Folgen
-
Do 42. dílu podcastu dorazila Petra Jelínková, facilitátorka udržitelných workshopů a IT expert. Hovořila jsem s Petrou především o hravém workshopu Klimatická mozaika (Climate Fresk), který se zaměřuje na příčiny a následky klimatické změny. Petra v rozhovoru vysvětluje vznik, průběh a cíle tohoto workshopu, který využívá interaktivní deskovou hru pro vzdělávání účastníků a podporu týmové spolupráce a diskuze.
Vznik a průběh workshopuKlimatická mozaika byla vytvořena v roce 2015 francouzským pedagogem. Workshop se stal velmi úspěšným, což vedlo k založení neziskové organizace Climate Fresk v roce 2018. Workshop trvá tři hodiny, je apolitický a vychází z vědeckých faktů IPCC. Účastníci pracují s 42 kartami, aby pochopili komplexní klimatický systém. Petra na tomto interaktivním stylu vzdělávání oceňuje hlavně otevřenou diskuzi a sdílení názorů.
Reakce a rozdíly mezi veřejnými a firemními workshopyPetra popisuje pozitivní reakce účastníků, kteří si sladí terminologii a nacházejí společný jazyk. Ve firemním prostředí může být přítomen skepticismus, ale workshop se ukazuje jako efektivní nástroj pro vzdělávání i v tomto prostředí. Petra se často střetává s tím, že účastníci podceňují např. vliv zemědělství na klima a klade důraz na vytváření firemních strategií udržitelnosti.
Zapojení do Klimatické mozaikyZájemci mohou sledovat oficiální stránky neziskovky CLIMATE FRESK a přihlásit se na workshopy. Je možné stát se facilitátorem po absolvování workshopu a tréninku. Petra věří, že sdílení znalostí a názorů je klíčem k pozitivním změnám v boji proti klimatické změně.
Petru Jelínkovou můžete kontaktovat přes PROJECT FENIX. Také mrkněte na Facebook nebo LinkedIn , ať máte přehled o aktuální dění a termínech českých workshopů.
-
Vítejte u 41. epizody podcastu "Žít udržitelně", kde jsem měla tu čest přivítat dvě úžasné dámy ze spolku MYMO – Karolínu Petřekovou a Petru Jašicovou. Petra je vystudovaná interiérová designérka a Karolína studuje produktový design na Fakultě architektury ČVUT. Společně nám představí fascinující svět mycelia a jeho využití v interiérovém designu, v dalších produktech a možná i při netušených příležitostech.Mycelium je opravdu úžasný materiál! Je lehký, voděodolný a nehořlavý, což z něj dělá skvělou volbu pro různé aplikace. Karolína a Petra nám podrobně popíší proces pěstování mycelia a jeho ekologické výhody. Věděli jste, že mycelium je vlastně podhoubí hub? Je to takový přírodní zázrak, který má obrovský potenciál nahradit tradiční materiály, které nemusí být až tak šetrné k životnímu prostředí.Během našeho rozhovoru se také dozvíte o různých možnostech využití mycelia. Například v interiérovém designu může být mycelium použito na výrobu nábytku, dekorací nebo dokonce stavebních materiálů. Petra nám také prozradí, jak mycelium může být využito v módním průmyslu, například na výrobu ekologických textilií.A to není všechno! Karolína a Petra se s námi podělí o své zkušenosti s projektem "Dům Samorost", který je skvělým příkladem toho, jak lze mycelium využít v oblasti bydlení. Tento projekt je opravdu inspirativní a ukazuje, jak můžeme bydlet v myceliu - udržitelněji a šetrněji k naší planetě. Jde o projekt podporovaný Stavební spořitelnou České spořitelny (Buřinkou).Nezapomeňte si také poznamenat do kalendáře termín 18. října 2024! V Národní technické knihovně v Praze se bude konat výstava, kde budete mít možnost vidět projekt Samorost a různé produkty z mycelia na vlastní oči. Bude to skvělá příležitost dozvědět se více o tomto úžasném materiálu a inspirovat se k udržitelnějšímu životnímu stylu.Doufám, že se vám 41. epizoda bude líbit a že vás inspiruje k tomu, abyste se více zajímali o udržitelné materiály obecně a upřednostnili je ve svých každodenních nákupních volbách. :-) Děkuji Karolíně a Petře za jejich čas a za to, že nám přiblížily tajuplný svět mycelia. Určitě nezapomeňte sledovat aktuální dění na FB profilu Inovace od Buřinky. Navštivte také stránky spolku MYMO, ať se dozvíte maximum informací.
-
Fehlende Folgen?
-
Vítejte u reportáže z komunitní zahrady a ekocentra Divočina Malešov! Zajela jsem na návštěvu za ředitelkou Divočiny - Helen Vodrážkovou. Povídaly jsme si o všech úžasných aktivitách a programech, které centrum a komunitní zahrada nabízí. Od ekologických programů, přes permakulturní zahradničení, až po nejrůznější workshopy (vaření, šití, přírodní stavitelství, ...) – je toho opravdu hodně!Helen mi také prozradila, jak se do jejich projektů zapojují mezinárodní dobrovolníci a jak přispívají k chodu centra, k zapojování místní komunity, k rozvoji kurzů a ke vzájemné a nevyčerpatelné mezinárodní inspiraci. Zdůraznila, jak důležitý je v ekocentru právě komunitní rozměr všech projektů, nakolik dbají na využívání lokálních, organických, sezónních potravin, a shrnula vše, co lze v Divočině zažít a podniknout.
A teď pozor, máme pro vás skvělou aktualitu! Ekocentrum Divočina v Malešově otevírá již 28. července svou novou kavárnu, která se zaměří na lokální a organické potraviny. A to není všechno! Otevření kavárny bude doprovázet bohatý víkendový program, včetně workshopu nového cirkusu, šití a diskuzí o udržitelné módě. Takže si určitě zapište do svého diáře 26.-28. červenec 2024 a přijďte se podívat, ochutnat skvělé jídlo a užít si zábavný program. Navíc tím podpoříte Divočinu! Ubytování je možné také.
Více informací najdete na Facebooku Divočiny Malešov: https://www.facebook.com/ekocentrumMalesov/. Akce je uvedena i v událostech: https://www.facebook.com/ekocentrumMalesov/events/?id=100068195804103&sk=events. Zablokujte si poslední víkend v červenci 2024, jedete do Malešova. :-)
Pro ty, kteří nevládnou angličtinou, vkládám české titulky k povídání s dobrovolníky, kterému je věnováno posledních 8 minut podcastu. Prosím omluvte nedokonalost překladu, děkuji Vám.
ČESKÝ PŘEKLAD ROZHOVORU:
IVETA: Dobrý den, jsem velmi ráda, že mám možnost se s vámi setkat zde v Ekocentru Divočina. A vězte, že jsme tu s dobrovolníky a s Helen, která je v ekocentru přivítala. A možná požádám naše dobrovolníky, aby se nám trochu představili, a začneme s tebou, Corino, souhlasíš? Můžeš nám říct, odkud jsi a jak se stalo, že jsi se objevila právě zde?
CORINA: Pocházím z Itálie, i když žiju poslední 3-4 roky v Německu a jsem tady v Divočině nebo tady v České republice, protože to je moje první dobrovolnictví v rámci ESC. Tento projekt mě zaujal, protože se týká ekologické výchovy, jednoduchého života a udržitelnosti, a to je to, co mě baví.
IVETA: Perfektní. Děkuji mnohokrát. A co Ty?
JULIANA: Dobrý den. Já jsem Juliana. Pocházím z Brazílie, ale posledních pět let žiji v Portugalsku, a teď jsem vlastně tady. Jsem tu díky zmíněném projektu ESC. Jsem tady, protože jsem bývala městská holka, ale cítila jsem se zmatená a nezapadala jsem. Takže jsem chtěla zjistit více o okolním světě. A když jsem pak uviděla tuto příležitost, která se týkala udržitelnosti a ekologických věcí na venkově, řekla jsem si, že by to mohlo být zajímavé. Chci tento svět objevit a ponořit se do něj. Takže ano, proto jsem tady.
IVETA: A poslední je džentlmen.
