Episodi
-
Využití výsledků je důležitým požadavkem pravidel programu Horizont Evropa. Usnadnit by jej měla reforma transferu z dílny ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové. V tomto dílu se dozvíte v čem reforma spočívá a jaké má mít dopady.
-
Popis: Hostem podcastu byla Pavla Hubálková, která píše o vědě například pro magazín Univerzity Karlovy Forum nebo pro technologický magazín WIRED a je spoluautorkou první české knihy o komunikaci vědy.
Říká, že komunikace vědy je nezbytnou součástí dnešního života a každý moderní vědec by měl chtít vědu komunikovat. Hledá příběhy ve světě vědy a staví mosty mezi vědci a laickou veřejností.
S Pavlou jsme si povídali komunikaci vědy u nás i v zahraničí, o ženách ve vědě i o úkolech vědců třetího tisíciletí. Zabrousili jsme také do témat jako jsou sociální sítě, boj s dezinformacemi nebo umělá inteligence.
Téma: Komunikace vědy v Česku i v zahraničí
Host: Pavla Hubálková, komunikátorka vědy
Hosta vyzpovídala: Milena Lojková
Užitečné odkazy:
→Webová stránka Pavly Hubálkové
→Newletter Píšu o vědě
→Kniha Science Communication: Úvod do komunikace vědy
-
Episodi mancanti?
-
Popis: Co mají společného Apple a Evropská výzkumná rada? Myslí jinak. A posouvají tím svět vpřed. Granty ERC podporují výzkum na samé hranici lidského poznání a jako magnet přitahují odvážné vědecké lídry s ambicí tuto hranici prolomit. Díky nim se dozvídáme třeba to, proč je svět zelený nebo jak vidí hlubokomořské ryby. Pro talentované vědce granty ERC představují nejen finanční a badatelskou svobodu, ale také příležitost vyniknout v mezinárodním měřítku.
O fungování Expertní skupiny, která pomáhá českým vědcům a vědkyním dosáhnout na granty ERC, jsme si povídali se Zdeňkem Strakošem z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Téma: Fungování expertní skupiny podporující české žadatele o granty ERC
Host: prof. Zdeněk Strakoš (MFF, UK)
Hosta vyzpovídala: Milena Lojková
Věděli jste, že... od založení ERC v roce 2007:
Bylo v ČR realizováno 94 grantů ERC, z toho 80 bylo řešeno přímo hlavními řešiteli?
Celková podpora, která putovala do ČR, přesáhla 131,6 milionů euro?
V ČR jsou, co se týče zapojení do grantů ERC, nejúspěšnější Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, ÚOCHB, Fyzikální ústav a Univerzita Palackého?
Českým „ERC rekordmanem“ je fyzikální chemik prof. Michal Otyepka, který je držitelem hned 4 grantů ERC?
38 hlavních řešitelů s českou národností doposud realizovalo svůj grant v zahraničí?
Oblíbenými zahraničními hostitelskými institucemi pro české řešitele jsou např. Institut Maxe Plancka nebo Oxfordská univerzita?
Máte rádi čísla? Podívejte se na souhrn statistik rekapitulující českou stopu v grantech ERC →http://tinyurl.com/2cnm9tnt
REGISTRACE na online WORKSHOPY pro žadatele se otevírá 11. března →http://tinyurl.com/tucjeaux
-
O wideningu nebo také rozšiřování účasti si s námi povídala Anna Vosečková, která je národní kontaktem pro tuto oblast v Technologickém centru Praha.
Téma podcastu
Rozšiřování účasti v Horizontu Evropa
Host podcastu
Anna Vosečková | Národní kontakt pro widening
O čem jsme si povídali?
« O historii wideningu
« O zkušenostech z roku 2023
« O plánech a očekáváních pro 2024
« O službách, které nabízí projekt widera.net (https://www.ncpwideranet.eu/)
Hosta vyzpovídal
Michal Hlavačka
-
Nedílnou součástí výzkumu financovaného z veřejných peněz se stávají principy otevřené vědy – Open Science. O podstatě, fungování i problémech otevřené vědy jsme si povídali s Jiřím Markem z Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity.
