Episodi
-
V druhém dílu s Radimem Danielem Pánkem se podíváme na zoubek nástroji Canarytrace, který Radim s týmem vyvíjí a který umožňuje auditing výkonosti webové aplikace z pohledu uživatele. Díl je tentokrát lepší sledovat na YouTube, protože se v něm hojně odkazujeme na to, co je vidět na monitoru a ve videozáznamu uvidíte záznam obrazovky.
Canarytrace je nástroj úzce integrovaný do Google Chrome, který přes jeho debug protokol sniffuje telemetrická data prohlížeče a ukládá je do Elasticsearch. Nad vybranými metrikami potom vytváří reporty, grafy a notifikuje odpovědné stakeholdery. V průběhu 30 minut v rychlosti prolétneme základní funkce tohoto nástroje.
Zajímavým faktem je to, že nástroj může běžet 24/7 jako jeden z běžných uživatelů vaší webové aplikace a průběžně monitoruje její odezvy. V podstatě je to kontinuálně běžící web.dev / Lighthouse, který měří chování aplikace za běžného provozu i v průběhu speciálně připravených výkonnostních testů.
Pokud jste nadšenci do testování výkonnosti – Radim hledá pro Canarytrace co-foundera. -
Radim Daniel Pánek je v Čechách známým evangelizátorem výkonnostního testování. Sám natáčí vlog o výkonnostním testování TEST-STACK, přednáší a spoluorganizuje veřejné akce. Kromě toho je také zakladatelem startupu Canarytrace, který umožňuje auditing výkonosti webové aplikace z pohledu uživatele. To jsou důvody, proč jsme si právě jeho pozvali do dalšího dílu Kafemlenku, který je zaměřený na výkonnostní testování.
Natáčení jsme rozdělili na dvě části – v této se bavíme o výkonnostním testování obecně – například, jak připravit infrastrukturu, data a na co si při přípravě dát pozor. Druhá se zaměří přímo na Canarytrace – jaké možnosti nám tento nástroj přinese, jak vnitřně funguje a v jakých případech se ho vyplatí použít.
Radim se s námi podělil o řadu zajímavých vhledů do života výkonnostního testera, který spolupracuje s různými firmami na IT trhu. Dozvíte se, že metriky jsou základ každého systému. Základem je také analýza, která nám řekne, které parametry systému jsou žádoucí a kde se předpokládá jeho růst. Analýza také odpoví na to, jaké objemy dat bude nutné připravit a jaké testovací uživatele k tomu využít. Padne také zajímavý fakt, že dobré je v úvodu testování prověřit čistý výkon “prázdné infrastruktury” bez vlastní aplikace, aby bylo možné stanovit “baseline”. Zkrátka jednoduše – drobných tipů a faktů během natáčení proběhne celkem dost. Doufáme, že rozšíří obzory i vám. -
Episodi mancanti?
-
Mapy.cz jsou klenotem českého Seznamu a troufám si odhadnout, že neexistuje Čech, který by je neznal. Mnoho z nás je běžně používá ať už pro plánování a navigaci na pěších, či cyklo výletech, jiní i jakou auto-navigaci. Osobně jsem s Mapy.cz absolvoval cestu až do řeckých Atén a offline mapy, mě bezpečně provedly přes několik zemí bez jediného zaváhání. V naší zemi nám Mapy.cz nabízejí mnohem více možností, než konkurenční celosvětoví SW hegemoni jako je Google nebo Apple. Proto mi bylo velkou ctí v Kafemlejnku uvítat Martina Baka, který tým vyvíjející tuto aplikaci vede.
Hned v úvodu se od Martina dozvídáme, že Mapy.cz jsou provozovány v Kubernetes clusteru, frontend je napsán převážně ve vanilla JavaScriptu a pouze jedna izolovaná část je napsána v Reactu. V týmu stále probíhá diskuse, zda-li se vydají cestou Reactu nebo nikoliv – kdysi se používala knihovna JAK, která je v současné době dostupná jako open-source. Data jsou ukládána převážně v PosgreSQL a jeho rozšíření PostGIS. Martin překvapivě tvrdí, že současní vývojáři nemusí nijak zásadně řešit geografickou matematiku, protože ta byla “oprogramována” před lety a od té doby funguje v podstatě beze změny.
