Episodi
-
„Hraní si na něco, co nejsem, je v rapu zažitá tradice,” myslí si Rohony, pětadvacetiletý hudebník, který rap z ulice vyměnil za songy z rodné vesnice. Rázem se stal vycházející hvězdou tuzemské scény.
„Jenom jsem začal říkat, co jsem opravdu zažil,” vysvětluje mladý muž s vizáží věčného kluka, který by neublížil ani mouše. Než odcházíme na rozhovor do studia, musí se Rohony, oblečený v teplákách a prošívané bundě, jako by si právě odskočil do konzumu, vyfotit s kolemjdoucím.
Slávu si vysloužil nejen albem Superfly, ale i uvěřitelnou image obyčejného kluka z vesnice. Ostatně, jeho hudební přerod přišel s návratem do rodné Starče na Třebíčsku. Album Superfly vznikalo v přestávkách mezi točením piva v otcově hospodě, nedaleko od fotbalového hřiště, na kterém Rohony původně snil o kariéře profesionálního hráče.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy natočeném pár dní před Rohonyho koncertem pro fotbalovou Spartu mluví o singlu Letná, který překročil hranice klubu a stal se letní hymnou mladých Čechů a Češek, ale i o tom, jak se rozbrečel v backstagi po koncertě v Ostravě. „V rapu si každý hraje na tvrdého,” říká Rohony, který sází na to být sám sebou.
Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde.
Rozhovory Jonáše Zbořila -
„S komunistickou minulostí se vůbec nezúčtovalo. Měla být konstatována vina,“ myslí si spisovatelka Tereza Boučková. V rozhovoru mluví nejen o komplikované historii 20. století, která se otiskla do její knihy Dům v Matoušově ulici.
„Málokdy vám dojde, že jste svědkem historické události, že máte mít oči doširoka otevřené,“ říká Tereza Boučková. Jediný moment, kdy cítila, že se před ní odehrává velká věc, byl listopad 1989. „To byla změna všeho, co jsme do té doby žili.“
V rozhovoru pro Seznam Zprávy mluví Boučková nejen o své nové knize, ale i o tom, jak se podle ní Česko v čele s prezidentem Václavem Havlem vyvíjelo po revoluci. „Vůči Havlovi necítím žádnou zášť. Myslím, že byl pro zemi strašně důležitý, že si vytrpěl své, že byl i v tom prvním období úplně skvělý,“ říká Boučková. Dodává ale, že se pak prezident obklopil lidmi, kteří k němu nepustili kritiku.
Co kritizuje na porevolučním vývoji? Proč měla její prvotina problémy s vydáním? A ke které své knize už se nechce vracet?
Rozhovory Jonáše Zbořila
Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde. -
Episodi mancanti?
-
„Vím, že Smetana byl génius. Ale nestačí mi to,” říká herec Václav Neužil, který slavného skladatele ztvárnil ve filmu Marka Najbrta. Podle herce je důležité ikonu polidštit. „Nic intimnějšího než niterné emoce nemáme.”
„Chodil jsem se sluchátky po lese a poslouchal Mou vlast,” říká Václav Neužil o přípravě na roli Bedřicha Smetany. Osobnost skladatele poznával skrze hudbu, ale i skladatelovy deníky. Film však vzbudil debatu, protože podle některých diváků zobrazoval Smetanu jako excentrického šílence posedlého sexem a snímek považovali za příliš bulvární.
„Chci ho vidět jako člověka. A k člověku patří emocionální zranění,” říká herec. „To přece není bulvár. To je to nejintimnější, co člověk má.”
Je Neužilovi bližší Smetana, nebo Zátopek? A co mu ještě chybí v české televizní a filmové produkci?
Rozhovory Jonáše Zbořila
Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde. -
„Mrzí mě, že se mi nedaří mužům vysvětlit, že jsou v tom s námi,“ říká Linda Bartošová, bývalá moderátorka, nyní autorka podcastu Slast, který zkoumá, co zatěžuje ženskou sexualitu a co ji naopak pomáhá osvobozovat.
