Folgen
-
Letos zůstane růst české ekonomiky jenom velmi mírný. V lepším případě přes jedno procento. Na příští rok ale jak ministerstvo financí, tak ČNB, tak Mezinárodní měnový fond předpokládají, že český HDP vzroste zhruba o 2,5 procenta, přičemž růst by měla táhnout silnější spotřeba domácností. Podobná očekávání ovšem zaznívala už pro letošní rok a nenaplnila se. V čem tedy bude rok 2025 jiný? „Musíme si uvědomit, že by měla odpadnout část brzdného rozpočtového efektu. Je volební rok, takže se bude spíš utrácet, než šetřit,“ vysvětluje v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář, proč považuje dvouapůlprocentní růst příští rok za reálný. „Navíc by konečně mohlo dojít k většímu oživení v Evropě, kde by se měl projevit efekt snižování sazeb.“ A analytik Mirek Zámečník dodává: „Takže není důvod k předčasným chmurám, ono se to nějak poddá.“ V novém BigTalku také Zámečník se Sklenářem podrobně rozebírají poslední čísla z průmyslu a zahraničního obchodu, výkonnost evropských ekonomik a nejnovější vývoj v Americe.
-
Druhé zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem bude mít pravděpodobně dalekosáhlé následky nejen pro Ameriku, ale bez nadsázky pro celý svět. A Evropa bude tím, kdo Trumpovu politiku dost možná odskáče nejvíc. „Souhlasím s některými komentátory, že Donald Trump se nemá chytat za slovíčko. Možná nenaplní přesně to číslo, které říká, ale naplní daný směr. A to téměř do puntíku,“ upozorňuje v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Miroslav Zámečník dodává: „Já bych ho bral zcela vážně.“ Co tedy může svět, potažmo Evropa od Trumpa reálně čekat? Co byla jenom předvolební rétorika a co bude skutečný program? Proč má Trump tak spadeno na německá auta a proč za to zaplatíme i my a Slováci? A pro koho je opravdu mimořádně špatnou zprávou zpevňující dolar? To všechno se dozvíte v nejnovějším speciálu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.
-
Fehlende Folgen?
-
Americká ekonomika šlape jako už dlouho ne. Každé další číslo, každý další ukazatel signalizuje vyšší růst amerického HDP v příštím roce. S tím souvisí i pravděpodobný pomalejší pokles inflace. Přesto se podle svých dosavadních prohlášení Fed chystá snižovat úrokové sazby, a to rychle. „Není vidět, že by vysoké úrokové sazby nějak brzdily americkou ekonomiku. Může tedy být chyba je teď rychle snižovat,“ upozorňuje v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a připomíná: „Protože je tady faktor zvaný fiskální politika. Americká vláda hospodaří se schodkem řádově šest procent HDP. Opakovaně. Hlubší deficit veřejných rozpočtů byl v poválečné historii USA jenom dvakrát – v letech 2009 a 2020.“ A analytik Mirek Zámečník se ptá: „Kam se poděli fiskální jestřábi v americké politice? Museli upadnout do opravdu hlubokého spánku.“ Co je z něj může vytrhnout? A jak se stal fiskální jestřáb z demokrata Billa Clintona? To se dozvíte v nejnovějším speciálu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.
-
Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá s deficitem ve výši 241 miliard korun. Už od chvíle, kdy byl představen, se na něj valí kritika, že nadsazuje příjmy a podhodnocuje výdaje. Že bylo ministerstvo financí Zbyňka Stanjury zkrátka až moc optimistické. „Na sestavování českého rozpočtu, bez ohledu na to, jaká byla vláda, se mi až do covidu líbilo, že panovala taková zdravá rozpočtová skepse,“ říká v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Vždycky jsme počítali s o něco horším vývojem, abychom byli pozitivně překvapeni. Poslední dvě vlády se ale na řadu věcí bohužel dívají růžovými brýlemi. To pak vytváří prostor pro negativní překvapení,“ dodává Sklenář. A analytik Mirek Zámečník se ptá: „Co je ale chytrého na tom, nechat se chytit na švestkách ještě pod stromem?“ Kromě českého státního rozpočtu tentokrát rozebírají Sklenář se Zámečníkem také nejnovější výhled MMF pro světovou ekonomiku a konkrétně pro Česko. Co maskuje zdánlivě takřka stejné souhrnné číslo? Proč MMF vidí českou ekonomickou budoucnost optimističtěji než ekonomové v Česku? To se dozvíte v aktuálním BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.
