Folgen
-
Česká koruna, polský zlotý a maďarský zlotý. Tři měny tří středoevropských států, které se zdráhají přijmouteuro. Mnoho investorů je hází do jednoho pytle, ale ve skutečnosti jsou mezi nimi propastné rozdíly. „Běžně se všechny středoevropské měny berou v jednombalíku, jako že jsme na stejné úrovni. Ale dlouhodobý pohled na středoevropské měny říká, že to tak není. Že jsou tam velké rozdíly,“ upozorňuje hlavní ekonomJ&T Banky Petr Sklenář a vysvětluje: „Kolem roku 2000 bylo jedno euro za 36 až 37 korun. Dneska jsme na pětadvaceti korunách, to znamená kumulativníposílení o 45 procent. V roce 2000 bylo jedno euro za 250 forintů a dneska je euro za 400 forintů. To je přesně opačný vývoj, oslabení o 35 procent. A u zlotého je tam mírné oslabení ze čtyř na 4,25 za jedno euro. Česká koruna jako jediná měna v regionu dlouhodobě a výrazně posilovala.“ A analytik Mirek Zámečník glosuje: „To je jako z českého snáře – představa koruny, která je pevná vůči svému okolí. To je rašínovské dědictví.“ Co to znamená pro českou ekonomiku obecně a pro exportéry konkrétně? A co česká produktivita? Opravdu je to s ní špatné? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkema Petrem Sklenářem.
-
Volkswagen je v nebývalých problémech. Stále je to vysoce zisková firma a stále má velké cashové rezervy, ale trend posledních let je neúprosně negativní. Především v hlavní značce koncernu VW. Kvůli vysokým mzdovým nákladům se uvažuje o uzavírání továren přímo v Německu a vedení firmy dokonce vypovědělo letitou dohodu s odbory o ochraně pracovních míst. „To je revoluční změna,“ říká hlavní ekonom J&T Banky PetrSklenář a vysvětluje: „V letech 2016 až 2017 se v Německu prodávalo řádově kolem 3,5 milionu aut ročně. Poslední tři roky se jich prodává ročně 2,8 milionu. A to není všechno. Před covidem bylo z těch prodaných aut 72 procentvyrobeno v Německu. Teď je ten podíl 68 procent. Německým výrobcům se smrštil koláč a ještě se jim na tom smrštěném koláči zmenšila výseč, kteroumají.“ Analytik Mirek Zámečník k tomu dodává: „A kdo si kus toho koláče ukousl? Ano, nejprodávanější cizí auto v Německu je Škoda Octavia.“ Nejcennější a nejziskovější značkou koncernu je Porsche, které před lety z VWoddělili, a samostatně se obchoduje na burze. Nebyla by to cesta i pro Škodovku? To se dozvíte ve speciálu BigTalku věnovaném Volkswagenu.
-
Fehlende Folgen?
-
Česká rozpočtová čísla k srpnu jsou o něco lepší než v posledních dvou letech, ale trendově je to pořád v podstatě stejné. Vláda zvolila strategii udržet výdaje a využít zvýšení příjmů. „Firmám se daří, odvody stoupají, takže státu rostou příjmy tempem kolem sedmi procent. A to začíná přivírat deficit státního rozpočtu. Takže je velká naděje, že se na konci roku podaří splnit plán rozpočtového schodku 252 miliard,“ říká v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a ekonom Mirek Zámečník dodává: „Kdyby se příští rok podařilo udržet tenhle nárůst příjmů a moc se nerozmáchnout s výdaji, tak se rozpočet srovnává sice pomalým, ale docela přesvědčivým tempem.“ Jenže příští rok je volební, takže budou vládní politici v pokušení víc utrácet. „Předpokládám, že to ještě bude boj,“ glosuje Petr Sklenář. S analytikem Mirkem Zámečníkem v aktuálním BigTalku kromě toho podrobně rozebírali také nejnovější vývoj HDP, inflace nebo růst mezd. To vše zazní v novém BigTalku.
-
Byli tam všichni, kdo se ve světě považují za centrální bankéře. Ani guvernér ČNB Aleš Michl nechyběl. Řeč jesamozřejmě o každoročním sympóziu v Jackson Hole. „Jenom šéfka ECB Christine Lagardeová jaksi chyběla,“ poznamenává v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a ekonom Mirek Zámečník glosuje: „Asi měla něco lepšího na práci.“ V Jackson Hole se tentokrát řešila hlavně dvě témata – nejbližší směřování měnové politiky Fedu a zkušenosti z posledních tříčtyř let, tedy jak měnová politika centrálních bank fungovala. „Jerome Powell v podstatě řekl: Pro nás boj s inflací skončil a vyhráli jsme. Úrokové sazby půjdou dolů. Je jenom otázka, jak rychle,“ shrnuje Petr Sklenář. Je větším rizikem pro americkou ekonomiku v příštím roce Trump nebo Harrisová? Co si centrální bankéři odnesli z reakce na covidový šok v dodavatelských řetězcích? To se dozvíte v nejnovějším BigTalku.