Bývalá moderátorka České televize či pořadu Spotlight před pár dny vydala první díl své nové podcastové série Slast. Ta vychází na Radiu Wave, stanici Českého rozhlasu pro mladé publikum, a zkoumá ženskou sexualitu. „Sex nám může sloužit jako pole ke hře a k objevování,“ říká Linda Bartošová. „Můžeme v něm nacházet různé vrstvy identity, které v normálním životě řešit nemůžeme, protože se to třeba nehodí.“ Bartošová jedním dechem dodává, že sexualita je nesmírně pestré pole, ve kterém se projevuje také dynamika moci.
Podcast ale budí velké diskuze. Debatuje se o tom, jestli podcast o sexualitě patří na veřejnoprávní médium, nebo o tom, jestli má adekvátní vizuál. „Netušila jsem, že jsme tak prudérní národ,“ myslí si novinářka. Proč Linda Bartošová budí tolik emocí? A jaká byla její cesta od veřejnoprávní moderátorky až k novinářce a autorce na volné noze? Nejen o tom mluví v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Rozhovory Jonáše Zbořila
Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde. -
„Marketing je dnes daleko sofistikovanější než před dvaceti lety. Bojujeme s nejlepšími psychology,” myslí si dokumentaristé Remunda a Klusák, kteří v roce 2004 zmátli Česko. Lákali na ráj slev, neexistující hypermarket Český sen.
„Pro mě je ten film výpovědí o populismu, který je hněten politickým marketingem,” říká o filmu Český sen dokumentarista Filip Remunda. Dvacetileté výročí premiéry snímku, kterým odstartovala kariéra jak Remundy, tak jeho kolegy Víta Klusáka, si režiséři připomněli projekcí na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. A nejen o Českém snu pak mluvili při živém natáčení podcastu Rozhovory Jonáše Zbořila.
„Řada těch figur, včetně nás, docela zestárla,” hodnotí film Klusák. „Čelní představitelé té reklamní agentury Mark BBDO, která nám dělala kampaň, zásadně ovlivňují naši současnost. Martin Přikryl točil spoty v kampani současného prezidenta Petra Pavla, Petr Topinka byl šedá eminence kampaní Andreje Babiše a byl daleko důležitější než Marek Prchal. A Hadj Moussa se stará o kampaně SPOLU a marketing premiéra Fialy. Tihle pánové a kluci se dřív starali o marketing jogurtů a falešných hypermarketů. Dnes se starají o to, koho budeme volit.”
Proti čemu by dnes hlasovali lidé, kteří přišli nakupovat do Českého snu? Filip Remunda si odpovídá: „Nejspíš proti pomoci pro Ukrajinu.” Tvrdí, že marketing ovládá současnou politiku, ale i novinařinu, ve které se čím dál více bojuje o clickbaity. „Před dvaceti lety byly povodně událost na další rok. Dneska lidi na Jesenicku nemají kde bydlet a my už se o tom nejsme schopní bavit, protože události jsou tak rychlé. Irituje mě, když texty vznikají, aby se z něčeho udělal skandál, aby se vytáhlo z rozhovoru něco, co přitáhne. Je to způsob, který odpovídá dnešní době, ale nechci na to přistupovat.”
Filip Remunda na Ji.hlavě také představil svůj nový film, dokument Štěstí a dobro všem, který sleduje dění v současném Rusku. „Kdyby byly kamery namířeny na nějakou rodinu v době nástupu Hitlera k moci, tak by mě to zajímalo také,” vysvětluje svou motivaci k natočení filmu Remunda. „Z jakých pozic Hitlera volili, proč ho volili, jakou frustrací žili, jak se té frustrace chytala propaganda a kam až to celé vedlo, případně co si ti lidé mysleli poté, co byla rozbombardována jejich města, a oni si teprve uvědomovali, v jakém myšlenkovém bludu žili a co podporovali.”