-
Česká národní banka dostala z průmyslu dobrou zprávu – vývoj cen výrobců zůstává velmi utlumený. A to znamená jen minimální tlak na růst inflace. „Velká změna probíhá jenom v případě cen zemědělských výrobců. Ještě v květnu klesaly ceny zemědělských výrobců o deset procent. V září je tam meziroční stagnace a pokračují meziměsíční nárůsty,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a vysvětluje: „To znamená, že se to koncem roku překlopí do meziročního nárůstu. To se bude dál překlápět do cen potravin, které na přelomu roku porostou. Vyčerpává se tedy pozitivní vývoj cen potravin. Mizí to, co nám brzdilo inflaci.“ Kromě vývoje cen v českém průmyslu se v aktuálním dílu BigTalku Petr Sklenář s analytikem Mirkem Zámečníkem důkladně podívali také na poslední rozhodování o sazbách ECB a očekávaný další vývoj sazeb v eurozóně, a také do Maďarska a Turecka. Víc se dozvíte v aktuálním BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.
-
Když se po katastrofě začne stavět a opravovat, v daný okamžik to zvedne HDP. Ale není to nárůst dlouhodobéhobohatství. Francouzský liberální ekonom Frédéric Bastiat před sto padesáti lety výstižně řekl: „Rozbíjením oken nikdo nezbohatne.“ „To rozbité okno je vidět, je vidět ruch při jeho opravě. Ale to co není vidět je, že jsme ty prostředky mohli použít na cokoliv jiného,“ říká v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Jsou oblasti, kterým přírodní katastrofa jakokdyby pomohla. Vysvětlením je, že předchozí stav mohl mít nějaké vysoké transakční náklady, které omezovaly ekonomický rozvoj. Pak přišla přírodní katastrofa a ty předchozí transakční náklady smetla. Ale zase… ta škoda, kterou přinesla přírodní katastrofa, byla v součtu negativní.“ Jaké je poučení z katastrof? A proč je zvládáme lépe než dříve? To se dozvíte v nejnovějším speciálu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.
-
Celková česká meziroční inflace v září zrychlila o čtyři desetiny na 2,6 desetin procenta. Postaraly se o to hlavněceny potravin, které na konci léta velmi neobvykle rostly; zvýšily se poprvé skoro po roce. A to je předzvěst věcí budoucích. „V říjnu bude inflační situace plus minus stejná jako v září. Možná ještě třeba o desetinku nižší, protože nám pomáhají klesající ceny pohonných hmot. Ale na přelomu roku, to znamená listopad, prosinec a leden, by inflace podle mojí projekce měla jít nad tři procenta – 3,1 až 3,2 procenta,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Mirek Zámečník připomíná: „Takže se děje přesně to, co jsi už dávno avizoval. Co si pamatuju, tak připravuješ veřejnost na to, že inflace do konce rokuporoste až ke třem procentům.“ V aktuálním BigTalku Petr Sklenář s Mirkem Zámečníkem podrobně rozebírají také nejnovější čísla o americké inflaci a jejím dopadu na sazby, potažmo na blížící se prezidentské volby. Jak to ovlivní dlouhodobé sazby? A co dolar? To se dozvíte v nejnovějším dílu BigTalku.