PETER: Ahoj, jmenuji se Peter a jsem tu v podstatě přibližně ze stejných důvodů, jako víceméně ostatní. Také mi jde o sebepoznávání, ale také je pro mě důležité a zajímám se o to, jak žít takovýto jednoduchý život. Chtěl jsem také rozšířit svou komfortní zónu, a to je další část všeho. Takže ano, o to jde. A zatím bych řekl, že se mi tady moc líbí, protože žijeme opravdu jednoduše. A docela se mi to líbí. Ačkoli kromě této klasické práce na zahradě je tu ještě mnoho jiné práce, vše co je v tomto permakulturním projektu potřeba. Takže v podstatě se tu cítím dobře.
IVETA: Věřím, že tato vyznání Helen velmi těší, že?
A co jste se zde naučili? To, co jste například nemohli dělat nebo jste neměli možnost si vyzkoušet, ale tady jste opravdu měli možnost vyzkoušet?
CORINA: Když se zmíním o mně, myslím, že to jsou hlavně stavební práce, používání elektrického nářadí, práce s nábytkem, dřevem, výroba biouhlu a kamenných a betonových zdí a tak dále.
IVETA: Co jsi říkala? Bio-biochar. Co je to?
HELEN: Biouhel. Tímto materiálem se snažíme půdu vylepšit. Také se tu hodně věnuješ udržitelné domácnosti, Corino.
CORINA: Ano, chci říci, že jsem se tady do toho hodně pustila. Je tu na to ideální prostředí a všechny prostředky, jak se do toho ještě více ponořit a prozkoumat, jak se dělá třeba tofu, raw dezerty a tak. Jídla z toho, co máme kolem sebe, z místních zdrojů.
IVETA: A co Ty?
JULIANA: Pro mě je to většinou všechno, co dělám. Je to pro mě novinka. Takže doslova od zahrady po stavební část, jako všechno, je to úplně nový svět, který objevuji. A všechno se mi líbí. Já jsem se nikdy předtím nedotkla půdy, víte?
IVETA: Opravdu? Tedy něco jako dobrodružství.
JULIANA: Ano, protože je to úžasné. A samozřejmě nářadí a stroje, které zmínila Corina.
IVETA: A co šití, tedy výroba oblečení? (zde je moje největší AJ chyba v rozhovoru)
JULIANA: Ne, to jsme ještě nedělali, ale za pár dní budeme mít příležitost. Myslím, že za 10 dní. Budeme mít workshop. Nejvíce mě tu baví zahrada, kterou miluju. Ráda tam trávím čas a také mě baví stavění, třeba teď stavíme betonovou podlahu, to by mě nikdy předtím nenapadlo.
IVETA: A pak to můžeš dělat doma. Tví rodiče budou mít radost.
HELEN: A já vlastně vidím, že Tě děti milují. Víš, že jsi v tom velmi dobrá?
JULIANA: Ano, to je pravda. Vedla jsem projekt s dětmi. Děti mám opravdu ráda. A myslím, že cítí mou lásku k nim. Takže mi lásku oplácejí, víš? A i když nemluvíme stejným jazykem, protože oni nemluví anglicky, nějak se propojíme. Takže ano, opravdu to sedí.
IVETA: Perfektní. A co ty, Petře? Jsi ze Slovenska, takže Tě tu asi moc překvapení nečeká. Není to tak exotická země. Ale co jsi se tu dozvěděl? Co je nového?
PETER: Řekl bych, že pro mě je to zatím nejvíce o technických dovednostech, například o práci s některými stroji, které jsem nikdy nepoužíval. A také právě teď stavíme kamenné schody. Je to pro mě nová práce, protože jsem nikdy nedělal takový projekt, žádné betonování. A pokud jde o kulturní odlišnosti, je to tady v České republice skoro stejné jako na Slovensku, naše kulturní rozdíly nejsou velké. Ale ano, opravdu se těším na další věci, které nás tu čekají. Aktuálně tady stavíme venkovní kavárnu.
IVETA: Ano, to je váš hlavní projekt samozřejmě. Takže vám držím palce, aby se kavárnu podařilo úspěšně dokončit, přeji vám, abyste se tu měli moc hezky, a děkuji Tobě, Helen, že dáváš tuto skvělou příležitost mladým lidem, protože vy - mladí jste naše budoucnost.
HELEN: Děkujeme. Jsem velmi ráda, že tu jsou. Víš, je to velká pomoc a vždycky mě překvapí, kolik věcí jsou schopni udělat. Jejich betonování je skvělé. Myslím, že to vypadá opravdu profesionálně. Jsem moc ráda, že se tu mohou učit.
IVETA: Děkujeme.
POZOR - NOVINKA - Videozáznam rozhovorů najdete na novém Youtube kanálu Žít udržitelně: https://www.youtube.com/@%C5%BD%C3%ADtudr%C5%BEiteln%C4%9B/videos.
-
Ve 39. epizodě pokračujeme s naším skvělým hostem Zuzanou Burdovou, která nás již v předchozím díle zasvětila do 7 permakulturních principů podle Davida Holmgrena. Jsem nadšená, že se k nám Zuza opět připojila, protože ve 39. epizodě bylo potřeba ještě 5 principů probrat.
Minule jsme se věnovaly těmto permakulturním principům:1. Pozoruj a jednej: Tento princip jsme s nadšením probraly a zdůraznily jeho důležitost. Shodly jsme se na tom, že je jedním z nejdůležitějších.2. Zachytávej a uchovávej energii: Mluvily jsme o využívání sluneční energie a dalších přírodních zdrojů.3. Získávej výnos: Diskutovaly jsme o tom, jak je například důležité umět si vypěstovat vlastní zdravé potraviny.4. Usměrňuj sebe sama a přijímej zpětnou vazbu: Bavily jsme se o sebereflexi a otevřenosti ke zpětné vazbě.5. Využívej obnovitelných zdrojů a služeb a važ si jich: Hovořily jsme např. o slunci, vodě, biomase.6. Nevytvářej odpad, kde jsme zmiňovaly Zero Waste principy jako zamítnutí, redukci, zužitkování, recyklaci a kompostování.7. Navrhuj od vzorů k detailům: Zmínily jsme důležitost vzorů(ců) v přírodě a společnosti, časové a prostorové vzorce.
A teď už si pojďme zopakovat zmíněných 5 permakulturních principů, které se nám nevešly do 38. epizody, a musely tak počkat na 39. díl.8. Dej přednost začleňování před oddělováním: Jako příklad jsme uvedly komunitou podporované zemědělství na jedné farmě, kde podílníci pomáhají s prací a snižují si tím nákupní cenu zeleniny.9. Využívej malá a pomalá řešení: Zuzana sdílela svůj příběh o hledání farmy a důležitosti trpělivosti a postupného přechodu při životních změnách.10. Využívej rozmanitosti a važ si jí: Diskutovaly jsme o významu biodiverzity na zahradě, o výsadbě různých druhů stromů a také o využití rostlin jako ochrany před škůdci.11. Využívej okrajů a okrajových systémů: Zuza se pozastavila nad příkladem záhonu ohraničeného kameny, kde - jak se ukazuje - roste nejvíce plevele. Okraje jsou v přírodě plné hojnosti, prospívají v nich rozličné rostliny a živočichové.12. Změnu využívej tvořivě a tvořivě na ni reaguj: Zuza přiznala, že nesnáší změny, ale naučila se je přijímat a reagovat na ně kreativně. Podělila se o svůj nedávný příběh, kdy za deštivého dne místo původního plánu, jak vytvořit vyvýšený záhon pro babčku, našla díky své kreativitě lepší řešení ve sběrném dvoře. Změny nás totiž mohou inspirovat k novým, kreativním řešením a otevřít dveře k novým možnostem.
Na závěr bych ráda poděkovala Zuze Burdové za její čas a inspirativní povídání. Nezapomeňte ji sledovat na Instagramu nebo Facebooku pod profilem Perma_zuza. A hlavně jí držte palce na její nové permakulturní cestě.
Děkuji vám všem, že mě s mými hosty posloucháte. Těším se na vaše reakce a nápady na další témata. Pojďme společně tvořit udržitelnější budoucnost!
-
Dnes se ponoříme do světa permakultury s inspirativní hostkou Zuzanou Burdovou. Zuzi je vášnivá zahradnice, permakulturní designérka, sběračka bylin a plodů z přírody a milovnice udržitelného životního stylu. V našem rozhovoru se podělila o svou cestu k permakultuře, o nezapomenutelné zážitky z kurzu PDC (Úplný kurz permakulturního designu, Permaculture Design Course), který absolvovala na jaře 2024 a o mnoho dalšího.