-
Zlato má lidstvo rádo odnepaměti a centrální banky (zase) zhruba posledních pět let. I proto jeho cena v poslednídobě trhá rekordy a už překročila 2500 dolarů za trojskou unci. „Je to projev hledání nějakého nového normálu, nové rovnováhy, nové kotvy do toho světa, ve kterém seněkteré jistoty ztratily,“ vysvětluje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Zlato má univerzální platnost. Všude na světě ho znají. A to je podle mě jeden z důvodů, proč ho centrální banky teď nakupují. Je touniverzální aktivum, které vlastní a drží. Na co se zlato používá? Kdo ho má? A vyplatilo se v posledních desítkách let držet spíš zlato, nebo státní dluhopisy? A v čem je ještě lepší přeštické prase? To všechno probírají Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem v nejnovějším speciálu BigTalku.
-
Co může Evropa čekat, pokud se prezidentem po čtyřleté přestávce znovu stane Donald Trump? Dva hlavní ekonomické efekty lze shrnout do dvou trumpovských hesel: „America First“ a „Pay your Share“. První znamená ochranu amerického trhu a tedy zavádění celních tarifů. „Principiálně jde o zvednutí všech celních tarifů zhruba o deset procent… USA by měly největší cla od druhésvětové války,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Miroslav Zámečník připomíná: „To bude velmi špatná zpráva pro Německo a potažmo i pro Česko.“ Druhý bod je letitý požadavek Američanů, aby Evropané platili víc na vlastní obranu, nyní navíc umocněný válkou na Ukrajině. „Trump v zásadě říká: ‚Je to váš problém, takže budete platit proporčně jako my, nebo ještě víc nežmy,‘“ vysvětluje Petr Sklenář. A Mirek Zámečník dodává: „Nepohodlné to bude, ale nepochopitelné to není. Od konce studené války si Evropa vybírala mírovou dividendu. V některých případech opravdu hodně velkou.“ Evropě by se tedy Trumpovo vítězství hodně prodražilo. Nemůže to být ale na druhou stranu příležitost? Nemohlo by v krizi dojít k renesanci evropského zbrojního průmyslu a celkovému oživení přešlapující evropské ekonomiky? O tom diskutují Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem v nejnovějším speciálu BigTalku.
-
Jak dopadlo srovnání tří velkých amerických a tří evropských ekonomik?
Evropa ztrácí podíl na světovém HDP. Nic nového. Co se ale podívat o úroveň níž a postavit proti sobě třivýznamné evropské ekonomiky se třemi srovnatelnými americkými? Kalifornie versus Německo, Texas proti Francii a Florida kontra Španělsko. Všechny dvojicemají podobné HDP, ale úplně odlišné počty obyvatel. A úplně odlišnou dynamiku růstu. „Před nějakými deseti patnácti lety byl poměr kalifornského HDP vůči německému zhruba padesát šedesát procent, což plus minus odpovídalo populačnímu rozdílu. A dneska je kalifornská ekonomika na 90 procentech té německé. Je otázkou pár let, než kalifornská ekonomika tu německou dožene a předežene,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Miroslav Zámečník připomíná: „A dodejme, že před Německem je Japonsko a ten rozdíl je poměrně malý. Přitom na konci 80. let bylo Japonsko o chlup druhé za celou Amerikou.“ Jak dopadla ostatní srovnání? A v čem jsou hlavní rozdíly mezi Amerikou a Evropou? To Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem podrobně rozebírají v nejnovějším speciálu BigTalku.
-
Co doporučuje Banka pro mezinárodní vypořádání světovým centrálním bankéřům?
Součástí výroční zprávy Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS), kterou jsme už v BigTalku probírali minule, byla obsáhlá pasáž věnovaná implikacím pro měnovou politiku v 21. století. A ta přinesla řadu doporučení pro světové centrální bankéře. „Zjednodušeně řečeno to doporučení zní: vyhněte se experimentům, vraťte se ke zdravému rozumu,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Mirek Zámečník připomíná, že „se centrální banky v podstatě staly součástí měnové politiky. A tím vlastně do budoucna ohrozily svou vlastní nezávislost.“ Co BIS – v podstatě centrální banka centrálních bank – konkrétně doporučuje? Co dělaly poslední dvě dekády centrální banky dobře a co úplně špatně? A jaké vysvědčení by ve světle jejich doporučení dostal kurzový závazek ČNB? To se dozvíte v nejnovějším speciálu BigTalk s Mirkem Zámečníkem s Petrem Sklenářem.