-
Se zhruba 2100 miliardami ročně má Česko celkový objem investic na úrovni 28 procent HDP. To je jedno z největších čísel v celé Evropě. Podobně dobře jsou na tom v posledních letech snad jenom Maďaři, Estonci, Švédové nebo Finové. Zato třeba Němci mají míru investic jenom kolem 20 procent. A Češi navíc patří mezi evropskou špičku jak v míře investic podniků, takdomácností, tak vlády. „Při tak velké míře investic se pak ale prohlubuje záhada pomalého růstu Česka. Taková míra investic je překvapivě málo vidět,“ říká v novém speciálu BigTalku analytik Mirek Zámečník. A hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář vysvětluje: „Moje hypotéza je, že máme velké investice, které nemají velký ekonomický smysl. Je to takové tupé keynesiánství – musíme to hlavně proinvestovat, jedno jak. Podobně jako u evropských dotací řešíme objem, ale nebavíme se o tom, na co a jak.“ Do čeho se tedy v Česku investuje? Jsou firmy a instituce při investování otroky dotací? A zlepšilo se to v poslední době? To se dozvíte v nejnovějším speciálu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.
-
Spotřebitel se snaží, spotřebitel utrácí. „Průměrný růst tržeb v českém maloobchodu za poslední tři měsíceje půl procenta. Anualizovaně jsme na tempu přes šest procent,“ shrnuje nejnovější statistická čísla hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Pokračuje hlavně oživení e-commerce, ta roste dvouciferně několik měsíců v řadě. I z hlediska objemu prodejů se dostáváme na úroveň, kde jsme byli v únoru a březnu 2021, tedy když vrcholil lockdown. Sledujeme strukturální změnumaloobchodu, ke které došlo v minulosti ve Spojených státech.“ Česko je v tomto směru v Evropě spíš výjimkou. Prodeje po internetu jsou jednoznačně jednímz kanálů, které táhnou maloobchodní tržby nahoru.
Kromě maloobchodu probírali v aktuálním BigTalku Petr Sklenář s analytikem Mirkem Zámečníkem také novinky z trhu práce, toho českého i toho amerického. Ochladilo se na něm? A je to dobře, nebo špatně? To se dozvíte v nejnovějším dílu BigTalku.
-
Čínskému komunistickému vedení konečně došlo, že tamní ekonomika má opravdu velký problém, a začalo jednat. „Hospodářská politika může mít dva kanóny – monetární a fiskální. A čínské vedení zatím střílí z toho monetárního. Ale hodně,“ říká v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a vysvětluje: „Čínská centrální banka oznámila sérii kroků, které mimo jiné snižují povinné minimální rezervy v bankách a úrokové sazby, za které si mohou tamní banky půjčovat. A do toho se snaží zvýšit důvěru na akciovém trhu.“ Výsledek sedostavil: Za poslední dva týdny čínské akciové indexy vystřelily o 30 procent nahoru. Je tohle ale řešení hlavního problému? ptají se Sklenář s analytikem Mirkem Zámečníkem. Zabere salámová metoda v Číně, když všude jinde jenom problém oddálila? Pomůže to ekonomice jako celku, nebo uvidíme další socializaci ztrát v čase a napříč celou společností? Vrátí se čínskýmspotřebitelům optimismus? O tom všem diskutují Petr Sklenář a Mirek Zámečník v nejnovějším speciálu BigTalku.
-
Evropská inflace poprvé po třech letech klesla pod dvě procenta, konkrétně na 1,8 procenta. „Pozitivní zprávy v tomto bodě ale končí, když se podíváme pod povrch, tak zjistíme, že celkovou míru inflace stáhly dolů ceny vlastně jenom energie,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Inflační prostředí na první pohled vykazuje velké zlepšení, ale dlouhodobé indikátory naznačují, že je to přechodný úspěch.“ Vývoj inflacese samozřejmě promítne do rozhodování ECB o sazbách a analytik Mirek Zámečník připomíná: „Teď už chtějí nižší úrokové sazby i Němci, kteří jsou na tom snad ještě hůř než jižní Evropa.“ Vyslyší je Christine Lagardeová?
