáních o možném ukončení války na Ukrajině. Po minulém týdnu, kdy prezident Donald Trump průběžně ostřeloval velmi ostrými (a pro mnohé západní politiky a odborníky šokujícími) výroky napadenou zemi a jejího prezidenta Volodymyra Zelenského, tento týden je situace vyhrocená méně.
V pondělí se Trump sešel v Bílém domě s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. V pátek by měl podle amerického prezidenta do Washingtonu přicestovat jeho ukrajinský protějšek Zelenskyj, aby společně podepsali dohodu, která by USA zajistila podíl na nerostném bohatství Ukrajiny.
Na otázku, co Ukrajina dostane na oplátku, Trump podle serveru BBC odpověděl: „právo pokračovat v boji“. „Jsou velmi odvážní… bez Spojených států a jejich peněz a vojenského vybavení by tato válka skončila velmi rychle,“ dodal.
Kam dál prezident Trump povede jednání o Ukrajině? Jakou roli v tom nakonec sehraje Evropská unie? A je fér, aby politici, kteří roky bránili posílení EU, teď mluvili o slabé Evropě?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Česko se podle premiéra musí připravit na výrazně vyšší výdaje na zbrojení. Evropa by měla využít ke zvýšení vlastní obranyschopnosti a podpoře Ukrajiny peníze i ze zmrazeného ruského majetku. Kde na vyšší výdaje na obranu vzít?
Hostem Ptám se já byl europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09).
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je potřeba navýšit výdaje na obranu. A to minimálně na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) během několika dalších let. Půjde o výdaje navíc. Pro Česko jako zemi se silným zbrojním průmyslem to podle něj ale představuje příležitost.
Na evropské úrovni navrhuje použít více než 90 miliard eur z takzvaného Fondu obnovy na podporu společných nákupů pro armády nebo na posílení kritické infrastruktury. K další vojenské podpoře Ukrajiny pak nasměrovat peníze ze zmrazeného ruského majetku z celé Evropy.
Premiér svým prohlášením reagoval na překotné dění kolem vyjednávání o případném příměří na Ukrajině. Nový americký prezident Donald Trump se podle Fialy rozhodl naprosto proměnit zahraniční politiku USA a novou mezinárodní realitu je třeba respektovat. Rychlost, razance a rétorika prezidenta Trumpa je překvapivá, ale odklon Spojených států od soustředění se na Evropu by překvapovat neměl, uvedl premiér.
Jak by měla Evropa i česká vláda dál postupovat? Budou umět navýšené rozpočty na obranu smysluplně využít? A kdo povede TOP 09 do sněmovních voleb?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Už v neděli bude jasné, jak moc dokáží Elon Musk a lidé kolem Donalda Trumpa ovlivňovat evropskou politiku. V posledních týdnech vsadili na podporu až krajně pravicové AfD v německých parlamentních volbách. Co to znamená pro nás?
Hostem Ptám se já byla bývalá eurokomisařka za Česko, dnes prorektorka Univerzity Karlovy a poradkyně prezidenta Věra Jourová.
Německo v neděli čekají předčasné parlamentní volby. Průzkumy favorizují opoziční konzervativní unii CDU/CSU. Výrazně zřejmě uspěje i Alternativa pro Německo (AfD) označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Předvolební kampaň ovlivňuje hlavně téma migrace a bezpečnostní situace v zemi. Experti ale dlouhodobě varují před hybridními hrozbami z Ruska. Krajní pravici zase podporuje americký miliardář a blízký spolupracovník nového amerického prezidenta Elon Musk.
„Ty volby nám ukážou, jestli jsme v Evropě ještě schopni uspořádat svobodné a férové volby. Německo je pod velkým tlakem zahraničních nepřátelských sil, zejména dezinformace z Ruska tam už velmi dlouho pracují na masáži názoru Němců,“ upozornila Jourová.Motivace Kremlu jsou podle ní jasné: „Putin má s Evropou složitou práci, potřeboval by zavolat 27 diktátorům: Přestaňte podporovat Ukrajinu! A měl by vyřešenou celou záležitost s Ukrajinou. Ale v demokracii na to musí jít právě přes manipulaci voličských preferencí a potřebuje si do premiérských křesel posadit lidi, kteří mu ochotně zvednou telefon a udělají to, co on bude chtít. Teď má takový telefon v Bílém domě.“
„Trump už teď odkryl karty, kdo je jeho spojenec. Není to Evropská unie, ale zdá se, že bude popřávat sluchu panu Putinovi. Za každý výrok pana Trumpa, si myslím, že bouchla minimálně jedna láhev šampaňského v Kremlu,“ dodala Jourová.