Grafické dlaždice jsou uloženy v jedném velikém souboru, kde jsou dostupné na konkrétních souřadnicích. Aktuálně používají 9+9 fyzických strojů na poskytování rastrových dat z výše uvedeného velkého souboru a obsluhují 20 tisíc reqs/sec. Do budoucna plánují postupnou migraci na nové řešení založené na CDN, které Martin v podcastu celkem podrobně popisuje.
Pro vykreslování map používají knihovnu Mapnik a to jak pro vlastní dataset, tak i pro data přebíraná z OpenStreetMap. Na toto téma jsme se pustili i do určitého fabulování na téma schvalování úprav v OpenStreetMap, takže pokud někdo z posluchačů je v této oblasti odborníkem, budeme rádi za upřesnění informací, třeba v komentáři – díky!
Snažíme se z Martina vytáhnout více informací o tom, jak funguje algoritmus pro vyhledání optimální trasy z bodu A do bodu B avšak neúspěšně. Každopádně se dozvídáme, že algoritmus funguje samostatně jak na klientovi (přímo v aplikaci), tak na serveru. Vyhledání trasy tedy funguje i v offline režimu.
Překvapením pro nás bylo poodkrytí způsobu, jak jsou generovány návrhy na výlety v požadované délce. Čekali jsme kdoví jak sofistikovaný algoritmus pro návrhy oblíbených POI, ale vlastně se jedná jen o nalezení okruhu v okolí tak, aby uživatel neprošel 2x stejným úsekem. Plno funkcí, kde jsme čekali nějakou magii, skrývá jen velmi jednoduchá, ale praktická řešení.
Zajímavá je informace o spolupráci s Windy.com, jejímž výsledkem je i pokus o rozšíření českých map do světa pod značkou WindyMaps.
Narazili jsme i na funkce pro monitorování šíření Covidu, která je v mapách stále dostupná a zamýšleli se nad její smysluplností. Tuhle část zde nebudu podrobněji komentovat a doporučuji poslechnutí záznamu od 48 minuty.
Tým pro Mapy.cz stále hledá nové vývojáře. Hledají především Python, C++ vývojáře. Umožňují práci z domu, ale preferují setkávání 2x týdně v Praze. Probíráme, jak vypadá přijímací pohovor do Seznamu a co mohou případní uchazeči při práci v Seznamu čekat. -
Zboží.cz asi není třeba dlouze představovat – je to jeden ze stavebních kamenů české jedničky Seznam.cz. Agreguje nabídky zboží a umožňuje vyhledávat zajímavé nabídky skrz rozsáhlý sortiment českých e-shopů. Kombinuje katalog, fulltextové vyhledávání a PPC systém v jednom. Do tohoto dílu se nám podařilo dohodnout rozhovor s Petrem Novákem, který vede vývojáře, kteří mají rozvoj Zboží.cz na starosti. I v tomto případě jsme využili příležitosti a natočili rozhovory hned dva – v příštím díle se budete moci těšit na Martina Baka, který má na starosti Mapy.cz.
Petr Novák nám představil architekturu a způsob vývoje. Dozvěděli jsme se, že Zboží.cz je složeno s desítek komponent (dalo by se říci mikroslužeb) a je provozováno na privátním cloudu Seznamu z Čech. Produktová databáze je v MySQL, kde již naráží na velikostní limity a tak pokukují po Vitess.io a možnosti automatického shardování, které nabízí. Vedle toho používají také Elasticsearch a samozřejmě i vlastní “seznamácké” fulltextové vyhledávání. Zajímavé je, že frontendový index je aktualizován celý – tedy nikoliv inkrementálně, ale je vždy vybudován z nuly.
Kromě PPC části a s tím souvisejícího “účetnictví” je zajímavé načítání a agregace nabídek s tisíců e-shopů, které dohromady tvoří miliony produktů, které se často mezi sebou překrývají. K agregaci je vytvořena umělá inteligence, která v kooperaci s lidskou supervizí a korekcí slučuje nabídky e-shopů do srozumitelných a porovnatelných produktů v katalogu Zboží.cz.
V týmu Zboží.cz najdete vývojáře v C++, Pythonu a frontend je celý v Typescriptu/Reactu, nově se přepisuje na SSR v Next.JS. Pro přesnos dat se historicky používá protokol FastRPC, někde REST API. Poměrně detailně probíráme způsob nasazování nových verzí aplikace, monitoring služeb a další věci, které spadají pod termín SRE.
V Seznamu preferují pravidelné osobní setkání týmů, ale ani jim se v Covidové době nevyhnul částečný full remote. I na to přišla řeč, stejně tak jako na komunikační nástroje, které používají a v závěru probíráme, které pro které role hledají ve Zboží.cz nové vývojáře.