Proč Klusáka a Remundu přestalo bavit provokovat? A kdy se při natáčení pohádali? Poslechněte si záznam rozhovoru s nejvýznamnějšími dokumentárními tvůrci z festivalu v Jihlavě.
Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde.
Rozhovory Jonáše Zbořila -
„Náš film nepřináší naději. Přináší poselství, že musíme být pevní a vydržet,” říkají tvůrci dokumentu Válečný zpravodaj, který sleduje cesty rozhlasového novináře Martina Dorazína po Ukrajině.
Válečný zpravodaj, film Benjamina Tučka a Davida Čálka, už stačil získat cenu na festivalu ve Varšavě, před pár dny pak měl premiéru na festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Právě tady jsme se s tvůrci potkali při veřejném natáčení epizody podcastu Rozhovory Jonáše Zbořila. Tvůrce na pódiu brzy doplnil i protagonista snímku, Martin Dorazín.
„Hledali jsme prostor, jak se mentálně spojit s Ukrajinci,” říká o vzniku dokumentu David Čálek. Jeho kolega Benjamin Tuček dodává, že přemýšlel, jak ukázat válku na Ukrajině českým pohledem. Nabízela se právě postava jednoho z nejzkušenějších válečných zpravodajů v republice, Martina Dorazína. „Martin byl pro nás můstek, přes koho vyprávět příběh Ukrajinců. Za to, že do toho s námi šel, mu patří respekt a poděkování. Představte si, že děláte na 150% svou práci - a ještě máte za zadkem štáb,” popisuje náročné natáčení Benjamin Tuček.
„Válka je špína, nemoci, zranění, panika, jsou to šílené lidské osudy,” hodnotí Dorazín probíhající konflikt. „Ale Ukrajina není celá zničená. Na sociálních sítích se objevují záběry mírového, klidného života. Lidé, jak se veselí v Kyjevě, v Oděse, jak se koupou, leží na plážích. Ale zároveň je tam neustále nebezpečí, které na Ukrajině číhá na každém kroku. Může přiletět dron nebo raketa do minuty po vyhlášení poplachu a pak se to celé změní v šílený obraz.”
V rozhovoru na jihlavském dokumentárním festivalu mluví tvůrci také o tom, co vlastně zažívali, když natáčeli v místech, kde jim šlo o život. „Když jsme v té situaci, strašně se soustředíme na ten okamžik. Některé věci vytlačujete. Když jsem pak ale seděl ve střižně a v záběrech se ozval výbuch, o kterém jsem při natáčení ani nevěděl, nadskočil jsem na židli. Stres jsem zažíval víc tady než tam. Pak jsem si uvědomil, že Ukrajinci v tom žijí tři roky. Oni nikam neodjedou. Nepodívají se na to, co žijí, z odstupu.”
Co říkají Ukrajinci, když lidé na západě tvrdí, že už je válka unavuje? A jak se teď vyvíjí situace na frontě? Poslechněte si záznam rozhovoru s tvůrci filmu Válečný zpravodaj a s jeho protagonistou Martinem Dorazínem.
Rozhovory Jonáše Zbořila
Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde. -
„To, co se u nás děje, se podobá hororu Trhlina,” myslí si slovenský spisovatel Jozef Karika. Jeho země se plahočí v nestabilním prostoru, stát se může cokoli. Přesně jako v autorových hororech.
Jozef Karika se proslavil horory, v nichž neděsí monstra, ale těžko popsatelné jevy na hranici reality. Úspěch měl ale i s kriminálními, společenskými thrillery, v nichž dokázal popsat temné podhoubí slovenské politiky. Na Velký knižní čtvrtek vyšel druhý díl Karikovy gangsterky Černý rok. „Když jsem to psal, věřil jsem, že tvořím epilog toho, co se děje na Slovensku,” říká v rozhovoru spisovatel. „Ukázalo se, že to byl spíš prolog toho, co nastupuje.”