Kromě toho se Petr Sklenář s Mirkem Zámečníkem v aktuálním BigTalku podrobněji dívají také na Polsko, na pozoruhodné rozdíly v chování středoevropských spotřebitelů a výhledy evropských automobilek. Sledujte BigTalk.
Evropská inflace poprvé po třechletech klesla pod dvě procenta, konkrétně na 1,8 procenta. „Pozitivní zprávy v tomtobodě ale končí, když se podíváme pod povrch, tak zjistíme, že celkovou míru inflacestáhly dolů ceny vlastně jenom energie,“ říká hlavní ekonom J&T Banky PetrSklenář a dodává: „Inflační prostředí na první pohled vykazuje velké zlepšení,ale dlouhodobé indikátory naznačují, že je to přechodný úspěch.“ Vývoj inflacese samozřejmě promítne do rozhodování ECB o sazbách a analytik Mirek Zámečníkpřipomíná: „Teď už chtějí nižší úrokové sazby i Němci, kteří jsou na tom snadještě hůř než jižní Evropa.“ Vyslyší je Christine Lagardeová?
Kromě toho se Petr Sklenář s MirkemZámečníkem v aktuálním BigTalku podrobněji dívají také na Polsko, na pozoruhodnérozdíly v chování středoevropských spotřebitelů a výhledy evropskýchautomobilek. Sledujte BigTalk.
-
V 90. letech jsme byli země, která lákala zahraniční investice. Dařilo se to, stali jsme se nejzajímavějšídestinací pro zahraniční investice v regionu a tu pozici si držíme doteď. Kolem roku 2004 se začaly objevovat české investice v zahraničí. Hodně to bylo spojeno s polostátní energetickou společností ČEZ a jednou českou investiční skupinou. „V posledních letech narůstá investiční apetit řady dalších českých podnikatelů. Za posledních sedm let vzrostl objem českých investicdo zahraničí na čtyřnásobek. Dnes je to 70 miliard dolarů přímých českých investic v zahraničí. Třeba Polsko, které má čtyřikrát tolik obyvatel a třikrát větší ekonomiku, má jenom 40 miliard dolarů přímých investic. Když tovezmeme per capita, tak u nás jsou ty investice sedmkrát větší v Polsku, sedmkrát větší než na Slovensku,“ vypočítává hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář aanalytik Mirek Zámečník dodává: „Navíc jsou ty investice docela široce rozkročené. Nejsou to jenom jednotlivosti.“ Kam a do čeho Češi v zahraničí napřímo investují? Znamená to odliv financí z Česka, nebo je to vyloženěpozitivní trend? To Petr Sklenář s Mirkem Zámečníkem rozebírají v nejnovějším speciálu BitgTalku.
-
Když ve středu guvernér ČNB Aleš Michl vysvětloval,proč jeden ze členů Bankovní rady hlasoval pro větší snížení základní sazby (o půl procentního bodu), zmínil zhoršující se ekonomický výhled v západní Evropěa hlavně v Německu. „V první polovině roku vypadala situace v Německu nevesele. Teď dochází ke změně – je to ještě horší,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. A dodává: „On ten pokles v Německu pokračuje už biblických sedm let, proti roku 2017 se německý průmysl smrskl o šestinu. Je to o to horší, že se původně předpokládalo, že si kolem poloviny roku Německo sedne na dno a začne se pomalu zvedat. A nastává přesný opak. Předtím Německo balancovalo na hraně recese, teď se do ní překlápí. Je to plošná záležitost, není to otázka jednoho oboru. A dno se zatím nenašlo.“ Společně s analytikemMirkem Zámečníkem ale ve špatných zprávách nejen z Německa ale i z Francie nacházejí i jedno pozitivum – překvapivě solidní výkon českého průmyslu, hlavněautomotivu, který je zjevně flexibilnější než ten německý. Proč se Německu tolik nedaří a co by ho mohlo z ekonomického marasmu vytáhnout? Nejen to se dozvíte v aktuálním BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.