Téma podcastu
Otevřená věda – Open Science
Host podcastu
Jiří Marek | Open Science manažer UVT MUNI, vedoucí sekretariátu EOSC-CZ
O čem jsme si povídali?
« O smyslu Open Science
« O vztahu Open Science a byznysu
« O predátorských časopisech
« O podpoře v oblasti Open Science v ČR
Hosta vyzpovídal
Michal Hlavačka
-
Cesta k excelenci vede přes granty Horizontu Evropa, které podporují mezinárodní a mezioborový výzkum. Touto cestou se vydal i Český institut výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN), který provádění mezioborového výzkumu na mezinárodní úrovni považuje za svoje poslání a jehož cílem je zařadit se mezi evropskou vědeckou špičku. Vize a poslání. Dvě slova jako klíč. Jaké jsou ty vaše?
O budování excelentního výzkumného centra jsme si povídali s Andreou Nogovou, vedoucí grantové kanceláře CATRIN.
Téma podcastu
Budování excelentního výzkumného centra
Host podcastu
Andrea Nogová | vedoucí grantového oddělení CATRIN
O čem jsme si povídali?
« O cestě k excelenci
« O důležitosti otevřenosti, spolupráce a sdílení
« O budování partnerství a networkingu
« O grantech Horizontu Evropa a praktickém fungování grantové kanceláře
Jaké rady jsme si odnesli?
→ V začátcích se nebojte se spolupracovat s konzultanty. Urychlí a zefektivní to vaši cestu. Metoda „pokus-omyl“ může vést frustraci.
→ Jděte do twinningu! Rozšíříte si obzory a posunete kompetence projektových manažerů. Mějte ale na paměti, že twinningový projekt není cíl, ale cesta.
→ Získejte podporu vedení. Bez ní v Horizontu Evropa uspějete jen stěží!
→ Projektoví manažeři: Buďte si vědomi hodnoty, kterou do projektů přinášíte a nastavte si dobré a respektující vztahy s vědci. Najděte si na začátku své spojence, kteří vidí v evropském výzkumu potenciál.
→ Vedení institucí: Stanovte si účast v Horizontu Evropa jako svou prioritu a dobře ji komunikujte směrem k vědcům. Najděte nástroje, kterými budete účast v mezinárodním výzkumu motivovat a odměňovat. Poskytněte výzkumníkům projektovou podporu.
Hosta vyzpovídala
Milena Lojková
-
V knize Mluv jako TED se píše: “Nápady jsou platidlem 21. století. A jsou úplně demokratické. Mají je všichni. O jejich budoucnosti nerozhoduje, zda jsou lepší nebo horší, ale spíš jak, komu a kdy jsou odprezentované.” Horizont Evropa nabízí vědcům a výzkumníkům granty, díky kterým mohou být jejich myšlenky a nápady zrealizované. Na počátku vždy stojí projektový návrh, který dá myšlence pevné kontury.
Projektový návrh musí uspět v ostré evropské konkurenci a excelentní nápad nebo unikátní inovace jsou prvním, ale zdaleka ne jediným předpokladem úspěchu. Předkladatel musí v krátkém časovém úseku pochopit a pokrýt celou řadu aspektů a zároveň vnímat a neopomenout i ty nejmenší detaily, které mohou o úspěchu či neúspěchu projektu rozhodnout. O svůj praktický vhled do psaní projektů se s námi podělil Václav Smítka ze společnosti Amires.
Téma podcastu
Psaní evropských výzkumných projektů
Host podcastu
Václav Smítka | Chief Technology Officer| Amires
O čem jsme si povídali
« Jaké otázky si musím položit, než začnu projekt psát?
« Kolik času zabere projektový návrh napsat?
« Proč je důležitá práce s textem a vizuální stránka projektu?