-
Spousta rozvinutých i rozvojových zemí je na hranici maximálního zadlužení
Banka pro mezinárodní vypořádání (BIS) vydala výroční zprávu, která zmapovala vývoj veřejných financí ve světě.A závěry jsou poměrně alarmující: „Ve stručnosti řekli, že veřejné finance jsou největší hrozbou pro makroekonomickou a finanční stabilitu,“ shrnuje hlavníekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává, že „v řadě rozvinutých i rozvojových zemích jsou vlády na hranici maximálního zadlužení, které kdy měly“. A přitom stojí před několika velmi aktuálními riziky: stárnutím populace, zelenou transformací a zvyšováním výdajů na obranu. To platí globálně a zvlášť pro rozvinuté státy. „V rozvinutém světě platí vlády řádově dvě procenta HDP na obsluhu vládního dluhu. Pokud úrokové sazby v dalších letech zůstanou tam, kde jsou teď, tak náklady na obsluhu dluhu vyskočí na tři a půl čtyři procenta HDP. A kdyby se úroky zvedly – třeba nijak katastroficky, ale na úroveň z 90. let –, tak jsme rázem u nákladů na obsluhu kolem šesti procent HDP,“ upozorňuje Sklenář.
Víc se dozvíte v nejnovějším letním speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem s Petrem Sklenářem.
-
Nová čísla vyprávějí úplně jiný příběh české ekonomiky, než jsme znali doteď.
Český statistický úřad na konci června zpřesnil roční data národních účtů od roku 2021 a revidoval i časové řady dál do minulosti. A úplně tím změnil celkový pohled na českou ekonomiku posledních let. Do té doby jsme si totiž všichni mysleli, že se česká ekonomika jako jediná ze všech zemí EU ještě nedotáhla na předpandemickou úroveň. „Předtím jsme byli jedno procento pod tou úrovní, teď jsme podle nových čísel jedno procento nad tou úrovní. A na předcovidovou úroveň jsme se údajně dostali už v roce 2022,“ shrnuje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Miroslav Zámečník glosuje: „To, co teď popisují statistická čísla, ale vypráví úplně jiný příběh, než jsme doteď slýchali a hlavně jiný, než vidíme kolem sebe.“ Co a proč se v počítání statistiků změnilo? A jak se mohou výsledky tak lišit? To Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem podrobně rozebírají v nejnovějším speciálu BigTalku.
BigTalk najdete každý týden na Spotify, YouTube a Apple Podcasts.
-
O překvapivě nízkou červnovou inflaci na cíli centrální banky se postaraly hlavně kolísavé položky typu potravin, alkoholu a pohonných hmot. A také zahraničních dovolených. „Pokles cen zahraničních dovolených o tři procenta byl hodně neobvyklý. Jako kdyby nenastalobvyklý sezónní efekt, když se na začátku léta dovolené zdražují. A v konečném důsledku to ubralo z celkové inflace dvě desetiny,“ vysvětluje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář: „Ovlivnilo to jak jádrovou inflaci, takinflaci ve službách. Podle mě je to hlavní kandidát, který nás v červenci doběhne,“ říká Sklenář s tím, že „pokud nezasáhne nějaký mimořádný vývoj, do konceroku se inflace musí zvednout nad tři procenta“.
Mimoto Sklenář s analytikem Mirkem Zámečníkem v novém dílu BigTalku rozebírají i vývoj v průmyslua zamýšlejí se nad tím, jestli se může podařit znovu rozběhnout a hlavně dlouhodobě udržet v chodu Liberty Ostrava. Víc se dozvíte v novém BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.
-
Skoro při jakékoliv mezinárodní transakci nakonec dojde na dolar, připomíná Petr Sklenář.