Jak to všechno začaloZuzčina cesta k permakultuře začala před několika lety, kdy na sobě začala pociťovat klimatický žal a práce v advokacii ji tolik nenaplňovala. Po smrti milovaného tatínka hledala terapeutickou činnost a našla útěchu v zahradničení. V něm se zdokonalovala díky sledování názorných videí např. na YouTube, zda také objevila pojem permakultura. O permakultuře jí také vyprávěl nadšený kamarád, a tak se rozhodla absolvovat kurz PDC, který jí doslova změnil život.
Permakultura jako nový domovDíky kurzu PDC Zuza našla svůj nový "domov", tedy spřízněnou komunitu v permakultuře. Kurz jí poskytl rámec a pojmenování toho, co už dlouho dělala. Setkala se s inspirativními lektorkami a stala se součástí party stejně smýšlejících lidí. Kurz byl napěchovaný znalostmi a praktickými dovednostmi, které může každý uplatnit bez ohledu na velikost svého pozemku, zahrady nebo balkonu.Co je pro Zuzu permakultura?Permakultura je pro Zuzu udržitelný způsob žití, který proniká do všech aspektů každodenního života. Žijeme v souladu s přírodou a respektujeme její moudrost. Permakultura zahrnuje péči o lidi, o Zemi a o budoucnost – to jsou tři základní etiky permakultury.
Permakulturní principyV rozhovoru jsme se ale především zaměřily na vysvětlení permakulturních principů podle Davida Holmgrena. K ruce jsme si vzaly Klíč k soběstačnosti č. 19 s podtitulem Permakulturní principy.
Zde je ve stručnosti prvních sedm principů, které jsme v epizodě 38 stihly probrat:1. **Pozoruj a jednej:** První rok na novém pozemku je o pozorování. Sledujte, jak se mění podmínky během ročních období, kde je stín, kde teče voda. Najděte si svůj "sit spot". 2. **Zachytávej a uchovávej energii:** Využívejte přírodní zdroje efektivně. Například zachytávání dešťové vody nebo využívání sluneční energie. Využívejte i své energie efektivně. :-)3. **Získávej výnos:** Výnos nemusí být jen úroda. Může to být radost, spokojenost, nové vědomosti nebo přátelství.4. **Usměrňuj sebe sama a přijímej zpětnou vazbu:** Buďte otevření změnám a učte se z chyb. Naslouchejte svému tělu, přírodě a okolí.5. **Využívej obnovitelných zdrojů a služeb a važ si jich:** Preferujte zdroje, které se dají obnovit a jsou šetrné k životnímu prostředí. Například kopřivová jícha jako hnojivo.6. **Nevytvářej odpad:** Minimalizujte odpad, recyklujte a kompostujte. Zvažte, zda opravdu potřebujete nové věci a snažte se využít to, co již máte. Zopakujte si 7Z minimalizmu.7. **Navrhuj od vzorců k detailům:** Vnímejte vzorce v přírodě i ve svém chování a podle nich navrhujte svůj prostor.
V příští, tedy 39. epizodě se Zuzou Burdovou doprobereme zbývající permakulturní principy, těšte se. Výše uvedený souhrnný přehled principů je velmi stručný, určitě si pořiďte Klíč k soběstačnosti č. 19 s podtitulem Permakulturní principy, např. na stránkách spolku Permakultura CS, který "klíče" vydává.
Pokud vás téma permakultury zaujalo, doporučujeme vám zúčastnit se některých permakulturních akcí (viz web Permakultura CS - Kalendář), absolvovat některý z nabízených kurzů Akademie permakultury, včetně zmiňovaného PDC, a stát se součástí této úžasné komunity.
Děkujeme Zuzance za inspirativní rozhovor a těšíme se na další setkání! V mezičase ji můžete sledovat na FB nebo IG jako Perma_zuza.
-
Ve 37. epizodě byl hostem Martin Mach Ondřej, šéfredaktor zpravodajského webu Ekolist.cz. Společně jsme se ponořili do světa zpráv o přírodě, životním prostředí, ekologii, udržitelnosti a výzev, kterým čelí ekologická žurnalistika. Nevynechali jsme začátky Ekolistu, jak dokonce realizovali dva spotřebitelské testy na prací a mycí prostředky na nádobí, a hovořili jsme o tom, jak si domů nepřinést jen obarvenou vodu, které musíte spotřebovat jednorázově strašně moc, abyste uviděli efekt. Také jsme se pověnovali greenwashingu, recyklování toaleťáku, kávových kapslích cestujících daleko za svou recyklací, správnému sázení stromů nebo noži na výletech. Martin měl zajímavý postřeh - český spotřebitel se chce "nestarat", a tak mu výrobci vycházejí kreativně vstříc. Dostali jsme tipy na spolehlivá média a osobnosti, které sledovat, navíc i impulz pro aktivismus zdola, prostřednictvím občanských iniciativ a spolků. A pak jsem se vyděsila u tématu azbest a zdravotních důsledků špatné manipulace s eternitovou krytinou. Pozor na to!Ekolist.cz si rozhodně zaslouží naši podporu - více zde. Pokud máte zájem o témata související s ekologií anebo udržitelností a chcete se podílet na aktivní otevřené diskuzi nebo dokonce poslat svůj článek, můžete určitě Ekolist kontaktovat na emailu [email protected]. Také doporučuji sledovat jejich Facebookový profil.
-
V 36. epizodě podcastu "Žít udržitelně" se můžete seznámit s Adamem Vokáčem, který se profesně věnuje hrobnictví a je také zakladatelem spolku Poslední stopa, z.s. Adam Vokáč je v současné době hrobníkem v Ďáblickém hřbitově v Praze a mimo jiné se stará o místní Les vzpomínek, navíc je absolventem kurzu Green Burial Masterclass.
V rámci tohoto dílu podcastu jsme se s Adamem zaměřili na téma ekologického pohřbívání, což je oblast, které se věnuje s velkou vášní. Během rozhovoru Adam představil několik alternativních metod pohřbívání, které jsou výrazně šetrnější k životnímu prostředí ve srovnání s tradičními způsoby, jako je pohřbívání v lakované rakvi min. 1,5 m hluboko do země nebo klasická kremace.
Mezi tyto alternativní metody patří aquamace a terramace, které Adam podrobně popsal. Vysvětlil, že obě tyto metody umožňují tělu rozložit se přirozenou cestou a přitom minimalizují negativní dopad na přírodu. Aquamace je proces, při kterém dochází k rozkladu těla pomocí vody, zatímco terramace zahrnuje rozklad těla vedoucí k vytvoření kompostu. Tento kompost pak může být použit jako živina pro rostliny, čímž se tělo vrací zpět do koloběhu přírody. Jak nadějné, život po životě!Adam Vokáč také zdůraznil, že pro širší přijetí těchto udržitelných pohřebních praktik je nezbytné provést legislativní změny v České republice. Poukázal na to, že současné zákony nejsou přizpůsobeny podpoře takovýchto ekologických metod a že je potřeba pracovat na tom, aby se staly běžně dostupnými a aby byly i širší společností přijaty jako plnohodnotné a respektované možnosti pohřbívání. Jeho argumentace byla podložena myšlenkou, že vzhledem k rostoucímu zájmu o udržitelný životní styl by měly být k přírodě šetrné metody pohřbívání přístupné každému, kdo si přeje pro svůj poslední odpočinek zvolit ekologičtější variantu.
Jestli vás zajímá více o udržitelnějších způsobech vašeho odchodu na věčný odpočinek, určitě si vyhledejte spolek POSLEDNÍ STOPA, najdete ho na Facebooku, Instagramu, také jako podcast Poslední stopa (např. zde: https://talk.youradio.cz/porady/posledni-stopa nebo https://ceskepodcasty.cz/podcast/posledni-stopa) a na Youtube, kde je vše také bezvadně vysvětleno.
