Bölümler
-
Víno neroste, víno tvoří vinař, tvrdí sommeliér a soudní znalec Ivo Dvořák, který se jako konzultant podílel na knize Bible vína. „Doufám, že tahle kniha bude platná ještě dlouho. Víno je kulturní a historický nápoj a já doufám, že se bude pít pořád,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus. Přesto může vývoj vinařství ovlivnit například klimatický změna. „Nedávno jsem pil výborné víno odrůdy Sangiovese, která je typická pro střední Itálii. A bylo z Kudějova,“ poukazuje.
-
V historii existují příběhy, které přesahují chápání lidí i v současnosti. Takový je i příběh náboženského myslitele, pacifisty a sociálního pracovníka Přemysla Pittra. „Byl nonkonformním člověkem, nositelem modelu křesťanské lásky a toho, že jsme schopni ji v sobě nacházet a probouzet,“ hodnotí ho v pořadu Jak to bylo doopravdy publicista Pavel Kosatík, autor monografie Sám proti zlu.
-
Eksik bölüm mü var?
-
Vláda chce posílit prevenci násilí páchaného na dětech. Jak se může násilí, které dětské oběti zažijí, projevit v jejich dospělém životě? Jaké prostředky chce vláda pro zlepšení ochrany dětí a mladistvých nasadit? Vladimír Kroc se zeptal vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové.
-
Vánoce přinášejí fejetonistům dvě osvědčená témata. Především je třeba dumat nad dobou, která dává přednost komerci před duchovním rozměrem. To zabírá vždycky, osvědčovalo se to v minulosti a ani v budoucnu nato inspirační studna nevyschne. Horší je to s druhým zdrojem. Fejetonista může naříkat nad předvánočním shonem a ruchem a může bědovat, jak je všude narváno. V tomto ohledu je to čím dál horší.
-
Jedním z nejúspěšnějších podcastů Českého rozhlasu Plus byl v uplynulém, roce Urgent, minisérie z urgentního příjmu v Motole s lékařem a influencerem Markem Dvořákem. „Důležité je, aby nikdo z týmu neodcházel po směně domů s tím, že jsme mohli zachránit někoho, koho zachránit nešlo. Kdyby kdokoliv řekl, že budeme pokračovat, tak budeme,“ popisuje Marek Dvořák jednu ze svých směn. Na jejím začátku zemřel muž, pacient, kterému se zhoršil zdravotní stav.
-
Rok 2024 vypadal nadějně. Zdálo se, že Česko konečně vstoupí do nového, digitálního věku. Takzvaná e-občanka neboli digitální identifikační průkaz začal platit v lednu. A v červenci se konečně mělo prolomit kouzlo nestavění. Spuštění digitalizace stavebního řízení mělo odšpuntovat novou výstavbu a konečně otevřít bytový trh i těm, kteří si nemohou dovolit bydlet za mnoho desítek tisíc korun měsíčně.
-
Staří Slované si na naději, co se rodila o vánočním čase, mohli sáhnout. Nastal slunovrat. Dny se zvolna dloužily, noci krátily. Už přestaly chodit lucky, o nichž ještě nedávno děti rýmovaly, Lucie, noci upije, dne nepřidá. Za to pohled do sklípků se zásobami byl nejen útěšný, ale i životadárný. Ryby, zvěřina i jiné maso naložené v soli a radostné hromady obilí. Příslib vonícího chleba s dobře propečenou kůrkou.
-
V souvislosti s pádem režimu Bašára Asada se mluví o strategické prohře Vladimira Putina, protože ztratil jednoho z klientů v důležité oblasti. Cítíme, že to tak je, ale co to konkrétně znamená?
-
Rusku se daří na Donbase dobývat další území. Podle ukrajinské vlády i mezinárodních pozorovatelů se tak děje za cenu obrovských ztrát, ale územní zisky jsou zjevné. Mezitím Rusko pokračuje v dronových a raketových útocích na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. „Cítím tam čím dám tím větší skepsi. Nikdo se nechce vzdávat, ale ochoty aktivně bojovat tam silně ubylo,“ komentuje dění na frontě fotograf Stanislav Krupař, který svými snímky válku dlouhodobě dokumentuje.
