Episodi
-
Speciál podcastu Kecy a politika je tentokrát speciální ve dvojím ohledu. Jednak byl natáčen v 1000. den od invaze Ruska na Ukrajinu. Zároveň jde o rozhovor přímo z fronty ukrajinské války. Válečná reportérka Lenka Klicperová mluví především o situaci na strategickém místě donbaské fronty – o Pokrovsku. Je to právě toto město, o němž se poslední týdny mluví jako o místě, kde má dojít k silnému prolomení fronty. Rusku pak už nic nebude bránit rychlému průniku do ukrajinského vnitrozemí. Klicperová, která z těch tisíce válečných dní prožila na Ukrajině více než čtvrtinu, tvrdí, že většina Ukrajinců si přála vítězství Donalda Trumpa. Slibují si od něj buď větší pomoc v boji, nebo rychlé ukončení války. Ze všeho nejhorší je dnešní stav, kdy Západ pomohl Ukrajině, aby neprohrála, ale neposkytl jí takovou pomoc, aby vyhrála. V podcastu se bavíme o střelách dlouhého doletu ATACMS, které v posledních dnech uvolnily Spojené státy a byly okamžitě použity u Karačeva při likvidaci ruského arsenálu zbraní. Podle Klicperové to ovšem obrat ve válce nezpůsobí. Dokonce ani „game changer“ nevyvolá nová tajná superzbraň od německé společnosti Helsing. Má jít o umělou inteligencí řízené drony, které mají čtyřikrát větší dolet než ty klasické. Největší slabinou Ukrajiny ovšem nejsou zbraňové systémy, ale nedostatek vojáků na frontě. Klicperová tvrdí, že hitem posledních týdnů se stávají dobrovolné odchody ukrajinských mužů. Ti reagují na novou možnost přihlašovat se podle svého uvážení k armádním jednotkám, které jsou blízké jejich civilní profesi. Klicperová však dodává, že atmosféra na Ukrajině nazrála k ukončení válečných operací.
-
Bylo uplynulých 35 let obdobím zkázy, nebo spásy? Agentura STEM ve svém průzkumu dospěla k rozdělení české veřejnosti v poměru 48:31. Téměř polovina si myslí, že dnešní režim je lepší než komunistický. Téměř třetina naopak preferuje systém jedné politické strany bez svobodných voleb. Zajímavější jsou jemnější data. 85 procent voličů vládních stran považuje demokracii za lepší a jen 6 procent preferuje minulý režim. Naopak u opozičních parlamentních stran je ten poměr 31:45 ve prospěch komunistického režimu. Pokud přihlédneme k tomu, že část opozičních voličů zaměňuje kritiku momentální vlády za odmítání režimu jako takového, stále jsou to děsivá čísla. Co z nich vyplývá? Znamená to, že Andrej Babiš po nástupu k moci zavede – v souladu s přáním svých voličů – totalitní systém? To zcela jistě ne, protože si nechce nechat sáhnout na Agrofert. Trendem v celém postkomunistickém světě ovšem je vytvářet autoritativní vlády a na ně navázané podnikatele, kteří žijí v symbióze s vládními politiky a společně vytvářejí vládnoucí třídu. To je například podstata Orbánova režimu v Maďarsku, v němž se tak zhlédl Robert Fico i Andrej Babiš. Oba dva jsou však nesystematičtí imitátoři, kterým jde spíš o moc než o změnu systému. Souhrnně řečeno: po vítězství Andreje Babiše nás nečeká boj o demokracii, ale o charakter státu. Do toho přicházejí jak Petr Fiala, tak Andrej Babiš s návrhy, o nichž si autoři podcastu myslí, že jsou spíš halucinace než politické plány. Nápadně to připomíná scény z filmu Růžový panter, kdy se dva hlavní hrdinové nadýchají rajského plynu a pak jeden druhému za vzájemného smíchu trhá zuby.
-
Episodi mancanti?