Slovensko Karika popisuje jako nestabilní periferii. A vysvětluje, že jeho tajuplné horory také odrážejí stav v zemi. „Trhlina zahrála na něco zvnitřněného. Slováci si četli o mizení lidí na Tribeči a podvědomě cítili, že si čtou o sobě. Ztráta orientačních bodů, ztráta hranic, to byl existenciální pocit v zemi. Slovensko také zabloudilo na Tribeči.”
Proč je periferie hrůzostrašná? A jak nás děsí naše vlastní vědomí? Nejen o tom se bavíme v rozhovoru s Jozefem Karikou.
Rozhovory Jonáše Zbořila
Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde. -
Také budeme nostalgičtí, říká o své generaci hudebník Mat213. Na novém albu to působí, že se pasoval do role mluvčího mladých lidí. Jednoduchým odpovědím se ale dál vyhýbá.
Hudebník, výtvarník a podcaster Mat213 se loni proslavil singlem, který českou hudební kritiku rozdělil na dva tábory. Pro jedny představovala tvorba mladého písničkáře to nejhorší z povrchního popu, druzí nadšeně kvitovali způsob, jakým nevšedně míchá vysokou a nízkou kulturu. „Baví mě, že když lidi poslouchají mou hudbu, nevědí, jestli to je ironie, nebo jestli je to navážno,“ říká mladý umělec, u kterého nikdy není jasné, jakou zrovna hraje roli.
Na nové desce Nesu oheň koketuje i s rolí mluvčího generace, i když si pořád zachovává auru mystifikátora, pro kterého je nejdůležitější zůstat ambivalentní. A to i v případě názorů na vlastní generaci. „Na naše úzkosti budeme vzpomínat. Také o nich vzniknou sentimentální, nostalgické písničky,“ říká v rozhovoru Mat 213 a myslí přitom na klimatickou krizi, nedostupné bydlení i sociální neprostupnost.
Co bere bez výjimky vážně? A ve kterých generačních sporech neustupuje?
Rozhovory Jonáše Zbořila
Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde. -
„S bulvárními novináři nepeču, to oni můžou za všechen ten guláš tady,“ říká Tatiana Vilhelmová, herečka, která kariéru začala před třiceti lety. Za pár dní se objeví v nové komedii Jana Hřebejka Výjimečný stav. Hraje v něm oblíbenou novinářku, jejíž partner v podání Ondřeje Vetchého připraví největší informační blamáž v dějinách tuzemských médií. Na otázku, jestli existuje jen jedna pravda, ale herečka odpovídá, že ne. „Jak si to pak každý přechroustá, to nemůžeme tušit.“
V rozhovoru mluví i o tom, jak se vyrovnává s únavou a přehlcením a proč čím dál víc vyhledává prostotu. „Jsme odpojení od svých pocitů, citů i od svých smyslů,“ říká herečka, která nejraději odpočívá na dlouhých poutích.
Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde.
Rozhovory Jonáše Zbořila -
„Je to neopakovatelné, nevykomunikovatelné. Je to zážitek formou utrpení,” říká o StarDance tanečník a porotce Jan Tománek, tvář jednoho z nejúspěšnějších pořadů v televizní historii Česka, který se vrací už tuto sobotu.
Ve StarDance jde o chemii. Mezi diváky a soutěžícími i mezi dvěma tančícími partnery. Vítězové musí mít dobře namíchanou směs talentu, vztahů a příběhu, myslí si Jan Tománek, který ve slavném pořadu objevil už v prvním díle odvysílaném v listopadu 2006.
V rozhovoru mluví o svých zkušenostech z poroty i z loňské sezóny, kdy se do pořadu vrátil jako soutěžící. Smutek z konce ve třetím kole vysvětluje i tím, že člověk najednou přichází o velmi blízký vztah.