Jak zásadní pro Evropu je, jak dopadnou volby v Německu? Má v něčem pravdu americký viceprezident J.D. Vance, když říká, že v Evropě není dostatečná svoboda slova? A bude Věra Jourová kandidovat na prezidentku?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Americký prezident Trump přitvrdil svá slova na adresu Ukrajiny. Prezidenta Zelenského označil za diktátora, který nemá mandát z řádných voleb. Už také prohlásil, že Ukrajina si za válku může sama. Co máme dál čekat?
Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.
Prezident Spojených států Donald Trump dál stupňuje svoji kritiku na adresu Ukrajiny. Poté, co prohlásil, že si napadená země za válku může sama, přidal další tvrdé výroky týkající se její hlavy státu. Zelenského označil za diktátora, který podle něj přemluvil USA k poskytnutí finanční pomoci Ukrajině. Znovu mu také vyčetl, že odmítá uspořádat prezidentské volby a má jen malou podporu Ukrajinců.
Podle západních státníků včetně premiéra Petra Fialy (ODS) je potřeba takové výroky kategoricky odmítnout. S tím souhlasí i bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Zároveň ale uklidňuje, že situace nemusí být tak vyhrocená, jak by to mohlo na první pohled vypadat. „Oba nevydrželi, ani prezident Zelenskyj, ani prezident Trump. A začali si to v uvozovkách na sociálních sítích rozdávat. Je to takové soupeření dvou kluků. Ale jsem přesvědčen o tom, že emoce zchladnou.“
K podobné roztržce podle něj brzy může klidně dojít i mezi Trumpem a Putinem, pokud vyjednávání nepůjdou podle představ amerického prezidenta. Ta odstartovala tento týden na schůzce delegací USA a Ruska v Saúdské Arábii, žádné konkrétní výsledky ale zatím nepřinesla.
O možné ukončení války na Ukrajině se přitom začíná jednat téměř tři roky od jejího vypuknutí. Ruská vojska se i v těchto dnech snaží dobývat další ukrajinské území a dál podniká vzdušné útoky hluboko za frontou.
Jaké jsou možné scénáře vyjednávání o Ukrajině? Co musí Evropa dělat, aby zajistila v budoucnu svoji bezpečnost sama? A má šanci se sama ubránit bez amerického jaderného štítu?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Spojené státy se pod vedením prezidenta Trumpa rázně vrhly na řešení války na Ukrajině. Jejich administrativa se sešla s ruskou stranou. Evropu i samotnou Ukrajinu přitom nechala na druhé koleji. Co chce Amerika vyjednat?
Hostem Ptám se já byl ředitel Evropské obranné agentury a diplomat Jiří Šedivý.
Administrativa nového amerického prezidenta Donalda Trumpa spustila slibované kroky k ukončení války na Ukrajině. Zatím ale bez přímé účasti Kyjeva i Evropy. V úterý se v saúdskoarabském Rijádu sešli pouze delegace USA a Ruska a shodli se na vytvoření vyjednávacích týmů, které začnou pracovat na co nejrychlejším ukončení konfliktu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrova po schůzce prohlásil, že ukrajinské členství v NATO by Moskva považovala za hrozbu. Podle šéfa americké diplomacie Marca Rubia bylo jednání s Rusy zatím pouze „prvním krokem na dlouhé cestě“. Všichni, kdo se účastní konfliktu, podle něj musejí souhlasit s řešením, které válku ukončí.
Sama Trumpova administrativa už ale v předchozích prohlášeních dala najevo, že Ukrajina nemůže s členstvím v NATO počítat a bude se muset smířit i s územními ztrátami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rusko-americkou schůzku zkritizoval s tím, že se při ní hovořilo „o Ukrajině bez Ukrajiny“. Francie mezitím svolala na středu - tento týden v pořadí už druhé - jednání o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě, na které tentokrát přizvala i další spojenci včetně Česka.
Je selhání Evropy, že na prvních jednáních o Ukrajině nebyla? Co průběh vyjednávání znamená pro naše bezpečí? A dokáže Evropa sestavit armádu, kterou by na Ukrajinu poslala?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Hnutí ANO je jasným favoritem příštích sněmovních voleb. V průzkumech drtivě vede dlouhé měsíce. Jak by vypadala jeho sociální a důchodová politika? A znamenala by jeho vláda konec současných veřejnoprávních médií v Česku?
Hostem Ptám se já byl místopředseda Poslanecké sněmovny a stínový ministr práce a sociálních věcí hnutí ANO Aleš Juchelka.