Doufáme, že vás tento díl bude bavit alespoň tak, jak nás bavilo jeho natáčení. -
V tomto dílu se s Františkem soustředíme především na zásadní rozdíly v přístupu k vývoji aplikace pro algoritmické obchodování a běžnými enterprise aplikacemi, které pravděpodobně vytváří řada z nás. Františkova předchozí kariéra se odehrávala především v bankovním sektoru v oblasti elektronického bankovnictví. Vývoj podobných webových aplikací si každý z nás v dnešní době už asi umí představit, v případě bankovnictví je práce okořeněná navíc jen větším důrazem na kvalitu výstupu a bezpečnost. Co je tedy tak odlišného při psaní obchodovacího automatu?!
Jednou ze zajímavostí je to, že pokud optimalizujete obchodovací algoritmus na rychlost (latenci), vyplatí se v tomto segmentu znovu vynalézat kolo. Vymýšlení vlastních optimalizovaných řešení, místo použití generických knihoven, může ve svém výsledku přinést v kritických momentech několik mikrosekund náskoku, který umožní algoritmu vyhrát v konkurenci ostatních. František také bez uzardění přiznává, že teprve při psaní algotradingové aplikace se naučil reálně programovat. Teprve tady si skutečně sáhnul na vlastní implementaci B-stromů a řadu dalších low-level datových struktur a algoritmů, které my ostatní používáme zaobalené do high-level knihoven aniž bychom o tom leckdy sami věděli.
Další z překvapivých momentů je ten, že chyba aplikace s potenciální finanční ztrátou, může být pro zadavatele – obchodníky bez problémů akceptovatelná. Pokud na druhé straně dostanou novou verzi aplikace s úpravami, které jim umožní obchodovat s náskokem oproti ostatním a potenciálně vydělat násobně víc.
Dozvíme se, že na první pohled složité optimalizace nemusí v Javě ve výsledku až tak bolet. Jednou formou zpomalení v aplikacích obecně jsou systémová volání kernelu (context switch). Při psaní aplikací, které vyžadují nekompromisní výkon (jakými jsou např. i databáze) se doporučuje minimalizovat počet systémových volání kernelu a co lze si spravovat aplikačně sami. František zmiňuje existenci síťových karet, které si umí samy generovat časový otisk (dotaz na aktuální čas totiž obvykle vyžaduje právě systémové volání) a možnost vyjmout síťovou kartou ze správy kernelem a spravovat si ji nativně aplikací přes C knihovnu implementující TCP/IP stack. Tímto způsobem je možné se dostat i na řádově lepší rychlosti.
Věříme, že tento druhý díl, pohladí na duši všechny tech-geeky mezi našimi posluchači.
Tento díl vám přináší Luhačovická pražírna kávy. Kávové předplatné můžete spolu s Feršem a Novojem vychutnávat společně. Při zadání slevového kódu “kafemlejnek” v košíku dostanou naši posluchači exklusivní slevu 15%. -
Námět na tento díl vznikl na loňském ročníku jOpenSpace, kde měl František Řezáč skvělý offline příspěvek o zvláštnostech psaní algoritmických automatů pro obchodování na energetické burze. Vzhledem k tomu, že byl tak zajímavý a zároveň nebyl zaznamenán, jsme se v Kafemlejnek.TV dohodli, že tyto zkušenosti nasdílíme přes náš kanál.
V prvním díle našeho rozhovoru s Františkem se snažíme nejdříve proniknout do specifik vlastních burze s energiemi a především Ferš hosta trápí svými dotěrnými otázkami, které pramení z jeho zkušeností s fotovoltaikou na domě. Pokud vás zajímají čistě IT informace, přeskočte rovnou na druhý díl z této série, kde se budeme už skutečně věnovat pouze programování. V tomto se dozvíte, jak jsou producenti a spotřebitelé energie trhem incentivizováni dodržovat plánované dodávky a odběry elektřiny, jak se měří a rozpočítává spotřeba elektřiny a jak se odhaduje spotřeba na základě historické zkušenosti a diskrétních odečtech. V řadě detailů nebudou informace dostatečně přesné, ale pro naše účely jsou dostačující. Energetika je skutečně velmi složité odvětví s klíčovým dopadem na naše životy, a proto by mohl být tento náhled na tuto problematiku užitečný i pro vás. -
Pokračujeme druhým dílem s hosty z Luigi’s Box, kteří se zabývají vývojem chytrého vyhledávacího stroje pro e-commerce. Tentokrát s nimi zabloudíme do pozadí celé služby a dozvíme se třeba o tom, že běží na Amazon WS, jejich řešení je složené z řady dílčích služeb – částečně jako lambdy, které mezi sebou používají Kinesis pro výměnu zpráv. To a plno dalších technických detailů se dozvíte právě v dnešním díle.