Už mnoho let sledujeme snahy o oslabení role dolaru v mezinárodním obchodu a devizových rezervách centrálních bank. A jeho role se skutečně zmenšila, ale žádná jiná měna ho nedokázala nahradit. „Když se podíváte na vyrovnávání zahraničního obchoduv zahraničních měnách, tak to v konečném důsledku připomíná barter. Já něco dovezu do Indie, oceníme to v rupiích, a já si z Indie odvezu rýži oceněnou v rupiích. A tím to skončí,“ popisuje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář typickou snahu o depolarizaci. A analytiky Miroslav Zámečník dodává: „Podíl dolaru na forexových transakcích je 88 procent. Jako fakturační měna představuje asi 50 procent světového obchodu. A v devizových rezervách tvoří dolar kolem 60 procent.“ Z čeho se skládá ten zbytek? A jak dlouho si ještě dolar svoje dominantní postavení může udržet. To se dozvítev novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.
BigTalk najdete každý týden na Spotify, YouTube a Apple Podcasts.
-
Po třech dekádách nehybnosti se v Japonsku začaly dít věci. A to nejen ekonomicky, ale i geopoliticky významné.
Letos v březnu ukončila Bank of Japan éru záporných úrokových sazeb, když poprvé po 17 letech zvýšila základní úrokovou sazbu. Po dlouhé době nulové inflace má teď Japonsko inflaci kolem tří procent. A růst platů s ní nedrží krok, protože mzdy narostly jenom o procento. A do toho prudce oslabil jen (od roku 2022 skoro o 30 procent), na kterém se negativně projevuje úrokový diferenciál mezi Amerikou a Japonskem. Nuda v Japonsku skončila. „To, co se tam děje v posledním roce, narušilo nehybnost, která trvala skoro tři dekády. A co se týče bezpečnostní politiky, tak došlo k narušení statu quo, který existoval od konce druhé světové války,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Co teď Japonsko čeká? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.
BigTalk najdete každý týden na Spotify, YouTube a Apple Podcasts.
-
Nemusí to být jenom jednosměrný nástroj, jak se tváří ČNB, upozorňuje v nejnovějším BigTalku Petr Sklenář.
Snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu bylo „trochu překvapení, ale vlastně ne úplně nečekané“, glosuje v novém BigTalku poslední rozhodnutí Bankovní rady ČNB hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Spíš je to negativní zpráva pro korunu, která se bude dostávat zpátky někam k 25 korunám za euro.“ Kontext posilování měny rozebírají v novém dílu BigTalku Petr Sklenář s analytikem Mirkem Zámečníkem podrobněji na švýcarském příkladu. „Švýcarsko masivně vyprodává devizové rezervy, aby tlačilo na posilování švýcarského franku,“ říká Sklenář a Zámečník připomíná: „Byla to jedna ze zemí, které šly do kurzového závazku. Ale teď jdou Švýcaři úplně opačným směrem.“ V aktuálním BigTalku se dozvíte, jak může být práce s kurzovým závazkem součástí systematické měnové politiky. Víc se dozvíte v novém BigTalk s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.
BigTalk najdete každý týden na Spotify, Google Podcasts a Apple Podcasts.
-
Takový rozdíl mezi výnosy z francouzských a německých dluhopisů jsme neviděli od roku 2012.
Evropské volby otřásly politikou v Belgii a hlavně ve Francii, kde prezident Emmanuel Macron v reakci na vítězství Národního sdružení Marine Le Penové rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby. „Po eurovolbách se dluhopisové trhy mírně zavlnily. Ve většině případů dluhopisy ale zase klesly, což byl hlavně případ Německa. Ty francouzské naopak o něco narostly,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Ve výsledku je rozdíl mezi francouzskými a německými dluhopisy nějakých osmdesát bazických bodů. To jsme tady od roku 2012 neviděli,“ říká Sklenář a dodává, že to výnosy z francouzských dluhopisů rázem poslalo na úroveň Kypru nebo Španělska. Co to znamená a jaké to bude mít důsledky? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.
BigTalk najdete každý týden na Spotify, YouTube a Apple Podcasts.
-
Maďaři teď snížili úrokové sazby o čtvrt procentního bodu a dál už chtějí jenom ladit, říká v ekonomickém podcastu BigTalk Petr Sklenář.
Maďarská centrální banka snížila základní sazbu o čtvrt procentního bodu. „To je další posun v její politice,“ upozorňuje hlavní ekonom J&T Bank Petr Sklenář s tím, že doteď Maďaři postupovali po půlprocentních krocích. Maďaři zároveň naznačili, že další snižování sazeb už není zdaleka tak jisté, jinými slovy, že budou opatrní, budou sledovat vývoj inflace a kurz forintu a sazby budou už spíš jenom „ladit“. Českou národní banku čeká rozhodování o sazbách příští čtvrtek. Dívají se naši centrální bankéři do Maďarska a Polska? Podle Petra Sklenáře a analytika Mirka Zámečníka jsou všechny centrální banky se samostatnými měnami ve střední Evropě na jedné trajektorii. A co mají společného s americkým Fedem? Nejen to se dozvíte v nejnovějším BigTalku.