-
Mluvili jsme o tom, co je nového v Čínské lidové republice, jaká je její momentální ekonomická kondice a jak se připravuje na nového vládce v Bílém domě. Rekapitulovali jsme změny v čínské politice v posledních letech a její postupnou změnu ekonomické orientace v důsledku deglobalizace a vliv této politiky na zbytek světa. Pokusili jsme se odpovědět na otázku, jaký řetězec událostí může spustit postoj Trumpa k Číně na politické a ekonomické zájmy Evropy a České republiky, a pokusili jsme se objasnit, jaký je skutečný vztah Číny k Rusku a jaká je její role ve válce na Ukrajině.
Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz
-
Minulou středu jsme byli svědky dvou zlomových okamžiků, jejichž dopad nám dojde až za řadu let. Nejprve zvítězil v amerických prezidentských volbách Donald Trump. Současně se v Německu rozpadla vládní koalice a začátkem nového roku budou předčasné volby. Ve dvou zemích, na nichž je Česká republika ekonomicky a politicky závislá, tedy dochází nebo nejspíš ještě dojde k zásadní změně politické garnitury. Zatím nevíme, jaké rysy bude mít tzv. trumponomika. Bude se v USA skutečně výrazně více těžit ropy a plynu, takže poklesne jeho cena na světových trzích? Sníží Trump firemní daně na 15 procent? Připraví mu Elon Musk deregulační revoluci v byznysu? Anebo bude nová americká administrativa vůči světu uplatňovat agresivní celní politiku? Vyvolá to hospodářskou válku mezi různými zeměmi?
Jaké budou vztahy mezi americkým prezidentem a pravděpodobným německým kancléřem Merzem, který je bývalý investiční bankéř? Vyjedná si Německo zvláštní podmínky exportu do USA? A jak to ovlivní českou ekonomiku? Tyto a další otázky naznačují, že bychom mohli být svědky zlomové éry, kdy se přistoupí k řešení dlouhodobě nahromaděných problémů (přeregulovaná ekonomika, válka na Ukrajině). Otázkou je, co to bude znamenat pro českou politiku, která z toho vychází jako odvozená aktivita.
V jiné části podcastu se zabýváme americkou volební kampaní, která znamenala triumf podcastových médií, jež měla hlavní politický vliv na distribuci informací mezi Američany. Co by Petros Michopulos poradil českým politikům, kdyby jim chtěl něco poradit? A jak by vypadal tiktokový komunikační formát pro ministra Jurečku?
-
V prosinci to bude 30 let od chvíle, kdy Ukrajina podepsala tzv. Budapešťské memorandum, které jí výměnou za přesun jaderných zbraní do Ruska mělo zajistit nedotknutelnost hranic. Memorandum podepsali představitelé Ruska, Velké Británie, USA a Ukrajiny. Dnes už víme: kdyby si tyto zbraně Ukrajinci ponechali, nejspíš by se dnes na jejich území nebojovalo. O to víc, že se svými 176 mezikontinentálními střelami s jadernými hlavicemi byla Ukrajina třetí největší jadernou mocností. Tlak Západu a Ruska byl tak silný, že nakonec vyměnila hlavice za podpis dohody, kterou Rusko už v roce 2014 rozhodlo ignorovat. Jak dnes vypadá situace na rusko-ukrajinském bojišti? Ukrajinský generál Marčenko nedávno prohlásil, že fronta na Donbase se zhroutila vinou nedostatku zbraní, lidí a špatného vedení. Nutno podotknout, že objem západní pomoci Ukrajině se letos zmenšil a z 61 miliard dolarů, které schválil Kongres USA, dorazilo do Kyjeva necelých deset procent. Bidenova administrativa také blokuje snahy Ukrajiny udeřit na území Ruska. Změní něco v tomto směru americké prezidentské volby? Politický analytik Jefim Fištejn soudí, že nový prezident Trump je příznivcem strategie známé jako "mír skrze sílu." Podle něj se bude snažit dostat ruského prezidenta Putina k jednacímu stolu a situaci nějak vyhrotit – buď uzavřením příměří, nebo vyššími dodávkami vojenské techniky. Fištejn byl jedním z mála českých pozorovatelů, který předpověděl výsledek amerických voleb. Domnívá se, že tentokrát nebudeme svědky obyčejné výměny jedné politické administrativy za druhou, ale půjde o hlubší politický zvrat.