« Jak si poradit s „buzz words“, které bude hodnotitel v návrhu hledat?
« Jak zajistit dostatečný dopad našeho řešení na vědu, společnost a ekonomiku?
« Jakými zásadami se řídit při sestavování pracovního plánu?
« Na co si dát pozor při sestavování rozpočtu?
« Jaká je role Advisory Board?
« Co je klíčovými ingrediencemi úspěchu projektu?
Jaké rady jsme si odnesli
→ Psaní projektového návrhu je pro koordinátora práce na plný úvazek minimálně na dva měsíce. Nenechávejte psaní projektu na poslední chvíli a začněte psát alespoň tři měsíce před uzávěrkou.
→ Excelentní nápad sám o sobě nestačí. Důležité je také pochopit, kam EU svými politikami výzkum směřuje!
→Nepodceňte práci s textem a vizuální stránkou. Jeden obrázek řekne víc než tisíc slov.
→Kvantifikujte! Cíle i dopad musí být specifické a měřitelné. Pokud bychom měli říct jediné slovo, které musí být v návrhu obsaženo, bude to KPI.
→ Myslete na vyváženost plánu projektových prací i rozpočtu.
→ Nezapomeňte zahrnout partnery z průmyslu.
→Nemějte pocit, že musíte všechno zvládnout sami. Nechte si poradit od odborníků.
Hosta vyzpovídala
Milena Lojková, TC Praha
-
Když se Váš projekt dostane před hodnotitele, jde do tuhého. Jak hodnocení probíhá? Co hodnotelé berou v potaz a co ne? Jaká je role hodnotitelů? Jak uspět jako hodnotitel či hodnotitelka? To a mnohem více se dozvíte od Ivy Walterové, která má bohatou zkušenost z hodnocení i realizace evropských projektů.
-
Koordinace a řízení evropských výzkumných projektů je výzvou a příležitostí zároveň. Jiří Bouchal z konzultační společnosti IS-Practice tuto výzvu přijal a už více než deset let figuruje v projektových konsorciích napříč Evropou jakožto koordinátorova pravá ruka. A není to obyčejná ruka, ale ruka s dotekem Midase. Projekty vede pevně ale s nadhledem. Své zkušenosti otevřeně sdílí. Přemýšlíte o koordinaci? Tento díl podcastu je určen právě vám!
Téma podcastu
Koordinace a řízení evropských výzkumných projektů
Host podcastu
Jiří Bouchal | Senior Consultant| IS-Practice
O čem jsme si povídali
« V čem spočívá každodenní management projektu a kolik času zabere?
« Jak probíhá komunikace konsorcia a interní reporting?
« Jak zabezpečit kvalitu výstupů projektu?
« Co platí na problematické partnery?
« Co je na práci koordinátora nejtěžší?
« Co může koordinace projektu instituci přinést?
« Kdy je instituce připravená projekt koordinovat?
Jaké rady jsme si odnesli
→ Nechoďte za projektovým úředníkem jen s problémem, ale i s jeho řešením. Bude Vás mít radši!
→ Koordinace je výzva. Buďte pozitivní, mějte nadhled a neberte si to osobně!
→ Nenechte se semlít smrští administrativních úkonů. Myslete na vizi, se kterou jste projekt psali.
→ Jste kreativec s inovativním mindsetem? Psaní a koordinace inovačních projektů by mohla být práce pro vás.
→ Mějte před očima velké cíle, začněte s malými krůčky. Hlavně začněte!
Hosta vyzpovídala
Milena Lojková, TC Praha
-
Není snadné porozumět iniciativě Nový evropský Bauhaus, se kterou se setkáte v Horizontu Evropa i jiných programech. Pomůže nám s tím Klára Černá z Technologického centra Praha. Od základního vysvětlení, přes historii, příklady českých projektů i způsoby zapojení. To a mnohem více Vás čeká v tomto díle.