Hnutí ANO Andreje Babiše v průzkumech dál vede s velkým náskokem před všemi dalšími stranami. Podle aktuálního volebního modelu NMS Market Research by ANO v únoru vyhrálo volby s 34,5 procenta hlasů před koalicí Spolu s 18,7 procenta a hnutím STAN s 12,2 procenta. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí SPD a uskupení Stačilo!, ostatní by zůstali pod potřebnou pětiprocentní hranicí.
Pokud by ANO po podzimních sněmovních volbách usedlo ve vládě, slibuje mnohé změny v reformách současné vládní koalice. Týkat by se měly například už schválených úprav důchodového systému, projednávané revize sociálních dávek i mediální novely a růstu televizního a rozhlasového poplatku.
V souvislosti se zvýšením poplatků naposledy minulý týden Andrej Babiš ve Sněmovně znovu prohlašoval, že jde o novou daň a vláda tak chce korumpovat veřejnoprávní média, aby jí znovu vyhrála volby. ČT a ČRo by se podle něj měly sloučit a financovat ze státního rozpočtu.
Co přesně z provedených změn hnutí ANO vrátí zpět a co nechá? Kde na to vezme? A s kým by chtělo vládnout?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Slovenský premiér Fico bojuje o setrvání v křesle. Jeho vláda ztratila ve sněmovně většinu a Fico se rozhodl pro radikální řešení. Koaličním partnerům dal ultimátum a připustil předčasné volby. V jak hluboké krizi Slovensko je?
Hostem Ptám se já byla bývalá slovenská premiérka a socioložka Iveta Radičová.
„Vidím reálnou šanci na obnovení většiny v Národní radě, ale ta většina je nesmírně křehká. Stále bude mít podobu velmi nestabilního, velmi vratkého způsobu vládnutí,“ komentovala aktuální situaci na Slovensku jeho bývalá premiérka Iveta Radičová.
Vláda Roberta Fica (Směr) ztratila ve sněmovně většinu po odchodech a vyloučení několika poslanců Ficových koaličních partnerů, stran Hlas-SD a SNS. Premiér jim proto minulý týden dal do pondělí ultimátům - mají předložit návrhy na obnovení většiny, jinak dojde na změny v kabinetu. Fico pohrozil i předčasnými volbami.
Těm ale podle jeho předchůdkyně Radičové příliš nenahrává například současná socio-ekonomická situace v zemi: „Pokud by se v tomto momentě rozhodl po předčasné volby, tak by právě přicházely lidem na účty mzdy, do kterých se promítl nešťastný a velmi špatně připravený konsolidační balíček veřejných financí, který je nutným řešením velmi vážného deficitu veřejných financí na Slovensku.“
Expremiérka a socioložka se zároveň obává o další směřování země a možného vyhrocení situace v už tak radikalizované společnosti: „Paradoxem je, že jsem si několikrát myslela, že už to dále zajít nemůže. A zašlo. Mýlila jsem se. Myslela jsem si, že už jsme na dně, že už hlouběji klesnout nemůžeme, co se týká politické kultury, vulgarizace politiky, arogance a lží v politice. Ale bohužel musím říct, že v tom jsem se mýlila a nebylo to ješte dno.“
Kam současná vláda Slovensko dovedla? A byly by předčasné volby pro zemi řešením?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Bude Česku po letošních sněmovních volbách opět vládnout hnutí ANO? Jeho suverénní vítězství dlouhodobě předpovídají různé volební modely. Přesto by nás podle sociologa Martina Buchtíka mohlo čekat překvapení.
Jak si politické strany a hnutí testují, co na voliče funguje? Kdo z politických subjektů Čechům nejlépe vidí do hlavy? A podle čeho se budou lidé nakonec rozhovat?
I to rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v prvním díle speciálu Ptám se já - Rok voleb, ve kterém spolu budou pravidelně až do volebního víkendu glosovat nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně.
„Když uděláme výzkum v lednu, tak neříkáme, jak v říjnu nebo na konci září dopadnou volby, ale jaká je teď nálada,“ vysvětluje sociolog, proč se agentury s průzkumy v očích lidí mnohdy „seknou“. „A čím dál tím víc lidí se rozhoduje na poslední chvíli, v posledních čtrnácti dnech. Miluju lidi, kteří patří do nějaké škatulky. Ale lidi jsou neklidní a pořád z nich vyskakují ven,“ směje se.