BigTalk najdete každý týden na Spotify, Google Podcasts a Apple Podcasts.
-
Proč Evropská komise zavedla něco, co netěší nikoho a skoro všechny to poškozuje?
Evropská komise minulý týden rozhodla o uvalení dodatečných cel na dovoz čínských elektromobilů do Evropy v rozmezí 17 až 38 procent. Od 5. července bude konečné clo v některých případech až padesát procent. „Zaváděním cel a vůbec překážek v zahraničním obchodu ještě nikdo nezbohatl,“ komentuje to hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Nejzajímavější na tom je, že jsou skoro všichni proti tomu a skoro všechny to poškozuje. Poškozuje to evropské spotřebitele, proti jsou některé automobilky (hlavně ty německé) a proti je i několik unijních států.“ Proč tedy eurokomise cla prudce zvýšila? Řeší vůbec něco? A jaká může být čínská odveta? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.
BigTalk najdete každý týden na Spotify, YouTube a Apple Podcasts.
-
Ceny potravin v obchodech klesají a z druhé strany potravináře tlačí vyšší ceny všech vstupů, říká v nejnovějším BigTalku Petr Sklenář.
Česká inflace v květnu podle statistiků klesla meziročně na 2,6 procenta. Měsíc předtím přitom naopak vyskočila na 2,9 procenta – především kvůli růstu cen potravin a nápojů.
Tentokrát zafungovaly potraviny a nápoje přesně obráceně. Jejich cena klesla a spolu s ní celá inflace. Samotné potraviny meziročně zlevnily o čtyři procenta. „Všechny ostatní země včetně
Německa zaznamenaly za poslední roky vyšší nárůst cen potravin než my,“ upozorňuje v novém BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Mirek Zámečník připomíná: „Všechno to začíná u zemědělců a ti na tom z hlediska cash-flow letos opravdu nejsou moc dobře.“ Proč letos čeká zemědělce bolestivé léto? A jak je pravděpodobné, že letos americký Fed sníží úrokové sazby? To se dozvíte v novém BigTalk s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.
BigTalk najdete každý týden na Spotify, Google Podcasts a Apple Podcasts.
-
Cesta z extrémního okraje ekonomického myšlení do mainstreamu a zase zpátky
Slyšeli jste o Moderní měnové teorii (MMT)? Je to jen pár let, co se dostala na vrchol pozornosti a zcela seriózně se k ní vyjadřovali největší ekonomické kapacity současnosti. Po vlně globální inflace teď zájem trochu opadl, ale za pár let klidně může být zase zpátky. Co to tedy je MMT? A proč hlavně levicové ekonomiky periodicky tolik láká? Má něco do sebe? Kdo s ní v minulosti koketoval a kdo se ji pokusil uplatnit v praxi? A s jakými výsledky?
To všechno se dozvíte v novém speciálu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem věnovaném MMT.
BigTalk najdete každý týden na Spotify, YouTube a Apple Podcasts.
-
Jih eurozóny chce nižší úrokové sazby, sever se bojí inflace, tak se dohodly, že teď úroky sníží, ale pak už se snižovat nebudou, říká v nejnovějším Big Talku Petr Sklenář.
Evropská centrální banka podle očekávání snížila hlavní úrokovou sazbu ze 4 procent na 3,75 procenta. Současně ale uvedla, že se nezavazuje k žádnému dalšímu snižování sazeb. A také představila novou makroprognózu, kde zvýšila inflační očekávání na letošní i příští rok. „Já to interpretuju tak, že to je kompromis – řešení, které nikdo nechtěl. Jih eurozóny chce nižší úrokové sazby, sever se bojí inflace, tak se dohodly, že teď úroky sníží, ale pak už se snižovat nebudou,“ říká v novém BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Mirek Zámečník glosuje: „Takže je to taková nešťastná chytrá horákyně.“
Kromě toho se v novém dílu BigTalku Sklenář se Zámečníkem věnovali také posledním číslům z české ekonomiky a hlavně nebývalému poklesu fixních investic. V aktuálním BigTalku se také třeba dozvíte, proč Kanada na rozdíl od sousedních USA snížila sazby a kdy v Polsku utratili posledního rozpočtového jestřába. Sledujte BigTalk s Petrem Sklenářem a
Mirkem Zámečníkem.
BigTalk najdete každý týden na Spotify, Google Podcasts a Apple Podcasts.
- Mehr anzeigen