„Po třech měsících trénování se stane taková zvláštní věc. Máte pocit, že se se svým tanečním partnerem znáte třeba deset let,” vysvětluje Tománek. „Na zkušebnu chodíte řešit s člověkem, kterého znáte dva měsíce, naprosto zásadní věci, které řeknete maximálně své mamince nebo svému partnerovi. Najednou se spolutanečníka ptáte, co máte koupit k snídani svojí rodině.”
Proč je StarDance tak oblíbený pořad? A zaslouží si také svou kritiku?
Rozhovory Jonáše Zbořila
Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde. -
„Myslel jsem, že budu druhý Kundera. Pak mi došlo, že dělám hloupost,” říká David Zábranský. Dříve v knihách řešil krizi Západu, politiky, i tu klimatickou. V nové knize se kriticky dívá sám na sebe.
„Možná jsem se propsal ke svému konci,” přiznává v rozhovoru spisovatel David Zábranský, který letos vydal svou zřejmě nejupřímnější knihu, literární deník nazvaný Jů a hele. „Celou dobu mám pocit, že nejsem skutečný spisovatel.”
Může být deník cestou z tvůrčí krize? Proč je dnešní člověk posedlý sám sebou? Nejen na to odpovídá v rozhovoru pro Seznam Zprávy David Zábranský.
Rozhovory Jonáše Zbořila
Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde. -
„Muset se vystavovat je vyčerpávající. Havlíčková také nemohla říct: já to tak nechci,“ říká herečka Antonie Formanová o paralelách mezi sebou a svou rolí v seriálu Dcera národa. Hraje v něm oživlý symbol národního obrození.
„Parta obrozenců vzala mladou holku a začala jí nutit svá pravidla, smýšlení, své návyky,“ přibližuje Formanová příběh zapomenuté dcery Karla Havlíčka Borovského, který ožívá v novém seriálu z produkce Canal+.
Zdeňka Havlíčková se měla stát oživlým symbolem obrození - poslušným národním majetkem a pýchou: „Samozřejmě se vzpouzela. Příběh Zdeňky je o osobní svobodě, kterou podle mě řešíme tak trochu všichni.“
Proti komu rebeluje Dcera národa? A může být národní obrození cool?
Rozhovory Jonáše Zbořila
Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde. -
„Každá chvíle je pro mě cennější. Není čas nedělat věci s odvahou,“ říká režisér Viktor Tauš, jehož film Amerikánka jde právě do kin. Příběh snímku o nezlomné dívce z dětského domova Taušovi prý zachránil život.
„Byla to strašně, až romanticky, naivní doba. Život na ulici jsem si romantizoval, stejně jako celá společnost,“ říká o devadesátkách režisér Viktor Tauš. O svých zkušenostech se závislostí toho už řekl hodně. Až teď ale veřejnost bude moci vidět jeho snímek Amerikánka, jehož námět Tauš vyslechl právě na ulici. „V nějakém smyslu se z té ulice vracím až teď, protože konečně ten příběh, který mi zachránil život, můžu předat dál.“
Proč je Amerikánka příběhem o naději? A jak se v Česku chováme k dětem z dětských domovů?
Rozhovory Jonáše Zbořila
Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde. -
„Věřím, že se můžeme rozvinout. Mozek má neuvěřitelné kapacity,“ říká věčně optimistický terapeut Honza Vojtko. V rozhovoru pro Seznam Zprávy mluví o tom, jak pečovat o vztah k sobě samému i o vzrůstajícím trendu singles.
Terapeut Honza Vojtko letos vydal svou třetí knihu, ve které se věnuje vztahům. V předešlých titulech se věnoval hlavně intimnímu soužití, v nové knize Prostě vztahy ale vysvětluje, že člověk je společenský tvor, jehož mozek se neustále potřebuje k něčemu vztahovat, ať už je to svět, bůh, rodina, věci, zvířata. A vztahujeme se i sami k sobě.
„Sebeuvědomění se neustále rozvíjí. Pořád musíme čelit věcem, se kterými se musíme popasovat,“ vysvětluje v rozhovoru Vojtko. Proč tvrdí, že i single lidé mohou být plnohodnotně šťastní?