A zvažte to - v Ďáblicích v Lese vzpomínek jsou ještě volná místa k rezervaci. :-)
-
Zvu vás srdečně k poslechu ryze jarní epizody podcastu "Žít udržitelně", kterou jsem nahrála v Zahradních lázních Hasina s inspirativní Vlastou Hlinkovou. Vlasta je nejen majitelkou Zahradních lázní Hasina, ale také vášnivou zastánkyní permakultury a využívání divokých rostlin v ozdravné terapii duše i těla.Vlasta se se mnou podělila o svou cestu k permakultuře, která je nejen odrazem udržitelného zemědělství, ale i filozofií všech dalších aspektů života v souladu s přírodou. Příběh, jak se s permakulturou seznámila, se začal psát díky pracovním povinnostem v Toulcově dvoře, pokračoval přes sebevzdělávání po aktivní účast na mnoha kurzech rozličného zaměření. Rozhovor se ale točí především kolem tématu jedlých divokých rostlin, které jsou nejen chutné, ale také plné živin a mají zásadní léčivé účinky, především nyní na jaře. Vlasta sdílí své bohaté zkušenosti v oblasti celostní péče o zdraví, fytoteraie a aromaterapie, a vysvětluje, jak mohou pozitivně ovlivnit naše tělesné zdraví a celkovou duševní pohodu.Dále se dozvíte o významu přírodních cyklů a jak můžeme žít v harmonii s rytmem přírody. Vlasta vám představí, jak si můžete sami doma připravit například olejové maceráty a sirupy z léčivých bylin, které jsou nejen účinné, ale jejich příprava vás také může bavit a významně přispět k vaší soběstačnosti.Vlasta vás v rozhovoru zavede do světa svých Zahradních lázní Hasina, které jsou certifikovaným ukázkovým permakulturním projektem. Na vlastní kůži (a na vlastní celé tělo i mysl) zde můžete vyzkoušet mnohé terapeutické procedury a konzultovat svou cestu směrem k životním stylu, který je v souladu s přírodou a podporuje udržitelnost. Bezkonkurenčním konceptem dovolené, kterou v lázních můžete zažít, je 16hodinová dovolená. Poslechněte si o ní více v této epizodě!Vlasta v rozhovoru poskytne mnoho užitečných a konkrétních rad a tipů, jak využít dary jarní přírody pro vaše zdraví a spokojenost. Uslyšíte jasné a jednoduché recepty z divokých jedlých rostlin, o kterých jste si možná doteď mysleli, že nemají upotřebení. Seznamte se s bršlicí, kopřivou, pampeliškou, jitrocelem, popencem, sedmikráskou, a mnoha dalšími.Více o Vlastě a jejích Zahradních lázních se určitě dozvíte na webu: https://vlastahlinkova.cz/. Také ji můžete sledovat na FB a IG. Navíc vás uvítá ve své zahradě každou první sobotu v měsíci od 14 hodin a ochotně se podělí o své zkušenosti z permakulturní zahrady s terapeutickým přesahem.
-
Vítejte prostřednictvím podcastu ŽÍT UDRŽITELNĚ v Pastvině, komunitní zahradě s azylem pro zvířata. Pastvinu jsem navštívila v březnu a povídala si s Markem (celé jméno i s tituly: Mgr. et Mgr. Marco Stella Ph.D.), zakladatelem Pastviny a nyní bývalým předsedou. Mým jasným cílem bylo dozvědět se více o správném a udržitelném chovu slepic. Začali jsme ale samozřejmě informacemi o komunitní zahradě, protože ta rozhodně stojí za návštěvu a obdiv.
Marko slepičky vřele doporučuje jako skvělá domácí zvířata, mají všestranné využití. Vyjmenovává jejich produkci vajec, masa, schopnost podílet se na redukci škůdců v zahradách a sadech, navíc jsou elegantní a přívětivé. Vůbec nejsou hloupé, jak se o nich traduje. To, co se naučí, dokáží dovést k dokonalosti.
Probrali jsem spolu velikost hejna, krmivo, životní prostor, škůdce, jaké slepice pořizovat, zda mít kohouta, a mnohé další zásadní okolnosti při chovu slepic. Zvu vás tedy k poslouchání této epizody.
Nezapomeňte do komunitní zahrady Pastvina zavítat. Srdečně vás uvítají především každou sobotu v 10,00 hodin, kdy ocení vaše pracovní nasazení.
Více informací se dozvíte na webu Zahradapastvina.cz. Případně na FB profilu Komunitní zahrada Pastvina.
Přepis této epizody do článku jsem pro vás připravila na svém blogu.
-
Jsem moc ráda, že 33. epizodu navštívila nezkrotná zahradnice Radka Votavová. Radka je designérka a návrhářka přírodních džungloidních zahrad. Šíří myšlenku přirozených, divokých, nezkrotných zahrad a ukazuje svým studentům, jak jednoduché je takovou zahradu vytvořit. Je průvodkyní každému, kdo si chce svou zahradu navrhnout sám, ve svém rytmu, vrátit se k původnímu a jednoduchému, ke kráse, k užitku a zdraví.
Jaká je původní profese Radky?Radka vystudovala střední stavební školu. Toužila se přihlásit na zahradní architekturu, ale život ji zavál k rodinnému krbu. Už od mala chtěla bydlet na venkově, v přírodě, pečovat o rodiné štěstí a zahradu. Péči o zahradu brala jako samozřejmost jako žehlení nebo mytí nádobí. Prošla mnoha činnostmi v rodinné firmě, které se jí velmi zúročily při následném navrhování zahrad.
Náhoda tomu chtěla, že se dala dohromady se zahradníkem z blízkého okolí a vrhli se spolu do tvorby konvenčních zahrad podle přání zákazníků.
Jak Radka potkala permakulturu?Permakulturu Radce představil na svých kurzech Jaroslav Svoboda. Pro Radku to byla zcela nová komunita, zažila určitý kulturní či zahradní šok. Ale vše, co se dozvídala, dobře zapadalo do toho, co sama cítila jako správné a logické.
Jak vypadá typická džungloidní zahrada?Radčiny džungloidní zahrady jsou permakulturními, přírodními zahradami. Radka v rámci své praxe a v rámci výuky navrhování zahrad zjistila, že termín permakultura je pro mnoho studentů svazující. Někdy přijde vlastníkům zahrad, že navrhnout si permakulturní zahradu, je příliš komplexní a ostře definované. Radka si přeje, aby její studenti k návrhům svých zahrad přistupovali svobodně a uvolněně.
Radka nazývá zahrady rodinným projektem na celý život. Učí své studenty hlavním permakulturním pojmům i detailnější aplikaci permakulturních principů, seznamují se s termíny jako je mulčování, kopicování, vodní cyklus, vysokokmeny, guildy, aj.
A stíhá Radka opečovávat svou zahradu?Této představě se Radka směje, vždyť lesa se také nikdo neptá, zda to stíhá. Čím více se budeme snažit své zahrady přetvářet k nějakému obrazu (chceme ji ostříhanou, uklizenou, vytvarovanou), tím více s tím budeme mít práce. Pusťte principy divočiny do své zahrady.
Jakým činnostem se v březnu na zahradě Radka obvykle věnuje? Na co bychom rozhodně neměli zapomenout ani my?Záleží samozřejmě na našem podnebí a nadmořské výšce. Radka vždy svůj pozemek ve výšce 500 m n. m. kontroluje, zda je vše - hlavně s vodou v pořádku. Vyřezává nálety, přesazuje keře, trsy trvalek, začíná vysévat kořenovou zeleninu (mrkev, pastiňák, petržel). Je-li sušší počasí, prohazuje kompost a doplňuje jej do záhonů.
Ve svých kurzech Radka pomáhá navrhovat mnoho zahrad, s čím se nejvíce či nejčastěji Radčini studenti potýkají? Jaké nešvary nejčastěji na zahradách řeší?Studenti od Radky mají velmi různorodé startovací podmínky, ať už jde o malé pozemky u městských staveb, zahrady a sady u venkovských statků, imaginární neexistující zahrady, vesnické předzahrádky anebo pustou pláň u novostavby.
Radka chce varovat před zažitou a mylnou představou o permakulturních zahradách. "Nemusíte mít jen všude samou slámu, barely na vodu, kompost, neuspořádanost. Permakulturní zahrada může být krásná, moderní, romantická, rustikální, jakákoliv." Studenti by si v Radčiných online kurzech navrhují zahradu takovou, která je v souladu s tím, co se jim líbí, co ladí s jejich domem a okolím. Mají za úkol uplatňovat všechny permakulturní principy, které jim permakultura nabízí.