Jak jsme již probírali v minulém díle – srdcem řešení je Elasticsearch cluster, částečně PostgreSQL a Redis pro dílčí úlohy. Dozvěděli jsme se, že každý zákazník si trénuje svůj vlastní model pro AI, žonglují s TB dat v databázi a jak řeší třeba Black Friday. Jaké strategie používají pro chytré vyhledávání a kde vidí svou přidanou hodnotu. V díle najdete i naše oblíbené okénko o fuckupech 🙂
Stejně jako ostatní i v Luigi’s Box hledají nové talenty, takže pokud vás zajímá problematika vyhledávání, AI či ElasticSearche, budou rádi, když se jim ozvete.
Tento díl vám přináší Luhačovická pražírna kávy. Kávové předplatné můžete spolu s Feršem a Novojem vychutnávat společně. Při zadání slevového kódu “kafemlejnek” v košíku dostanou naši posluchači exklusivní slevu 15%. -
Otvírákem podzimní sezóny Kafemlejnku jsou borci z Luigi’s Box, kteří se zabývají vývojem chytrého vyhledávacího stroje pro e-commerce. Se svým produktem získali naposledy letos ocenění nejlepšího řešení pro e-commerce vyhledávání v E-commerce Germany Awards a jejich dráha je velice slibně rozjetá. Kromě inteligentního fulltextového vyhledávání dodávají e-shopům i řešení pro doporučování alternativních nabídek a personalizovaných doporučení uživatelům. Umí zajistit i výpis produktů v katalogu a svižné brouzdání v kategoriích.
Jejich engine má v pozadí osvědčený Elasticsearch, který je doplněný o originálně pospojované komponenty, které kombinují heuristické algoritmy s nacvičenou umělou inteligencí tak, aby výsledky prezentované uživateli maximalizovaly jeho zájem, prodej a výkon e-shopu.
Na podobné téma jsme v Kafemlejnku hovořili s Adamem Surákem, který pracuje pro společnost Algolia v díle 34. a díle 35. Algolia však necílí pouze na e-commerce, ale má záběr širší.
V tomto prvním díle probíráme s chlapci spíše byznysovou stránku věci a podíváme se na úplné počátky jejich startupu. Ptáme se na to, co je ten hlavní tahák jejich řešení, a proč jsou lepší než Algolie nebo TypeSense. Bavíme se o tom, že vyhledávání má strašně velký long-tail a co se s tím dá dělat. Jak mají nastavený pricing a proč se orientují podle počtů objednávek a produktů v katalogu. Oba byli neuvěřitelně otevření, takže jsme se dozvěděli spoustu věcí. Pokud se chcete o Luigi’s Box vědět něco, co na internetu v současné době nenajdete, je tento díl právě pro vás.
Tento díl vám přináší Luhačovická pražírna kávy. Kávové předplatné můžete spolu s Feršem a Novojem vychutnávat společně. Při zadání slevového kódu “kafemlejnek” v košíku dostanou naši posluchači exklusivní slevu 15%. -
Kafemlejnek.TV si dal delší přestávku v natáčení, protože nebylo v našich silách v nedávném Covidovém období ani najít vlastní čas, natož pak místo a hosty pro natáčení. Doba se pomaličku mění k lepšímu a tak jsme znovu rozjeli natáčení, které nám, doufejme, už vydrží. S novou etapou přichází i další sponzor našeho pořadu a tím je Luhačovická pražírna kávy, která nás bude zásobovat pravidelným přísunem kofeinu a pomůže Kafemlejnek naplnit tím správným obsahem.
A protože nikdy nekupujeme zajíce v pytli, zajeli jsme se do Luhačovic osobně podívat, jak takové pražení vypadá a dozvěděli se plno zajímavých věcí ze světa kávy. Třeba i to, že první malou pražírnu jim řídila podomácku vytvořená umělá inteligence a že i teď je řízení pražírny pevně v rukou stroje. V tomto díle se spolu s námi dozvíte plno zajímavých faktů o světě kvalitní kávy a způsobu její přípravy. A pokud do firmy hledáte dodavatele kvalitní kávy, můžeme vám lázeňskou vřele doporučit – dodají vám nejen kávu, ale zajistí i bezproblémový servis a provoz vašeho kávovaru.