Rozhovory Jonáše Zbořila
Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde. -
„Algorithms shape the way we create art. If digital platforms are shaping consumer taste, what we see as desirable and aspirational as consumers, that then influences what artists create to be consumed. It's almost a chicken or egg thing,“ says Kyle Chayka, American journalist and author of books Filterworld and The Longing for Less in the interview. „Musicians now have an amazing opportunity on TikTok to reach millions of people in a matter of hours. But to reach those audiences, you have to think about what works on TikTok. And it is music that is very short, dense, and very participatory and relatable, it allows some sort of interaction in form of a dance or a meme. And artists feel the pressure to conform.“
Listen to Jonáš Zbořil in conversation with Kyle Chayka about how algorithmic culture makes art boring and predictable, what we mean by algorithmic anxiety and why cafés all over the world look the same.
-
Dva romány s výraznými hrdinkami a otevřeným pohledem na ženskou sexualitu: Pacanka Kláry Elšíkové a Poslední léto Doroty Ambrožové. „Sex je komunikace. Musím přemýšlet, jestli v ní mluvím hezky i sama k sobě.“
České literatuře dlouhá léta dominovali takzvaní chcípáci - nejistí muži, kteří se potáceli životem a marně hledali smysl. Teď je nahrazují hrdinky podobné těm z románů Pacanka a Poslední léto.
„Nám se to taky se*e na všech stranách, ale ještě u toho stíháme být sexy,“ směje se spisovatelka Dorota Ambrožová, jejíž prozaický debut Poslední léto vypráví o ženském dospívání, hledání hloubky a upřímnosti v sobě i ve světě kolem.
Klára Elšíková před nedávnem vzbudila pozornost románem Pacanka - i v něm jeho hrdinka intenzivně hledá: svobodu, spokojenost i uspokojení. „Málo se říká, že ženské mají rády sex stejně jako chlapi. Strašně dlouho tady byl ten mýtus, že ženské bolí hlava, že to nechtějí, že sex nemají rády. Myslím, že je to blbost,“ říká autorka Pacanky.
Co ještě chybí v diskuzi o lidské sexualitě? Jak dosáhnout osobní i sexuální svobody a nedojít přitom až na hranici sebedestrukce? A vzniká v české literatuře nový archetyp svobodomyslných žen?
Rozhovory Jonáše Zbořila
Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde. -
„Umění bude tak nezávadné a nudné, tak moc ovlivněné tlakem na popularitu, až se pro nás stane méně důležitým,” říká americký novinář z magazínu The New Yorker Kyle Chayka v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Kdo na tom nese hlavní vinu? Internetové algoritmy - komplikované výpočetní mechanismy, které na platformách jako Spotify, Netflix, ale i Google, Facebook, Instagram nebo X určují, jaký obsah budeme konzumovat.
Chayka o hrozbě algoritmů napsal celou knihu: Filterworld. V ní tvrdí, že algoritmy nám zdánlivě doporučují filmy, hudbu, oblečení na základě našich individuálních potřeb. Ve skutečnosti nás ale ochuzují o to, co je v kultuře tak důležité - pocit překvapení a výzvy.
„Aby se civilizace vyvíjela, potřebujeme dramatické kulturní změny,” říká Chayka. Jde se ale v dnešním světě algoritmům vyhnout? A proč kavárny po celém světě začaly vypadat tak stejně? Pusťte si celý rozhovor!
Rozhovory Jonáše Zbořila
Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde. -
Hlavní téma je pro ně identita, ale i to, jak se v osobních traumatech zrcadlí společenské problémy. Jaká je mladá generace českých prozaiků? A v čem se vymezují vůči svým předchůdcům? Nejen o tom mluvila spisovatelka a scénáristka Sára Zeithammerová a básník a autor oceňovaného románu Rozložíš paměť Marek Torčík na živé debatě Seznam Zpráv na 50. Letní filmové škole v Uherském hradišti.