-
Střípky inspirace, které do sebe zapadají a vytvářejí obrázek úspěšné projektové strategie a leadershipu. Podle Petry Vaculíkové není excelence o talentu, ale o přístupu a tvrdé práci. Za úspěch považuje, když ji práce baví a přináší jí radost. Nadšení a kreativitu považuje za důležitější než mnohaletou zkušenost. Lidem ve svém týmu umožňuje dělat práce, které je baví. Věří, že spolupráce a sdílení je více než konkurence a soutěživost. Při obhajování nápadů, za kterými si stojí, se nebojí „jít na krev“ a když říká, že získání ERC grantu už pro ni není otázkou „jestli“ ale „kdy“, věříme jí to. Hoří a zapaluje. Kdo naposled zapálil vás?
Téma podcastu
Projektová strategie
Host podcastu
Petra Vaculíková | Vedoucí grantového oddělení| Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
O čem jsme si povídali
« Co přináší českým výzkumníkům účast v evropských projektech?
« Jak FF UPOL podporuje předkladatele projektů Horizont Evropa?
« Jak vytvořit silný a motivovaný projektový tým?
« Co odlišuje kvalitního projektového manažera od průměru?
« Co je to úspěch?
Petru vyzpovídala
Milena Lojková, TC Praha
-
Jak funguje Evropská výzkumná rada (ERC), proč čeští vědci nemají více ERC grantů, jaké jsou novinky v hodnocení ERC projektů a mnohem více s námi sdílela RNDr. Alice Valkárová, DrSc. Díky pozici členky vědecké rady ERC, členky předsednictva GAČR a vědkyně v oblasti částicové fyziky nabízí doktorka Valkárová jedinečný pohled na tyto otázky.
-
S Pavlínou Pancovou Šimkovou jsme si povídali o evropských rámcových programech pro výzkum a inovace, o projektovém managementu a o předmětu Projektové řízení v praxi, který vyučuje na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Pavlíně nechybí vize, rozhled, zápal pro věc a pokora. Práci se studenty vnímá jako proces vzájemného učení a hru. Slovy studentů “je to pěkná jízda”. A ještě bude...
-
V dnešním díle uslyšíte, jaké to je "být u toho" a zažít předsednictví na vlastní kůži. Jaké je stěhování do Bruselu se dvěma dětmi? Co obnáší role attaché pro výzkum na Stálém zastoupení ČR v Bruselu? Jakých nejdůležitějších výsledků se na poli vědy a výzkumu v rámci českého předsednictví podařilo dosáhnout? Své čerstvě nabyté zkušenosti z právě skončeného předsednictví s námi se zápalem pro věc a energií sobě vlastní sdílela Táňa Hálová Perglová.
-
Marcela Linková z Národního kontaktního centra Gender a věda při Sociologickém ústavu AV ČR se s námi podělila o svůj pohled na tuto oblast. Dozvíte se také o požadavcích Horizontu Evropa, které s gender souvisí.
-
Stále častější formou financování je lump sum - tedy pevnou částkou. Proč tomu tak je, na co si dát pozor a mnohem více probereme s Lenkou Chvojkovou, která je národním kontaktem pro finanční otázky Horizontu Evropa
-
V tomto díle je hostem Ida Součková Olšová, která je čerstvě zvolenou předsedkyní CZARMA - České asociace manažerů a administrátorů ve výzkumu a zároveň na rektorátu Masarykovy univerzity v rámci odboru výzkumu vede grantové oddělení. Uslyšíte o založení CZARMA, jejím smyslu a přínosu. Ida také mluví o fungování grantového oddělení Masarykovy univerzity a důvodech proč Masarykova univerzita získala nejvíce výzkumných grantů v programu Horizont 2020 z celé ČR .
-
V úvodním dílu podcastu Horizont Evropa se s Naďou Koníčovou bavíme o Horizontu Evropa a o Národním informačním centru pro evropský výzkum při TC AV ČR, které k Horizontu Evropa poskytuje poradenství.