V příštím díle se můžete těšit na lídry startupu Luigi’s Box, kteří nám povypráví o jejich vizi správného vyhledávání v e-commerce světě. -
Ondra Šika se zabývá školením DevOps open-source technologií a do tohoto dílu jsme si ho pozvali, kvůli jeho znalostem v oblasti continuous integration / continuous deployment v GitLabu. Vzhledem, že jedno z jeho školení je přímo věnováno tomuto tématu, nemohli jsme získat nikoho lepšího.
GitLab je aplikace pro správu zdrojového kódu (git repository), která v sobě integruje řadu dalších oblastí vývojářského ekosystému a snaží se nabídnout all-in-one řešení. V posledních letech silně roste, protože má vstřícnou licenční politiku (jejich on-premise free tier obsahuje všechny základní funkcionality, které firma s 0 až 100 lidmi potřebuje) a zároveň velmi dobře integruje běžně používané open-source technologie (Git, Node, MarkDown, Docker, Prometheus, Jaeger, Sentry). Kromě repozitáře zdrojového kódu vám nabídne i repositář artefaktů (Docker registry, Maven repository, Node registry), issue tracking i CI. Jeho UI je napsáno ve Vue.js a je velmi plynulé a skvěle se s ním pracuje. S každou novou verzí přepadává celá řada užitečných funkcí z placených plánů do komunitní verze a tak si třeba od verze 13 můžete užívat třeba Service Desku nebo schvalování merge requestů. Všechny funkcionality má pokryté pomocí REST API, takže práce s GitLabem lze velmi dobře skriptovat.
To a plno dalších věcí jsme probrali v tomto díle s Ondrou Šikou a pokud se Vám zdá, že jsme mu nepokrytě dělali reklamu, máte pravdu. Reklama to byla ovšem zcela nezištná – prostě jsme byli s jeho školením natolik spokojeni (já a kolegové z FG.cz), že se to zkrátka na tomto díle projevilo. Snad vás tedy moje chvála neurazí. -
V minulém díle s Borkem Bernardem z pardubické společnosti VersionPress jsme vám slíbili ještě jeden díl zaměřený víc na technologii, ve které je Shoptet Premium vytvořeno – tedy Node.JS. Do tohoto dílu jsme si přizvali ještě dalšího hosta a tím je Jakub Ruffer z FG Forrest, který vede tamní tým Node.JS vývoje, aby nám kryl záda, pokud by došlo na hlubší témata, ve kterých s Feršem nejsme tak kovaní.
V tomto díle si povídáme o technologickém stacku, který kluci při vývoji Shoptet Premium použili, o tom, že jejich část v Node.JS je kompletně bezestavová, o rozdílech mezi REST a GraphQL API a užitečných knihovnách, které byly při vývoji použity. Jednou z takových je třeba lokalizační knihovna TTag.JS, na jejíž jméno si Borek při natáčení nemohl vzpomenout.
Bavíme se o specifikách e-commerce projektů a problematice využívání předgenerovaných statických souborů či využití cache. Poměrně detailně rozebíráme i techniky Node.JS, kterými si pomáhá pro rychlejší vykreslení první stránky a jejich nevýhody. -
Společnost Shoptet, která je jedničkou v malých e-shopech na českém trhu, přišla nedávno se svou novou variantou Shoptet Premium. Touto službou se snaží cílit na náročnější zákazníky, které bylo problém v současné době univerzální funkčností Shoptetu dostatečně uspokojit. Shoptet pokrývá téměř polovinu obratu českých e-shopů (28 mld. Kč obratu v 2019) a řadí se tím směle po bok internetové jedničky Alza.cz (29 mld. obratu).
Tohle jsou samozřejmě marketingové informace, jejímž cílem je pouze vzbudit Váš zájem. Hlavním obsahem našeho interview s Borkem Bernardem bylo samozřejmě technologické pozadí Shoptet Premium a novinky, které přináší na český vývojářský trh.