„Současná česká literatura je plná rodinných traumat, což je vyčítáno i mé knize. Ale mě zajímalo mnohem víc to, co se v těch knihách neříká. Chybí mi pojmenování toho, z čeho ta traumata vychází,“ říká v úvodu debaty Marek Torčík, „třeba třídní zkušenost, politické trauma rozpadu minulého režimu a přechodu na nový model ekonomiky i současná témata jako chudoba, exekuce nebo čím dál větší rozdíly mezi nejbohatší a nejchudší vrstvou obyvatel.“
Debutová próza Sáry Zeithammerové, Stehy, zase na zdánlivě vytěženém syžetu milostného trojúhelníku zkoumala, jak rozdílně mohou jednu situaci vidět dvě ženy z jiných generací a odlišného společenského postavení. „Starší čtenářstvo mě kvůli mládí podcenilo. Co nám může mladý člověk o takových tématech říct? Mladší čtenáři pochopili, že popisuji autentickou zkušenost. Jedna čtenářka mi napsala: Já jsem ve vaší knize četla o sobě. Když si člověk přečte něco, co je podobné jeho zkušenosti, znamená to, že na svůj problém není sám,“ vysvětluje Zeithammerová jednu ze svých hlavních motivací ke psaní.
Jak moc zásadní je pro debatéry téma traumatu? A kdo o něm vlastně může psát? Poslechněte si záznam z debaty na LFŠ.Rozhovory Jonáše Zbořila
Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde. -
„Jejich potřeba je úplně jiná než naše,” říká o turistech youtuber Janek Rubeš. V rozhovoru pro Seznam Zprávy tvrdí, že z Prahy úroveň turismu ovlivníme jen málo.
„Janek Rubeš mi zničil mé oblíbené místo je věta, kterou jsem párkrát slyšel,” říká populární youtuber a autor pořadu o turistických pastech v Praze Honest Guide. „Ukazuju místa, do kterých každý den chodím, a na žádné z nich to nemělo negativní vliv.”
V rozhovoru pro Seznam Zprávy mluví o overturismu i o tom, že opilecké nájezdy na Prahu nejsou devízou Angličanů nebo Dánů. „Dělají to všechny národnosti. Včetně Čechů.”
Poslechněte si celý rozhovor!
---
Rozhovory Jonáše Zbořila
Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.Přepis celého rozhovoru čtěte zde.Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde. -
„Od Hrabala jsem se naučil absolutnímu respektu k malým světům,” říká islandský spisovatel Sjón. Svá díla píše v opuštěném rybářském srubu. A občas přijede do Česka - koncertovat s Björk nebo posuzovat filmy ve Varech.
Poprvé se Sjón v Praze objevil těsně po revoluci. Přijel tehdy spolu s kapelou The Sugarcubes, v níž vystupovala jeho dlouholetá kamarádka, slavná zpěvačka Björk. „Byli jsme české kultury plní,” říká Sjón o své první návštěvě, při níž se musel zajít podívat i na svůj autorský vzor: Bohumila Hrabala.
V rozhovoru mluví o fascinaci českou kulturou nebo o budoucnosti planety bez lidí. „Země fungovala celá tisíciletí bez lidí a nejspíš ji další tisíciletí bez lidí čekají. Nevím, jestli je tohle pesimistická úvaha. Nevím, jestli stojíme za záchranu,” říká spisovatel s upřímnou lehkostí v hlase.
Poslechněte si celý rozhovor!
---
Rozhovory Jonáše Zbořila
Jonáš Zbořil, šéf kulturní rubriky Seznam Zpráv, se baví s lidmi, kteří bez kultury nemohou žít. Společně probírají umění, kulturu i popkulturu, vkus, emoce a další věci, které hýbou lidmi, ale ve zprávách se o nich nedočtete.Přepis celého rozhovoru čtěte zde.Další články, recenze a reportáže z kulturní rubriky Seznam Zpráv čtěte zde. - Mostra di più