Největším nešvarem je podle Radky hlavně nepochopení toho, jak funguje příroda. Radka se nemůže zbavit pocitu, že se snažíme přírodu do našich zahrad nepouštět. Stačí se projít po městě a podívat se přes ploty. Proč máme velké plochy trávníku, které vyžadují obrovskou porci péče a financí? Také málo vysazujeme původní stromy, keře a trvalky. Naše trvalkové záhony se skládají z rostlin cizích pro naše hmyzí přátele. Snažíme se naše zahrádky a pozemky odvodňovat, místo abychom využívali svejlů, dešťových záhonů či tůní. Někteří se bojí pěstovat zeleninu a ani nemyslí na to, že návrhem zahrady ovlivní i to, zda budou moci zeleninu pěstovat jejich následovníci. Děláme si komposty, které nejsou propojené se zemí. Radka by mohla o našich nešvarech mluvit dlouho a dlouho.
Co by poradila lidem, kteří mají jen malý pozemek kolem svého domu? I tam mohou mít permakulturní zahradu?Džungloidní zahrada může být i na malém pozemku, jen je třeba svou vizi velikosti pozemku přizpůsobit. Volíme menší stromy jako jsou mišpule, jabloně, muchovníky nebo jeřabiny.
O čem je zbrusu nová knížka "Džungloidní zahrady od Nezkrotné zahradnice"? Co by nás mělo nalákat?Kniha je plná Radčiných poznatků, zkušeností, které získala na své hektarové zahradě. Kniha by měla být laskavou podporou všem, kteří si chtějí dělat zahradu po svém v přírodním duchu. Rozhodně chce podpořit hlavně ženy, aby věřily v to, že se do práce na zahradě mohou vrhnout zcela samy. A protože Radka ráda vede své posluchače a čtenáře k prohloubení a uchopení tématu, jsou ke knize připraveny pracovní listy.
O Radce a její online výuce džungloidních zahrad se více dozvíte na webu https://radkavotavova.cz/. Sledujte také její Facebookový profil Nezkrotná zahradnice - Radka Votavová a IG kontakt, Youtube kanál nebo Pinterest.
-
Barbora Polách je autorkou podcastu Proměna dokonalá, jehož posláním je inspirovat k tvorbě hmyzumilných zahrad. Bára má ráda jakoukoli havěť už od malička a hmyz jí zkrátka fascinuje. Nejvíce ji baví jeho nejrůznější, okem pozorovatelné, změny. A právě tato epizoda s Bárou Polách vám připomene, jaký je rozdíl mezi hmyzí proměnou dokonalou a nedokonalou.Bára chce také přimět nás - lidi - k proměně dokonalé, tedy abychom se i my chovali s respektem k přírodě, naše zahrady přetvářeli v ráj nejen pro hmyz, ale pro vše živé, včetně nás.Bára sama si prošla transformací z přepracované chřadnoucí nesoustředěné osůbky v srdečnou, vnímavou a inspirativní osobnost. Díky Radce Votavové, nezkrotné zahradnici, se seznámila s přírodě blízkým tvořením zahrad, vzpomněla si na divokost přírody svého dětství a hojnost hmyzu, který už tehdy milovala. Rozhodla se "inspirovat všechny lidi, kteří mají v katastru u pozemku napsané své jméno."Bára se nyní snaží přes zajímavá fakta, kreativně podané informace a intenzivní komunikaci neustále upozorňovat na nutnost vrátit se více do souladu s přírodou a k udržitelnosti. Postupně si buduje a navrhuje svou vlastní - tvarem nudloidní - zahradu uprostřed menší obce na Nymbursku. Díky tomu může i nám ostatním ukazovat, jak v zástavbě uprostřed civilizace můžeme vytvořit hmyzumilnou divokou zahradu. Barboře se daří jít příkladem svým sousedům, pomalu a nenásilně jim ukazuje, jak pečovat šetrně o zahradu, jaké konkrétní malé kroky se dají dělat s nevelkým úsilím. A jejich proměna dokonalá se tím už nastartovala. Navíc Bára umí sekat kosou, nádherně kreslí a píše, ráda porovnává věci mezi sebou, experimentuje, vychovala motýly, ovládá copywriting, sítě a má inspirativní podcast Proměna dokonalá, který mě neskutečně baví. Prozradila mi, že v tomto roce bude ve svém podcastu probírat hmyzumilnou zahradu bod po bodu, jednotlivé prvky našich zahrad, jak na zahradě začít hmyzumilně, co na zahradě dělat a co nedělat. Je nejvyšší čas se zaposlouchat.
-
Pro natočení 31. epizody jsem vyrazila do Centra popularizace ochrany přírody s poetickým názvem "U studánky poznání" a povídala si s Kristýnou Novákovou, ředitelkou České koalice pro ochranu biodiverzity (CCBC). Dozvěděla jsem se zajímavý příběh založení Česká koalice pro ochranu biodiverzity, které projekty do CCBC patří a jak lidé stojící za těmito projekty sdílejí své zkušenosti a posilují se navzájem. U studánky poznání je novým projektem CCBC.
Nadšení zástupci CCBC ve svých začátcích vyráželi hlavně do škol (projekt CCBC do škol) ukazovat dětem, jak na ochranu jednotlivých částí přírody a jakou úlohu v tomto mohou sehrát jednotlivci. Ale to není v dnešní době zdaleka vše!
Od podzimu 2023 funguje na Praze 7 u oblíbené Stromovky centrum popularizace ochrany přírody U studánky poznání a má připravenu širokou nabídku vzdělávacích workshopů, kroužků environmentální výuky nejen pro děti a mládež, ale připravuje i zajímavý program pro širokou veřejnost. Ve všech těchto aktivitách se setkáte s předními odborníky s mnohaletými terénními zkušenostmi z celého světa.
Školy a učitelé mohou pro své žáky vybírat z témat jako je ochrana slonů, mořských želv a korálů, nebo život opylovatelů, ochrana našich ptáků a jejich život ve městě či vesnici. Užitečným tématem jsou také cesty vody a co pro planetu může udělat jednotlivec.
Pod křídla CCBC navíc spadají projekty, které pomáhají ve třetích zemích vzdělávat místní děti prostřednictvím knih a knihoven, nebo projekt dovážení kol do Afriky, který také podporuje vzdělání místních dětí.
Centrum U studánky poznání nabízí i vlastní kroužky pro děti, například výtvarný ateliér nebo zooklubík. Vše s cílem prohloubit zájem dětí a dospěláků o vše živé prostřednictvím zážitků, vlastních zkušeností, objevování, kreativity a pobytu v přírodě. A co více - spoluprací České televize, Zoo Liberec a CCBC vznikl přírodopisný cyklus Češi zachraňují. Připravuje se cyklus druhý, těšte se. První cyklus můžete zkouknout v archivu ČT.
Všechny aktivity a projekty na tomto místě vypsat nemohu, proto rozhodně navštivte webové stránky www.ccbc.cz a www.ustudankypoznani.cz. Sledujte také Facebookový profil, kde se dozvíte žhavé novinky. Řekněte o "studánce" ve svých školách, ať pedagogové vyrazí s dětmi za poznáním přírody do matičky Prahy.
Posláním centra U studánky poznání je probouzet pozitivní vztah k přírodě a inspirovat k její ochraně. Moc držím palce, ať se to centru a všem dalším podobným organizacím a iniciativám daří na jedničku.