Ačkoliv je Shoptet postaven na starém dobrém LAMP stacku (i když možná v dnešní době místo Apache bude nejspíš použit Nginx), pro tuto službu byly zvoleny úplně jiné technologie – Next.JS, GraphQL, Apollo a doprovodný ekosystém Node.JS. SDK, který dostanou implementátoři do ruky, bude obsahovat sadu komponent, ze kterých bude možné sestavit e-shop na míru, dokumentaci, vývojářské workflow, staging i produkční prostředí, předpřipravené Docker kontejnery a doprovodnou podporu.
Jádrem projektu je umožnit vývoj e-shopů na míru požadavkům zákazníků na Shoptet platformě a to nejen směrem k naprosto unikátním vzhledům, ale i směrem k unikátní funkcionalitě, která bude částečně využívat existujícího Shoptet backendu a jeho REST služeb a částečně využívat zcela nové funkcionality napsané na unikátně pro potřeby konkrétního klienta v Node.JS.
O tom všem a mnohém dalším jsme si povídali s Borkem Bernardem z pardubického studia VersionPress, který za vytvořením frontendové části Shoptet Premium stojí. -
Chatboty se v našem průmyslu profilují již několik let. Přesto stále bojují o své místo na slunci a hledají své ideální použití. Mnozí z nás je považují za hloupé a dožadují se kontaktu s reálným člověkem. S rozvojem umělé inteligence a NLP roste i chatbotům jejich použitelnost a již teď existují oblasti, ve kterých dokáží společnostem šetřit statisíce dolarů na lidské síle.
Vůbec by mě nenapadlo, že odborníky na tyto technologie najdu přímo v Pardubicích. Díky kolegovi Tomáši Mencákovi z FG se podařilo nakontaktovat Honzu Dvořáka – CTO z FeedYou.ai, kteří se na chatboty specializují.
FeedYou staví na Microsoft Bot Frameworku a postavili nad ním již řadu chatbotů pro náborové kampaně, zaměstnaneckou podporu, výrobu a e-commerce. Jak sami zjistíte – Honza se v technologiích skvěle orientuje, takže rozhovor příjemně odsýpal a odnesli jsme si z něj řadu zajímavých informací.
FeedYou.AI kombinuje NLP přístup s předpřipraveným konverzačním stromem a díky Bot frameworku dokáže komunikovat na řadě platformách – Messenger, Viber, web chaty, Skype, Slack a řadě dalších. Spolupracují s Gartnerem a psal o nich třebas Forbes. -
Tento díl nám ležel v šuplíku poměrně dlouho, přesto však má smysl jej i s odstupem času vydat. Loni v listopadu jsme byli organizátory DevFestu pozváni na jejich konferenci coby mediální partneři a dohodli jsme se, že natočíme krátké teasery na některé z přednášek, které na konferenci zazněly.
Poznámka: Díky našemu vytížení a nutnosti investovat nemálo času na vyčištění zvukového záznamu se vydání záznamu poměrně protáhlo, za což se organizátorům i vám, našim posluchačům, omlouváme.
DevFest konference byla skvěle připravená, ve skvělém prostředí a stál za ní neuvěřitelně sehraný tým lidí. Navíc má DevFest svoji neopakovatelnou atmosféru, která stojí za to zažít. V našem improvizovaném studiu v komínu se postupně vystřídali následující speakeři a po poslechnutí jejich upoutávek si můžete prohlédnout úplné záznamy jejich přednášek:
Zuzka Pešková – How DevFest.cz 2018 has changed our company
Petr Kotas – How to understand the cloud
Alex Muramoto – Large scale geo data visualization with Google Maps Platform and Deck.gl
Jirka Richter – Don’t kill my app: How to survive on Android
Simona Musilová – When A Password Is Not Enough: Developing A New Way Of Protecting Smart Homes
Sascha Wolter – Conversational AI Demystified: Build your service-bot live on stage with almost no code: nezveřejněno z důvodů přání přednášejícího – licenční podmínky
Tomáš Zvěřina – Dart pro budoucí Flutteristy
Věříme, že si z přednášek určitě nějakou zajímavou vyberete a třeba se uvidíme na DevFest 2020. -
Zastavte se, spusťte prohlížeč a vložte tam adresu Photopea.com. Otevřete tam soubor PSD, poeditujte vrstvy, exportujte, konvertujte, aplikujte filtry. Klesla vám brada? Nám jo … a proto jsme si do Kafemlejnek.TV pozvali autora tohoto dílka – Ivana Kuckira. Ivan pochází z Ukrajiny a studoval u nás Matematicko-fyzikální fakultu.