-
Rok od nástupu Roberta Fica do funkce slovenského premiéra se řada věcí změnila. Svou zahraniční politikou způsobil, že Slovensko se dostalo do částečné mezinárodní izolace, alespoň ve vztahu k západoevropským spojencům v EU. Rovněž Visegrádská skupina kvůli rozporům ohledně vztahu Slovenska a Maďarska k ukrajinské válce je „u ledu.“ Premiér Fico však jako první evropský premiér v éře Putinovy války vystoupil v ruském propagandistickém pořadu 60 minut, kde si stěžoval na země EU, které dodávkami zbraní údajně prodlužují válku na Ukrajině. Těžko říct, zda si uvědomil, že hovoří s reprezentantkou země, která podle mezinárodních institucí má dnes více politických vězňů než v Brežněvově éře. Je logické, že se zemí s tak protizápadní politikou nechce Fialova vláda pořádat společná zasedání obou kabinetů. V podcastu oba autoři zdůrazňují, že mohou mít k zahraničním aktivitám maďarského premiéra Viktora Orbána výhrady, ale musí uznat, že sleduje maďarské národní zájmy. Politika premiéra Fica je spíše imitací Orbána. Jak nedávno v Právu napsal dlouholetý Ficův spolupracovník a diplomat Peter Weiss – orientace na Maďarsko je v rozporu s celou logikou moderních slovenských dějin. Otázkou je, zda Andrej Babiš bude Fica v jeho politice následovat, protože řadu věcí už v minulosti od něj opsal. Vznikne tak nějaká verze populistického Československa?
Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz
-
Má fotografování jako obor ještě smysl v době, kdy každý má svůj malý fotoaparát v mobilu? Jak je dnes obtížné konkurovat umělé inteligenci, když s ní soutěžíte o lepší fotku? A jsou na jiných místech na světě lepší barvy? O těchto a dalších otázkách s fotografem a cestovatelem Radimem Bulínským, který letos v soutěži Czech Photo obdržel první místo v cestopisné fotografii a v národní části mezinárodní soutěže byl třetí. Jak se liší Sumatra, Madagaskar, severní pól a Island z hlediska práce fotografa? Proč nemá rád pouliční fotografování a jak experimentuje ve svém ateliéru, kde vytváří abstraktní fotky? Jak zachytit fotoaparátem rozprsklá vajíčka, do nichž současně střílíte airsoftovou pistolí? A závěr diskuse jen pro fajnšmekry: režisérka Karolína Lukášková a Radim Bulínský vášnivě debatují o tom, jaký fotoaparát je lepší, a dospívají k závěru, že v mnoha směrech je stále ještě nepřekonatelná černobílá fotka.
-
Předsedové tří stran koalice SPOLU podepsali memorandum, že na podzim 2025 znovu společně půjdou do sněmovních voleb. V podcastu řešíme několik otázek, jako například: Je SPOLU jenom taktická varianta koalice, nebo hlubší spojenectví, které může vyústit v integraci všech tří stran? Petr Fiala chce střednědobě vytvořit jednu formaci, ale co na to ostatní? Projekt SPOLU je současně zkázou i spásou pro všechny subjekty. Na jedné straně přináší nadprůměrně dobré volební výsledky každé ze stran. Současně někteří členové koaličních stran mají dojem, že jim bere stranickou identitu a že nejsou v rámci značky SPOLU vidět jako jednotlivá entita, což ohrožuje jejich budoucnost. Zároveň vnitřní logika politického fungování nutí všechny tři strany zůstávat v jedné koalici. Když se vyhraje, je to znamení úspěchu tohoto projektu. Když se prohraje, je o důvod víc zůstávat pospolu, aby menší strany nepropadly při samostatném postupu. Petros Michopulos soudí, že vnitřní kritika SPOLU za neviditelnost je jenom výmluva těch, kteří nedokážou úspěšně prodat svou politiku. Za to nemůže uskupení SPOLU, ale neschopnost vysvětlovat lidem svůj program.
Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz
-
Jaký je plán ODS na vítězství v příštích volbách? Je opravdu reálné, aby ODS měla přes 20 %? Dělá to vláda dobře nebo ne, a jaké má nesplněné úkoly? Je pozice Petra Fialy v ODS pevná? A proč Saša Vondra obchází konference, kterých se účastní komunisté a páté kolony? A šel by na akci Motoristů?
-
Olomoucký sjezd KDU-ČSL patřil k tomu typu stranických setkání, pro něž se vžil pojem "záchranářský." Většina delegátů si uvědomovala vážnost celostátních stranických preferencí a výrazně pozměnila užší vedení lidové strany. Ukázalo se, že konzervativní křídlo, které pokukuje po spolupráci s hnutím ANO, má nanejvýš 20 procent delegátů. Nakonec zvítězili centristé kolem Marka Výborného, kteří získali větší pravomoci při sestavování krajských kandidátek do budoucích sněmovních voleb. Zvítězila také orientace na spolupráci s předvolební koalicí SPOLU, i když většina delegátů zároveň tvrdila, že po příštích volbách musí být strana připravena na samostatný postup. Největší vyjádření nedůvěry zaznamenal kandidát na prvního místopředsedu a ministr životního prostředí Petr Hladík. Naopak z místopředsedů byla největším počtem hlasů zvolena Monika Brzesková, starostka Kravař. V rozhovoru pro CNN Prima News prohlásila, že bere svou misi jako záchranářskou práci a je pro ni morálně nepřijatelné to, co udělal hejtman Jan Grolich, který dal najevo, že si počká na výraznou prohru po volbách a pak možná, snad, něco pro KDU-ČSL udělá. Brzesková naopak prohlásila, že ona na ten "Titanik" jde a odmítá taktizovat, co bude nebo nebude. O těchto a dalších věcech pojednává podcast Kecy a politika.
Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz
-
Po třiceti pěti letech vystoupila ze Sociální demokracie na protest proti směřování strany a jejímu příklonu ke komunistům. Stejně jako její pradědeček, který také ve dvacátých letech protestoval proti spolupráci socdem s komunisty. Mluvili jsme o tom, jestli je koalice Stačilo jedinou možností, jak zachránit Sociální demokracii, a o tom, že spolupráce Konečné s Maláčovou nakonec nebude fungovat. Může se stát, že komunisté na společné kandidátce vykroužkují sociální demokraty? Také jsme mluvili o společných rysech Zemana a Maláčové a o nedostatku leaderů v české politice. A dozvíte se, jakou si nechal udělat Jiří Paroubek bustu.
-
Žijeme v éře přechodu, kdy staré vazby a koalice padají a vznikají nové. Na krajské úrovni vznikají nečekaná spojenectví (ANO, SPD), staré strany hledají nové tváře do svého čela (Piráti, lidovci) a naopak staré tváře (Kalousek) se pokoušejí stvořit novou stranu. Mezitím Andrej Babiš vydává jedno protikladné prohlášení za druhým a levice se snaží obrodit přes manifest progresivismu. Podaří se jim to? A kdo nakonec zamíchá kartami?
Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz
-
Pár dní před natočením rozhovoru pro podcast Kecy a politika oznámil místopředseda vlády Marian Jurečka, že chce příští týden obhájit funkci předsedy KDU-ČSL. Bavíme se o řadě věcí: Jací jsou voliči lidovců a jací by měli být? Proč průzkumy veřejného mínění lidovce spíš podhodnocují, i když volební výsledky v různých typech voleb nejsou až tak tragické? Jak se šéfuje straně, která má voliče už jen v určitých regionech a navíc už jen v určitých okresech? Stojí za projektem SPOLU? Cítí satisfakci, že jeho hlavní kritici z jižních Čech se nedostali ani do krajského zastupitelstva? Jak se mu žije s tím, že si ho víc váží voliči SPOLU než členové KDU-ČSL?
Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz
-
V podcastu se zabýváme situací uvnitř vládní koalice i opozice. Sociální demokracie se definitivně vydává na cestu spojení s KSČM. Nová předsedkyně Maláčová sice říká, že na komunistických kandidátkách nebudou, ale její pravá ruka a současně nový místopředseda Radek Scherfer se před čtrnácti dny v Ústeckém kraji na komunistické kandidátce objevil. V politických kruzích se šíří mýtus, že program Antibabiš nefunguje. V prvé řadě nejde o program, ale o červené linie, které naznačují, kam mohou politické strany ve vztahu k Andreji Babišovi zajít, aniž by zradily všechno, na čem stojí – od krytí Babišova střetu zájmů, přes jeho budování penězovodů od státu na Agrofert, až po účast ve společenství Patrioti pro Evropu, které nadbíhá zájmům Ruska. Postoj Antibabiš musí být pochopitelně doplněn o vlastní koncepci modernizace společnosti a ekonomiky. Zabýváme se tím, zda se nerozběhl proces odcházení Petra Fialy. V poslední době udělal příliš mnoho chyb, krajské volby nedopadly pro vládní strany nejlépe a rekonstrukce vlády nebyla využita jako příležitost vnést dynamiku do vládního přešlapování na místě. Dnešní situaci vládních politiků můžeme označit slovy "čekání na černou labuť" – tedy očekávání nepředvídané události, která uvede vládní změny do pohybu. V opačném případě si strany vládní koalice jdou pro zaslouženou porážku ve sněmovních volbách.
Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz
-
Speciální dvouhodinový rozhovor s autorem desítek odborných publikací o vojenských technologiích. Zároveň je celoživotním obchodníkem s moderní vojenskou technikou, včetně sofistikovaných dronů používaných ukrajinskou armádou. Probrali jsme dramatickou změnu taktiky v současném konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, jak se měnilo nasazení zbraní v průběhu konfliktu, a jaká je úroveň zbraní Ruska a Západu a v čem jejich kvalita určuje průběh války. Vyhrál by Západ konvenční konflikt s Ruskem? A mnoho dalších témat souvisejících s konfliktem na Ukrajině.
Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz
-
Tématem podcastu je, jak výsledek senátních voleb ovlivní českou politiku. Sociální demokracie si celá léta stěžovali, že "neumí" senátní volby, protože volební systém do senátu jednostranně nahrává stranám středu a pravice. Před dvanácti lety však získala v horní komoře absolutní většinu ČSSD a vytlačila z ní do té doby dominantní ODS. Také Andrej Babiš si celá léta stěžoval na nepřející dvoukolový volební systém. Nyní ANO získalo 8 mandátů z 27, což je, přepočteno na jednotlivé strany, nejvíc v jeho historii. Z jiného pohledu však strany vládní koalice v součtu zvítězily v poměru 15 ku 10. Co z toho vyplývá? Hnutí ANO má na celostátní úrovni takovou dominanci jako svého času ODS a ČSSD. Když však tyto strany byly na vlně, získávaly 18-23 mandátů během jedněch voleb. Babišových osm senátorů je proti tomu slabý odvar. Svědčí to o více věcech. Jednak se senátní volby stále více regionalizují a personalizují. Lidé často dají hlas silné osobnosti před loajalitou ke stranám. Babišova strana také není ve druhém kole přijatelná pro středostavovské voliče středu a pravice, aby byli schopni upřednostnit ji ve druhém kole před jinými kandidáty. V podcastu také rozebíráme záhadný úspěch profesora Balíka na Šumpersku, vítězství plukovníka Šlachty na Břeclavsku a summit budoucí vládní koalice, který se sešel u příležitosti 80 narozenin Miloše Zemana na jihočeské Hluboké.