-
Hostem 30. epizody podcastu "Žít udržitelně" je nadšenkyně do permakultury a pěstování bez rytí Ania Kubica. Připravte se na cestu plnou zeleně, udržitelnosti a praktických rad, které přináší okamžitě realizovatelná řešení do vaší zahrady.Ania v epizodě popisuje, jak se poprvé setkala s permakulturou a jak ji okamžitě okouzlila. Přestože se potýkala na svém menším pozemku s výzvami, jako je pěstování na jílovité a skalnaté půdě, nenechala se odradit a společně s manželem navrhla zahradu, která naplňuje jejich potřeby i reflektuje výzvy dané vnějšími podmínkami.Během rozhovoru Ania krásně barvitě popsala jejich pozemek, zmiňuje se i o tom, jak důležité je v začátcích budování brát v úvahu polohu a orientaci domu a snažit se o pasivní sluneční zisky. V užitkové části pozemku využívají geodom a zvýšené dřevěné záhony pro pěstování zeleniny. Co je geodom a proč si ho Ania tak dlouho přála? Kdo ho nakonec postavil? Poslouchejte.Ania si velmi pečlivě plánuje a udržuje svou zahradu, využívá kompost pro obohacení půdy a dešťovou vodu - nejen na zahradě. Mluvila o svém pečlivém přístupu ke střídání plodin a celoročnímu pěstování. Hovořily jsme také o plánech na nadcházející rok, samozřejmě jsme nevynechaly letošní strategii pro pěstování rajčat. Naprosto mě ohromil Ani systematický přístup k semenaření (výběru a označování semen) a pěstování sazeniček. Navíc zmínila své zkušenosti s pěstováním paprik a doporučila několik odrůd rajčat vhodných pro začátečníky. Tužku a papír k sobě!V závěru mi Ania prozradila, zda se jí daří zapojovat syny do péče o zahradu (a úrodu). :-) Seznámila mě s projekty Jedlá zahrada Olomouc a SouSad. Z toho jistě tušíte, že Ania se rozhodně nenudí. Doufám, že vás Ani příběh povzbudí k tomu, abyste i vy zasadili další "semínko změny" směrem k udržitelnějšímu žití v souladu s přírodou.
-
Je to právě rok, co vznikl podcast Žít udržitelně. Ohlížím se za uplynulým rokem a vzpomínám s vděčností. Podcast Žít udržitelně přinášel témata spojená s udržitelným životním stylem, ekologií, permakulturou, regenerativním zahradničení, zmiňovali jsme i šetrné způsoby péče o půdu, jedlé lesní zahrady, divoké rostliny, tůně, udržitelné vztahy v rodině a výchovu dětí, kompostování, pěstování květin, práci s přírodními stavebními materiály, koučování nebo udržitelnou módu, permakulturní život v Praze, i různé formy vzdělávání a fungování komunit. 28. dílů a 27 milých lidí jsem vyzpovídala během roku 2023. Všem hostům podcastu DÍKY!
Chcete vědět něco o mě? Jak vnímám permakulturu? Proč jsem začala dělat podcast? Poslechněte si 29. epizodu, kde mluvím jenom já. I pro mě to byla vcelku změna. :-)
V druhé půlce 29. dílu se pak dozvíte, jaké podcasty poslouchám, o čem jsou a proč byste je měli poslouchat i vy. Vřele doporučuji např. BBC People fixing the world, Zahradní dobrodružství, Proměna dokonalá, Econews, Loopa, Půdcast, Natura, Podhoubí, Bez grantu a našlo by se jich určitě více. Psala jsem o tom už vloni v únoru na svém BLOGU.
Jsem zvědavá, zda pro vás tato epizoda bude snesitelná, poslouchatelná a užitečná. Díky moc za vaši přízeň. A pište mi i tipy na další hosty a témata (pište na IG, FB či na kontakt uvedený v mém blogu).
Děkuji a žijte udržitelně.
-
Petr Lesák je koordinátorem v OBŽIVĚ – prvním spolkovém bioobchodu v Praze, což je úžasný koncept zásobování se biopotravinami, který si zaslouží velkou pozornost. A právě Petr si našel čas a povídal si se mnou o Obživě v 28. dílu podcastu Žít udržitelně.
Začátky a konceptNa začátku našeho rozhovoru jsem se hned pídila po tom, kde myšlenka vznikla a zda se někde zakladatelé inspirovali. Ano, inspirace prý přišla především z Drážďan, příkladů je ale po světě samozřejmě více.
Hlavní motivací založení Obživy bylo a je jíst BIOpotraviny a dokázat je pořídit za rozumné ceny. Jak známo, v běžné obchodní síti jsou biopotraviny vždy nápadně dražší než ostatní sortiment. Obživa reprezentuje myšlenku, že díky spolkovému obchodu už nemusíte nic dalšího shánět, vše najdete právě v bioobchůdku. Veškerý sortiment je BIO certifikovaný, částečně je i bezobalový. Odběr zboží probíhá samoobslužně. To, co si naberete, pak zaplatíte na kase.
Prvním pravidlem, které se v Obživě rozhodně dodržuje, je výběr zboží s BIO certifikací. To v některých případech může znamenat, že od každé věci je v bioobchůdku jen jeden výrobce (jedna značka). Dále sortiment musí uspokojit nejen skupiny lidí, kteří vaří, ale také ty, kteří chtějí jíst hned. Navíc v Obživě najdete i exotičtější potraviny, jako je čokoláda, káva nebo vanilka. Pravidlo lokálnosti se uplatní tam, kde to dává smysl, a existuje lokální dodavatel.
Dokonce zde najdete také základní sortiment eko drogerie. Komunita kolem bioobchodu si i objednává hromadně některé výrobky mimo běžný sortiment Obživy, např. čerstvé maso, biokosmetiku.
Členství v ObživěObživníkem se můžete stát tak, že vyplníte online formulář na www.obziva.cz, vzápětí obdržíte přivítací email. Zaplatíte jednorázový investiční příspěvek a stáváte se členem. Investiční příspěvek slouží na vylepšení pobočky a další zásadnější činnosti mimo běžný provoz bioobchůdku. Dále se měsíčně platí členský příspěvěk, který slouží především na provoz spolkového bioobchodu.
Obživa, jakožto spolkový obchod, je de facto odběrným místem, spíše než obchodem, protože zde dochází pouze ke zprostředkování obchodování s farmáři či bio výrobci. Obživa si ze zboží nebere žádnou marži.
První pilotní pobočka vznikla v roce 2019 v Praze na Florenci. V r. 2022 byla otevřena další pobočka v Praze Ďáblicích. Výhledově by v Obživě uvítali větší množství poboček, protože cítí, že rozhodně má smysl tuto myšlenku šířit. Podle Petra by každá ulice ve městě i na vsi mohla mít svou „Obživu“.
Je dobré vědět, že Obživa není otevřena veřejnosti, nemůžete si tam nakoupit tzv. z ulice. Ale můžete se na vše na pobočce zeptat a uskutečnit „nákup na zkoušku“.
Jaké povinnosti má člen spolku?Členové mají možnost vypomáhat na bázi dobrovolnosti (úklid, doplňování zboží, pomoc s propagací, …), zkrátka co komu vyhovuje. Členové spolku mohou navrhovat novinky do sortimentu, mohou přinášet inspiraci a podílet se na vyladění nabídky ke spokojenosti členů. V sortimentu najdete už přes 1000 položek, které by měly pokrýt běžnou spotřebu domácnosti.
Aktuálně má Obživa asi 150 registrovaných členů. 110 z nich si platí pravidelný měsíční příspěvek a chodí do obchůdků. Jak se v Obživě informují o aktuálním dění v takto početné skupině? Nejlépe ve spolku funguje každoroční shromáždění členů, také se konají setkávání v menších skupinkách na Florenci na dvorku, případně informace plují emaily.
Chcete také založit svou „Obživu“?Základem je mít „tahouny“ obchůdku a vhodný prostor. Dále vytvořit kolem obchodu partu, komunitu, která by měla mít velikost aspoň 5 rodin. Lze začít jen formou společných nákupů, nebo zapojením se do KPZtek. „Obživa je KPZka na druhou. Má své pevné výdejní místo, svou otevírací dobu,“ říká Petr Lesák.
Tým Obživy moc rád poradí, pomůže, nasdílí své know-how. Doslova touží po tom mít více „souputníků“ a dosahovat pak i lepších podmínek a lepší vyjednávací síly. Zpřístupnění nákupu biopotravin za rozumné ceny by uvítala jistě početná skupina našich obyvatel.
Nechci už více prozrazovat, raději si poslechněte celý můj rozhovor s Petrem v 28. dílu podcastu Žít udržitelně.
Vše podstatné o OBŽIVĚ se dozvíte na jejich webu https://obziva.cz/. Aktuality sledujte na FB profilu i Instagramu.
-
Ve 27. epizodě podcastu Žít udržitelně jsem se zaměřila s Renatou Plackovou, poradkyní ekologického institutu Veronica z Brna, na téma udržitelných Vánoc. Podívaly jsme se na vánoční téma podle fází jejich příprav. A začaly jsme hned úklidem.