Toto dílo vzniklo jako ve volném čase při škole a je k použití zdarma. Měsíčně ho používají 4 miliony po celém světě a je neuvěřitelně rychlý a mocný. Běží ve vašem prohlížeči a pro práci s obrázky používá pomocí WebGL grafickou kartu vašeho počítače.
První verze vznikla v roce 2013 a je tedy v současnosti skutečně vyzrálým projektem, přestože je to celé one-man show. Nejhezčí na celé věci je to, že projekt vůbec nepoužívá žádný z buzzwordů současné doby – žádný cloud, žádné CDN, žádný React, žádné Next.JS. Vše je napsané ve Vanilla JS a je takovým důkazem, že když to máte v hlavě dobře srovnané, žádné berličky ve formě hype frameworků vůbec nepotřebujete.
Ivan má navíc poměrně smělé plány a třeba se časem dočkáme i video editoru na Videopea.com. -
Honza Javorek je známou osobností z Python komunity. Dlouhá léta spolupracoval s Jakubem Nešetřilem v Apiary, odkud letos odešel a ve volném čase rozjíždí nový projekt Junior Guru.
Přiznejme si, že pro nové lidi není zase až tak jednoduché do IT proniknout. Od .COM boomu je sice mnohem dostupnější dokumentace a materiály pro sebevzdělání. Na druhou stranu penzum technologií a vrstev od té doby násobně narostl a začínající vývojář je hned na začátku zavalen tunou věcí, které by měl zvládnout ještě před nástupem do reálné praxe.
Není divu, že to celou řadu lidí odradí hned na začátku. Čest výjimkám. Osobně jsem třeba vůbec nevěřil akci Horníci v IT, a přesto existují borci, kteří takovou změnu zvládli. Doporučuji třeba shlédnout krátký TED talk jednoho z nich.
Na tuto cílovku se zaměřuje právě Honza Javorek se svým Junior Guru. Při práci v Python komunitě zjistil, že je celá řada lidí, kteří v této fázi potřebují pomoci a že mají obrovský zápal a zájem, který by bylo velká škoda nechat ladem. V rámci projektu připravuje tedy materiály pro začínající programátory, kteří by se chtěli jednou stát programátorem nebo vývojářem na plný úvazek.
Pojďte si spolu s námi poslechnout jeho myšlenky a třeba i přispět svou troškou do mlýna. -
Toto nahrávání jsme plánovali velmi dlouho – konkrétně od října loňského roku a jsme velmi rádi, že se nám podařilo ulovit Jakuba Nešetřila na rozhovor ohledně jeho nového projektu Česko Digital. Jakub loni opustil Oracle a své dítko Apiary a zkouší věnovat svůj čas ke zlepšení elektronizace české státní správy.
Rozhovor se zaměřil především na to, proč tato iniciativa vznikla a jaké jsou myšlenky na jejím pozadí. Všichni víme, že IT v naší státní správě je v tristním stavu – denně nám je dokládají zprávy Hlídače státu, v novinách v pravidelných intervalech čteme o enormně předražených státních IT zakázkách a zároveň není vidět žádnou změnu kurzu z pohledu vládních činitelů. Jakub se rozhodl věnovat svůj čas a peníze na to, aby ukázal, kterým směrem by se mohl vývoj do budoucna ubírat a porovnává naše problémy s těmi zahraničními. Podobná uskupení totiž v zahraničí (Polsko, Slovensko, Rumunsko) totiž už dávno fungují.
Základem software pro státní správu musí být změna vlastnictví kódu, kdy kód psaný na zakázku musí vlastnit stát, státní aplikace musí mít své otevřené API a ideálně být i open source. Přičemž výše uvedené nemusí být dogma, ale je nutné se na to vždy dívat otevřeně, a tam kde to má smysl svá očekávání upravovat dle potřeby. Především je nutné otočit pohled jakým se aplikace navrhují a primárním pohledem na software se musí stát pohled občana a ne státu.
V rozhovoru se Jakuba ptáme jak vytipovává projekty, které v rámci Česko Digital dostanou podporu a proč. Proč se Česko Digital chce věnovat rozjetí takového projektu, ale už ne už o jeho celý životní cyklus. Proč je důležitá dlouhodobá udržitelnost projektu bez další větší vnější intervence. Důležitým dílkem v projektech Česko Digital je totiž “byznysová” udržitelnost projektu a tedy, aby projekt byl schopen dlouhodobě uživit sám sebe.