Opravdu na poslední chvíli se podle Buchtíka rozhodují zejména určité voličské skupiny. „Typicky kampaň SPD má smysl dělat spíš později než dřív, protože to jsou lidé, kteří se ne tak moc zajímají o politiku. A vy potřebujete přitáhnout jejich pozornost na poslední chvíli.“ Roli podle sociologa hraje i to, že kampaně jsou dnes mnohem více cílené. „Lidé pravděpodobně nevidí spoty všech parlamentních nebo i neparlamentních stran. Vidí jenom něco, co jim vyhodnotí algoritmus.“
Jak detailně jednotlivé strany a hnutí znají svoje voliče, se v Česku stále hodně liší, samozřejmě i podle velikosti politických subjektů. Jednoznačně vede v současnosti opoziční hnutí ANO Andreje Babiše. „Zatímco menší strany si udělají jeden malý výzkum na začátku, hnutí ANO má na naše poměry superprecizní analytický tým. A není to tak, že by ANO bylo kouzelné a nedostižné, ale ostatní to prostě dlouhou dobu vůbec neměli.“
„ANO může oslovovat svoje voliče například na svých stránkách, v kampani Lepší Česko. Zjevně ví, jak se to chová oproti obecné populaci, jsou tam specifičtější lidé, ale oni s tím umí pracovat. A výhoda je, že to mají za málo peněz a strašně rychle. Je vidět, že slogany nebo to, co říkají, dokážou přizpůsobovat v podstatě ze dne na den,“ říká Buchtík, podle kterého ANO v podstatě „najelo na kontinuální testing“.
„V minulosti často strategii nebo kampaň vedl zasloužilý člen strany. Anebo přišla nějaká firma, která běžně dělá plínky a mobily, a vrhla se do politiky na kontrakt. Teprve Andrej Babiš přišel s funkcionalitou neustálé kampaně.“
Lidé ví, koho volit nebudou
Naopak na straně voličů je novým trendem posledních let, že mnoho lidí spíše ví, koho volit nebude, případně proti komu volí. „Viděli jsme to třeba v prvním kole prezidentské volby. Nebo v minulých sněmovních volbách, kdy část lidí volila proti Andreji Babišovi a na poslední chvíli se hlasy přelily, přestože to vypadalo vyrovnaně. Protože lidé šli volit primárně hlavního vyzyvatele.“
Čekají nás i během letošních voleb do Poslanecké sněmovny nějaká velká překvapení?
„Předvolební modely jsou vždy nastavené tak, aby reflektovaly chování, které známe. Ale když se lidé začnou chovat jinak, tak to ten model nedokáže reflektovat. Třeba náš model před evropskými volbami pravděpodobně o něco podhodnotil Přísahu s Motoristy,“ přiznává Buchtík. Důvodem podle něj bylo, že Motoristé dokázali zmobilizovat hodně lidí, kteří k volbám v minulých letech nechodili vůbec.
„Vždycky se něco stane. Za první tři roky se stane třetina věcí, potom se ve volebním roce stane druhá třetina a v posledních třech týdnech před volbami se stane třetí třetina. Podle mě se stane to, že někdo vytáhne nějakou kauzu nebo oživí nějakou kauzu těsně před volbami. Protože teorie veřejného mínění říká, že pokud chceš něco ovlivnit, tak potřebuješ aspoň tři týdny,“ říká sociolog Martin Buchtík.
A připomíná fotografii hajlujícího Filipa Turka, která se na veřejnosti objevila těsně před volbami do Europarlamentu. „To už bylo pozdě. Bylo to asi pět dní před volbami, a to už zase do nestačí protéct mezi lidi, kteří nesledují politiku na každodenní úrovni.“
„Něco se stane, vidíme ty pokusy ve všech možných volbách. Myslím si, že se zrodí nějaká nová politická osobnost,“ uzavírá Buchtík.
Na co se Martin Buchtík a Marie Bastlová v letošní kampani těší nejvíc? Proč má Marie Bastlová syndrom fotbalové komentátorky? A přijme jejich pozvání do studia Miloš Zeman?
--
V bonusovém projektu podcastu Ptám se já - Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Situace na Slovensku se dál vyostřuje. Na pátek se chystají další demonstrace proti politice premiéra Roberta Fica. Ten obvinil opozici, že připravuje převrat. Opřel se také do českých politiků a médií. Co se na Slovensku děje?
Hostem Ptám se já byl slovenský diplomat, bývalý prezidentský kandidát a člen opozičního Porgresivního Slovenska Ivan Korčok.