ÚKLIDExistují tři základní suroviny, které máme jistojistě doma a které nám z celým úklidem pomohou - krystalická soda (soda na praní), kvasný nebo bílý ocet a obyčejné mýdlo, samozřejmě k tomu si připravíme horkou vodu a mikrovláknovou utěrku (někdy jí říkáme švédská), která přidává mechanický účinek. Krystalická soda je výborná na odstraňování mastnoty, ocet zase na vodní kámen, mýdlo také dobře funguje na mastnotu.Jak si vybrat prostředek pro uklízení z běžné obchodní sítě? Orientujte se podle certifikátů, ekologických značek. Jedna z nejznámějších je značka Evropské unie - EU Ecolabel.Co ještě před Vánoci udělat pro svou domácnost? Můžeme se také zaměřit na vytřídění oblečení a hraček, které už nám neslouží, ale stále jsou v dobrém a funkčním stavu. Darovat je lze v rámci humanitární pomoci nebo na charitativní účely. Protřídit se také dají knihy, buď najdeme prospěšné společnosti, dětská centra, případně knihobudky, kde ještě udělají mnoho radosti, anebo využijeme různých online nebo kamenných antikvariátů.
PEČENÍPak se nabízely rady týkající se pečení. První z nich je péct s mírou, tedy přemýšlet, kolik toho opravdu sníme a potřebujeme. Nakupujme suroviny bezobalově a ideálně i v biokvalitě. Samozřejmě záleží, nakolik jsou podobné obchody pro nás dostupné. Víme-li, že pečeme velké množství, kupujme velká balení, např. 5 kg mouky. Určitě Vánoce nejsou závody v pečení. Tyto svátky mají být oslavou toho, že Ježíš přichází jako dar od Boha a lidé jsou tím obdarovaní. Nejde o svátky obžerství.
DÁRKYZásadním vánočním tématem je samozřejmě téma dárků. Renata radí přistupovat k obdarovávání střídmě, není to festival toho, kdo nejvíce utratil a kdo nejvíce dostal. Je otázkou, zda dospělý člověk opravdu potřebuje dostávat dárky pod stromeček?
TIPY A RADY PRO OBDAROVÁVÁNÍ- Rozhodně se snažme kupovat méně věcných dárků.- Drahé neznamená lepší než vlastnoručně vyrobené.- Určitě se vám osvědčí nebát se a zeptat se.
- Bezva je dárek v podobě podpory prospěšných společností s darovacím certifikátem - adopce na dálku, koupě lesa, louky, zemědělské půdy (např. u Nadace pro půdu), adopce zvířat v útulcích.- Zvolte dárky z nadačních a dobročinných obchodů, jako jsou např. obchody Nadace Veronica.- Nízkou ekologickou stopu mají i permanentky do sportovních zařízení, kulturních institucí, vouchery na zážitky.
DÁRKY PRO MUŽE- kvalitní jídlo a pití - může být propojeno s podporou lokálních farmářů, výrobců - sada koření, české speciální lihoviny, masné výrobky, ručně vyráběné čokolády, ... Ale pozor, ne vše, co se jmenuje farmářské nebo lokální, je skutečně od malého místního producenta. Dobrým vodítkem je certifikace původu "produkt ekologického zemědělství", tzv. zebra, anebo v případě produktů jako je káva, čokoláda, tam sledujeme FAIRTRADE známku,- kniha z antikvariátu nebo ekologických nakladatelství (papír s certifikátem FSC),- ponožky od babiček z ELPIDA.CZ,- ekologická kosmetika na holení, opět pozor na složení a vybírejte podle certifikace,- zahradníci a kutilové ocení nářadí typu ploskořez, kosa, dřevěné hrábě,- obdarovat kusem lesa, mokřadu, louky.
DÁRKY PRO ŽENY- přírodní, ekologická kosmetika a drogerie, např. s certifikací EU Ecolabel, anebo doma vyrobená základní kosmetika,- udržitelná móda, případně dárkový poukaz na nákup takové módy,- kultura všeho druhu, taneční či jiný kurz, jóga, masáž a podobné vstupenky a vouchery,- předplatné tematických časopisů: Veronica, Pravý domácí, Sedmá generace, také předplatné nezávislých médií (Respekt, Deník N, magazín Reportér),- pro zahradnice sadu semínek, poctivé nářadí, vyrobit zahradnický pultík, voucher na výrobu (manželem) pařníku, vyvýšeného záhonu, - dárkový poukaz na dokončení drobností v domácnosti (kapající kohoutek, prasklina na zdi, vrzající dveře, atd.).
DĚTI A VÁNOCEPovídaly jsme si také o tom, jak regulovat očekávání dětí, která jsou ovlivňována reklamou a tlakem dětského kolektivu. Často jsou i rodiče tímto vánočním šílenstvím ovlivněni. Jak všem tedy vysvětlit a dát dobré důvody pro racionálnější Vánoce? Přemýšlejme například nad tím, zda si dítě skutečně pamatuje, co kdy přesně dostalo, zda si trvá na svém přání, nebo se v průběhu adventního času stále proměňuje? Rozhodně komunikujte pokud možno otevřeně, přiměřeně věku a vnímání dítěte.
DÁRKY PRO DĚTI- knihy, audioknihy, společenské hry z udržitelnějších materiálů, - sady na domácí tvoření, hudební nástroje, - vstupenky do bazénů, poukaz na jízdy na koni, permanentky do botanické zahrady nebo ZOO,- hračky vyrobené v chráněných dílnách, u lokálních řemeslníků, anebo hračky z druhé ruky, např. Druhé kolo,- vlastnoručně vyrobené dárky - šály a čepice, polštáře, domeček pro panenky, loutkové divadlo nebo krabička s domácími sušenkami.Velkou inspirací na udržitelnější dárky může být pro rodiče i prarodiče internet, např. Pinterest.
JAK DÁRKY ZABALIT?Preferujme recyklovaný papír, papír s certifikátem FSC. Na balení můžeme využít i látky a látkové sáčky, šátky, vše ovázat jutovým provázkem, zajistit papírovou lepící páskou nebo zauzlovat rohy látky. Klasické lesklé papírové tašky jsou ve většině případů vyráběny v Číně (PRC), což rozhodně není ideální, proto se snažme je opakovaně používat. Koncem roku schraňujme krabice a můžeme je upcyklovat - proměnit do vánočních dárkových krabic, na internetu jsou návody i na balení do ruliček od toaletního papíru nebo krabiček od čajů.
STROMEČEKJít si uříznout stromek do lesa, pokud není váš, rozhodně nepřichází v úvahu. Zamyslete se také, zda skutečně stromek potřebujete, nestačily by hezky naaranžované větve ve váze? Běžně prodávané vánoční stromky jsou záměrně pěstované na specializovaných plantážích, často se dováží na dlouhé vzdálenosti, což není ideální varianta.
Umělé (plastové) stromky vyrábějí z PVC nejčastěji v Číně. Proto se zaměřte na nápady vytvoření si svého vánočního stromku vlastnoručně z přírodních materiálů. Návodů je na internetu spousta.
A co stromky v květináčích? Dají se buď koupit, anebo pronajmout. Vždy byste k tomu měli dostat návod, jak se o stromek starat. Nadace VERONICA má každý rok k prodeji stromek v květináči (včetně návodu) - jedná se o jedli, na jaře se pak tyto stromky společně vysazují, protože VERONICA usiluje o to vrátit jedle do české přírody. Více informací najdete na webu Nadace VERONICA. Podobné akce se mohou vyskytovat i ve vašem městě či obci, zapátrejte.
ZÁVĚREMNež něco koupíme, zamýšlejme se nad tím, zda dárek obdarovávaný člověk skutečně ocení. Renata apeluje: "Zkusme se nedívat na reklamy. Hledejme si smysl Vánoc sami za sebe. Vánoce jsou navázány na slunovrat, zaměřme se na tyto prodloužené dny, kdy se otvírá nový rok plný naděje."Ekologický institut VERONICA najdete v Hostětíně v Bílých Karpatech nebo v Brně. Pro více informací o akcích, službách a dalších aktualitách se mrkněte na web VERONICA nebo se přihlaste k odběru zpravodaje RozVerky.