-
Když srbský prezident Aleksandar Vučič informoval o brzké cestě slovenského premiéra Roberta Fica do Moskvy, mohlo to vypadat jako nepříliš vydařený vtip. Nebo jako způsob, jak na sebe upoutat pozornost. Přece jenom, Fico je premiérem relativně malé země, ale jde o členský stát Evropské unie. A ta od ruského vpádu na Ukrajinu odmítá s Moskvou přímo komunikovat, naopak teprve nedávno přijala další ekonomické sankce proti oporám kremelského režimu.
-
O cestě slovenského premiéra do Moskvy. O digitalizaci v České republice, o dopadu změny režimu v Sýrii na Rusko. Také o tom uslyšíte v analýzách a názorech, které pro vás připravili renomovaní komentátoři a Petr Hartman.
-
„Míra solidarity je mně milá a jistě, že by pomoc Ukrajině mohla být i intenzivnější. Ale jestli jsem s něčím nespokojen, tak s tím, že Evropská unie sice přijala už pátý nebo šestý balík ekonomických sankcí na Ruskou federaci, ale to nestačí. Já bych Rusko prostě vyloučil ze všech mezinárodních institucí,“ říká bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v Osobnosti Plus. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v dubnu 2024.)
-
Pro mnohé diváky je film Láska nebeská vánoční klasikou. 20 let po natočení snímku ale vzniká i spor o to, zda je film nestárnoucí, nebo zastaralý. „Stojí za to se bavit o tom, jestli by třeba vztah mezi premiérem a jeho asistentkou nemohl způsobit velmi nevyrovnanou mocenskou dynamiku,“ upozorňuje v pořadu Pro a proti publicistka Lucie Kotvalová. „Je to láska. Já tam nic toxického nevidím,“ nesouhlasí filmová publicistka Věra Míšková.
-
Od největší přírodní katastrofy, která na druhý svátek vánoční roku 2004 zasáhla oblast Indonésie, Thajska nebo Srí Lanky, uplynulo 20 let. Ničivá vlna tsunami si tehdy vyžádala na 230 000 životů včetně turistů, kteří v oblasti trávili dovolenou. Dalo se neštěstí zabránit? A jak se změnil varovný systém? Meteorolog Michal Žák ještě nabídne vysvětlení pro teplotně horký rok a prozradí, zda budou letos bílé Vánoce.
-
Končící rok čtvrté vlády Roberta Fica vyvolává vzpomínky nikoli na jeho předchozí tři kabinety, ale na nejtemnější doby vládnutí Vladimíra Mečiara v 90. letech minulého století. Ten Slovensko rozvrátil politicky i ekonomicky a zatarasil cestu země do Evropské unie a Severoatlantické aliance.
-
Občanská výchova a zejména výchova k demokracii připomíná někdy tanec na tenkém ledě. Pravidelná nízká volební účast v Česku dokládá, že o demokracii je potřeba mluvit – v rodině i ve škole. „Žáci chtějí ve škole probírat aktuální témata i sporné otázky současnosti, protože prostor, kde mohou bezpečně diskutovat, je omezený,“ upozorňuje v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus Tomáš Hazlbauer, ředitel Centra pro demokratické učení. (Repríza, premiéru jste mohli slyšet v září.)
-
Pomoc druhým jako každodenní chléb. Hasič, medička a parasportovkyně. Tři příběhy roku 2024. Tři různí lidé, kteří mají jedno společné – obětují svůj čas ve prospěch cizích lidí. Medička oceněná za vybudování ošetřovny pro válkou zasažené uprchlíky na pražském hlavním nádraží. Hasič, který zachraňoval při povodních. A handicapovaná sportovkyně pomáhající lidem s podobným osudem najít v životě nový smysl. Ptá se Janetta Němcová.
-
Na počátku 50. let (zřejmě to bylo v roce 1951) slavili političtí vězni komunistického Československa Vánoce v kriminále na Mírově – a to v tristních podmínkách. Dostali ke slavnostní večeři půlku rohlíku a půlku vajíčka, ale především byli odtrženi od rodin, většinou odsouzeni k trestům od deseti let po doživotí. A mohli právem pochybovat, zda se z kriminálu dostanou živí. V nových Příbězích 20. století na to vzpomíná Jan Janků, odsouzený za údajnou velezradu,
- Daha fazla göster