„V této klíčové situaci pro evropský kontinent, kdy Ruská federace pošlapává úplné základy bezpečnostní architektury, jsme svědky dalšího česko-slovenského rozchodu,“ komentoval aktuální vývoj našich vzájemných vztahů Korčok. „Jako slovenský politik a slovenský diplomat budu vždy stát na straně Slovenské republiky, ale bohužel se dnes ty vztahy dostaly do situace, kdy i Česká republika zvažuje, jaký dopad má zahraniční politika Slovenské republiky, která se mění, která se orientuje na východ a která bere v úvahu ruské zájmy.“
Premiér Robert Fico před týdnem opět obvinil Česko, že jeho politici a média zasahují do vnitřních záležitostí Slovenska. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) i ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) jeho tvrzení odmítli.
Situace se zároveň stále vyostřuje ve vnitropolitické situaci na Slovensku. Fico nedávno zaútočil na opozici a občanský sektor, které obvinil z přípravy státního převratu. O víkendu pak oznámil, že kvůli tomu bylo na Slovensku zahájeno trestní stíhání. Opozice nařčení odmítla jako absurdní. Fico podle nich ztratil kontakt s realitou. „Z našeho pohledu opozice doba a zejména podoba vládnutí, ignorace rešení základních problémů dávno dozrála na předčasné volby,“ prohlásil Ivan Korčok.
Na protest proti Ficově politice budou ve více než 50 městech na Slovensku i v zahraničí v pátek pokračovat protivládní protesty. Organizátoři už naposledy vyzvali premiéra, aby odstoupil.
Povedou někam ohlášené protesty a demonstrace? Jak stabilní je aktuálně Ficova vláda? A kam se posunuly česko-slovenské vztahy?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty, aby posílily ukrajinské vojsko. Jde například o výrobu pušek. Pokračovat by měla i česká muniční iniciativa. Jaké priority v pomoci Kyjevu máme?
Hostem Ptám se já byl poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Ukrajina se už téměř tři roky brání ruské agresi na svém území. Válka, kterou Moskva rozpoutala v únoru 2022, se za tu dobu stala nejkrvavějším konfliktem v Evropě od druhé světové války. I když v posledních týdnech, i díky tlaku nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, obě strany hovoří o možných mírových jednání, na Ukrajině stále probíhají tvrdé boje.
Prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli pokračující válce tento týden podepsal zákony o prodloužení válečného stavu a mobilizace o další tři měsíce. A zopakoval, jak je pro Ukrajinu nadále důležitá podpora partnerů. Napadená země momentálně používá na frontě 40 procent zbraní a vybavení domácí výroby, 30 procent tvoří příspěvek USA.
Dlouhodobou americkou pomoc Ukrajině bez jasného konce opakovaně kritizuje prezident Trump. V jeho současné administrativě podle agentury Reuters ale panují odlišné názory na to, do jaké míry má podpora Washingtonu dál vypadat.
Naopak o prohloubení spolupráce se snaží čeští představitelé. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov ve středu oznámil, že Česko a Ukrajina spouštějí nové společné projekty - jako je výroba a dodávky velkorážové munice, výměna vojenských technologií a rozvoj průmyslové spolupráce.
O kolik budeme muset zvýšit výdaje na zbrojení a kde na ně vezmeme? A podaří se Česku zvrátit zařazení mezi země druhé kategorie pro vývoz amerických čipů?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
-
Americký prezident Donald Trump si zahrává s rozpoutáním obchodní války. Ve hře jsou cla na Kanadu, Mexiko, Čínu, ale i Evropskou unii. Do toho Trump podle očekávání oznámil konec se zelenou politikou. Jak má Evropa odpovědět?
Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
Nový prezident Spojených států Donald Trump začal naplňovat svoje výhružky vyššími tarify. Od úterý platí v USA zvýšená cla na dovoz z Číny, a to o deset procent. Pětadvacetiprocentní nárůst cel se zatím podařilo o měsíc odsunout Kanadě a Mexiku. Mezitím mají mezi Spojenými státy a jejich nejbližšími sousedy pokračovat jednání.
Značnou nervozitu teď Trumpovy kroky vyvolávají i v Evropě. Brzy se totiž podle svých slov hodlá zaměřit i na další obchodní partnery. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je Evropská unie připravena na tvrdá jednání, pro obě strany je toho podle šéfky komise hodně v sázce.
Vztahy se Spojenými státy se zabýval i pondělní neformální summit EU. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová varovala, že z obchodní války mezi sedmadvacítkou a Spojenými státy by profitovala hlavně Čína. „Obchodní války vítěze nemají,“ dodala.
Jak na nás může celní válka dopadnout? Proč Evropa zaostává za Amerikou? A je realistické, když politici slibují zrušení zákazu aut se spalovacími motory?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: [email protected].
- もっと表示する