-
Se spisovatelkou a novinářkou Adélou Knapovou nebudeme politizovat o ruské válce, úloze Putina a Zelenského. Adéla už řadu měsíců žije v ukrajinském Charkově a velmi dobře zná každodenní život normálních lidí, s nimiž se rozhodla sdílet osud ostřelovaného města 15 kilometrů od frontových bojů. Rozebírá v českých médiích nepříliš frekventovaná témata, jako jsou násilné odvádění mužů do války, skrývání mladých chlapců před odvody, brutalita náletů ruských dronů na civilní cíle v Charkově, život tamních umělců, a vůbec jaké to je žít v 21. století bez elektřiny a vody. Spisovatelka Knapová si myslí, že ze současného utrpení ukrajinských lidí vzniká nová, zřetelně antiruská identita. Stejně tak nezastírá, že část mužů trpí posttraumatickou stresovou poruchou, což je po válce bude značně handicapovat. Jaký bude Charkov po válce?
Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz
-
Mimořádný speciál Kecy a politika pojednává o rozpadu vlády Petra Fialy, který nastal krátce po odvysílání našeho posledního podcastu. Odvolání Ivana Bartoše předcházely dva příběhy. Jeden souvisí s výsledky krajských voleb, v nichž dominovala opozice a vládní Česká pirátská strana utrpěla tragickou porážku. Už od víkendu se na pirátském fóru živě diskutovalo o jejich dobrovolném vystoupení z vlády, o to víc, že předseda Bartoš rezignoval na funkci předsedy. Druhý příběh začal prvního července, kdy pod taktovkou Bartoše bylo spuštěno digitální stavební řízení, které nefungovalo. Bartoš dostal dva termíny na opravu a žádný nebyl dodržen. Když se tyto dva příběhy protnuly, výsledkem bylo rozhodnutí Petra Fialy navrhnout odvolání ministra Bartoše z vlády. Udělal to však velmi překotně a jeho argumenty nebyly dostatečně vysvětleny. V reakci na to Piráti tyto věci interpretovali jako lidsky nevhodné chování a politický podraz. Bartoš tím u části voličů získal statut mučedníka, na něhož byla spáchána zrada. Tento starý pirátský étos ("pusťte nás na ně") může u části jejich voličů zafungovat. Fiala tím tak příliš nezíská, ale hodně ztratí. Jak bude vypadat budoucí čtyřkoaliční vláda? A povede Fiala koalici SPOLU opět do voleb?
Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz
-
V nejnovějším podcastu analyzujeme výsledky krajských voleb, mimořádně ve stominutovém formátu. Z výsledků vyplývá, že tyto volby daleko více rozhodli voliči vládní koalice, kteří evidentně nepřišli, než voliči opozice, kteří naopak přišli a většinově hlasovali pro Andreje Babiše. Klademe si otázku: Jak se dají v kraji vyhrát volby a eliminovat pokusy přeměnit regionální hlasování v celostátní referendum o vládě? Co stojí za fenoménem Jana Grolicha? Proč je jedinou poraženou v řadách vládních stran Alena Schillerová? Z jakého důvodu Karel Havlíček připomíná postavu z písně skupiny Abraxas s názvem "Karel"? Půjdou Turek s Babišem před sněmovními volbami do koalice? A hlavně: Co by měl udělat Petr Fiala? Není to na rezignaci, jako v případě šéfa Pirátů Ivana Bartoše? Nebyl by lepší řízený odchod, například do bruselských sfér? Autoři se pozastavují nad dvojsečnou hrou hejtmana Kuby. Na jedné straně dosáhl fantastického volebního výsledku. Na straně druhé není schopen udržet své ego na uzdě a vedení ODS se mstí za nedostatek uznání a úcty k jeho volebním výsledkům v posledních letech. Pokud by po odchodu Fialy někdo rekonstruoval vládu, musel by v ní být i Kuba. Pak by se ukázalo, jestli jeho rady jsou univerzálně platné. Do podobného rizika však jen tak nepůjde.
Kompletních 102minut o všem možném na Forendors.cz
-
Jak se stal ministrem a chtěl to vůbec? Kolik naschválů mu udělal Miloš Zeman a jakými triky blokoval jeho jmenování? Jak se daří Pirátům a budou schopni oslovit své voliče? A dělá to vláda dobře? Kdy skončí válka na Ukrajině a jak? Bude muset Ukrajina obětovat své území a co bylo smyslem ofenzívy u Kursku?
Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz
- Mostra di più