-
Po covidu se cena lehké ropy Brent držela kolem 80 dolarů za barel. Poslední měsíc a půl ale soustavně klesá a teď se dostala pod 70 dolarů, kde nebyla od covidového roku 2021. Má to dva hlavní důvody, jeden krátkodobý a jeden dlouhodobý. „Krátkodobá obava je, že sezpomaluje globální ekonomika. Poptávka sice roste, ale pomaleji,“ vysvětluje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Vedle toho se ale odvíjí jinýdůležitý příběh – o poklesu významu sdružení OPEC+. A proti tomu roste význam těžařů, kteří stojí mimo tento spolek.“ USA jsou dnes s více než 13 miliony barelů denně největším těžařem ropy na světě, druhé Rusko má 9,7milionu. „Americe ale nahrává nesmírná flexibilita. Nová těžba se tam dokáže rozjet s relativně nízkými náklady v horizontu několika dnů a stejně snadno se dá zastavit,“ připomíná Sklenář. Ale nejsou to jen Američané, stejnépříběhy se odvíjejí i jinde. Kdo podkopává dominanci OPECu? Vydrží ceny ropy nízko? A bude dál zlevňovat benzin a nafta? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.
-
Srpnová inflace v Česku analytiky mírně překvapila. Většinou trh čekal dvě procenta, nebo dokonce oněco méně. Místo toho se zopakovalo stejných 2,2 procenta jako v červenci. A to hlavně kvůli vývoji cen potravin, které meziměsíčně mírně zdražily. „Výraznějšípokles cen potravin v rámci Evropské unie nastal jenom u nás. A zlevňování začalo právě na přelomu loňského léta a podzimu. Takže se teď ten efekt začne vyčerpávat,“ upozorňuje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Za září očekávám inflaci kolem 2,7 procenta a na přelomu roku bude inflace začínat trojkou. Ne moc, ale 3,2 nebo 3,3 procenta.“ Jak si ve srovnání s Českem vedla inflace v USA? A proč ECB letos už podruhé přistoupila ke snížení hlavních úrokových sazeb? To se dozvíte v novém BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.
-
Česká koruna, polský zlotý a maďarský zlotý. Tři měny tří středoevropských států, které se zdráhají přijmouteuro. Mnoho investorů je hází do jednoho pytle, ale ve skutečnosti jsou mezi nimi propastné rozdíly. „Běžně se všechny středoevropské měny berou v jednombalíku, jako že jsme na stejné úrovni. Ale dlouhodobý pohled na středoevropské měny říká, že to tak není. Že jsou tam velké rozdíly,“ upozorňuje hlavní ekonomJ&T Banky Petr Sklenář a vysvětluje: „Kolem roku 2000 bylo jedno euro za 36 až 37 korun. Dneska jsme na pětadvaceti korunách, to znamená kumulativníposílení o 45 procent. V roce 2000 bylo jedno euro za 250 forintů a dneska je euro za 400 forintů. To je přesně opačný vývoj, oslabení o 35 procent. A u zlotého je tam mírné oslabení ze čtyř na 4,25 za jedno euro. Česká koruna jako jediná měna v regionu dlouhodobě a výrazně posilovala.“ A analytik Mirek Zámečník glosuje: „To je jako z českého snáře – představa koruny, která je pevná vůči svému okolí. To je rašínovské dědictví.“ Co to znamená pro českou ekonomiku obecně a pro exportéry konkrétně? A co česká produktivita? Opravdu je to s ní špatné? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkema Petrem Sklenářem.