Ve zprávách proběhlo kolik stovek – respektive v poslední době i víc než tisíc lidí se zapojilo do iniciativy Česko Digital a proto se Jakuba ptáme, jaké plány má s řízením takového množství lidí. Zcela jistě je mezi nahlášenými dobrovolníky velký rozdíl mezi jejich časovými možnostmi, reálným zájmem a odborností. Klasifikovat a organizovat takto heterogenní skupinu lidí nebude zcela jistě jednoduchá záležitost. Klíčovými osobami jsou koordinátoři projektů, které nemusí být jednoduché vyhledávat a je oprávněná obava, že takové osoby to budou schopné dělat ve svém volném čase. -
V pokračování rozhovoru s Alexem Janouškem a Martinem Koperniechem z veletrhu For Arch jsme se víc zaměřili na technické řešení Domotron platformy. Staví na řídící jednotce Tecomat Foxtrot, o které byl jeden z našich předchozích dílů – Teco – chytrá elektroinstalace, pro který je napsaný speciální řídící software komunikující s Azure cloudem.
Upozorněnní: nešťastně jsme pro natáčení zvolili den před konáním konference přímo na výstavišti PVA Letňany. Netušili jsme, že v tu dobu budou na místě finišovat konstrukce posledních stánků a přípravu areálu na výstavu. Hluk na pozadí byl tedy dost silný a celý rozhovor jsme museli přestříhat a vyčistit. Myslím, že výsledek je nakonec docela dobře poslouchatelný, i když je tam zvuková kulisa znatelná. Omluvte tedy pro tento díl zhoršenou kvalitu zvuku.
Ačkoliv je řešení plně autonomní a i při výpadku internetu a cloudu je chytrá domácnost stále v provozu, je možné z cloudu celou domácnost ovládat a konfigurovat, sledovat statistiky a v budoucnu bude třeba cloud provoz domácnosti i automatizovaně optimalizovat a tím i snižovat náklady.
Ptáme se samozřejmě i na zpětnou kompatibilitu, aktualizace, testování a zabezpečení a tak se dozvíte plno věcí, které by normálně zůstaly skryté za oponou. -
Na podzim jsme nahrávali na veletrhu For Arch s Alexem Janouškem a Martinem Koperniechem ze společnosti Domotron. V té době probíhalo slučování společnosti Domotron s firmou Haidy, která byla slovenskou firmou Domotron skoupena. Zabývají se vývojem produktu pro domácí automatizaci, na což musel Petr zareagovat a zařadit další díl do naší hardwarové série o řešeních pro chytré domácnosti.
Upozorněnní: nešťastně jsme pro natáčení zvolili den před konáním konference přímo na výstavišti PVA Letňany. Netušili jsme, že v tu dobu budou na místě finišovat konstrukce posledních stánků a přípravu areálu na výstavu. Hluk na pozadí byl tedy dost silný a celý rozhovor jsme museli přestříhat a vyčistit. Myslím, že výsledek je nakonec docela dobře poslouchatelný, i když je tam zvuková kulisa znatelná. Omluvte tedy pro tento díl zhoršenou kvalitu zvuku.
Domotron je v domácí automatizaci velkým hráčem a v rozhovoru jsme se pokusili zjistit, v čem je jejich přístup unikátní. Nedávno získali velkou investici a letos úspěšně dokončili crowdfundingovou kampaň na IndieGogo. Základem jejich budoucích projektů se má stát standardizovaná ale modulární softwarová platforma pro domácí automatizaci postavená na protokolu ZigBee, která umožňuje snadné úpravy koncovým uživatelem. -
Když už jsme se zatoulali do Spořitelny, tak jsme vyzpovídali i samotné “digitální pankáče” a zkusili trochu rozkrýt jaké to je, programovat pro banku. Digitální pankáči zarezonovali nejen v České republice ale dostali se i do Gartnerova Magic Quadrantu a umožnili narušit stojaté vody českého bankovnictví.
Podívali jsme se na to, zda velké systémy skutečně běží na microservice architektuře a že opustit monolitické řešení není zdaleka tak jednoduché, jak by se mohlo z talků na konferncích zdát. Nevyhnuli jsme se ani otázce na “urban legend” – skutečně ve sklepeních banky stojí starý mainframe, kde Cobol a Fortran počítají všechny naše transakce?!
Už dávno jsou ty doby, kdy banka potřebovala držet data a výpočetní prostředky interně. Česká Spořitelna používá GSuite, veřejný cloud (Azure) na OpenShift a alokuje prostředky mimo interní síť. - Mostra di più