-
Jirkovi nejvíce učarovaly hliněné omítky a izolace pomocí slaměných balíků. Je však řemeslníkem s mnoha dovednostmi a zkušenostmi, které při stavbě jakožto laik rozhodně oceníte, ať už jste se rozhodli pro konvenční domek, pasivní stavbu nebo přírodní bydlení.
Při zvažování jakéhokoli materiálu prověřujte nejen jeho složení a "laskavost" k přírodě, ale také zda je cenově dostupný a nedopravuje se z příliš velké vzdálenosti. Navíc váš projektant by měl dům s vědomím vámi vybraných materiálů již navrhovat, aby nevytvářel v domě detaily, které se s daným materiálem budou jen pracně a nedokonale řešit.
Jirka nerad hovoří o výhodách a nevýhodách stavebních materiálů, ale upřednostňuje diskuzi o vlastnostech a o konkrétním účelu použití zvažovaného materiálu. Hliněné omítky například doporučuje pro obytné místnosti, koupelny, méně pak pro chodby, jakékoli často ostříkávané plochy nebo prostory se zvýšeným pohybem a namáháním.
Jako tepelnou izolaci doporučuje místo všude rozšířeného škodlivého polystyrenu nebo minerální vaty využívat slaměných balíků, izolaci foukaným papírem s dřevěným bedněním, s úspěchem lze také použít konopné izolace, vlnu nebo dřevovláknité rohože.
Sádrokarton má svou přírodnější alternativu v podobě ekopanelů nebo OSB desek. Vlastně u těch naše znalosti uvázly a nevíme, zda je skutečně prokázané, nakolik se z OSB desek ne/uvolňují lepidla.
Jirkovou další specialitkou jsou ozeleněné střechy. V ČR je s nimi již více než 20 letá zkušenost. Tyto střechy výborně fungují proti přehřátí, spolehlivě zadržují vodu a přispívají k příjemnějšímu mikroklimatu v okolí. Kdybychom měli ve městech více zelených střech, mohli jsme se v době veder vyhnout i kropení ulic.
Možná nestavíte nový dům, ale potřebujete rekonstruovat svůj stávající domov. I zde má rozhodně místo úvaha o přírodních materiálech. Jirka říká, že snad ani není materiál, na který by nedával hliněné omítky. Zkrátka s šikovným řemeslníkem zvládnete prakticky cokoli.
Více už prozrazovat nebudu, poslechněte si náš rozhovor a podívejte se pro více informací na stránky Jirky Pileckého: www.hlinene.cz.
-
V této epizodě jsme se s Katkou Špačkovou, permakulturní designérkou a vášnivou zahradnicí, zaměřily na aktuální téma - online nástroje a digitální technologie, ale z pohledu toho, jak a které nám mohou pomoci při navrhování a péči o naši zahradu.
Na začátek se rozhodně hodí upozornit, že nic nenahradí naše osobní pozorování pozemku, naše vlastní vydefinování si potřeb a snů, které si na zahradě vyplníme. Toto jsou cvičení, která si musíme/chceme udělat sami.
Náš rozhovor se tedy netočil jen kolem online a IT světa, ale proč si nepřiznat, že i tyto nástroje nám mohou pomoci a leccos usnadnit. Už jen při definování svých snů a potřeb, požadavků rodiny, můžeme využít např. myšlenkových map. Máte-li nutkání se více při zahradničení organizovat, jednotlivé úkony si rozplánovat, rozhodně lze doporučit různé programy pro projektové řízení, např. Trello, Asana, Freelo anebo další online úkolníčky a zápisníčky.
Při analýze pozemku určitě pomohou informace typu kvalita půdy, oslunění, proudění větrů, rozložení vrstevnic, informace o srážkách, což lze právě dohledat z mnohých online zdrojů, které zmiňujeme v podcastu.
Ve fázi, kdy si plánujeme již konkrétní výsadbu, můžete pracovat s online databázemi rostlin, nemáme-li zrovna svou oblíbenou knihu po ruce. Inspiraci najdete i na webových stránkách velkých zahradnictví, specializovaných institucí či prodejců semen. Při procházce v přírodě či bloumání po zahradnictví doporučujeme využít aplikaci jako je PlantNet ke správnému určení rostlin, které nás zrovna zaujaly. Katka má také pěkně propracovaný Herbář na své stránce www.permakulturnioaza.cz.
Katka se v druhé části rozhovoru podělila o své zkušenosti s online vzděláváním v oblasti permakultury, absolvovala totiž online verzi Úplného kurzu permakulturního designu (PDC) v Austrálii. Má to své výhody i nevýhody, poslechněte si, jakou Katka udělala zkušenost.
Co se týká umělé inteligence a návrhů zahrad, Katka učinila pár pokusů, které jí ale prozatím neuspokojily. Uvidíme, zda a nakolik umělá inteligence zasáhne do života zahradníků, zahradních architektů či permakulturistů. Ale jak už jsem psala, není nad vlastní pozorování.
-
S Katkou Horáčkovou, permakulturní lektorkou, zahradnicí a spoluautorkou nového dokumentu Příběhy lesních zahrad, postupně v rozhovoru odhalujeme, co přesně si máme pod pojmem jedlá lesní zahrada představit. Robert Hart, průkopník lesních zahrad, říkal: "Pojďme zahradničit tak jako les." Inspiroval se volnou přírodou, místy, která fungují dobře, dlouhodobě prospívají, a to bez zásahu člověka.
V jedlých lesních zahradách funguje několik pater: bylinné patro, keře, menší stromy, velké stromy, popínavky, půdokryvné patro, kořeny (hlízy) a houby. V našich zahradách a zahrádkách však nemusíme mít přísně všechna patra zastoupena. Nakombinovat lze s úspěchem i například jenom tři.
Katka v rozhovoru uvedla několik zásad, které platí nejen v jedlých lesních zahradách, ale v permakultuře jakbysmet. Tedy: Mysleme určitě na to, že v zahradě můžeme mít nejen rostliny pro užitek a požitek lidí, ale také nezapomeňme na další živočišné druhy, které nám pak na oplátku v zahradě pomohou. Dále - nenechávejme půdu holou, neboť nevyužitá plocha v zahradě bude zákonitě osídlena pionýrskými rostlinami a z toho pro nás vyplyne nutnost neustálé údržby. Podstatné jsou v zahradě stromy, které zajišťují pro ostatní rostliny a živáčky příznivé mikroklima.
Do jedlé lesní zahrady patří i některé struktury, nejdůležitější je lavička a prostor pro nářadí. Pozor na skleník, u kterého si dobře rozmyslete, co v něm budete chtít pěstovat a kdo se o něj bude starat (větrat, zalévat).
Umění lesního zahradníka spočívá v tom, že by se měl umět vyznat ve všech patrech jedlé lesní zahrady, což samozřejmě nejde umět naráz. Buďme trpěliví, dávejme si malé cíle, fázujme. Využijme i naší komunity, protože každý z členů má jistě své jedinečné schopnosti a dovednosti, nehledě na to, že více lidí = více nápadů.
Téma jedlých lesních zahrad určitě stojí za prostudování. Bránou do většího poznání pro vás bude dokumentární film Příběhy lesních zahrad. Inspiroval se knihou Lesní zahrady v praxi od Tomase Remiarze (vydala společně Permakultura CS a Dharma Gaia). Více se dozvíte na webové stránce: https://lesnizahrady.cz/.
-
Za stránkou Permaraj.cz stojí nadšená permakulturnice Karolína Chovancová se svým manželem Kamilem. S permakulturou se seznámili v knihách Jaroslava Svobody a pojetí takových pozemků a zahrad s nimi velmi rezonovalo, protože mají rádi zahrady spíše v přírodním rázu, kde panuje svoboda a přirozenost. V 23. dílu podcastu Žít udržitelně se Karolína rozpovídala nejen o svém vnímání pojmu permakultura.
Poslouchejte, jak přistupovali k výběru pozemku pro své "zakořenění", jak promýšleli stavbu, jednotlivé permakulturní prvky a hlavně naplnění svých potřeb a snů v novém domově. Pro spokojený život a pocit domova je ale klíčová komunita, ve které žijeme, naši sousedé. Jak se Karolína s rodinou zapojuje do vesnického dění a lokalizuje se? Asi tušíte, že není pasivní typ. Tak šup šup, poslouchejte.
P.S.: Karolína se věnuje i koučování v permakulturním pojetí, více hledejte TADY.
- Mehr anzeigen