-
Volkswagen je v nebývalých problémech. Stále je to vysoce zisková firma a stále má velké cashové rezervy, ale trend posledních let je neúprosně negativní. Především v hlavní značce koncernu VW. Kvůli vysokým mzdovým nákladům se uvažuje o uzavírání továren přímo v Německu a vedení firmy dokonce vypovědělo letitou dohodu s odbory o ochraně pracovních míst. „To je revoluční změna,“ říká hlavní ekonom J&T Banky PetrSklenář a vysvětluje: „V letech 2016 až 2017 se v Německu prodávalo řádově kolem 3,5 milionu aut ročně. Poslední tři roky se jich prodává ročně 2,8 milionu. A to není všechno. Před covidem bylo z těch prodaných aut 72 procentvyrobeno v Německu. Teď je ten podíl 68 procent. Německým výrobcům se smrštil koláč a ještě se jim na tom smrštěném koláči zmenšila výseč, kteroumají.“ Analytik Mirek Zámečník k tomu dodává: „A kdo si kus toho koláče ukousl? Ano, nejprodávanější cizí auto v Německu je Škoda Octavia.“ Nejcennější a nejziskovější značkou koncernu je Porsche, které před lety z VWoddělili, a samostatně se obchoduje na burze. Nebyla by to cesta i pro Škodovku? To se dozvíte ve speciálu BigTalku věnovaném Volkswagenu.
-
Česká rozpočtová čísla k srpnu jsou o něco lepší než v posledních dvou letech, ale trendově je to pořád v podstatě stejné. Vláda zvolila strategii udržet výdaje a využít zvýšení příjmů. „Firmám se daří, odvody stoupají, takže státu rostou příjmy tempem kolem sedmi procent. A to začíná přivírat deficit státního rozpočtu. Takže je velká naděje, že se na konci roku podaří splnit plán rozpočtového schodku 252 miliard,“ říká v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a ekonom Mirek Zámečník dodává: „Kdyby se příští rok podařilo udržet tenhle nárůst příjmů a moc se nerozmáchnout s výdaji, tak se rozpočet srovnává sice pomalým, ale docela přesvědčivým tempem.“ Jenže příští rok je volební, takže budou vládní politici v pokušení víc utrácet. „Předpokládám, že to ještě bude boj,“ glosuje Petr Sklenář. S analytikem Mirkem Zámečníkem v aktuálním BigTalku kromě toho podrobně rozebírali také nejnovější vývoj HDP, inflace nebo růst mezd. To vše zazní v novém BigTalku.
-
Byli tam všichni, kdo se ve světě považují za centrální bankéře. Ani guvernér ČNB Aleš Michl nechyběl. Řeč jesamozřejmě o každoročním sympóziu v Jackson Hole. „Jenom šéfka ECB Christine Lagardeová jaksi chyběla,“ poznamenává v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a ekonom Mirek Zámečník glosuje: „Asi měla něco lepšího na práci.“ V Jackson Hole se tentokrát řešila hlavně dvě témata – nejbližší směřování měnové politiky Fedu a zkušenosti z posledních tříčtyř let, tedy jak měnová politika centrálních bank fungovala. „Jerome Powell v podstatě řekl: Pro nás boj s inflací skončil a vyhráli jsme. Úrokové sazby půjdou dolů. Je jenom otázka, jak rychle,“ shrnuje Petr Sklenář. Je větším rizikem pro americkou ekonomiku v příštím roce Trump nebo Harrisová? Co si centrální bankéři odnesli z reakce na covidový šok v dodavatelských řetězcích? To se dozvíte v nejnovějším BigTalku.
-
Zlato má lidstvo rádo odnepaměti a centrální banky (zase) zhruba posledních pět let. I proto jeho cena v poslednídobě trhá rekordy a už překročila 2500 dolarů za trojskou unci. „Je to projev hledání nějakého nového normálu, nové rovnováhy, nové kotvy do toho světa, ve kterém seněkteré jistoty ztratily,“ vysvětluje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Zlato má univerzální platnost. Všude na světě ho znají. A to je podle mě jeden z důvodů, proč ho centrální banky teď nakupují. Je touniverzální aktivum, které vlastní a drží. Na co se zlato používá? Kdo ho má? A vyplatilo se v posledních desítkách let držet spíš zlato, nebo státní dluhopisy? A v čem je ještě lepší přeštické prase? To všechno probírají Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem v nejnovějším speciálu BigTalku.
- Mehr anzeigen
